Konference "Vzdělávejme pro život odpovědný k lidem a přírodě" se zaměřuje na aktuální témata spojená s klimatickou krizí a možnostmi aktivního zapojení občanů do řešení. Cílem je propojit, podpořit a povzbudit ty, kteří chtějí být akční v boji proti klimatické krizi. Zúčastněné směřuje k tomu, aby realizovali kampaně na regionální úrovni, v propojení s místními lidmi. Výsledkem celého programu je promyšlená a naplánovaná vlastní lokální kampaň na ochranu klimatu, včetně strategie a akčního plánu.
Porozumění klimatické krizi
Tato citace z úvodní kapitoly učebnice Ochrana klimatu nám může posloužit k zamyšlení, proč je v našem zájmu porozumět tomu, co způsobilo klimatickou krizi, a tudíž i tomu, co může lidstvo z této krize vyvést. Klíčový rozdíl je v tom, zdali rozumějí skleníkovému jevu nebo ne. Autory učebnice jsou Jan Hollan a Yvonna Gaillyová. Jan Hollan již od roku 1990 přednáší a píše o globálním oteplování, jeho příčinách a důsledcích. Yvonna Gaillyová založila ekologické poradenství v Československu a vede Ekologický institut Veronica. V českém prostředí jedinečný, nesmírně důležitý a velmi dynamicky se rozvíjející soubor faktů, aktuálních dat, grafik a vysvětlení z mnoha oblastí klimatické vědy nabízí think tank Fakta o klimatu.
Šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC)
Za všechny výzkumy a názory odborníků i aktivistů mluví šestá hodnotící zpráva IPCC, která posuzuje dopady změny klimatu. Zaměřuje se na ekosystémy, biologickou rozmanitost a lidská společenství na globální i regionální úrovni. Posuzuje také schopnosti a limity světa přírody a lidských společností přizpůsobit se změně klimatu. Klimatická koalice, Univerzita Karlova, UN, AV ČR, Učená společnost ČR vydali společnou tiskovou zprávu v češtině. Zpráva o stavu klimatu je tedy blíže širší společnosti. Tato IPCC zpráva obsahuje slov 750 000 a dle Johna Langa vydá tedy za 750 obrázků. Na těchto 750 obrázků (či infografik) se můžeme podívat zde.
Co můžeme dělat v čase klimatické krize?
Na tuto otázku odpovídá Tadeáš Žďárský, který studuje Humanitní environmentalistiku na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Pracuje pro organizace Lipka a NaZemi. Věnuje se klimatickému vzdělávání, nerůstu a kritické pedagogice.
Tadeáš Žďárský rozlišuje tři role občana:
Čtěte také: Konference pro žáky s ekologickým zaměřením
- Být participující občan - nechová se už jako jednotlivec, ale spojuje se s dalšími lidmi. Společně kolem sebe prosazují změny vedoucí k udržitelnějšímu světu - zde se setkáváme s komunitním aspektem věci.
- Být občan zaměřený na sociální a ekologickou spravedlnost - tento občan je schopný pohledět na systém zvrchu a analyzovat sociální, ekonomické a politické vlivy a struktury, které udržují nespravedlivé nastavení společnosti. Rozlišuje mezi projevy a klíčovými příčinami environmentálních problémů. Zde se tedy posouváme ke změnám na rovině systémové.
Jakékoliv kroky, které vedou k ochraně klimatu, ať už na “individuální”,“komunitní” nebo “systémové” úrovni jsou více než potřebné. Buďme tedy občané odpovědní a participující a nechť je smysl pro spravedlnost a soucit hodnotou, která nás provází na všech “úrovních”.
Ve chvíli, kdy se přesuneme z úrovně individuální na úroveň místní, mluvíme o zapojení do řešení klimatických otázek ne pouze jednotlivců, ale i celých obcí. V obci Hostětín, kde se nachází Centrum Veronica, můžeme sledovat několikero příkladů dobré praxe - od pasivního domu, přes kořenovou čistírnu odpadních vod až po obecní výtopnu na biomasu.
A jaké konkrétní nástroje se nabízí zastupitelům obcí a občanům zaměřených na sociální a ekologickou spravedlnost? Na tuto otázku odpovídá publikace Zapojujeme města do klimatických řešení - Příručka pro samosprávy a aktivní občan(k)y. O rok později (2022) vznikla pod záštitou Klimatické koalice příručka druhá, tentokrát s podtitulem Návod pro obyčejné občan(k)y.
Od třídění odpadu, přes omezení letů i počtu potomků se dostáváme k další variantě aktivního občanství. Občanský či klimatický aktivismus, občanská neposlušnost, jmen by se našlo více. Jde o výrazné zastávání postojů, které musí být v rámci jednání o klimatickou spravedlnost a snížení spotřeby vyslyšeny. Na mnoha příkladech se však můžeme přesvědčit o tom, jak velký význam a dopad může mít.
Pohled české společnosti na klimatickou krizi
Stanislav Biler je sociolog, spisovatel a publicista. Věnuje se průzkumům názorů veřejnosti (nejen v oblasti klimatu) a médiím. Ve svém příspěvku pro Klimatickou akademii nám přiblížil postoje české společnosti ke klimatické krizi z různých pohledů. Také zde srovnává dva rozsáhlé průzkumy publikované roku 2021.
Čtěte také: Česká konference o klimatu - podrobnosti
Ekologický institut Veronica vytvořil mapu míst, která nám mohou být dobrými příklady z praxe ekologických aktivistů. Nahlédněte a nechte se inspirovat, ať už k místní návštěvě či připojení se k některé z iniciativ. A především také přidávejte, pokud na mapě nenajdete co jste hledali či co by podle vás na ní nemělo chybět.
Klimatické hnutí sestává ze široké škály různých organizací, spolků, platforem a skupin. V Česku je to především Klimatická koalice, která sdružuje různé aktéry českého klimatického hnutí (nikoliv však všechny - jde o formalizované členství), nebo s nimi alespoň spolupracuje. Na mezinárodní a evropské úrovni pak podobnou roli hraje např. Climate Action Network, síť propojující organizace a jejich sítě napříč státy.
Buďte akční! Efektivně a dlouho.
K čemu je dobrá advokační kampaň a následným procesem plánování nás provede Rukověť zdánlivě bezmocných. Ta nám pomůže stanovit základní body, od kterých se pak může občanský aktivismus odrazit a rozvíjet dál. Nejen pro dobře zpracované návody na organizaci lokálních aktivních skupin doporučujeme skvělý zdroj Klimatická spravedlnost bude od hnutí Limity jsme my. Tento text se zaměřuje na “spravedlnost” i na to, jak nabrat spolupracovníky.
Pokud chceme dosáhnout určité změny, mají média, díky tlaku, který mohou vytvořit, moc tento proces urychlit. Aktivní občané a občanky jsou základním stavebním kamenem svobodné demokratické společnosti. Ochrana těchto hodnot je jen na nás. Ale jak na to? Podívejte se na stručnou a údernou příručku Nástroje aktivních občanek a občanů. Obě výše představené příručky pro nás napsal Martin Marek, který připravuje pro Českou televizi jako režisér a scénárista investigativní ekologický pořad Nedej se.
Klimatická žaloba je spolek, který vznikl v roce 2019 jakožto reakce na nečinnost vlády v ochraně klimatu. Jedná se o společenství lidí ze všech koutů Česka pečujících o přírodu, lesní hospodáře, zemědělce, lékaře, učitele a mnoho dalších, kteří důsledky změny klimatu pociťují ve své práci i ve volném čase.
Čtěte také: Madridská klimatická konference
Smutek spojený se změnami v krajině má své pojmenování a také odborníky, kteří jej rozebírají. Na téma klimatického žalu a jeho významu promlouvá česká psychoterapeutka, mediátorka a lektorka kurzů v Praze Zdeňka Voštová na konferenci TEDx. Dalším přínosným videem, které stojí za sdílení, je jeden z dílů pořadu ČT, Nedej se!. O klimatickém žalu v něm hovoří básníci, klimatičtí aktivisté i vědci, kteří se dlouhodobě tématu klimatické krize věnují.
tags: #konference #vzdělávejme #pro #život #odpovědný #k
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]