Stanice ochrany přírody: Hluk a hlučnost – Průvodce pro občany

10.04.2026

Každý z nás je součástí společnosti, která se řídí konkrétními pravidly. Ta jsou obecně platná a měla by být i obecně uznávaná. Udržování pořádku ve městech je ošetřeno prostřednictvím řady vyhlášek.

Nadměrný hluk je škodlivina, na kterou se člověk nemůže adaptovat. Hluk, případně i vibrace mohou, i když si to často neuvědomujeme, silně ovlivnit naše zdraví, ale i celkovou duševní pohodu. Pokud se Vám zdá, že žijete či pracujete v nevyhovujícím prostředí, je dobré pokusit se zjednat nápravu.

Základní hladina hluku je 50 dB. Pro jednotlivá prostředí a pro denní a noční dobu jsou pak stanoveny limity formou korekce (+/-) této základní hladiny. Pro obytné zóny je tato korekce + 5 dB, pro výrobní zóny + 20 dB.

Zdroj znečištění může mít povolení o provozování nadlimitního zdroje hluku, který vydává krajská hygienická stanice, hlavní státní kontrolní orgán v této oblasti. V případě nadměrného obtěžování hlukem se mohou občané obrátit na místní Orgán ochrany veřejného zdraví, tj. Krajskou hygienickou stanici. Hladinu hluku a vibrací může také za poplatek zjistit autorizovaná osoba.

Hluk ze stavební činnosti a pohoda bydlení

Často se stává, že se lidé cítí obtěžováni hlukem při realizaci staveb a současně poukazují na neochotu příslušných správních úřadů při řešení podání, ve kterých požadují zjednání nápravy. Chtěl bych proto upozornit na možnosti řešení případů souvisejících s obtěžováním hlukem při realizaci staveb a současně poukázat na povinnosti správních úřadů v řešení tohoto typu stížností.

Čtěte také: Kvalita ovzduší v České republice

Podmínky realizace stavby

Především je třeba zmínit, že podmínky realizace stavby jsou dané stavebním povolením včetně dodržování § 13 vyhlášky o obecně technických požadavcích na výstavbu. Podle citovaného ustanovení vyhlášky nesmí negativní účinky staveb a jejich zařízení na životní prostředí, zejména škodlivé exhalace, hluk, teplo, otřesy, vibrace, prach, zápach, znečišťování vod a pozemních komunikací a zastínění budov, překročit limity uvedené v příslušných předpisech.

Jinými slovy lze říci, že stavební úřad by měl v rámci stavebního řízení prověřit projektovou dokumentaci stavby mimo jiné také s ohledem na to zda, a v jakém směru by mohla mít stavební činnost negativní dopad na pohodu bydlení obyvatel v přilehlé obytné zástavbě.

Podotýkám, že zkoumání negativních účinků stavby nelze omezit pouze na účastníky řízení, tj. pouze na ty osoby, které by mohly být ve svých vlastnických či jiných právech realizací stavby přímo dotčeni. Posuzování negativních účinků na okolí musí mít širší záběr než jen bezprostřední okolí staveniště (to souvisí mimo jiné s určením trasy dopravního napojení staveniště pro zásobování stavby stavebním materiálem).

Pohoda bydlení

K termínu "pohoda bydlení" můžeme říci, že tím lze rozumět takový stav, kdy někdo bydlí v klidu, spokojeně, příjemně a šťastně. Z právě uvedeného lze dovodit, že samotné spojení slov pohoda a bydlení zcela zřejmě směřuje k subjektivní kategorizaci tohoto stavebně technického pojmu.

Zde lze odkázat na stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. j. 21280/99 - 32, kde se uvádí, že tento pojem není ve vyhlášce o obecných technických požadavcích na výstavbu definován. Při praktické aplikaci se za pohodu bydlení podle ministerstva považuje souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydlení bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů, respektive aby byla vytvořena vhodná atmosféra klidného bydlení.

Čtěte také: Kolín: Emisní stanice - informace

Pohoda bydlení je dána zejména kvalitou jednotlivých složek životního prostředí, např. nízkou hladinou hluku (z dopravy, výroby, zábavních podniků, ze stavebních prací apod.), čistotou ovzduší přiměřeným množstvím zeleně, nízkými emisemi pachů a prachu, osluněním apod. Pro zabezpečení pohody bydlení se podle ministerstva zkoumá intenzita narušení jednotlivých činitelů a jeho důsledky.

Nejedná se tedy o předpis ani o názor jednotlivce, ale o souhrn činitelů a vlivů, které se posuzují každý jednotlivě a všechny ve vzájemných souvislostech. Posuzuje je orgán, který řízení vede. Ten musí podle stanoviska ministerstva pro místní rozvoj v posuzovaném případě stanovit, v čem pohoda bydlení, respektive její narušení spočívá (např. oslnivé světlo v noci proniká do obytné místnosti, v blízkosti stavby pro bydlení je motokrosová trať, hlučná výroba) a konkretizovat intenzitu narušení. Posuzuje, zda nebyly překročeny limitní hodnoty negativních účinků stanovené právními předpisy, zejména hluku, množství škodlivin v ovzduší, intenzita osvětlení, resp. zastínění, oslunění.

Všechny tyto skutečnosti by měly být předmětem zájmu stavebního úřadu a měl by se v součinnosti s dotčenými orgány stání správy vyjádřit k tomu, zda vůbec lze v daném případě o pohodě bydlení hovořit. Nezbytným podkladem k tomu však musí být též dokumentace stavby předložená jejím vlastníkem.

K pohodě bydlení se nedávno vyslovil také Nejvyšší správní soud ČR, jenž konstatoval, že pohodou bydlení ve smyslu § 8 odst. 1 in fine vyhlášky č. 137/1998 b., o obecně technických požadavcích na výstavbu, je nutné rozumět souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydlení bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů, resp. aby byla vytvořena vhodná atmosféra klidného bydlení; pohoda bydlení je v tomto pojetí dána zejména kvalitou jednotlivých složek životního prostředí, např. nízkou hladinou hluku (z dopravy, výroby, zábavních podniků, ze stavebních prací aj.), čistotou ovzduší, přiměřeným množstvím zeleně, nízkými emisemi pachů a prachu, osluněním apod.

Pro zabezpečení pohody bydlení se pak zkoumá intenzita narušení jednotlivých činitelů a jeho důsledky, tedy objektivně existující souhrn činitelů a vlivů, které se posuzují každý jednotlivě a ve vzájemných souvislostech.

Čtěte také: Stanice STOP – Česká republika

Správní orgán při posuzování, zda je v konkrétním případě pohoda bydlení zajištěna, nemůže ovšem zcela abstrahovat ani od určitých subjektivních hledisek daných způsobem života osob, kterých se má stavba, jejíž vliv na pohodu bydlení je zkoumán, dotýkat. Podmínkou zohlednění těchto subjektivních hledisek ovšem je, že způsob života dotčených osob a jejich z toho plynoucí subjektivní nároky na pohodu bydlení nevybočují v podstatné míře od obecných oprávněně požadovaných standardů se zohledněním místních zvláštností dané lokality.

Staveniště

Zmínil jsem se již o tom, že posuzování negativních účinků na okolí realizované stavby musí mít širší záběr, než jen bezprostřední okolí staveniště. Pokud jde právě o samotné místo výstavby (staveniště), je nutné zdůraznit, že stavební povolení včetně projektové dokumentace (případně podrobnějšího projektu organizace výstavby, tzv. "POV") musí stanovit podmínky pro provoz staveniště, které zase musí respektovat § 14 vyhlášky č. 137/1998 Sb., kde se stanoví, že staveniště se musí zařídit, uspořádat a vybavit přísunovými cestami pro dopravu materiálu tak, aby se stavba mohla řádně a bezpečně budovat.

Nesmí docházet k ohrožování a nadměrnému obtěžování okolí, zvláště hlukem, prachem apod., k ohrožování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, zejména se zřetelem na osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, dále ke znečišťování pozemních komunikací, ovzduší a vod, k omezování přístupu k přilehlým stavbám nebo pozemkům, k sítím technického vybavení a požárním zařízením. Právě stížnosti na zvýšenou hlučnost a prašnost při dopravě stavebního materiálu na stavbu, obtěžování hlukem ze stavebních strojů (pojezd stavební techniky, sbíjecí a bourací kladiva, pojezd vysokozdvižných vozíků) bývají nejčastějším tématem kritických podání obyvatel přilehlé zástavby.

Stavební úřad a státní stavební dohled

V případě, že se lidé domnívají, že stavebník nerespektuje podmínky vyplývající ze stavebního povolení, stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů, měli by se obrátit na příslušný stavební úřad, aby prostřednictvím orgánu státního stavebního dohledu dodržování stavebního povolení a stavebně správních předpisů zkontroloval.

Upozorňuji přitom na § 99 stavebního zákona, podle něhož státní stavební dohled zajišťuje ochranu veřejných zájmů, jakož i práv a právem chráněných zájmů právnických a fyzických osob vyplývajících z tohoto zákona, z předpisů vydaných k jeho provedení, ze zvláštních předpisů, z územně plánovací dokumentace, z územních rozhodnutí, z provádění stavby nebo její změny, z vlastností stavby při jejím užívání, z odstranění stavby a z provádění terénních úprav, prací a zařízení podle tohoto zákona.

Ochrana veřejného zdraví

Povinnosti pro stavebníka, resp. dodavatele stavby, stanoví rovněž zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, který v § 30 odst. 1 stanoví, že osoba, která používá, případně provozuje stroje a zařízení, které jsou zdrojem hluku nebo vibrací, jejichž provozem vzniká hluk (dále jen "zdroje hluku nebo vibrací"), je povinna technickými, organizačními a dalšími opatřeními v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb, a aby se zabránilo nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby.

Hlukem se rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis. Vibracemi se rozumí vibrace přenášené pevnými tělesy na lidské tělo, které mohou být škodlivé pro zdraví a jejichž hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis.

Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které se užívají k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do dvou metrů okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Chráněným vnitřním prostorem staveb se rozumí obytné a pobytové místnosti, s výjimkou místností ve stavbách pro individuální rekreaci a ve stavbách pro výrobu a skladování. Rekreace pro účely podle věty první zahrnuje i užívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo rodinného domu, nájmem nebo podnájmem bytu v nich.

Krajská hygienická stanice a zdravotní ústav

V případě pochybností o dodržování limitů hlučnosti by měl dát orgán státního stavebního dohledu, respektive na základě jeho zjištění stavební úřad, podnět k tomu, aby příslušná krajská hygienická stanice prostřednictvím zdravotního ústavu měření provedla.

Lze doporučit, aby se občané, kteří se cítí být obtěžováni hlukem ze stavby, obrátili na příslušný stavební úřad s žádostí o prověření, zda stavebník dodržuje stavební povolení a projektovou dokumentaci, případně požádali o součinnost příslušnou krajskou hygienickou stanici.

Sousedské spory a hluk

Více než polovina Čechů již řešila se sousedy nějaký vážnější problém, každý osmý uvažuje o tom, že se kvůli sousedům přestěhuje, a vlajkovou lodí přestupků proti občanskému soužití jsou právě sousedské spory, a to nejen rušení nočního klidu. Přitom poučka, která má sporům předcházet, je jednoduchá - „vlastnictví nejen opravňuje, ale i zavazuje“.

Sousedské (soudní) spory mohou být nákladné, dlouhé a především lidsky nepříjemné. Přesto na ně nesmíte rezignovat, nemá-li neomalenost a neúcta k ostatním vyhrát. Svého souseda nemůžete obtěžovat imisemi nepřiměřeně k místním poměrům a podstatně tím sousedovi zhoršovat standardní užívání jeho pozemku.

Pod imisí si představte hluk, kouř, stín, světlo, zápach, spadlé plody ze stromů, alergeny z květů, ale třeba i krysy ze špatně udržovaného kompostu. Spojení nepřiměřeně k místním poměrům pak znamená, že sousedovo chování vůči vám se posoudí podle toho, co je v místě, kde žijete (resp. ve srovnatelných místech), obvyklé - „jak to chodí“.

Zatímco některé rozbušky sousedských sporů jsou sezónní a týkají se převážně domů se zahradou (padající listí, kouř z táboráku), hluk je univerzální. Ochrana před hlukem je přitom v zásadě dvojí, Zaprvé platí výše popsané (soukromoprávní) pravidlo místních poměrů, navíc je tu ale ještě (veřejnoprávní) zákaz rušení nočního klidu.

Zákaz rušit souseda hlukem nepřiměřeně k místním poměrům je celodenní a domáháte se ho před soudem. Zákaz rušit noční klid je časově omezen od 22. hodiny do 6. hodiny ráno a domáháte se ho nejčastěji na Policii ČR (celá věc může skončit i v přestupkovém řízení na obecním úřadu). Prolamování nočního klidu má být spíš ojedinělé.

Zvláštní ochranu před hlukem poskytuje zákon o veřejném zdraví. Jeho dodržování kontroluje krajská hygiena, u níž můžete požádat o pomoc, ale počítejte s tím, že pravomoc hygieny, resp. paleta zvuků, jež kontroluje, je malá.

Hluk v Opavě

Hluk je každý nechtěný zvuk (bez ohledu na jeho intenzitu), který má rušivý nebo obtěžující charakter nebo který má škodlivé účinky na lidské zdraví. Hluk se vyjadřuje a měří nejčastěji jako ekvivalentní hladina akustického tlaku (LAeq), jednotkou je decibel (dB).

Město Opava si nechalo v roce 2008 zpracovat hlukovou mapu. Největším zdrojem hluku ve městě Opava je doprava. Nejproblémovějšími úseky silniční sítě jsou průjezdní úseky silnic centrem města. Při dopravních špičkách, jejichž délka trvání a rozsah se každoročně rozšiřuje, se stává Opava velmi obtížně průjezdnou.

Na některých úsecích komunikací jsou pravidelně překračovány hlukové limity. Jedná se o úseky ulic Krnovská, Hradecká, Olomoucká, Komenského, Hlavní, Ratibořská, Praskova, Kasárenská, Pekařská.

Z hlediska počtu stížností a počtu zasažených obyvatel je větším problémem hluk z hudebních produkcí na otevřených plochách - diskotéky a koncerty v parcích, náměstích, hřištích. Tato hlučnost v nočních hodinách přesahuje mnohdy limity o více než 10 dB, k čemuž se připojují ještě rušivé projevy hostů, bouchání dveří aut, apod.

Významným zdrojem hluku jsou také hudební produkce v uzavřených objektech, zejména těch, které nemají dostatečné stavební protihlukové úpravy. Dalším zdrojem je hluk z různých výroben a provozů.

Zvýšené riziko výskytu kardiovaskulárních onemocnění lze pak očekávat především v oblastech s hlukovou zátěží nad 70 dB ve dne. Rovněž byla provedena analýza a výpočet počtu obyvatel bydlících v domech, které, alespoň částí leží v pásmu s hlukovým zatížením ve dne nad 70 dB.

Ochrana lidského zdraví před hlukem je zakotvena v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Limity pro hluk jsou pak podrobně stanoveny nařízením vlády č.

Město Opava podobně jako jiná města nemá příliš možností k omezení hlukové zátěže. Město Opava přijalo OZV č. Nejúčinnějšími nástroji jsou především eliminace příčin a následků hluku - tedy snížení dopravní zátěže, vybudování protihlukových stěn, výsadba zeleně podél komunikací či výměna povrchu vozovek.

Méně účinná jsou opatření na odstranění následků hluku. Mezi nejčastější patří výměna oken za protihluková či dispoziční změny v bytě (např.