Konec uhlí v České republice a přechod na obnovitelné zdroje

Vláda ČR vzala na vědomí návrh Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu, který v zápětí odešle k připomínkám Evropské komisi. Plán potvrzuje cíl ukončit spalování uhlí do roku 2033 a rovněž dokládá na základě vědeckého modelování i jeho proveditelnost. Do roku 2050 pak má ČR přestat spalovat i ropu a zemní plyn.

Česká vláda se na začátku roku 2022 v programovém prohlášení zavázala, že Česko nejpozději v roce 2033 skončí s uhlím - přestane jej těžit i z něj vyrábět elektřinu a teplo. Minulá vláda stanovila odchod od uhlí na rok 2033. Podle odborníků nelze nyní s jistotou říct, zdali se v Česku skutečně do té doby uhlí pálit přestane. Bude záležet na ceně povolenky, ale také na rychlosti, s jakou se budou stavět nové energetické zdroje.

Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) o konci uhlí rozhodnou provozovatelé elektráren, a ne stát. „Na odchod od uhlí nemá stát prakticky žádný vliv,“ míní Havlíček. Jenže stát může a nakonec s největší pravděpodobností bude mít poslední slovo.

Je důležité brát v úvahu dopad případného uzavření uhelných elektráren na teplárenský trh, protože oba segmenty jsou do značné míry propojeny. Podle Národního klimaticko-energetického plánu jsou vhodným přechodným zdrojem plynové elektrárny. Plán stanovuje i ukončení využívání uhlí nejpozději do roku 2033 a opatření pro rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Pokud by uhelné elektrárny byly odstaveny v dřívějším termínu, Česko by se muselo vypořádat s nedostatkem instalovaných zdrojů a pravděpodobně by spoléhalo právě na dovoz.

Česko jako poslední v EU váhá s přijetím zákona, který by legislativně ukotvil využití bateriových úložišť. Novelu energetického zákona tzv. LEX OZE III, poslanci přijali s dlouhým zpožděním začátkem března a čeká nyní na podpis prezidenta. „LEX OZE III umožní mimo jiné právě i rozvoj velkokapacitních bateriových úložišť, která v Česku zatím chybí a bez kterých se transformace energetiky a začlenění většího počtu obnovitelných zdrojů do sítě neobejde,“ popisuje Kateřina Novotná.

Čtěte také: Environmentální otázky a Konec přírody

Obnovitelné zdroje a jaderná energetika

Evropská unie má dlouhodobě za cíl přejít v co největší míře na obnovitelné zdroje energie (OZE). Plán také zvyšuje české cíle pro obnovitelné zdroje (OZE) a úspory energie, stále však nevyužívá domácí možnosti a nezajišťuje potřebný příspěvek k naplnění cílů EU. Plán tak zatím nenaplňuje cíl pro podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě energie v ČR, který by měl být mezi 33 a 35 procenty.

Plán zároveň vychází z předpokladu, že spolu s tím, jak bude elektřina nahrazovat jiná paliva a bude se zvyšovat její spotřeba, bude potřeba ji nehledě na lokální investice dovážet. Vláda vidí budoucnost české energeticky v kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů.

Česko ale v produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů dlouhodobě zaostává a podle analýz vyrábí nejméně obnovitelné elektřiny v rámci EU, přibližně 13 % ročně. Příčinou je i malá a dlouhodobě stagnující výstavba větrných zdrojů, zdlouhavé povolovací procesy i odpor veřejnosti. Ministerstvo životního prostředí aktuálně pracuje na seznamu akceleračních oblastí, tzv. go-to zón, předem vybraných lokalit, ve kterých by bylo možné budovat turbíny či solární panely rychleji a ve zjednodušeném režimu.

Data platformy Wind Europe ukazují, že v roce 2023 došlo k rekordnímu nárůstu instalovaného výkonu (celkově 16,2 GW) větrných elektráren napříč EU. Nejvíce nových větrných elektráren vzniklo v Německu a v Nizozemsku. I přes rekordní nárůst větrných instalací by ale EU potřebovala tempo výstavby urychlit a ročně instalovat přibližně 33 GW výkonu, aby dosáhla svých klimatických cílů do roku 2030.

Klíčovou roli bude do budoucna hrát také jaderná energetika. V Dukovanech mají do roku 2039 vyrůst dva nové jaderné bloky. Mluví se také o tzv. malých modulárních reaktorech jejichž výhodou je jednodušší výstavba. Nicméně, Energetickému konzultantovi Edvardu Sequensovi vadí silný důraz na jadernou energetiku.

Čtěte také: Konto Bariéry a Zázraky přírody

Otázkou je pak uplatnitelnost drahé elektřiny z jaderných zdrojů na trhu, kterému budou dominovat obnovitelné zdroje s nízkými variabilními náklady. Nicméně, jaderná energetika se nicméně v Česku těší dlouhodobé podpoře.

Výroba elektřiny a spotřeba

V roce 2024 zaznamenalo Česko rekordně nízkou výrobu elektřiny: podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vyrobilo Česko 74 TWh elektřiny, což je nejméně od roku 2000, kdy byla do provozu uvedena jaderná elektrárna Temelín. Celková spotřeba elektřiny v Česku tvořila v minulém roce 58 TWh, což činí meziroční pokles o 0,6 %. Ten podle ERÚ způsobil útlum spotřeby několika podniků, které přerušily provoz. Největší část vyrobené elektřiny spotřeboval již tradičně průmysl (34 %) a domácnosti (31 %).

Nejvýznamnější podíl na výrobě měly uhelné elektrárny, které, stejně jako jaderné, pokryly přibližně 40 % čisté výroby elektřiny. Meziročně však došlo k největšímu poklesu výroby právě u uhelných elektráren.

Podle dokumentu Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy ČR do roku 2040 od ČEPS se pozice Česka brzy změní z čistě exportní na čistě importní. ČEPS předpokládá útlum uhelných elektráren už kolem roku 2030 kvůli rostoucí ceně emisní povolenky a celkovým nákladům dekarbonizace.

Na lednové debatě týdeníku Euro zmínil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček, že by Česko mohlo cílit na 90 % vlastní výroby elektřiny a zbytek by do budoucna pokrýval dovoz.

Čtěte také: Kvetoucí příroda v dubnu

V uplynulém roce také výrazně poklesla cena elektřiny. Průměrná cena na denním trhu klesla meziročně o 15 %, ve srovnáním s rokem 2022 dokonce o 65 %. Ve snížení ceny se odrazilo uklidnění situace na trhu s elektřinou a trhu s plynem. „Na poklesu se významně podílela i výroba z obnovitelných zdrojů v západní a severní Evropě a zvýšení disponibility jaderných elektráren ve Francii. Výroba z obnovitelných zdrojů měla v roce 2024 zásadní vliv na nárůst počtu hodin se zápornými cenami na denním trhu s elektřinou v Česku, a to s meziročním nárůstem o více než 230 %,“ popisuje Igor Chemišinec, Místopředseda představenstva OTE, a.s.

Ukončení těžby uhlí

V České republice se momentálně těží hnědé i černé uhlí. Černé uhlí těžíme na poslední lokalitě, v dole ČSM v ostravsko-karvinském revíru. Tento důl se podle plánů definitivně uzavře k 31. lednu 2026. Hnědé uhlí těžíme v několika dolech v mostecké a sokolovské pánvi. Nejvýznamnější z nich jsou doly ČSA a Bílina. Všechny hnědouhelné doly by se měly do roku 2033 uzavřít, včetně Bíliny. Ta původně měla výjimku až do roku 2035, ale nakonec podle všeho zavře o dva roky dříve.

Vzhledem k plánovanému odchodu od uhlí už probíhá útlum těžby. Například v roce 2024 se u nás vytěžilo lehce přes 25 milionů tun uhlí (23,68 mil. hnědého a 1,35 mil. V souvislosti s uzavíráním dolů bude třeba aktualizovat plány rekultivace a budoucnosti dotčených území. Ty současné jsou totiž zastaralé, počítaly s pozdějším uzavíráním dolů a zahájení rekultivací plánovaly až v 50.

Energetický mix a budoucnost

Pohled na energetický mix České republiky napovídá, že jsme pár let před plánovaným ukončením těžby uhlí na této surovině silně závislí - v roce 2024 z uhlí pocházelo 39,6 % naší elektřiny. Je to nejméně za poslední dekádu, nicméně pokles je velmi pozvolný. Pro srovnání, před deseti lety v roce 2014 jsme z uhlí využívali 47 % elektřiny. Ještě více jsme na uhlí závislí při výrobě tepla.

Jestliže chceme v roce 2033 se spalováním uhlí skončit (a nebýt přitom až příliš odkázáni na dovoz elektřiny ze zahraničí), je nezbytné formou legislativy a investičních pobídek podpořit jiné výrobní zdroje. Česká vláda postupně schvaluje legislativu, která má odchod od uhlí umožnit. Ve zkratce: Z krátkodobého hlediska mají uhlí nahradit paroplynové elektrárny v kombinaci s posílenými kapacitami OZE (zejména solárními a větrnými elektrárnami), v tom dlouhodobém pak jaderné elektrárny.

Česko návrh plánu v oblasti energetiky a klimatu posílá Evropské komisi s téměř čtyřměsíčním zpožděním, termín pro odevzdání byl 30. června. Do konce roku má Evropská komise zaslat připomínky, které Česko bude muset zapracovat do finální podoby plánu, který má být dokončen do 30. června příštího roku.

tags: #konec #uhlí #obnovitelné #zdroje #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Odpadkové koše a rozměry
• Složení a použití herbicidů s totálním účinkem
• Kódy odpadů v ČR - metodika
• Možnosti recyklace
• Aktivní škola Ronov