Kneippův chodník: Osvěžení pro tělo i mysl

Oddáváte se pravidelně rozmazlování ve wellness, jezdíte do lázní a nenecháte si ujít jedinou příležitost návštěvy spa centra? A znáte pojem Kneippův chodník? K čemu slouží a jak si ho připravit?

Kdo byl Sebastian Kneipp?

Než se pustíme do vyjmenovávání benefitů Kneippova chodníku, pojďme se podívat zblízka na jeho autora. Kdo byl Sebastian Kneipp a jaký byl jeho přínos společnosti? Tento původem německý kněz a léčitel se narodil v roce 1821 do poměrně chudé rodiny. Na gymnázium nastoupil až ve 21 letech a po ukončení studií onemocněl tuberkulózou a lékaři mu nedávali příliš velké šance na uzdravení.

Zázračná vodoléčba

Právě tehdy se Sebastian Kneipp poprvé setkal s vodoléčbou a rozhodl se ji rovnou vyzkoušet v praxi. Začal se koupat v řece, chodit ve vodě naboso a poměrně brzy se zotavil. Tím se hydroterapie dostala do popředí zájmu a zájem o ni přetrvává do dnešních dní.

V čem spočívá kouzlo hydroterapie?

Jak je ale vodoléčba pro tělo prospěšná? Základní myšlenka hydroterapie spočívá v tom, že pro fungování organismu je nezbytné, aby bylo tělo neustále prokrvené. Toho se docílí střídáním teplé a studené vody. Na tuto činnost totiž zareagují cévy, které se začnou zužovat a rozšiřovat, čímž dojde k efektivnímu rozproudění krve po celém těle.

Právě na principu vodoléčby je založen i Kneippův chodník. Narazit na něj můžete jak v lázních, tak i ve spa zařízeních. Pokud jste tento chodník ještě neviděli, nepředstavujte si zámkovou dlažbu, kamenitou cestu ani betonový chodník, ale dvě brouzdaliště. V obou se nachází voda, ale každá o jiné teplotě. Studená voda má teplotu 10 °C, zatímco ta teplá 40 °C.

Čtěte také: Vyhlídková stezka Petřvald

Návod na používání Kneippova chodníku

Představu o tom, jak Kneippův chodník vypadá již máte. Nyní již stačí dodat návod. Během procedury si nohy střídavě namáčíte do teplé a studené vody, přičemž se doporučuje v teplé vodě strávit 60 vteřin a ve studené 5 až 10 vteřin. I v případě, že se nevěnujete otužování, namáčení v Kneippově chodníku snadno zvládnete. Při samotné proceduře myslete hlavně na to, že musíte skončit v brouzdališti se studenou vodou a poté si nohy vysušit ručníkem.

Kneippův chodník pro pokročilé

Jakmile si budete v Kneippově chodníku máčet nohy častěji, můžete využívat oblázky, které se na dně nádrže nacházejí a slouží k masáži chodidel při vodoléčbě.

Jak si Kneippův chodník připravit doma?

Ve chvíli, kdy vodoléčbě zcela propadnete, možná si ji budete chtít dopřávat často a třeba také přímo u sebe doma. Jediné, co k tomu budete potřebovat, jsou dva lavory, teploměr a stopky. Následně již stačí do obou natočit vodu o požadované teplotě a pustit se do hydroterapie.

Co vám vodoléčba přinese?

Jaké účinky pravidelné procházky po Kneippově chodníku budou mít pro vaše zdraví? Kromě celkového prokrvení, jež jsme již zmínili jako jednu z výhod vodoléčby, dojde také k podpoře správného fungování vašeho metabolismu, prokrvení chodidel a také zlepšení jejich pružnosti a zmírnění případné bolestivosti. Kneippovu metodu mohou navíc využívat všichni bez rozdílu věku a zdravotního stavu.

Kromě chůze po Kneippově chodníčku a jeho přípravě v pohodlí domova, můžete vyzkoušet i další procedury související s vodoléčbou. Během sprchování vyzkoušejte střídání teplé a studené vody a při procházkách v přírodě se nebojte projít potokem naboso. Účinky vody na lidské tělo mohou být skutečně neuvěřitelné. Vraťte se k základům a dopřejte svému tělu prokrvení a chodidlům zaslouženou masáž.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Na Grádelském potokce u Železné Rudy najdou zájemci chodník pro koupel nohou s akupresurou. Kneippův chodník na Grádelském potoce se skládá ze tří kaskádovitých bazénků, ve kterých je velmi ledová voda. První bazének je nejdelší, má přibližně šest metrů a jsou v něm největší kameny. Ve druhém jsou kamínky drobnější a v posledním už se lidé procházejí po jemném písku.

V průběhu července se v krajní části areálu Nemocnice AGEL Říčany, vedle altánku u vstupu do pavilonu následné rehabilitační péče, začal používat sensomotorický chodník. S nápadem na vznik bosonohého chodníku přišla staniční sestra oddělení následné rehabilitační péče, paní Dana Najmonová. Chodník je v podstatě ohraničeným povrchem cesty, která je pokryta přírodními materiály: oblázky, kůrou, pískem, kamínky aj. Díky tomu poskytuje bosým chodidlům rozmanitou škálu hmatových a stimulačních vjemů.

„Pacientům tento chodník pomáhá trénovat rovnováhu a stabilitu při chůzi po nerovném a různorodém terénu. Chodit bosky v přírodě je přirozené a zdravé. V okolních zemích jako v Německu nebo v Rakousku jsou tyto stezky zcela běžné i na veřejných prostranstvích. Někdy bývají dlouhé i přes 10 metrů. V areálu říčanské nemocnice je chodník v délce 5 metrů a šířce 1 metr.

Zdravé přešlapováníKneippův chodník je jedna z vodoléčebných a relaxačních procedur, které využívají střídání teplé a studené vody. Kneippův chodník je tvořen bazénky se studenou a teplou vodou. Teplá voda má okolo 40 °C studená okolo 12 °C.Pozvolna procházíte jednotlivými bazénky, které jsou navíc vyložené malými oblázky. Díky tomu dochází k masírování chodidel zespoda a vlivem střídání teplé a studené vody k prokrvení nohou. V teplé vodě se doporučuje přešlapovat jednu minutu, ve studené zhruba 5 vteřin. Tento cyklus je dobré několikrát opakovat. Poslední musí být pohyb ve studené vodě a pak následuje otření nohou dosucha.

Účinky Kneippova chodníku:

• Tato příjemná procedura vede ke zlepšení prokrvení nohou.
• Zlepšení celkového metabolismu a krevního oběhu.
• Následkem toho se také cévy nohou stávají pružnější a pružnější je i achilovka.

Jen s minimálními náklady můžete na zahradě vybudovat stezku, která pro zdraví vašich nohou udělá víc než zdravotní obuv za tisíce. Děti ji navíc milují.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

Tisíce let chodil člověk bos a chůze naboso je tak pro nás mnohem přirozenější než chůze v obuvi. Nejenže umožňuje bližší kontakt s přírodou a snižuje hladinu stresu, ale nerovnosti povrchu přirozeně procvičují a namáhají svaly, které noha při chůzi v botě nemusí téměř používat. Navíc masírují akupresurní body zodpovědné za správnou funkci vnitřních orgánů, a tím jim pomáhají lépe fungovat.

Bosá chůze je důležitá i pro mozek, protože pomocí chodidel dostává nové signály a musí pracovat, říct vazům, svalům a šlachám, kdy se uvolnit a kdy zpevnit, aby se člověku dobře kráčelo. Podle vědců také styk bosých chodidel se zemí pomáhá jedinci se uzemnit, což umožní tělu vstřebat ze země přirozené elektrony.

Ačkoli člověk chodil bos tisíce let, v moderní době na bosé chodidlo číhá mnoho nebezpečí v podobě různých střepů a dalších ostrých předmětů, které mohou nohu poranit. I na vlastní zahradě se může takové nebezpečí objevit. Pokud se tedy bojíte zranění, a přesto chcete benefity chůze bez bot využít, postavte si bosou stezku. Zaujme i děti, které se budou nejen rády podílet na její stavbě, ale hlavně pak po ní budou pořád běhat.

Jak postavit bosou stezku:

1. Připravte prostor a začněte s výkopem: Bosou stezku můžete zbudovat téměř kdekoli, na rovině i v nerovném terénu. Můžete zvolit rovný chodníček, který bude směřovat z bodu A do bodu B, i stezku, která se klikatí jako had či stáčí jako spirála ke středu. Až vymyslíte, kudy stezka povede, začněte tím, že vykopáte drny a hlínu zhruba do hloubky 10 centimetrů. Výkop vyrovnáte a udusáte. Do výkopu poté položíte zahradní pásovinu, která zabrání v růstu plevelu, protože nepropustí světlo.
2. Vyberte vhodný materiál, ideálně přírodní: Pak je třeba udělat obrubníky, které stezku nejen ohraničí, ale oddělí od sebe i jednotlivá pole s různými povrchy. Materiál zvolte podle svého uvážení, můžete sáhnout po plastových obrubnících, které se prodávají v hobbymarketech. Jsou poměrně levné, snadno se udržují a jsou ohebné. Ideální je přírodní materiál. Další variantou jsou dřevěné latě, kulatiny, trámky, opracované větve… Pokud chcete jednotlivé kusy dřeva spojit, raději než hřebíky, které se do přírody nehodí, volte provázky či dřevěné spojovací čepy. Poslední variantou jsou betonové či kamenné obruby, které jsou vysoce trvanlivé, ale pokud je budete kupovat, sáhnete poměrně hluboko do kapsy.
3. Vytvořte různé povrchy: Materiálu, z něhož vytvoříte jednotlivé plochy stezky, je nepřeberně. Držte se ovšem přírodnin. Na začátek cestičky umístěte jemný materiál, aby si nohy přivykly. Doprostřed můžete umístit hrubší a pichlavější materiály, aby se chodidla pořádně promasírovala. Mezi jemnější výplně patří písek, tráva, seno, mech, kůra, jehličí, smrkové šišky, k drsnějším materiálům se řadí větší kameny a hrubší štěrk, šišky z borovic, klacíky… Chůze po kulatinách umí nohy protáhnout víc, než si možná umíte vůbec představit. Pokud máte na zahradě potůček, jezírko či jinou vodní plochu, při stavbě stezky se je pokuste využít. Voda, a tím pádem i změna prostředí, pomůže nohy prokrvit. Neštítíte-li se špíny, klidně využijte i bláto, má zajímavý chladivý efekt.

tags: #kneippuv #chodnik #v #prirode #navod

Oblíbené příspěvky:

• Fakta a mýty o klimatických změnách
• Česká výchova v přírodě
• Komunální odpad Rychnov
• Ochrana před nebezpečím elektřiny
• Vliv klimatu na lakování