Komunální svoz odpadu legislativa v České republice

S ohledem na ochranu životního prostředí a šetření primárních zdrojů je nevyhnutelné se snažit o minimalizaci produkce všech druhů odpadů bez ohledu na to, zda je lze recyklovat. Zjednodušeně můžeme komunální odpady rozdělit na směsný komunální odpad a tříděný odpad. Směsný komunální odpad (SKO) nelze dále vytřídit a končí na skládce nebo v zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO).

Podle ČSÚ je průměrná produkce komunálních odpadů z obcí cca 350 kg na jednoho obyvatele za jeden rok. Aby průměrná obec v roce 2025 vytřídila 60 % odpadů, musí k materiálovému využití předat 210 kg surovin, odstranit může pouze 140 kg (směsný odpad, objemný odpad, část nebezpečného odpadu).

Z pohledu třídění je v současnosti největším problémem bioodpad, který stále tvoří přibližně 40 % z celkového množství komunálních odpadů, a přitom ho lze jednoduše zpracovat jak v průmyslové kompostárně či bioplynové stanici anebo v domácím kompostéru.

Pro správné nastavení svozu odpadů je tedy nevyhnutelné znát data (současný stav), a dle nich dále nastavovat systém odpadového hospodářství. Pro nastavení funkčního a ekonomicky únosného systému je nutné znát naplněnost vyvážených kontejnerů (některé kontejnery jsou přeplněné, jiné se vyváží poloprázdné), zda je jejich počet dostačující a jejich rozmístění vyhovující.

Na základě dat z Ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady dle § 95, odst. (5) zákona č. 541/2020 Sb; o odpadech (často zabezpečuje pro zadavatele svozová společnost) lze zjistit, jaký podíl na celkové produkci odpadů má směsný komunální odpad, tříděný odpad a bioodpad. Následně by měl zadavatel požadovat pravidelnou kontrolu efektivnosti nastavených opatření, a to formou ročního auditu.

Čtěte také: Platby za Odpad v Jablonném - Důležité Termíny

Doporučujeme, aby dodavatel 1-2 x ročně provedl fyzickou kontrolu kontejnerových stání a rovněž i kontrolu obsahu nádob na směsný komunální odpad za účelem zjištění míry třídění. Pokud dodavatel zjistí, že nádoby na SKO obsahují odpady, které tam nepatří, nádobu nevyveze a označí nálepkou, která informuje o tom, že byla provedena kontrola a nádoba obsahuje nevhodný odpad. Dodavatel předem informuje zadavatele o termínech kontrol a na závěr mu předá zprávu z provedené kontroly. Součástí je i kontrola stanovišť a ne/naplněnosti kontejnerů, zda je vyhovující počet a umístění nádob.

„Zajistit fotodokumentaci a popis a uvědomit objednatele o závadném obsahu sběrné nádoby nebo o nemožnosti jejího vysypání, v takovém případě, nebude-li závada ihned odstraněna, nebude sběrná nádoba vyprázdněna. V případě nevyvezení nádoby, nebo nemožnosti uskutečnit jiné sjednané služby, zhotovitel neprodleně předloží objednateli (oddělení životního prostředí městského úřadu) jmenný seznam (nebo seznam čísel popisných), kde a kdy tyto služby nebylo možno realizovat a uvede důvod, proč služby nebylo možné provést. Současně bude o důvodu nevyvezení nádoby informován občan (např.

Zadavatel by měl každý rok vyhodnocovat data o produkci a nakládání s odpady. Na základě těchto výsledků by pak společně s dodavatelem provedli optimalizaci sběru a svozu odpadů. Dalším požadavkem by mělo být přesné vážení popelnic, aby zadavatel poznal reálný objem odpadů. Toho lze docílit vážením odpadu při svozu, proto je důležitým požadavkem, aby dodavatel buď měl svozová auta vybavena váhou, nebo zajistit vážení auta před vjezdem do obce/města a při výjezdu z ní. Například je možné využít vážení formou spolupráce se zařízením, které jí disponuje (např. sběrný dvůr, zemědělské družstvo).

Sběr odpadu je (např. vedle doručování pošty či nepravidelné osobní dopravy) jednou ze služeb definovaných v příloze č. 1 zákona č. 360/2022 Sb., o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících, ve znění pozdějších předpisů.

Dříve někteří zadavatelé aplikovali požadavek na nízkoemisní vozidla v podobě dílčího kritéria hodnocení nabídek. Pro úplné zavedení správného systému odpadového hospodářství je důležité vědět, kde jednotlivé druhy odpadů fyzicky končí. V praxi se velmi často setkáváme s tím, že zadavatel neví, kde jejich odpady končí. Tyto informace poslouží k hodnocení, zda je s odpady nakládáno v souladu s hierarchií odpadového hospodářství dle zákona. Dodavatel by měl zadavatele informovat o způsobech konečného nakládání s odpady.

Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu

Příklad Masarykovy univerzity: zadavatel deklaroval mj. omezování vzniku odpadů u objednatele a preference materiálového využití odpadů. Dalším příkladem je město Žďár nad Sázavou, kde zadavatel veřejnou zakázku rozdělil na dvě části: odstranění směsného komunálního odpadu jeho uložením na skládce (skládkování) a energetické využití směsného komunálního odpadu. Jde především o to, aby vytříděné složky komunálního odpadu (např. Totéž platí i pro zpracování vytříděných složek ve sběrném dvoře. Sběrný dvůr má potenciál využít i dotřiďovací linku za účelem prodeje vytříděných složek a zabezpečení financí na provoz sběrného dvora.

Správnému nastavení systému odpadového hospodářství napomáhá i zřízení technických služeb (TS), které se mohou lépe přizpůsobovat změnám při optimalizaci systému nakládání s odpady. Navíc má zadavatel i lepší dohled nad tím, kde odpady končí. Příkladem může být zavedení pytlového sběru vytříděných složek, který můžou zaměstnanci TS sami svážet na sběrný dvůr (nebo ho tam obyvatelé sami vozí) a až po naplnění sběrného kontejneru zadavatel objednává odvoz vytříděné složky, a to cíleně do zařízení na zpracování daného druhu odpadu.

Jednou z dalších příležitostí je zřízení (či využívání blízké) kompostárny s cílem zpracování biologického odpadu (odpady z údržby zeleně, ovoce a zelenina). Zadavatel by neměl zapomínat i na sběr bioodpadu ze zahrádkářské kolonie. Svoz může probíhat i individuálně (velkoobjemový kontejner na bioodpad je umístěn při vstupu do sběrného dvora). Gastroodpad z kuchyní by se měl zpracovávat v bioplynové stanici (pozn. některé kompostárny zpracovávají i gastroodpad, závisí od nastavení zpracování kompostárny).

Při nastavování funkčního efektivního systému, který je v souladu s hierarchií odpadového hospodářství, je vhodné pro výběr konečného zpracovatele odpadu využít portál Informačního Systému Odpadového hospodářství, kde mj. nalezne i elektronickou mapu - Registr zařízení. V tomto registru nalezne zadavatel zařízení dle typu (např.

Důsledné informování o stavu třídění a z nich vyplývajících ekonomických otázek je účinným nástrojem zpětné vazby pro obyvatele. Inspirativním příkladem je město Jihlava, které spustilo i Program zodpovědného nakládání s odpadem s cílem motivovat obyvatelé ke zlepšení třídění a získání tak slevy na poplatku za směsný odpad. Zapojení principů třídění do jednotlivých akcí (např. třídění na akcích pro veřejnost, pravidelné osvětové aktivity s přímým i nepřímým zapojením tématu třídění a odpadového hospodářství) je další účinný nástroj osvěty.

Čtěte také: Podivín: Poplatek za komunální odpad

Společnost EKO-KOM připravila na svých internetových stránkách novou sekci INSPIRÁTOR, která je určena zastupitelům samospráv měst a obcí a zástupcům městských a obecních úřadů. Inspirátor slouží jako pomůcka pro zajištění efektivní komunikace témat z oblasti nakládání s komunálními odpady směrem k občanům a jako „pomocník“ ke splnění nové zákonné povinnosti. Příležitostí, jak lze obsažené materiály při komunikaci využít, existuje hned celá řada - místní zpravodaj, informační letáky do schránek, letáky ve stojanech na úřadech, regionální deníky, webové stránky či sociální sítě obce (např.

Dle nového zákona o odpadech obce již nemají povinnost zpracovávat plány odpadového hospodářství (POH). Povinnost pro kraje však zůstává. Současný zákon o odpadech je, co se povinnosti obce vydávat OZV týká, benevolentnější. Obecní systém odpadového hospodářství (dříve systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů), který je obec povinna podle § 59 odst.

Pokud se obec rozhodne obecně závaznou vyhlášku k nastavení obecního systému odpadového hospodářství použít, může jejím prostřednictvím splnit svou další povinnost, kterou je určení míst pro oddělené soustřeďování komunálních odpadů vznikajících na jejím území, a to alespoň nebezpečného odpadu, papíru, plastů, skla, kovů, biologického odpadu a jedlých olejů a tuků. [§ 59 odst. 2 zákona č. Určit místa pro oddělené soustřeďování komunálních odpadů jsou povinny i obce, které obecní systém odpadového hospodářství nenastaví obecně závaznou vyhláškou. V takovém případě si obec může zvolit jiný způsob, kterým tato místa určí (např. mohou jimi být sběrné dvory, zařízení určená pro nakládání s odpady, velkoobjemové kontejnery, sběrné nádoby nebo pytle.

Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba předává odpad z obalů z papíru, plastů, skla a kovů, který produkuje, do obecního systému na základě písemné smlouvy, zařazuje se tento odpad jako odpovídající druh komunálního odpadu (katalogové číslo 20 xx xx, nikoliv 15 xx xx). [§ 62 odst. 2 a 3 zákona č. Obec je povinna zaslat každoročně do 28. února hlášení o komunitních kompostárnách na jejím území. Provozovatel komunitní kompostárny je povinen provozovat kompostárnu v souladu s vyhláškou, vést provozní deník a průběžnou evidenci o množství přijatých rostlinných zbytků a zaslat do 28.

Obec je oprávněna, v rámci zákonného zmocnění [§ 59 zákona o odpadech], obecně závaznou vyhláškou stanovit pouze obecní systém, nemůže však regulovat otázky upravené v právních předpisech (zejména v zákoně o odpadech). Od 1. ledna 2022 mohou mít obce na svém území zavedeny pouze poplatky podle zákona č. Na rozdíl od předchozí právní úpravy, kdy byl poplatek za komunální odpad upraven zákonem o odpadech a poplatek za systém odpadového hospodářství zákonem o místních poplatcích.

Na základě novely tohoto zákona účinné od 1. ledna 2021 (zákon č. 543/2020 Sb.) došlo ke změně poplatků za komunální odpad, kdy místní poplatek za systém odpadového hospodářství byl v zásadě nahrazen poplatkem za obecní systém odpadového hospodářství a poplatek za komunální odpad poplatkem za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci. Obecně závazné vyhlášky o poplatku za systém odpadového hospodářství a poplatku za komunální odpad, vydané podle starého zákona o odpadech, přestaly platit 31. prosince 2021. Obec není povinna poplatek za komunální odpad na svém území zavést.

Mnoho obcí a měst z našeho regionu přistupuje k zavádění intenzivního třídění odpadů přímo od domácností tzv. „Door to door“ systému. Domácnosti tak obdrží od obce barevné nádoby domů na tříděné složky odpadů. V neposlední řadě, odpadové hospodářství má vliv i na naše peněženky.

Evropská unie i náš stát tedy legislativně při- tvrdil. Znamená to, že obce, které nebudou dělat nic, se vystaví razantnímu zdražení odpadového hospo- dářství v obci a následně velkému zvýšení poplatků za odpad pro občany. V budoucnu je budou čekat i sankce za nedodržení předepsaných procent vytří- dění směsného komunálního odpadu.

Dle nového zákona mají obce v roce 2025 mít povin- nost třídění komunálních odpadů na obci 60 % a v roce 2030 již 65 %. Vedení obcí by mělo občanům inten- zivnější třídění umožnit přes nové systémy svozů kdy se zavádějí barevné nádoby k domům a upraví se frekvence svozů. Stát by zase měl rychle podpořit nové technologie na zpracování a recyklaci těchto vytříděných složek.

Mnohem lepší způsob, jak motivovat občany ke třídění opadů je udělat jim tuto činnost co nejjed- nodušší a nejpohodlnější, a to lze právě za pomocí barevných nádob u každého domu. Díky zvýšenému třídění plastů, papíru i skla, pak obec dostává i lepší odměny za třídění od autorizo- vané obalové společnosti EKO-KOM a.s., která sice hradí jen obalovou složku (tedy ne úplně všechny vytříděné materiály), ale i to je významná finanční pomoc obcím.

Pokud nebude obec reagovat na novou legislativu a lidé budou lpět jen na svozu směsného komunálního odpadu, kdy do popelnice nahází vše a nemusí nad tím příliš přemýšlet, tak mohou počítat v budoucnu s nejvyššími poplatky, které určuje zákon (dnes je to 1200,-Kč/občan/rok). Likvidace odpadů bude v budoucnu drahou záležitostí a je potřeba, aby všichni přiložili ruku k dílu všude tam, kde to jen jde. Mysleme nejen na nás, ale i na budoucí generace, jež budou potřebovat zdravé životní prostředí ke svému rozvoji.

Některé z námi obsluhovaných obcí již systém inten- zivního třídění od domu zavedený mají, a i v místech s řadovou zástavbou, kde nejsou jen předzahrádky a každý domeček má do ulice jen dveře a jedno okno se podařilo občanům najít vhodné umístění pro další popelnice. Dalším příkladem je sousední komunální společnost Technické služby Malá Haná s.r.o., která v tomto systému sváží odpad ve 43 obcích a dvou městech.

V tomto roce proběhlo u některých obcí výběrové řízení na dodavatele. Dodání nádob od výrobců je naplánováno v prvních měsících roku 2022. Většinou obec určí výdejní dny, kdy si občané ve sta- noveném čase přijdou nádoby vyzvednout, nebo je obecní zaměstnanci budou rozvážet přímo k domům. Vzhledem k tomu, že ve většině obcí se jedná o doto- vaný projekt, musí každý zástupce domácnosti při výdeji podepsat smlouvu o výpůjčce nádob.

Občané obdrží kalendáře svozu, kde budou barevně vyznačené konkrétní dny svozů papíru (modrá barva), plastů (žlutá), směsného odpadu (fialová) a bioodpadu (hnědá). Proč se nejvíc osvědčil systém všechny nádoby (modrá, žlutá a hnědá) do všech domácností? Jednoduše řečeno, doba si to žádá zcela jasně a jde o nejjednodušší způsob, jak snížit objem směsného komunálního odpadu o polovinu a zásadně zvýšit množství tříděné složky.

V obcích, kde systém „Door to door“ již funguje, vět- šinou lidé před zaváděním tvrdili, že dostatečně třídí už nyní, ale čísla svezeného směsného komunálního odpadu říkala něco jiného. Na obcích pak byli pře- kvapeni, jak se množství tříděného odpadu po zave- dení systému skokově zvýšilo a směsný odpad klesl pod polovinu. Dnes plní procenta třídění dle zákona s přehledem. Toho však nedocílíte, když necháte svoz směsného komunálního odpadu ve stejném režimu jako je teď, tedy svoz 1 x za 2 týdny, někde dokonce 1 x za týden. Občané pak mají tendenci stále plnit nádobu na směsný odpad.

Pokud budete dobře třídit bioodpad a nebudete jej dávat do směsného odpadu, kam nepatří, tak by v nádobách se směsným odpadem nic páchnout nemělo. Nejlepších výsledků dosahují obce, které pořídily všechny nádoby o objemu 240 l do všech domácností a snížily frekvenci svozů směsného odpadu na svoz jednou za čtyři týdny. Tyto obce se nemusí bát sankcí za nedodržení procent třídění odpadů, které by se následně promítly občanům do poplatků.

Může se stát v případě, že bude nádoba obsahovat něco, co tam nemá být. Např. v bioodpadu budou sáčky, plasty nebo v papíru a plastech bude směsný komunální odpad apod. Příliš těžká nádoba se směsným komunálním odpadem je špatně, protože většinou tyto těžké nádoby obsahují suť nebo bioodpad, který so směsného odpadu nepatř!

V případě bioodpadu jsou nádoby vyrobeny na max. váhu 90 kg (vyrobeny jsou na tuto hmotnost všechny barevné nádoby 240 l, ale plast ani papír není tak těžký). Pokud se stane, že je nádoba přetížená nad limit nosnosti (např. plná shnilých jablek, upěchované mokré trávy ze sečení zahrady apod.), může se při výsypu ulomit plastový lem nádoby. Není to tedy způsobeno výklopem do vozidla, ale nesprávným užíváním nádoby. Domácnost si tak si bude muset pořídit novou nádobu na svoje náklady.

Každá domácnost, která si přeje mít svoji nádobu vyprázdněnou, by se měla řídit určitými pravidly. Je jich třeba k tomu, aby svoz odpadu probíhal hladce, v určených termínech a v souladu se zákonem. Svozový den začíná od 6 hodin ráno a může trvat např. do 22 hodin večer, proto je nejlepší připravit popelnici ke svozu již večer před svozovým dnem a uklízet ji opět až k večeru (resp. po vyvezení).

Pokud nemáte plnou nádobu, nemusíte ji přistavovat ke každému svozu. Zvláště se jedná o téměř prázdné nádoby na bioodpad v zimě, kdy často tento odpad přimrzne na dno nádoby.

Pokud bude v jeden den vyznačeno více barev, tak osádka vždy nejdříve vyveze například. papír z celé obce, jede na koncové zařízení a pak se vrátí například pro plast. Je potřeba tedy nechat nesvezené nádoby stát před domem do doby, než je svozová auta vyvezou. Rozhodně nesvážíme do jednoho auta papír i plast dohromady, jak si někteří obyvatelé myslí, protože každá komodita se odevzdává jinde a rozdílné jsou i náklady na její další využití.

Mgr. Bc. „Nová odpadová legislativa účinná od 1. ledna 2021 výrazně mění formu výběru poplatků za odpady od občanů, což pro všechny obce znamená, že chtějí-li i nadále poplatky za odpady vybírat, tak musí přijmout zcela nové obecně závazné vyhlášky s účinností od 1. ledna 2022. Je řada možností, jak výši poplatků za odpady nastavit a vybírat, a abyste se v tom dokázali zorientovat, přinášíme Vám k tomu veškeré potřebné informace a nástroje v přehledné formě.

Dosavadní právní úprava, která sice byla zrušena k 31. Poplatek podle zákona o místních poplatcích definoval poplatníka jako fyzickou osobu, která je v obci přihlášená k pobytu, anebo jako fyzickou osobu, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není přihlášená žádná fyzická osoba. Jelikož podle metodik ministerstev nebylo možné jednotlivé režimy poplatků, resp. úhrady na základě smlouvy kombinovat, vyžadoval tento režim uzavření smlouvy s každým potenciálním poplatníkem v obci, k uzavření smlouvy však logicky nebylo možné nikoho nutit. Proto také v rámci nové právní úpravy došlo ke zrušení tohoto smluvního modelu, obce tak nadále mohou stanovovat poplatek v rámci obecně závazných vyhlášek. Novinkou je, že jsou všechny poplatky obsaženy v jediném zákoně, a to zákoně o místních poplatcích.

Obce mají na výběr ze dvou poplatků, u druhého z nich je pak ještě zapotřebí zvolit jeden z tří základů. Poplatníkem je nadále fyzická osoba přihlášená v obci (nejčastěji osoba přihlášená k trvalému pobytu), nebo vlastník nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášena žádná fyzická osoba a která je umístěna na území obce. V rámci nové právní úpravy se doplňují i některé zákonné důvody osvobození od poplatkové povinnosti například na poplatníky, kteří jsou poplatníky poplatku za odkládání komunálního odpadu (druhého z možných poplatků) v jiné obci a mají v této jiné obci bydliště. Obcím zůstává možnost osvobodit jiné poplatníky nebo jim alespoň výši poplatku snížit tzv.

Výše poplatku také prošla několika úpravami, nově již není třeba rozlišovat dvě složky (paušální a dle skutečných nákladů), ale postačí stanovit poplatek v jakékoliv výši, která nepřevýší 1 200 Kč. Úprava tohoto poplatku ve srovnání s poplatkem za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů tak doznala určitého zjednodušení jak pro poplatníky, tak pro samotné správce poplatku. Subjektem poplatku, tedy poplatníkem, je nadále fyzická osoba, která má v nemovité věci bydliště (rozhodující je faktický stav, nikoliv trvalý pobyt), anebo vlastník nemovité věci, ve které nemá bydliště žádná fyzická osoba.

Předmětem poplatku je pak odkládání směsného komunálního odpadu z jednotlivé nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci. Plátcem je pak vlastník nemovité věci, anebo společenství vlastníků jednotek, pokud pro dům vzniklo. Tento režim může vycházet z tzv. PAYT systému (plať, kolik odpadu vyprodukuješ). Pokud si obec zvolí tento poplatek, je potřeba zároveň ještě určit, co bude základem tohoto poplatku.

Zjednodušeně řečeno lze poplatek vybírat buď na základě toho, kolik reálně poplatník odpadu vyprodukuje (výběr mezi objemem či hmotností je pak spíše na možnostech svozové společnosti), anebo na základě toho, jak velkou kapacitu nádob si objedná (i v závislosti na počet svozů). Zákon opět dává poměrně širokou míru uvážení co do určení výše poplatku zahrnout, když stanovuje pouze maximální sazbu poplatku, která činí 6 Kč za kg, pokud je základem hmotnost odpadu, anebo 1 Kč za litr, pokud je základem objem odpadu nebo kapacita soustřeďovacích prostředků.

Obce u tohoto poplatku mohou zavést i tzv. minimální základ. Vycházejme z toho, že obec stanoví základ dílčího poplatku hmotnost odpadu odloženého z nemovité věci a současně stanoví, že sazba poplatku činí 3 Kč za kg odpadu. Pětičlenná rodina za rok vyprodukuje 300 kg odpadu, na jednoho poplatníka tak připadá 60 kg odpadu za poplatkové období (kalendářní rok). Zákon pak hovoří o dílčích obdobích, kterým je kalendářní měsíc - na měsíc tak na každého z těchto pěti poplatníků připadá 5 kg odpadu, dílčí poplatek (poplatek za kalendářní měsíc za jednoho poplatníka) tedy činí 15 Kč. Stanovení minimálního základu dílčího poplatku (dle § 10k odst. 4 zákona o místních poplatcích) má pak ten efekt, že do určitého množství odpadu nezáleží na tom, kolik kdo odpadu vyprodukuje, bude platit vždy stejně (paušální částku) a nad určité množství už funguje motivační prvek - každý platí nad rámec paušálu tolik, kolik odpadu vyprodukuje, resp.

Poplatek za obecní systém odpadového hospodářství je zřejmě nejjednodušším z možných poplatků, poplatníkem je každá fyzická osoba, která je v obci přihlášená (tj. zejména osoby s trvalým pobytem), kromě toho i vlastníci nemovitostí určených k bydlení či rodinné rekreaci, kde není žádná osoba přihlášená. Poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci se základem dle kapacity soustřeďovacích prostředků zohledňuje počet a velikost nádob a frekvenci svozů. Plátcem je každý vlastník nemovitosti zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci.

Poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci s hmotnostním základem vyžaduje součinnost svozové společnosti při vážení každé jednotlivé nádoby během svozu. Poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci s objemovým základem vyžaduje součinnost svozové společnosti při měření objemu odpadu u každé jednotlivé nádoby během svozu.

Vláda schválila soubor nové odpadové legislativy čítající nový zákon o odpadech, o vybraných výrobcích s ukončenou životností, novelu zákona o obalech a tzv. změnový zákon. Nová legislativa přinese do Česka celoevropský trend zvyšování recyklace komunálního odpadu a Česko tak konečně vykročí na cestu k oběhovému hospodářství. Nejdůležitějším cílem nové legislativy je především zvýšení třídění a recyklace odpadů, odklon od skládkování a s tím související plnění povinných evropských cílů.

„Jedná se o nesmírně ambiciózní cíle a podle toho se musí přizpůsobit i naše legislativa, která v současné době bohužel mimořádně zvýhodňuje skládkování. Zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností také přináší do obcí více míst zpětného odběru pro výrobky, jako jsou bílé zboží, elektronika a baterie a zavádí povinnost uvedení recyklačního poplatku na účtenkách a fakturách. Poplatek za ukládání odpadu na skládky není totožný s poplatkem, který občanům stanovují obce za svoz odpadů.

Skládkovací poplatek v posledních letech několikanásobně stoupá ve státech na východ od nás jako např. Rumunsko, Litva, Lotyšsko i Polsko. Západní země mají poplatky už řadu let mnohonásobně vyšší. Zákon zavádí motivační slevy pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění. Když bude obec dostatečně třídit, pak za skládkování zbylých odpadů nebude platit zvýšený poplatek za ukládání odpadů na skládky. To samé platí pro občany.

„Princip třídicí slevy je poměrně jednoduchý. Když bude obec dostatečně třídit, pak za skládkování zbylých odpadů z černých popelnic nezaplatí na poplatku za uložení odpadů na skládky ani o korunu navíc než dnes. Samozřejmě je to především o obcích, které tak musí své občany motivovat k vyššímu třídění odpadů. Pomoci by mohl například PAYT, tedy platba poplatku za komunální odpad podle toho, kolik ho občan skutečně vyprodukuje. Již dnes u nás funguje zhruba v 15 % měst a obcí,“ pokračuje Brabec.

V praxi se změny dotknou především obcí, které by měly své občany motivovat k vyššímu třídění odpadů. Pomoci jim může například tzv. PAYT, tedy poplatek za komunální odpad nastavený podle toho, kolik ho občan skutečně vyprodukuje. Návrh zákona také dává obcím možnost zavést minimální poplatky za odkládání odpadu, který pomůže zpoplatnit i tzv. „černé pasažéry“, kteří by nevykazovali žádný vznikající odpad.

tags: #komunalni #svoz #odpadu #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Životní podmínky zvířat v ekologickém zemědělství
• Eternit Znojmo likvidace
• Klimatická změna a dinosauři
• České ekologické katastrofy
• Studium přírody v ČR