Umět správně vyhodnocovat a používat informace je důležité od nepaměti. Dříve to bylo často otázkou přežití, později začaly skrze symboly komunikovat důležité informace tehdy vyspělé civilizace, a i přesto, že bylo vynalezeno písmo, dodnes hraje symbolika v našich životech důležitou roli. Kdo by neznal obrázek a jeho význam u nakousnutého jablka, symbol radioaktivity, dolaru nebo vypnutí/zapnutí. I svět třídění a recyklace odpadů je plný symbolů - víte, co znamená zelený bod nebo trojúhelník s plnými šipkami?
Třídění odpadu je základní krok, bez kterého se recyklace odpadu neobejde. Aby bylo možné vytříděný odpad materiálově znovu použít k výrobě nových produktů, je důležité odpad vytřídit správně.
Obaly produktů jsou velmi důležité - hrají zásadní roli v mnoha směrech. Ovlivňují nákupní rozhodování spotřebitelů, umožňují přepravu výrobku, obsahují informace o výrobci, o složení výrobku, ale mohou na sobě nést také tzv. recyklační symboly.
Víte, co znamená, když je na obalu tzv. zelený bod nebo panáček vyhazující odpad do koše? Pokud ne, nevadí, správnou odpověď prozradíme!
Na obalech si můžeme všimnout kulatého symbolu, který má uvnitř dvě šipky. Touto ochrannou známkou jsou označeny obaly, za které byl uhrazen finanční příspěvek na jeho zpětný odběr a využití obalového odpadu.
Čtěte také: Platby za Odpad v Jablonném - Důležité Termíny
Recyklační symboly (značky) na obalech mají důležitou informační hodnotu. Právě díky nim můžeme jednoduše identifikovat materiál nebo materiály, z nichž jsou obaly vyrobeny.
Tato recyklační značka říká, že daný obal netřídíme do sběrných nádob na tříděný odpad ani do nádob na směsný komunální odpad (odpadkové koše, popelnice), ale je určen k ekologické likvidaci. Takový odpad bychom měli odevzdat prodejci (místa zpětného odběru), případně do sběrných dvorů.
Jedná se o nepovinné značení na obalu, kterým mohou výrobci na spotřebitele apelovat, aby neznečišťovali životní prostředí a odpad odložili do příslušných nádob (mohou to být dle dalších symbolů barevné kontejnery určené k třídění konkrétního druhu odpadu, nádoby na směsný komunální odpad apod.).
Níže uvedené recyklační značky se používají k upřesnění informací o materiálovém složení obalu. Trojúhelníková grafická značka bývá doplňována textovým nebo číselným označením materiálu, příp. jejich kombinací.
Pokud na obalu najdete tento symbol, určitě byste jej měli vytřídit do barevného kontejneru. Označuje totiž konkrétní materiál, ze kterého je obal vyroben. Díky tomu může putovat cíleně k recyklaci a získaná druhotná surovina poslouží k výrobě nových produktů.
Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu
Při výrobě tohoto obalu již byl použit recyklovaný materiál (tedy druhotná surovina získaná z odpadu).
Díky třídění odpadu můžeme například z vytříděné PET láhve vyrobit opět PET láhev nebo vlákna, která následně poslouží k výrobě textilu. Ta mohou být použita například k výrobě fleecových bund, výplní do spacáku, závěsů, dětských plen a mnoha dalších užitečných věcí.
Vytříděné sklo můžeme recyklovat donekonečna, a tak z rozbité vázy můžeme vyrobit sklenici, pak okno a příště třeba láhev na víno.
Zjednodušeně řečeno, jsou to obaly z více vrstev materiálu, které nejdou ručně oddělit. A to je právě důvod, který značně komplikuje jejich následnou recyklaci. Naštěstí se i zde najde výjimka.
Zákon č. 477/2001 Sb. Zákon o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech) uvádí kompozitní obal jako:
Čtěte také: Podivín: Poplatek za komunální odpad
§ 2 odst. j) „kompozitním obalem obal složený alespoň ze 2 vrstev různých materiálů, jež nelze ručně oddělit a tvoří jedinou nedílnou jednotku, tvořící vnitřní nádobu a vnější schránku, který je plněn, skladován, převážen a vyprazdňován jako takový,“
§ 48 „Pro účely plnění povinností využití odpadu z obalů podle § 12 a vedení evidence podle § 15 a 23 se kompozitní obaly a jiné obaly složené z více než jednoho materiálu vykazují podle materiálů obsažených v obalu. Od tohoto požadavku se lze odchýlit v případě, že daný materiál představuje nevýznamnou část obalu a nepředstavuje více než 5 % celkové hmotnosti obalu.“
Typickým příkladem kompozitního obalu je tzv. „krabice na mléko“, „tetrapak“ - správně řečeno nápojový kartón, který je vytvořen z vrstev papíru, plastu a v případě trvanlivých výrobků ještě tenkou hliníkovou fólií, popřípadě ještě plastovým uzávěrem. Tyto jednotlivé materiály nejsou od sebe ručně oddělitelné. A přitom právě nápojové kartony označené C/ PAP představují v likvidaci kompozitních obalů výjimku.
*) Písmenný identifikační kód materiálu převažujícího svou plošnou hmotností.
Při posuzování kompozitního materiálu nemusí být dodrženo pořadí jednotlivých materiálových vrstev tak, jak je přiřazeno k číselnému identifikačnímu kódu. Stejný číselný identifikační kód lze uvést u kompozitních materiálů i v případě, že se některá z vrstev v obalovém materiálu opakuje. Například kompozitní materiál ve složení plast/hliník/plast lze také zařadit pod identifikační číselný kód 90.
Materiál nebo součást obalu sestávající z více materiálů, kde jeden materiál je obsažen minimálním podílem 95 % hmotnostních, se pro potřeby značení podle této normy nepovažuje za kompozitní materiál a označí se podle převažujícího materiálu. (Například nádobku aerosolového rozprašovače ze skla potaženého plastem s plastovým uzávěrem není nutné značit. Označení součástí spotřebitelských obalů ze skla je dobrovolné).
tags: #komunalni #odpad #značka #co #to #je