Komunální odpad (KO) je celebritou mezi ostatními odpady. O komunálních odpadech se mluví, píše, vztahuje se k nim řada povinností a specifických opatření. Když se však podíváme už na samotnou definici komunálních odpadů a na její pojetí v českém a evropském právu, pak zjistíme, že obsah pojmu není zdaleka tak jednoznačný a každý stát do skupiny komunálních odpadů zařazuje trošku jiné odpady.
K pojmu komunální odpad se často řadí ještě pojmy tuhý komunální odpad, domovní odpad, objemný odpad, komunální odpad ostatních původců apod. Komunální odpad je - alespoň podle původního významu slova - odpadem obecním. Dle litery zákona se přitom skutečně jedná o veškerý odpad, který vzniká činností fyzických osob - typicky tedy domácností - na území obce. Ta se také obvykle stará o jeho svoz a likvidaci.
Současný zákon definuje komunální odpady nějak takto: veškerý odpad vznikající při činnosti fyzických osob na území obce. To samozřejmě neznamená, že odpad, který vznikne za hranicemi obce nebo města, není komunální. Je. Další definice charakterizuje komunální odpad poněkud zbrkle takto: Za komunální odpad se podle rozhodnutí Komise č. to-a-to považuje odpad z domácností a podobný odpad, který je svým složením srovnatelný s odpadem z domácností, s výjimkou odpadu z výroby a odpadů ze zemědělství a lesnictví.
Komunální odpad je tedy domovní odpad a jemu podobný odpad z obchodů, řemesel, služeb, různých úřadů a institucí i z průmyslu. Za komunální odpad je v souladu se zákonem (§ 4 písm. b) zákona č. Za původce komunálních odpadů vznikajících na území obce se považuje obec. nepodnikatelské činnosti fyzických osob. se současně stane vlastníkem těchto odpadů.
Na území obce je také produkován odpad podobný komunálnímu odpadu. a v živnostech nevýrobní povahy). právnické a fyzické osoby, při jejichž činnosti tyto odpady vznikají. systému zavedeného obcí. souladu s Katalogem odpadů (vyhláška MŽP č. odpad. a způsobech nakládání s odpady. rozšířenou působností). systému odpadového hospodářství (ISOH) MŽP, provozovaném VÚV - CeHO.
Čtěte také: Platby za Odpad v Jablonném - Důležité Termíny
V reálu jsou v komunálním odpadu včetně odděleně sbíraných složek obsaženy odpady podnikajících fyzických a právnických osob. Díky jasnému vymezení se sjednotí vedení evidence a statická hodnocení tak, aby odpovídala skutečnosti provozovaných systémů nakládání s komunálními odpady.
Do komunálního odpadu je pochopitelně začleněn i odpad vznikající při údržbě veřejných prostranství včetně hřbitovů a ostatních činnostech při zajištění čistoty obce. Tato definice lépe vystihuje stávající stav v obcích a přibližuje se definicím KO v jiných evropských státech. Systém nakládání s KO v obci by se měl (za splnění určitých podmínek) rozšířit i na "živnostenské" odpady podobné komunálním pocházející z drobných živností, obchodní sítě a služeb na území dané obce. Tyto odpady jsou již v současné době odkládány na místa určená obcí pro občanyfyzické osoby a nová definice pouze potvrdí stávající stav.
Proto se pro nový zákon navrhuje úprava, která popíše reálný stav odděleného sběru využitelných odpadů v obecních systémech. Tříděný odpad v rámci obecních systémů bude vždy klasifikován jako KO (s obsahem obalové složky), tj. podskupina 20 01, a nikoliv jako obalový odpad, i kdyby byl sbírán samostatně.
Novým vymezením a upřesněním definic pro komunální a jim podobné odpady by se nám mohlo podařit popsat v zákoně realitu nakládání s odpady v obcích. Kromě toho umožní lépe vyhodnocovat stav odpadového hospodářství a prognózovat jeho další vývoj s ohledem na rozvoj a budování potřebných zařízení v rámci regionálních integrovaných systémů nakládání s KO.
Komunální odpad může obsahovat veškeré typy odpadků - od těch živočišného původu až po recyklovatelné suroviny jako plasty, papír či sklo. Z tuhého komunálního odpadu lze přitom vytřídit tzv. druhotné suroviny jako plasty, papír, sklo, textil, kovy, ale i odpad biologický. Komunální odpad se ukládá do vlastních či obecních popelnic a kontejnerů (černé či šedé barvy).
Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu
Předně je tu tuhý komunální odpad. To je ta část komunálního odpadu, která si jako celek a nebo jako jeho jednotlivé části za normálních atmosférických podmínek uchovává svůj tvar a objem. Je to domovní odpad. Zákon, alespoň v době psaní tohoto textu, dělal, že pojem domácí odpad nezná. Je to zjevně odpad z domácností. Prostě odpad z denní spotřeby domácností a jejich provozu.
Pak je tu odpad podnikatelských subjektů. Říkejme mu živnostenský odpad. Ten je v podstatě hodně podobný. Vzniká při tzv. nevýrobní činnosti právnických nebo fyzických osob oprávněných k podnikání (v úřadech, kancelářích apod.). Pozor! Zákon zde chápe jako původce příslušné právnické a fyzické osoby (tedy firmičky a podnikatele), nikoli obec, jako tomu je s odpady z našich domácností.
Co nás bude zajímat jsou tzv. využitelné složky komunálního odpadu. Ano, náš odpad, který lze třídit - pozor, ne recyklovat. Od toho jsou tady jiní. Jde o tzv. druhotné suroviny. Sklo, papír, plasty, železné a neželezné kovy, textil, ale i o nepříliš druhotné suroviny, jako je například biologický odpad. Všechny druhy odpadů, které je možné třídit, ať už pro následnou recyklaci, obchod nebo likvidaci, by měly být ze směsného chumlu vyseparovány a znovu využity. Nebezpečný odpad.
Jako další je vhodné zmínit biologicky rozložitelný odpad. Odpady, které se dokáží rozkládat spolu s kyslíkem nebo bez kyslíku. Tato skupina komunálních odpadů v sobě zahrnuje odpady z často až přemrštěné údržby veřejné zeleně, separované kuchyňské odpady, odpady z dřeva a přírodních textilií.
Součástí komunálního odpadu je i velkoobjemový odpad. Opad větší než ten, který můžeme nacpat do popelnic a kontejnerů. Abychom byli precizní, zmiňme ještě tzv. zbytkový komunální odpad. To je to, co se nedá zařadit do žádných z výše zmíněných kategorií. Totéž platí o ostatních odpadech z obcí, což jsou klasické pohozené odpadky, zbytky po poutích, trzích a veřejných akcích, z provozu na pozemních komunikacích, cigaretové vajgly, apod. A když jsme u těch odpadů z měst a obcí, připomeňme si ještě odpady ze septiků a žump což je odpad vskutku nevábný a technicky vzato je to výsledek přírodních nebo umělých procesů.
Čtěte také: Podivín: Poplatek za komunální odpad
Je nutné zdůraznit, že názvy použité v odstavci výše jsou pouze orientační a zákon o odpadech s nimi v současné podobě ne nezbytně musí pracovat.
Členské státy EU musejí usilovat o to, aby od roku 2030 nebyl na skládky odpadu ukládán žádný komunální odpad, který je možné recyklovat, nebo jinak využít.
Nakládání s komunálním odpadem prošlo mnoha vývojovými stádii. nejstarší je skládkování odpadu. kompostování.
V rámci snižování množství skládkování odpadů se naskýtá otázka, proč odpad ze stávajících skládek komunálních odpadů prostě nespálit ve spalovnách. Objem odpadů na skládkách by se snížil a vyrobilo by se něco málo toho tepla nebo elektřiny. Možná lepší, než ho nechat jen tak hnít bez užitku jako přítěž budoucím generacím. Zjednodušeně řečeno, je to zpětné vytěžování odpadů ze skládek.
Přesto, že tyto odpady tvoří v ČR asi jen 10 % všech produkovaných odpadů, na těchto stránkách se zaměřujeme právě na ně. Množství vznikajícího komunálního odpadu můžeme jako občané totiž nejlépe ovlivnit.
Komunální odpad obsahuje směs výše uvedených odpadů, z nichž některé mohou obsahovat také toxické a karcinogenní látky, a při jejich zneškodnění skládkováním, spalováním i kompostováním vznikají nebezpečné produkty ohrožující životní prostředí.
Odděleně sebrané využitelné složky KO jsou nepřesně označovány také jako „druhotné suroviny“. Jako využitelnou složku KO označujeme takový materiál, který je po úpravě a vyčištění z technologického hlediska schopen průmyslového zpracování. Nemusí však ještě být surovinou. Tou se stane ekvivalentně k přírodní surovině až tehdy, je-li pro tento účel zakoupena.
Nebezpečné složky komunálního odpadu - Mohou být použité oleje a tuky, zbytky barev, lepidla a pryskyřice, rozpouštědla, kyseliny, hydroxidy, detergenty, odmašťovací přípravky, zbytky kosmetických přípravků, fotochemikálie, léky, pesticidy, baterie a akumulátory, mastné hadry, brzdová kapalina, brzdové destičky, zářivky a ostatní odpad s obsahem rtuti, zařízení s obsahem chlorfluoruhlovodíků, televizory atd.
Roční produkce komunálního odpadu v České republice představuje cca 4 mil. tun.
Produkce komunálního odpadu v ČR se v současnosti pohybuje okolo 4,5 mil. za rok. přibližně 4,6 mil. tun, tj. 450 kg na obyvatele a rok.
Odděleně sebraný nebezpečný komunální odpad představoval 26 tis. tj. 2,5 kg na obyvatele a rok.
V souvislosti s povinností obcí určit místa pro odkládání nebezpečných odpadů. tzv. rok. zvyšuje přibližně o 2 kg na obyvatele a rok.
K dispozici jsou různé systémy sběru:
Společnost FCC provádí zpracování separovaných komunálních odpadů z barevných kontejnerů na třídicích linkách - např. v pražských Ďáblicích, v Úholičkách u Kralup n. Vltavou nebo v Lovosicích. Upravený odpad z těchto linek je předáván k následné recyklaci.
Zbývá ale určitá část odpadů nepoužitelná k dalšímu ekonomickému zpracování. Přitom ještě mají potenciál pro energetické využití, které je v hierarchii nakládání s odpady předřazené před prostým uložením na skládky. Jedná se o směsný komunální odpad, zbytky z třídění separovaných komunálních odpadů, znečištěné odpady neumožňující jejich materiálové využití a také některé odpady z průmyslového a živnostenského sektoru, které nelze recyklovat především kvůli jejich složení (např. odpady kompozitních materiálů).
Energie z odpadu je považována za alternativní zdroj energie. Je dostupná a z části obnovitelná. Energetické využití nabízí řešení pro jeho bezpečné zpracování a zároveň eliminuje emise skleníkových plynů ze skládek a z využívání fosilních paliv.
tags: #komunální #odpad #co #to #je