Konecne Reseni Klimaticke Otazky: Cesky Zpusob

Šok! Čeští inženýři z think tanku Realistická energetika a ekologie vynalezli geniální řešení klimatické krize! Navrhují několik kouzel, díky kterým bude klimatická krize prakticky okamžitě a bez nákladů vyřešena.

Kouzla pro "řešení" klimatické krize

Kouzlo první: z oteplování můžeme snadno udělat ochlazování. Jak? Jednoduše! Stačí oříznout data tak, aby ukazovala jenom malý výsek dlouhodobého průměru. Vhodnou prací s grafy takhle můžete udělat ochlazování prakticky z jakýchkoliv časových řad - včetně desetiletí globálního oteplování! To přesně udělal člen Realistické energetiky a ekologie, Josef Zbořil, v článku pro energetiky uveřejněném v časopise Pro-Energy.

Pokud vás i tak znervózňuje oteplující trend, jiné kouzlo má v rukávu další člen Realistické energetiky Josef Morkus. stačí změnit škálu grafu tak, aby nebyl vidět! Když škálu grafu změníte na 0 až 120 °F (tedy asi -17 °C až 50 °C), tak si současného oteplování už ani nevšimnete! Jenom tedy musíte ignorovat to, že kdyby globální teplota klesla pod bod mrazu, stane se ze Země zřejmě navždy zmrzlá hrouda. Tím se ovšem beztak nemusíte stresovat, protože byste stejně dávno předtím zemřeli horkem.

Pokud vás ani toto neuklidní, tak má pro vás Realistická energetika k dispozici kouzlo ekonomky Markéty Šichtářové. Ta desetiletí trvající konsenzus založený na stovkách vědeckých výzkumů zruší peticí, kterou organizují lidi napojení na fosilní průmysl a podepsanou lidmi z drtivé většiny bez klimatologické expertízy. Není problém!

Podobná kouzla Realistická energetika a ekologie průběžně bombarduje média, politiky a blogovací platformy.

Čtěte také: Klimatická otázka a Zelený úděl

Reakce na klimatické změny v České republice

Česko se otepluje - a sněhu ubývá. Je méně „zasněžených“ dní, snižuje se výška sněhové pokrývky, sníh častěji taje i během zimy. Studie Českého hydrometeorologického ústavu ukazuje jasný trend: ve srovnání s obdobím 1961-1990 je v období 1991-2020 v průměru o 40 centimetrů sněhu za rok méně. Ubylo také dnů, kdy leží alespoň jeden centimetr sněhové pokrývky. Sníh navíc častěji taje i uprostřed zimy - krátké epizody, kdy se krajina zahalí do bílé, rychle střídají teplá období.

Letošní rok se podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe mohl zdát někomu chladnější, opak je však pravdou. Na brněnské měřicí stanici patří k nejteplejším za 226 let a podle aktuálních odhadů bude jedenáctý nejteplejší.

Půdě na jihu Česka chybí voda. Jih Čech i Moravy patří k zemědělsky nejproduktivnějším oblastem Česka, dnes zde ale půda čelí degradaci kvůli klimatické změně i historickým zásahům. Nové techniky, které ji mohou zachránit, přijímají spíše malí zemědělci.

Zvyšující se riziko horkých vln přináší i vyšší riziko pro zemědělce. Fenomén, který byl v Česku ještě v 80. letech minulého století prakticky zanedbatelný, nabírá na síle. Zatímco dosud se objevuje převážně v nížinách, do budoucna klimatologové na základě modelů předpokládají, že se bude ve značné míře týkat i středních poloh, jak uvedl pro ČTK Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a Českého hydrometeorologického ústavu.

Monika Hlavsová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR v magazínu Českého rozhlasu Experiment představila nový nástroj včasného varování před klimatickými riziky. Unikátní web Clim4Cast dokáže předpovídat extrémní projevy sucha, veder a požárů v sedmi zemích a umožňuje tak úřadům, záchranářům i veřejnosti připravit se na nebezpečí dříve, než nastane.

Čtěte také: Řešení pro internetové problémy

Sucho, vlny veder i přírodní požáry představují pro státy střední Evropy stále větší výzvu. Klíčem k efektivnímu rozhodování je sdílení dat, společné postupy a moderní předpovědní nástroje. To vše se snaží obsáhnout projekt Clim4Cast, který nabízí monitoring a předpověď aktuálního výskytu těchto negativních jevů na jednom místě pro daný evropský region. Posiluje tak schopnost střední Evropy lépe se připravit na rizika, která se s klimatickou změnou stále častěji objevují, a adekvátně na ně reagovat.

Lesní požáry, které byly ve střední Evropě po desetiletí spíše výjimečné a málo intenzivní, se mohou v budoucnu stávat častějšími a silnějšími. Podle německého odborníka Matthiase Forkela z Technické univerzity v Drážďanech se region musí připravit na podmínky, jaké dnes panují spíše v jižní Evropě. Jako zásadní zlom označil Forkel na odborné konferenci projektu Interreg CE Clim4Cast v Praze požár v roce 2022 v národním parku České a Saské Švýcarsko, který byl podle něj takzvaným budíčkem pro celý region. Podobně situaci hodnotí i bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe). Podle něj se celosvětově i v Česku mírně zvyšuje počet požárních incidentů. Zároveň ale data z většiny evropských zemí neukazují nárůst celkové spálené plochy, což se může zdát jako rozpor, zmínil.

V rámci týmu Intersucho jsme připravili speciální číslo Bulletinu.

Rok 2025 má dobrou šanci stát se posledním rokem růstu emisí oxidu uhličitého. Svět se mění a zdá se, že odvrací ty úplně nejkatastrofičtější klimatické scénáře. Obraz budoucnosti, do které současným tempem míříme, je ale pořád chmurný. I díky nástroji, který jsme vyvinuli v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, jsou veřejně k dispozici odhady dalšího vývoje nejen pro tropické dny, ale celou řadu dalších parametrů, a navíc jakékoliv konkrétní místo v Česku. Očekávanému oteplení mezi dvěma a třemi stupni nejlépe odpovídá scénář SSP245.

Česko zažilo týden tuhých mrazů. Přestože v posledních letech nejsme v nížinách na takové mrazy a sníh zvyklí, v kontextu historických dat se nejednalo o nijak extrémní událost. „Zima letos není doposud výjimečná a zatím se nepřibližuje zimám, které byly v českých zemích běžné až do 80. let 20. století,“ uvedl pro ČTK bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd ČR.

Čtěte také: Konec ekosystému?

Současné mrazivé počasí ani sněžení neznamenají, že by skončilo globální oteplování nebo že by letošní zima byla výjimečná. Podle odborníků, které oslovila ČTK, jde o běžnou klimatickou variabilitu, která bude existovat i v oteplujícím se klimatu. Zimy v posledních letech jsou podle nich mírnější než tomu bylo deset let zpátky.

V Brně dnes meteorologové zaznamenají letošní osmý ledový den, tedy takový kdy maximální teplota zůstává pod bodem mrazu. Zatímco při srovnání s posledními 15 lety jde o poměrně výjimečnou situaci, v dlouhodobějším srovnání se jedná o záležitost, která nijak nevybočovala z normálního lednového počasí, řekl ČTK klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe.

Regenerativní zemědělství se po letech vědeckých pokusů i praktického užití jeví jako možnost, jež může pomoct řešit některé problémy konvenčního zemědělství a dopadů klimatické změny. Klíčovým benefitem je schopnost ukládat uhlík v půdě. Podle Karla Klema, který se v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zabývá ekologickou fyziologií rostlin, mohou takto hospodařit zemědělci kdekoliv, ale nejprospěšnější je to v sušších oblastech či sušších letech. Větší užitek z něj patrně budou mít na těžších půdách, kde je potenciál ukládání uhlíku větší, řekl ČTK.

Rada pro klima je nový poradní a strategický orgánu Jihomoravského kraje. Má být klíčovým prvkem pro naplňování Klimatického akčního plánu (KAP) schváleného loni v září, jehož cílem je připravit region na klimatické změny do roku 2050. Rada přispěje k tomu, aby se plán nezastavil u papíru, ale měnil se v konkrétní projekty v obcích, městech i krajině. Členy rady jsou zástupci kraje, obcí, vědeckých institucí či neziskového sektoru. Proces koordinuje Jihomoravská agentura pro veřejné inovace JINAG. CzechGlobe poskytuje kraji data a analýzy, které podle něj pomáhají navr...

tags: #konecne #reseni #klimaticke #otazky

Oblíbené příspěvky:

• Druhy kovového odpadu
• Tipy pro snížení odpadu
• Vliv znečištění ovzduší na zdraví
• Řešení problémů s kontrolkou emisí u vozů Škoda
• Rodinný dům v Nepomuku a ekologie