Kontejner na odpad Trnava Slovensko recyklace

V současné době existuje řada projektů pro konečné ukládání vysoce aktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva v zemích s jaderně energetickými programy. Všechny země se shodly na tom, že nejbezpečnějším způsobem konečného uložení těchto materiálů je jejich umísťování do úložišť budovaných v hlubinných geologických formacích. Existují však rozdílné názory na to, zda má být vyhořelé palivo před uložením přepracováno.

Přístupy k ukládání radioaktivního odpadu v Evropě

V Belgii je nakládání s radioaktivními odpady pověřena organizace ONDRAD/NIRAS, většinu výzkumných a vývojových činností však provádí SCK-CEN. Belgie se zaměřila na přepracování vyhořelého paliva ve francouzském přepracovatelském závodě Cogema v La Hague a na průkaz možnosti uložení vzniklých odpadů v jílu. Podobně jako v ostatních zemích je v Belgii ukládání vysoce aktivních odpadů do hlubinných geologických formací založeno na multibariérovém principu. Belgický koncept zvažuje umístění odpadů v kontejnerech z nerezové oceli do vodorovných vrtů o průměru 2 m, utěsnění volných prostor a oddělení od horniny vrstvou betonových prefabrikátů. Současný výzkum potvrzuje, že jílové vrstvy v kombinaci s uvedenými inženýrskými bariérami skýtají účinnou ochranu i během dlouhých časových období. Belgické úložiště má být zprovozněno ve 40. letech.

Ukládání radioaktivních odpadů ve Finsku je podle zákona nutno zajistit na území státu. Tento úkol zabezpečuje organizace POSIVA. Finská koncepce zneškodňování vyhořelého jaderného paliva je založena na jeho přímém umístění do geologického úložiště jaderného odpadu vybudovaného v granitoidní horninové formaci, v hloubce přibližně 500 metrů. V květnu 1999 podepsala POSIVA kontakt s obcí Eurajoki poblíž Olkiluota, kde byl proveden intenzivní hlubinný geologický průzkum. V současnosti se uvažuje ukládat vyhořelé palivo do úložných kontejnerů vyrobených z litiny a uzavřených ve vodotěsné schránce z mědi. Tyto kontejnery budou ukládány do jímek vyhloubených v podlaze tunelů v hostitelské hornině.

Rozsáhlá studie a testování ukázaly, že měděná vrstva o tloušťce 5 cm je schopna vydržet statisíce let, dokonce i v oxidačním prostředí. Vnitřní litinový kontejner by měl odolat všem mechanickým tlakům působícím v hostitelské hornině. Vlastní úložiště sestává z několika tunelů vzdálených od sebe 25 m a spojených transportními chodbami. Kromě šachty sloužící pro transport kontejnerů je úložiště spojeno s povrchovými objekty pracovní šachtou a šachtou pro přepravu osob. Po umístění jsou kontejnery obklopeny montmorillonitickým jílem, jenž ve styku s podzemní vodou zvětšuje objem, a tím uzavře většinu netěsností v bariérové systému. Po uzavření nebude úložiště vyžadovat žádný monitoring. Odhad nákladů na vybudování úložiště je 4,3 miliardy FIM. Požadovaná suma je již k dispozici (byla započtena v ceně vyrobené elektrické energie). V úložišti bude zaměstnáno cca 100 pracovníků jako provozní personál, ve službách, při monitorování a v administrativě. Transport vyhořelého paliva se předpokládá zajišťovat po silnici nebo po železnici.

Zneškodňování radioaktivních odpadů ve Francii bylo svěřeno státní organizaci ANDRA, která již provozuje úložiště pro nízko a středně aktivní krátkodobé odpady, schopné pojmout jak reaktorové, tak institucionální odpady. V oblasti nakládání s vyhořelým palivem je francouzská koncepce založena na přepracování veškerého vyhořelého paliva z provozovaných jaderných elektráren a na prozatímním skladování nitrifikovaných vysoce aktivních odpadů před vybudováním hlubinného úložiště. Ve francouzské strategii se doporučuje separovat velké objemy odpadů kontaminovaných Pu a nevyvíjejících teplo. Jelikož jde o odpady prakticky nevyužitelné v budoucnosti, mají se ukládat do hlubinného úložiště. Naproti tomu vysoce aktivní odpady se mají na povrchu skladovat cca 50 let, a to pokud možno v kapalné, nenitrifikované formě, a poté se budou moci uložit za podmínek zabezpečujících kontinuální monitorování a vyhnutelnost, pokud by taková potřeba nastala. Počítá se s tím, že v budoucnosti dojde k vývoji nových technologií, které mohou umožnit jejich využití.

Čtěte také: Barvy a recyklace papíru

Vláda se rozhodla přijmout koncepci úložiště reverzibilního typu, což znamená dát možnost budoucím generacím rozhodnout o modifikacích nebo přeorientování úložného procesu, popř. Rozhodnutí o dalším vývoji padne v roce 2006.

Od počátku existence jaderné elektrárny v Paksi se vyhořelé palivo vracelo do bývalého SSSR bez povinnosti odebrat zpět vysoce aktivní odpad. Tato dohoda však v roce 1992 skončila a pro Paks vznikla nutnost řešit skladování vyhořelého paliva, neboť kapacita skladovacích bazénů se měla vyčerpat v roce 1995. V roce 1993 započaly práce na projektu hlubinného úložiště v uranovém dole v Mecseku, v jalovcové formaci v hloubce 1030 až 1080m. Druhý tzv. V současné době je připravována koncepce přípravy hlubinného úložiště ve spolupráci se španělskou odpadovou agenturou ENRESA. Průzkum lokalit byl zahájen v roce 2003, v roce 2007 bude vybrána lokalita pro podzemní laboratoř a ta zahájí od roku 2012 experimentální provoz. Mezi roky 2033 a 2046 bude vybudováno úložiště, které začne od roku 2047 přijímat VJP a dlouhodobé odpady.

Německo patří k zemím, které mají největší zkušenosti s budováním i provozem hlubinných úložišť umístěných převážně v solných formacích. Již v roce 1967 byly zahájeny experimentální výzkumy v podzemní laboratoři Asse. Na základě jednání vlády a provozovatelů jaderných elektráren bylo dohodnuto, že budou postaveny dodatečné skladovací kapacity na vyhořelé palivo; přepracování vyhořelého paliva bude ukončeno do roku 2005, průzkumy v lokalitě Gorleben budou zastaveny do doby, než se vyjasní otázky její bezpečnosti, a licenční řízení úložiště Konrád bude ukončeno. V roce 1999 byl vytvořen výbor AkEnd, jež dostal za úkol vypracovat postup pro určení lokality HÚ za předpokladu, že úložiště bude v hlubinné geologické formaci a robustní multibariérový systém zajistí izolaci RAO po dobu 1 milionu let.

Organizace COVRA, která je v Nizozemsku pověřena zacházením s radioaktivními odpady, ještě donedávna nedisponovala povolením pro skladování vyhořelého jaderného paliva a vysoce aktivních odpadů. V souladu s principem udržitelného rozvoje vydala vláda nařízení, že jakýkoliv uložený odpad musí být vyjmutelný po stanovenou dobu, aby jej bylo možno monitorovat a recyklovat, pokud by došlo k vývoji vhodné nové technologie. Pokud jde o vyjmutelnost odpadů, probíhá v současné době debata, jak dlouho by měla být ponechána možnost vyjímat odpady z úložných prostor. Zatímco jedna strana navrhuje 25 let, druhá strana se přiklání k období až 200 let.

Slovenský program přípravy hlubinného úložiště byl zahájen společně s českým programem v roce 1993. Výběr lokalit dospěl do stádia volby dvou horninových prostředí, sedimentárních jílovců a prachových jílovců, a granitoidů; celkem bylo zvažováno 5 lokalit. Výběr finální lokality je plánován na rok 2010 na základě podrobných průzkumů zvolených lokalit, výstavba úložiště má být zahájena v roce 2028 a úložiště uvedeno do provozu v roce 2037. Má být funkční téměř do konce tohoto století. Práce zatím řídil DECOM Trnava, v poslední době řízení převzal VYZ, pracoviště Mochovce.

Čtěte také: Kontejnery v ČR

Organizace odpovědná za zneškodňování radioaktivních odpadů ve Španělsku, ENRESA, vypracovala projekt referenčního hlubinného úložiště pro tři typy hostitelských hornin, tj. solné formace, jíl a žulu. Program hlubinného ukládání byl zahájen v roce 1986 s cílem nalézt konečnou lokalitu okolo roku 2000. Avšak s ohledem na opozici veřejnosti vůči předpokládanému záměru vyhlásila ENRESA novou koncepci ukládání aktivních odpadů. Ta stanovuje, že o výběru konečného způsobu ukládání nebude rozhodnuto před rokem 2010. Do roku 2010 se nebudou provádět žádné práce zaměřené na výběr lokality, ale bude vypracován postup, který by umožnil využít dobrovolné nabídky obcí.

Zneškodňování radioaktivních odpadů ve Švédsku je pověřena SKB, firma zřízená provozovateli jaderných elektráren, ale vázána ve svých činnostech národní legislativou. Ve švédské koncepci nakládání s vyhořelým jaderným palivem se neuvažuje s jeho přepracováním, hledá se proto vhodná geologická struktura pro jeho uložení. Všechno vyhořelé palivo se soustřeďuje v podzemním skladu bazénového typu CLAB, nalézajícího se v blízkosti jaderné elektrárny Oskarshamm. Ve čtveřici skladovacích bazénů je dnes uskladněno už téměř 5000 tun vyhořelého paliva. Bazény jsou projektovány na celkových 8000 tun. Nyní se v sousedství začne stavět druhý takový bazén, aby se zabezpečily potřeby dalšího provozu jaderných elektráren. Vyhořelé palivo bude v meziskladu CLAB chladnout dalších 40-50 let.

Před uložením se bude palivo zapouzdřovat, a to v zařízení plánovaném v těsném sousedství skladu. Jako nejvhodnější způsob přepravy vyhořelého paliva z elektráren do centrálního meziskladu v Oskrshammu byla vybrána doprava lodí. Do přístavů a pak z transportní lodi do meziskladu CLAB se palivo přepravuje v kontejnerech na speciálních nákladních vozech. Bezpečnost plánovaného úložiště je založena na dlouhodobé funkčnosti úložného obalu: ten je sestrojen z kombinace litiny a mědi. Tyto kanystry s vyhořelým palivem budou umístěny do hloubky cca 500 m a budou obklopeny bentonitovým zásypem. V současné době probíhají demonstrační experimenty v podzemní laboratoři Äspö, které mají dokumentovat proveditelnost hlubinného úložiště. Až po vyhodnocení výsledků těchto experimentů se odborníci švédských odpovědných úřadů rozhodnou, kde bude vybudováno skutečné úložiště. Firma SKB plánuje, že do úložiště bude nejprve uloženo cca 10% zapouzdřeného vyhořelého paliva a po detailním vyhodnocení a průkazu přijatelnosti navrženého řešení budou uloženy i ostatní odpady.

Velká Británie nemá schválený program trvalého zneškodňování vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu, přestože již řadu let provozuje na komerční bázi přepracovatelský závod v Sellafieldu. Jeho nejnovější část, závod THORP, který by měl do roku 2005 zpracovat cca 7000 tun vyhořelého kysličníkového paliva z reaktorů různého typu, zahájila provoz v roce 1994. V devadesátých letech byla v Británii zahájena příprava hlubinného úložiště středně aktivních odpadů: pro tento účel byla zvolena lokalita Sellafield a jako náhradní lokalita Dounrey na severu Skotska; tam však byly kvůli široké veřejné opozici práce ukončeny. V současnosti probíhá intenzivní diskuse o budoucnosti programu hlubinného ukládání jak politických kruzích, tak se zainteresovanou veřejností.

Firmy zabývající se odpadovým hospodářstvím a recyklací

Níže je uveden seznam firem, které se zabývají odpadovým hospodářstvím, recyklací a souvisejícími službami:

Čtěte také: Třídění odpadu v ČR

• EKOR, s.r.o. - Zajišťuje svoz a odstraňování veškerých odpadů, provozuje skládku odpadů, dotřiďovací linku plastů a papíru, sběrné dvory a kompostárnu.
• KAMIR s.r.o. - Strojové omietky, omietanie s modernými omietacími strojmi, tepelné izolačné vnútorné a vonkajšie omietky, fasádne povrchy, zateplovanie. Murovanie, búracie a výkopové práce, čistiace a upratovacie služby.
• ESO STAV s.r.o. - Zabezpečíme výkopové a zemné práce. Predaj štrkopiesku, kameňa. Preprava sypkých materiálov. Recyklácia stavebného odpadu. Stavebné búracie práce. Prenájom stavebných mechanizmov.
• Vojtěch Kostelanský - Realizujeme kompletní stavby včetně vodohospodářských. Provádíme zemní, demoliční, výkopové a přípravné stavební práce.
• Reality Bystřický, s.r.o. - Nabízíme služby v oblasti svozu i dovozu veškerého stavebního materiálu, stavebních sutí, komunálního odpadu, výkopové zeminy, štěrků, písku a jiného.
• PRO-ZEMINA s.r.o. - Odvoz a likvidácia odpadu v rámci Bratislavského a Trnavského kraja. Rýchle pristavenie vozidla a odvoz odpadu, skvelá cena, profesionálna práca. Výkopové a zemné práce. Ing.
• Velké Dářko s.r.o. - Správa vodovodů a kanalizací, svoz komunálních odpadů, nabídka zámečnických a svářečských prací, čištění studní a prací s kolovým nakladačem JCB3CX.
• M E V A P A C K, s.r.o. - Služby v oblasti odpadového hospodářství. Drcení, třídění a zpracování všech skleněných odpadů. Drcení, třídění a zpracování všech dřevěných odpadů. Drcení, třídění a zpracování všech plastových odpadů. Drcení a aglomerace plastových odpadů.
• MAD Recycling Česká Republika, a.s. - Naše společnost poskytuje komplexní služby v oblasti nakládání s komunálními odpady.
• AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. - Odpadové hospodářství - svážíme a odstraňujeme komunální, živnostenský či nebezpečný odpadu.

A mnoho dalších společností, které se zabývají nakládáním s odpady, recyklací, stavebními pracemi, demolicemi a souvisejícími službami.

tags: #kontejner #na #odpad #Trnava #Slovensko #recyklace

Oblíbené příspěvky:

• Český systém sběru plastů
• Odborníci na odpady v Mělníku
• Ideální stanoviště pro pokojové rostliny
• Kriticky ohrožený pásovec kulovitý
• Dokumenty o čínské přírodě