Komunální Odpad a Svoz Zajišťovaný Svozovou Firmou v České Republice

Komunální odpad je nejčastějším druhem odpadu. Ze směsného komunálního odpadu lze tříděním oddělit odpady, které se dají znovu použít (recyklovat).

Systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu, včetně systému nakládání se stavebním odpadem, stanovuje obec tzv. obecně závaznou vyhláškou. Obec je povinna určit místa, kam mohou občané odkládat tříděný komunální odpad, biologicky rozložitelný odpad, kovové obaly a nebezpečné složky komunálního odpadu (např. zbytky barev a spotřební chemie, zářivky, rozpouštědla).

Svoz komunálního odpadu svozovou firmou

RESPONO, a.s. sváží směsné komunální, tříděné a biologicky rozložitelné odpady v obcích celoročně dle pravidelných svozových plánů vč. státních svátků. Výjimkou jsou pouze následující dny: 25. 12. - Boží hod vánoční, 1. 1. - Nový rok a Velikonoční pondělí (pohyblivé datum). V těchto dnech neprobíhá svoz odpadů. Bývá proveden následující den.

Logistiku sběru směsného komunálního odpadu provádíme tradičním způsobem v pozinkovaných a plastových nádobách 110 l, 120 l, 240 l a v 1 100 l plastových kontejnerech. Směsný komunální odpad svážíme vozy MAN s nádstavbou typu PRESS (lineární stlačování odpadu) s univerzálním vyklápěcím čelem k odstranění na skládku komunálního odpadu S-OO3 v Kozlanech u Vyškova. Část odpadu je energeticky využívána ve spalovně akciové společnosti SAKO v Brně.

Skládku komunálního odpadu skupiny S-003 (ostatní odpad) v Kozlanech u Vyškova RESPONO, a.s. provozovala od roku 1994 do 30.8.2021. Od 1.9.2021 skládku provozuje dceřinná společnost ResponoCom s.r.o. Skládka je komplexně zabezpečena a vybavena nepropustným dnem s izolací, systémem odvodu skládkových a povrchových vod, účinným odplyňovacím systémem, mycí rampou, díky níž odjíždějí auta ze skládky čistá, bez nánosu bláta a odpadu. Skládka plně odpovídá západoevropskému standardu.

Čtěte také: Platby za Odpad v Jablonném - Důležité Termíny

V roce 2002 byl realizován projekt odplynění skládky. Jde o aktivní odplynění, což znamená, že plyn je z celého odplyňovacího systému, umístěného v tělese skládky, nasáván čerpací stanicí a spalován na plynovém hořáku. Od roku 2007 je plyn využíván na kogenerační jednotce za účelem výroby elektrické energie. Z hlediska životního prostředí znamená odplynění skládky významné snížení emisí metanu do ovzduší.

Smlouvy se svozovými společnostmi

Otázka uzavírání smluv se svozovými společnostmi pramení zejména z ustanovení § 16 a § 17 zákona číslo 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyplývá z nich, že obec jako původce komunálního odpadu (odpadu vznikajícího z činnosti fyzických osob nepodnikajících) musí zajistit jeho odstraňování v souladu se zákonem. To znamená zejména předáním příslušnému subjektu, který disponuje náležitými oprávněními k převzetí odpadu.

Jelikož se jedná o podnikatelskou činnost, jsou smlouvy nejčastěji uzavírány podle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku. Jsou to smlouvy nepojmenované, kdy je nezbytné přesně si určit podmínky smluvního vztahu. Je samozřejmostí, že daná smlouva bude podepsána vždy po schválení příslušným orgánem obce (rady, zastupitelstva).

Za upozornění stojí také fakt, že smlouva by měla být uzavírána v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění. Když půjde o zakázku malého rozsahu, tj. platba od obce nepřesáhne za čtyři roky trvání smlouvy (či za dobu celkového trvání smlouvy, pokud je doba účinnosti smlouvy kratší než čtyři roky) dva miliony korun (bez DPH), pak je nutné vybrat svozovou firmu způsobem dodržujícím zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Pro zjednodušení se dále budeme pohybovat v režimu zakázky do dvou milionů korun (bez DPH). Za prvé by měly být smluvní strany co nejprecizněji označeny, tj. na jedné straně obec XY, na druhé straně svozová společnost včetně sídla, IČ, údaje o zapsání do obchodního rejstříku apod. Zároveň by mělo být deklarováno, které osoby jednají za smluvní strany. Za druhé by měly být co nejpodrobněji specifikovány veškeré činnosti, které svozová firma bude pro obec vykonávat.

Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu

Vše by mělo být obsaženo v písemné smlouvě, nic by nemělo z hlediska možných dalších sporů být upraveno formou ústních dohod nad rámec smlouvy. Bylo by tedy vhodné uvést ve smlouvě druh odpadu, který bude odvážen, četnost svozu, kdy a jakým dopravním prostředkem bude svoz probíhat, za jakých podmínek firma nemusí svoz uskutečnit, co dělat v případě kalamit - zejména v zimních měsících.

Samozřejmostí by měl být přesný popis sběrných nádob, které je firma povinna vysypat, jaký bude postup, když se tak z nějakého důvodu nestane, jak řešit případ, kdy svozová firma poškodí svou manipulací nádobu apod. Rovněž by bylo vhodné ustanovit jak a do jaké doby je nutné zajistit náhradní dopravní prostředek v situaci, kdy firma nemůže například kvůli poruše svozového dopravního prostředku svoz uskutečnit (informování obce, zajištění náhradního dopravního prostředku, do jaké doby apod.).

Důležité je také uvést, jak má svozová firma při vyvážení sběrných nádob po sobě uklízet či kam má vracet sběrné nádoby. Nelze opomenout ani nastavení příslušných smluvních pokut za každé porušení povinnosti svozové firmy. Smlouva by měla zahrnovat i způsob fakturace a platby, a to v návaznosti na prokázání uskutečněného svozu.

Odstoupení od smlouvy se od samého počátku a nejčastěji odvíjí od nesplnění závažných povinností jedné ze smluvních stran. Rovněž je nezbytné zvolit účinnost smlouvy - zda je účinná okamžikem platnosti - tedy podpisem obou smluvních partnerů, či zda je okamžik posunut na pozdější dobu.

Při uzavírání smlouvy je nutno dbát i na škrtání a doplňování v návrhu smlouvy. V případě změny je třeba si uvědomit, že jde o nový návrh smlouvy, který musí schválit také druhá smluvní strana. Změny se nejčastěji označují číslovanými dodatky ke smlouvě. Obec musí dostatečně dbát na jasnost, přehlednost a srozumitelnost textu předmětné smlouvy.

Čtěte také: Podivín: Poplatek za komunální odpad

Uváděné principy a závěry se netýkají jen uzavírání smluv se svozovými firmami. Nelze též nezmínit možnost jiných původců odpadu - právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání - podle § 17 odst. 6 zákona o odpadech využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem pro odstraňování vlastního odpadu z této »podnikatelské« činnosti, a to na základě samostatných smluv s obcí.

Technické služby nebo svozová firma

Hned na začátku je třeba říci, že nelze obecně paušalizovat a vyzdvihnout jedno řešení nad druhé. Obec musí vědět, co od vztahu se svozovou firmou či technickými službami požaduje. Spolupráce musí být přesně smluvně definována, musí mít jasně nastavené toky a kontrolní mechanismy.

Definice požadavků

Volbu dodavatele na svoz a likvidaci odpadu provádí obec na základě výběrového řízení. Je proto klíčové jasně definovat požadavky, rozsah a podmínky poskytování služeb.

„Je důležité vědět, co od firmy očekávat. Potom můžete být spokojeni i s velkou firmou,“ říká odborník na odpady Milan Havel z Arniky a upřesňuje: „Problém je přenos správy až na úroveň obcí, kdy tomu musí rozumět každý starosta. Od velkých firem nemůžete očekávat, že budou mít čas na optimalizaci vašeho odpadového hospodářství a že vám budou šetřit náklady. Proto je důležité mít i dobře nastavené kontrolní mechanismy. Platí to nejen u svozu, ale i u sběrných dvorů. I zde lepší evidence může odfiltrovat černé pasažéry - například odpad z firem a podobně.

Neznamená to, že se větší firmy nesnaží určité věci optimalizovat. Obec je ale pro ně moc velký detail, na který není tolik času. Nevýhodou malých firem může být řešení nenadálých situací a poruch, protože prostě nemají tak velké zázemí. Existuje samozřejmě ještě mnohem více aspektů. Přihlédnout je třeba i k historickému vývoji.“

„Největší výhodou svozových firem je jejich zázemí. Technické, projekční či legislativní. Dále zkušenosti a vypracované modely řešení pro určité situace. Jedná se například o větší zastupitelnost techniky a personálu v případě poruch či jiných výpadků - Covid apod.,“ říká Kristina Jakubcová, mluvčí FCC Česká republika a doplňuje: „Dlouhodobě nám fungují společné podniky s městy (tzv. joint venture) ke spokojenosti obou partnerů. Některé již 25 let. Zásadní je, aby oba společníci vnímali druhou stranu jako partnera a uměli spolu komunikovat. Při stanovení strategie, schvalování plánů, schvalování investic i při samotném výkonu služeb. Obě strany musí respektovat zásady péče řádného hospodáře.

Město či obec je pro danou firmu klíčovým zákazníkem. Pokud pak firma rozšiřuje své aktivity v rámci své regionální strategie, město získává stabilnějšího a silnějšího partnera. V případě společného podniku má město podíl na zisku.“

Každé město či obec má specifické potřeby a požadavky v oblasti svozu a likvidace odpadů. Ať již se jedná o počet obyvatel, poměr rodinných a bytových domů, přírodní podmínky, technické zázemí a možnosti jeho budování či rozšiřování, financování, zajišťování kontrolních mechanismů a mnoho dalších faktorů.

Je tak třeba velmi přesně stanovit požadavky a priority obce či města a podle nich postupovat při výběru dodavatele. „Jde o nastavení jasných toků a kontrol.

Příklady dobré praxe

Příbor

Nakládání s komunálními odpady v Příboře zajišťují Technické služby města Příbora, příspěvková organizace.

„V roce 2019 končila víceletá smlouva se společností AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. Cena za svoz byla pro město příznivá, a to na základě vysoutěžených cen z veřejné zakázky v roce 2013. Po skončení smlouvy bylo avizováno předpokládané navýšení cen ze strany externích svozových společností. Rovněž jsme chtěli realizovat změny v systému svozu odpadu,“ vysvětluje Dita Kalužová z odboru životního prostředí, dotací a veřejných zakázek města Městského úřadu Příbor, co vedlo město ke změně svozové firmy.

Bylo pořízeno i vlastní svozové auto, které je vybaveno vážícím zařízením, takže město má údaje o naplněnosti nádob ve městě. „Nyní svážíme tímto autem dvakrát týdně plast a papír, jedenkrát směsný komunální odpad celoročně a bioodpad dle období. Od dubna do listopadu dvakrát týdně ze sídlišť a zahrádkářských osad velké nádoby 770 l a co 14 dnů od rodinných domů nádoby 240 l.

Nárůst třídění

„Směsný odpad v kontejnerech na sídlištích byl svážen 2 x týdně, tříděný 1 x týdně. Když byly barevné nádoby plné, občané i vytříděný odpad házeli do černé nádoby. Nyní svážíme černé kontejnery 1 x týdně a popelnice od rodinných domů každé 3 týdny. Naopak barevné kontejnery na tříděný odpad - papír, plasty + kovy, se vyvážejí 2 x týdně. Město je rozděleno na 3 části, vždy se sveze jedna část rodinných domů plus sídliště každý týden.

Srovnatelné náklady, jednoznačně vyšší kontrola nad odpady

„Náklady na svoz jsou srovnatelné, ale navýšené odměny plus výnosy z druhotných surovin jsou výrazně vyšší. Určitě se to vyplatí, můžeme více kontrolovat, co se sváží nebo udělat mimořádný svoz například mezi svátky, když je odpadu více než obvykle,“ dodává k výhodám Dita Kalužová.

Změnu doprovázela nutná osvěta a diskuse s občany. Obyvatelé Příbora měli zpočátku obavy, že při snížené frekvenci svozu jim odpad bude doma zapáchat. A proto město pořádalo diskuse, publikovalo články a snažilo se najít cesty, jak dostat k lidem správné informace.

„Občané pochopili, že nejvíce zapáchá bio, to musí vytřídit do hnědé nádoby, která se od rodinných domů sváží co 14 dnů, a pak plastové obaly například od mléčných výrobků, které se sváží 2 x týdně. Kdo má více než 5 členů v domácnosti, dostal větší popelnici o objemu 240 l. Přidělení nádoby 240 l do domácnosti bylo možné i v domácnosti se zvýšeným množstvím hygienických a zdravotních pomůcek -např. pleny,“ říká Dita Kalužová.

Rovněž byl přehodnocen počet a rozestavění černých kontejnerů na sídlištích. Jejich rozmístění je dlouhodobě vyhodnocováno, zejména na základě počtu trvale přihlášených obyvatel v dané lokalitě, ulici či bytovém domě.

Tlak na trvale nepřihlášené občany

Výše uvedené vyvolalo i řešení nepřihlášené části obyvatelstva města. „Ze strany domovníků byl tlak na nepřihlášené nájemníky, aby si nahlásili trvalý či přechodný pobyt. Někde v domě s 8 byty bydlelo oficiálně 10 lidí, ale reálný počet dosáhl 35 osob,“ upozorňuje Dita Kalužová na častý problém nejen v odpadovém hospodářství.

Když občané vidí smysl třídění

„Rodinné domy třídí slušně, tam ještě dostávali občané zdarma kompostéry a dávají si do nich i bioodpad z domácností, natrhané kartony - například papírové krabice od pizzy či toaletní ruličky, papírové kapesníky, popel z kamen, kde spalují jen dřevo,“ pokračuje Dita Kalužová. „Vysvětlili jsme jim, jak kompostovat a využívat svůj kompost, takže kleslo i množství bia odvezeného na kompostárnu, což je městem placená služba. Kupujeme kompostéry od firmy z regionu, která je vyrábí ze 100% recyklovaného plastu, který navíc odebírá ze stejné dotřiďovací linky, kam vozíme plast i my. Takže lidé slyší, že to má cenu třídit plast, kovy a nápojové kartony.“

Písek

Nakládání s komunálními odpady v Písku zajišťují Městské služby Písek. Obyvatelé města Písku, kteří jsou zapojeni v systému města, mohou využívat odpadové nádoby o objemech 110 l a 1100 l.

Dále je ve městě umístěno více než 700 kontejnerů na tříděný odpad. Tyto jsou sváženy podle naplnění. Ve svém regionu město rovněž umožňuje sběr bioodpadu do cca. 2 500 nádob. Občané, kteří mají zájem o třídění bioodpadu, mají k dispozici nádoby o objemu 240 l. Městu to zajišťuje surovinu v perfektním stavu. Nenajde se zde plastový sáček, což je častý jev u anonymních sídlištních zástaveb. V exponovaných místech doplňuje město 1 100 l nádoby na bioodpady.

Prostřednictvím Městských služeb Písek provozuje město také 7 sběrných dvorů odpadu, vlastní kompostárnu a dotřiďovací linku.

„Svoz odpadů, zeleň apod. by vždy měly být pod patronací města. Město nemusí vlastnit 100 %, ale měly by mít více než 50 %,“ říká Miloslav Šatra, vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu Písek a dodává: „Výhodou takových vztahů je, že městské služby jsou řízeny a ovlivněny městem a napojeny na jeho rozpočet. Důležité je, že spolupráce neprobíhá na ryze komerční bázi, městské služby nevytváří nadčasový zisk, prioritní je pro ně služba občanům.“

Dalším pozitivem je, že v případě nevýdělečné jedné složky v rámci nakládání s odpady lze tuto složku dotovat z jiných, které jsou ziskové, což ve výsledku znamená, že se služba občanům neprodraží.

„Propojení svozu odpadů, provozu sběrných dvorů, kompostárny a dotřiďovací linky znamená, že i když v určitém období jedna část nebude výdělečná, lze ji sanovat z dalších prostředků. To u soukromých firem neprobíhá,“ upozorňuje Miloslav Šatra a doplňuje: My navíc udržujeme nadstandardní vztahy s městskými službami. Když je potřeba něco opravit, reagují velmi rychle a vstřícně, město jim dodává práci ve formě malých zakázek, kde není třeba výběrové řízení. Peníze, které dostanou, tak zůstávají dále využity ve městě.“

Nutno ovšem dodat, že velkou zásluhu na tom, že odpadové hospodářství v Písku funguje velmi dobře, má i nastavení pravomocí. Odpadové hospodářství je v kompetenci vedoucího odboru, který jako odborník v odpadech pracuje přes třicet let. Díky tomu měli v Písku zřízeny sběrné dvory již od roku 1993, s předstihem zrealizovali kompostárnu a jako první v jihočeském kraji provozovali dotřiďovací linku.

Tím, že změny v odpadovém hospodářství prováděli s předstihem, získali řadu výhod a dalších zkušeností.

Litovel

Město Litovel leží v Olomouckém kraji. K Litovli patří 11 místních částí: Březové, Chořelice, Chudobín, Myslechovice, Nasobůrky, Nová Ves, Rozvadovice, Savín, Tři Dvory, Unčovice a Víska. Komplexní odpadové hospodářství města Litovle a okolních obcí zajišťuje firma FCC Litovel. Firma FCC Litovel, s.r.o. byla založena v srpnu 2001.

„Za jednu z hlavních výhod považuji, že díky společnému podniku máme vliv na chod firmy. Jsme tak schopni pružně reagovat na požadavky našich občanů, živnostníků a firem v našem regionu. Účast strategického partnera a jeho know-how nám poskytuje kvalitní servis v oblasti odpadového hospodářství a současně přináší výhody v mnoha směrech. Například flexibilitu v provozní oblasti, likvidaci odpadů na zařízeních, které provozuje apod. Komunální odpad se v současné době sváží jednou za 14 dnů. Jde o přibližně 3.000 ks nádob o objemu 120 l a 250 ks o objemu 240 l. Pro separaci je k dispozici 130 nádob na plast o 1100 l, 105 nádob na papír 1100 l, 1.550 ks nádob na plast 240 l, 1.300 ks nádob na papír 240 l, 1.450 ks nádob 240 l a 15 ks nádob na bioodpad o objemu 1100 l. Separační stanoviště se sváží jednou týdně, individuální svoz 240 l nádob je zajištěn jednou za měsíc. Svoz bioodpadu od března do listopadu probíhá jednou za 14 dnů. Od prosince do února je to jednou za měsíc.

„Již zmiňované know-how strategického partnera nám s předstihem umožnilo zavést systém adresného třídění, tzv. Door to Door. Díky tomuto systému se zvýšil podíl vytříděných složek a současně snížilo množství komunálního odpadu. To má mimo jiné pozitivní dopad na snížení nákladů za uložení komunálního odpadu na skládce,“ vysvětluje Petr Šrůtek a uzavírá: „Dalším ze zamýšlených kontrolních mechanismů, který chceme se spuštěním nově vybudovaného sběrného dvora zavést, bude zavedení evidenčního systému pro příjem odpadů na tento sběrný dvůr.

Zapojení podnikatelů do obecního systému

Smlouvu na svoz živnostenského odpadu uzavírá podnikatel buď přímo se svozovou firmou nebo se může zapojit do obecního systému nakládání s odpady, ale pouze se souhlasem obce. Obec a podnikatel musí v takovém případě uzavřít smlouvu o svozu a likvidaci odpadu.

Mgr. Petr Opluštil, z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS s.r.o. upřesňuje, bez jakých náležitostí se smlouva mezi obcí a podnikatelem neobejde.

Jaké náležitosti by měla obsahovat smlouva o svozu odpadu mezi obcí a podnikatelem?

Zákon o odpadech nestanoví povinné obsahové náležitosti, jaké by měla mít smlouva o svozu odpadů uzavíraná mezi obcí a podnikatelem, pokud se chce podnikatel zapojit do obecního systému nakládání s odpadem.

Ze zákona o odpadech lze dovodit, že smlouva musí být písemná a musí být uzavřena před tím, než odpad vznikne. Smlouva bude uzavírána zpravidla na množství odpadů, které podnikatel běžně produkuje a sám nezpracuje. Žádné další podrobnosti zákon o odpadech nestanoví.

V případě, že se obec rozhodne, že povolí právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám, aby se zapojily do obecního systému nakládání s komunálním odpadem, pak je obec povinna vydat vlastní obecně závaznou vyhlášku, kterou obecní systém nastaví. V této vyhlášce je nutno uvést alespoň druhy odpadu, které může právnická nebo podnikající fyzická osoba předávat do obecního systému, způsob určení výše úhrady za zapojení do obecního systému a způsob výběru této úhrady.

Z hlediska právní jistoty by smlouva obce s právnickou nebo podnikající fyzickou osobou měla obsahovat alespoň druhy předávaného odpadu, výši úhrady za zapojení do systému a způsob jejího výběru, včetně odkazu na obecní vyhlášku, která toto obsahuje. Smlouva by též měla umožňovat obci jednostrannou změnu smlouvy zejména v případě změny obecní vyhlášky, a to včetně změny výše úhrad.

tags: #komunální #odpad #svoz #svozovou #firmou

Oblíbené příspěvky:

• Práva zaměstnanců při ohrožení nemocí z povolání
• Tipy na výlety do přírody
• Osvěžení s Kneippovým chodníkem
• Závěsné koše Pilar
• Dům přírody – ochrana přírody