Biodiverzita v okolí kamenolomu: Oázy života v těžební krajině

Malé lomy a pískovny jsou domovem chráněných druhů. Zkušenosti ukázaly, že se zde usidluje překvapivě mnoho vzácných živočichů i rostlin. Obnažené skalní stěny, lomová jezírka, písčiny - prostředí kamenolomů a pískoven láká mnoho druhů rostlin i živočichů, včetně těch vzácných a chráněných. Lomy a pískovny se stávají centry biodiverzity a po ukončení těžby představují v dnešní intenzivně využívané krajině vzácné oázy klidu.

Ve stěnách pískovny už během těžby hnízdí břehule či barevné vlhy. Do tůní po těžbě se stahují žáby, čolci, vážky i mokřadní rostliny. Holý povrch s minimem půdy obydlí nádherné kutilky, prohání se tudy smaragdoví svižníci, zahnízdí tu kulíci, jejichž vajíček si mezi kamínky těžko všimnete.

Jak štěrkovny a pískovny přispívají k ochraně ohrožených druhů?

Živinově chudé a obnažené substráty a pomalý nástup vegetace poskytují prostředí citlivým druhům, které jinde nemají šanci. Není žádnou výjimkou, že je místo bývalé těžby vyhlášeno maloplošně chráněným územím. Podmínkou pro zachování a rozvoj přírodovědného potenciálu těchto míst je vhodně naplánovaná a provedená rekultivace.

Těžební společnost Českomoravský štěrk, a.s., která v Mašovicích dříve těžila a lom rekultivovala, dlouhodobě na svých těžebnách podporuje a preferuje využívání přírodní obnovy, nakolik to platná legislativa a vlastnické vztahy dovolí. Kromě lomu Mašovice se na Znojemsku úspěšně daří rekultivovat vytěžené části pískoven Tasovice a Božice. Také oblast Tovačovských jezer na Olomoucku je pro společnost dlouhodobou výzvou. Příkladem rekultivace respektující a podporující význam těžebny pro lokální biodiverzitu jsou pískovny Cep I a Cep II u Suchdolu nad Lužnicí v Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko.

Přírodní památka Mašovický lom: Ukázka úspěšné rekultivace

Přírodní památku Mašovický lom najdeme na jižní Moravě v blízkosti Znojma. Byla vyhlášena v roce 2005 a rozkládá se na ploše 9,4 ha. Jedná se o bývalý kamenolom, ve kterém byla v roce 1999 ukončena těžba. Lokalita v těsném sousedství Národního parku Podyjí se jevila jako perspektivní pro rozšíření cenných rostlinných a živočišných druhů. Proto byl v roce 2001 zpracován nový plán likvidace kamenolomu, který nahradil původní záměr obvyklé technické rekultivace zalesněním a vytvořením zemědělské půdy.

Čtěte také: Vzájemné vazby ekosystémů a biodiverzity

V letech 2001 - 2005 proběhla rekultivace těžebního prostoru. Zatopením těžební jámy vzniklo jezero s atraktivními skalními stěnami a navazující plochy byly ponechány spontánní obnově. Záměr získal ocenění také v mezinárodní soutěži o nejlepší projekty v oblasti udržitelného rozvoje UEPG Sustainable Development Awards 2007, vyhlašovanou Evropským sdružením výrobců kameniva.

Po dokončení rekultivačních prací byl v roce 2006 zrušen dobývací prostor. Několik dalších let o lom dále pečovala těžební organizace. Úspěšnou a citlivou rekultivací vznikly příznivé podmínky pro výskyt a rozšíření cenných rostlinných a živočišných druhů, především pak čolka dravého (Triturus carnifex). Lom v Mašovicích představuje v současnosti jednu z nejvýznamnějších lokalit tohoto druhu v České republice a byl registrován jako Evropsky významná lokalita národního seznamu Natura 2000, s čolkem dravým jako předmětem ochrany.

V lomu a jeho okolí můžeme narazit i na další vzácné a ohrožené živočichy vázané na biotop mokřadu a přechodně podmáčených a narušovaných ploch. Žije zde také čolek obecný (Lissotriton vulgaris), skokan štíhlý (Rana dalmatina), ještěrka obecná (Lacerta agilis), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) nebo kuňka ohnivá (Bombina bombina). Překvapivým zjištěním bylo prokázání výskytu kriticky ohrožené ještěrky zelené (Lacerta viridis). V průzračné vodě lomu je možné narazit také na raka říčního (Astacus astacus).

Z rostlin je potěšující výskyt tučnolístku krátkolistého (Aloina brevirostris), vzácného efemerního mechu, který osidluje extrémní stanoviště, jaké představuje obnažená kaolínová stěna ve východní části přírodní památky. Vzhledem k cennosti otevřených ploch s živinově chudým substrátem zahrnuje péče o kamenolom především vyřezávání náletových dřevin, a to jak borovice, tak nepůvodního akátu.

Další příklady zajímavých rekultivací: Medová výsypka a Lom ČSA

Kamenolom Hrabůvka je jeden z největších lomů na Moravě. Nachází se asi 5 km od města Hranice na Moravě v blízkosti dálnice D1 (D47). Těží se zde moravská droba, a to již 150 let!

Čtěte také: Závislost biodiverzity na zeměpisné šířce

Tak jako v ostatních kamenolomech, těžba a rekultivace probíhají současně. Jednou z takových částí byla výsypka v jižní části areálu. Na výsypce proběhla nejdříve standardní technická rekultivace, tedy srovnání povrchu a vytvoření rovné plochy o velikosti cca 1 ha, včetně převrstvení úrodnější zeminou. Návrh biologické rekultivace, v souladu s plánem sanace a rekultivace, vytvořila studentka 3. Ročníku.

V dubnu 2016 pak studenti v rámci studentské praxe vyseli pestrou luční směs a vysadili keře a stromy, například duby, lípy, třešně, jabloně, jeřáby, hlohy, a další. Postupně tak vzniká zelené přírodní zákoutí v rámci areálu kamenolomu.

Ozelenění celé výsypky bylo koncipováno tak, aby na ní jednotlivé druhy kvetly v průběhu celé sezóny, a to nejen z estetických důvodů, ale také jako bohatá potrava pro včely. Na výsypku totiž společnost Českomoravský štěrk, a.s., ve spolupráci se včelařským kroužkem lesnické školy, umístila čtyři úly.

V současné době je již tzv. „Medová výsypka“ ozeleněna a je z ní pěkný výhled jak na samotný lom, tak i na město Hranice a široké okolí. Vysetou luční směs doplnily další samovolně se šířící druhy včetně ohroženého bělolistu nejmenšího, a vše bohatě kvete. V plánu se nezapomnělo ani na vytvoření základu vyhlídkového místa, kde v budoucnu nebude chybět místo k posezení a informační tabule.

Přitom na části hnědouhelného Lomu Československé armády vznikne národní přírodní památka. Nejde úplně o ten lom samotný, ale o rekultivované plochy okolo nebo plochy sousedící. V samotné „díře“, tedy v šachtě lomu, je fauna a flóra výrazně chudší. Ale plochy okolo, které na lom navazují - tedy ty, které budou zachovány v současném stavu, protože lom samotný bude zaplavený - to je příroda, která je spojená už s lokalitami v okolí. A v těchto okrajových částech se díky rekultivacím a díky lidským zásahům objevily biotopy, které se ve volné krajině vyskytují poměrně vzácně.

Čtěte také: O biodiverzitě štěrkopískovny Hulín

tags: #biodiverzita #v #okolí #kamenolomu

Oblíbené příspěvky:

• Srovnání prostorových stereo mikrofonů
• Jedinečná zahrada ve svahu
• Znečištění ovzduší v Brně
• Význam třídění odpadu
• Žebříček ekologické stability v ČR