Rebarbora: Pěstování, využití a kompostování

Rebarbora bezpochyby patří mezi zajímavé a nenáročné rostliny. Její pěstování je poměrně jednoduché a snadno si s ním poradí i začátečník. Rebarbora je zelenina, i když svou chutí připomíná spíše ovoce.

Setkat se s ní lze také pod označením ředkev rebarbora, ředkev kadeřavá, španělská rebarbora nebo reveň. Původně tato rostlina pochází ze střední Asie, v současné době je však rozšířená prakticky po celém světě.

Pro rebarboru jsou charakteristické poměrně velké listy s dlouhými, tlustými a masitými stonky. Právě tyto stonky jsou jedlé a mají typickou nakyslou chuť.

Pěstování rebarbory

Rebarbora se nejčastěji pěstuje z oddenků nebo ze semen. Pokud se rozhodnete pro pěstování z oddenků, nejlepší čas pro výsadbu nastává na jaře. Místo pro výsadbu dobře připravte a mezi rostlinami nezapomeňte ponechat dostatečné mezery (alespoň 90 až 120 cm).

Co se týče půdy, rebarbora si libuje v hluboké a dobře propustné variantě s dostatečným množstvím organického materiálu. Pokud dáte přednost pěstování rebarbory ze semene, ideálním obdobím pro výsev je podzim nebo jaro. Semena umístěte do vlhké půdy a lehce je přihrňte.

Čtěte také: 5. třída: procvičování přírodovědy pomocí pracovních listů

Výsev je vhodné zakrýt igelitem a průběžně rosit. Po 4 až 5 týdnech se dočkáte sazeniček s prvními pravými lístky. Rebarboru lze pěstovat také na balkoně či na terase v květináči. Důležité je zvolit dostatečně velkou nádobu, jelikož rostlina je poměrně velká a může se rozrůst. Nezapomínejte jí dopřát pravidelnou zálivku.

Rebarboru lze přesazovat opět buď na jaře, nebo na podzim. Při samotném přesazování si dejte pozor na to, aby každá jednotlivě oddělená rostlina měla jeden vegetační vrchol. Přesazování nezdržujte. Kořeny rostliny by neměly na vzduchu být příliš dlouho, proto mějte nové místo předem dobře připravené.

Případně odkopek rebarbory mezitím přikryjte namočenou pytlovinou nebo podobným materiálem. Rostlinu ideálně umístěte zhruba stejně hluboko, jako byla zasazena původní rostlina. Listy rebarbory raší velmi rychle.

Vzhledem k tomu rostlina spotřebovává velké množství živin, které je potřeba doplnit. Při sázení nové rostlinky dodejte rebarboře větší množství hnojiva. Pokud rebarboru pěstujete v oblasti s chladnými zimami, je vhodné ji chránit před mrazem.

Co s rebarborou na podzim udělat, aby se vám na jaře odvděčila opět svým zdravým růstem? Jakmile stonky před zimou oříznete, půdu kolem rostlin pokryjte mulčem či listím.

Čtěte také: Příroda Beskyd: Vzdělávací programy

Rebarbora se nejčastěji sklízí na jaře, kdy v ní ještě není takové množství kyseliny šťavelové. Existuje ale odrůda, která je vhodná k celoroční sklizni. Nese označení Glaskin’s Perpetual a s její pomocí si tedy můžete užít i podzimní sklizeň rebarbory.

Rebarboru lze pěstovat také jako originální okrasnou rostlinu. K tomuto účelu se hodí třeba rebarbora okrasná červená, která zaujme svými listy i mohutným stonkem a červenými květy.

Využití rebarbory v kuchyni

U rebarbory se k jídlu využívá pouze rebarborový řapík. Konzumovat by se přitom měl pouze ten řapík, který byl sklizen v období rebarborové sezóny. Za tuto sezónu bývá nejčastěji označováno období od poloviny května do poloviny června. Později se totiž v řapíku utvoří velké množství kyseliny šťavelové, která může způsobit tvorbu ledvinových kamenů.

Kvůli tomuto faktu rebarbora není příliš vhodná ani pro malé děti do 10 let nebo těhotné ženy. V tomto období se tedy této zelenině pro jistotu vyhýbejte.

Mnoho lidí používá rebarboru především k přípravě sladkých dezertů, jako jsou koláče, štrůdly nebo kompoty. Kyselost rebarbory lze vyrovnat přidáním cukru nebo kombinováním s ovocem, jako je jahody nebo jablka.

Čtěte také: Fyzika v přírodě

Dezerty: Rebarbora je oblíbená přísada při přípravě koláčů, štrůdlů, dortů, muffin a kompotů. Nejčastěji se stonky rebarbory nakrájejí na menší kousky a smíchají se s cukrem a dalšími přísadami, aby se snížila jejich kyselost. Poté se používají jako náplň do dezertů.

Džemy a marmelády: Rebarborový džem nebo marmeláda jsou další oblíbené způsoby využití rebarbory. Stonky se nakrájejí na menší kousky, vaří se s cukrem a je možné přidat i další ovoce nebo koření pro zvýraznění chuti.

Kompoty: Rebarbora je často používána k přípravě osvěžujících kompotů. Stonky se nakrájejí na menší kousky, vaří se ve vodě s cukrem. Můžete přidat i další tvrdší ovoce, aby byl kompot lahodnější.

Sladké omáčky: Rebarborová omáčka se používá jako přísada ke zlepšení chuti a konzistence jiných sladkých pokrmů, jako jsou palačinky, pudinky nebo zmrzlina. Stonky se vaří s cukrem a lze přidat další aromatické přísady, jako je vanilka nebo skořice.

Saláty a přílohy: I když je rebarbora obvykle spojována s dezerty, může se také použít ve slaných pokrmech. Nakrájené a povařené stonky rebarbory můžete přidány do salátů, příloh nebo marinád.

Listy rebarbory a kompostování

POZOR: Listy rebarbory jsou jedovaté a neměly by se konzumovat. Je důležité oddělovat listy od stonků a používat pouze stonky při přípravě jídel. Rovněž na podzim je rebarbora jedovatá, tedy nejlepší doba sklizně je na jaře.

Chcete vědět, jak šikovným způsobem zužitkovat listy rebarbory? Připravte z nich účinný odvar, který plnohodnotně využijete na zahradě! Listy rebarbory jsou mírně jedovaté kvůli vysokému obsahu kyseliny šťavelové, která může být ve velkých dávkách pro lidské tělo škodlivá. Můžete je však šikovně využít k výrobě výluhu, který vám bude skvělým pomocníkem na zahradě.

Pokud pěstujete na zahradě rebarboru, využijte její listy nejen jako efektivní prostředek na likvidaci škůdců a nemocí, ale i jako účinné hnojivo!

Postřik proti škůdcům a chorobám

Jak tedy vyrobit z rebarborových listů postřik proti škůdcům, houbám a dalším nemocem, kde je odpuzují látkou nejen kyselina šťavelová, ale i různé třísloviny? Jednoduše udělejte odvar nebo výluh z nasekaných listů, které smíchejte v poměru 1:1 s horkou vodou. Nechte 24 hodin louhovat a poté použijte jako silný postřik, který aplikujte na postižené rostliny jednou denně.

Listy rebarbory sklízejte nejlépe za slunného dne, protože v tu chvíli je v nich kyseliny šťavelové nejvíce. Rebarborový odvar je účinný nejen proti mšicím, ale také proti dalším škůdcům, například slimákům.

Výživa pro rostliny

Listy rebarbory obsahují i látky, které jsou značně prospěšné pro pěstování některých druhů rostlin. Jedná se především o takové, které ke zdárnému růstu a bohatému plození potřebují dostatek draslíku. Výborně se hodí na rajčata, papriky, meruňky, ale i vinnou révu.

Nakrájejte listy rebarbory na malé kousky a zalijte je vodou v poměru 1:5. Přiveďte k varu a zhruba po 1 minutě směs odstavte z plotýnky a nechte listy ½ hodiny louhovat. Následně listy sceďte a vyždímejte. Můžete je použít do kompostu, odvar využijte jako hnojivo.

Stejně tak si můžete vyrobit výluh, listy spaříte horkou vodou a po zchladnutí je necháte 24 hodin louhovat v lednici, aby nedošlo k jejich fermentaci. Další možností je dlouhodobě louhované hnojivo v poměru 1:10, které je potřeba nechat odstát cca 14 dní v otevřené nádobě a každý den pečlivě promíchávat. Po uplynutí náležité doby jej sceďte a nařeďte vodou v poměru 1:10. Rebarborové hnojivo aplikujte vždy po 2 až 3 týdnech po celou dobu růstu rostlin.

Recept: Rebarborový koláč

Rebarborový koláč je oblíbeným moučníkem, který skvěle využívá chuť tohoto jarního ovoce. Nejprve si připravíme těsto smícháním 200 gramů hladké mouky, 100 gramů másla, 80 gramů cukru, jednoho vejce a špetky soli. Těsto vypracujeme, zabalíme do potravinářské fólie a necháme odpočinout v lednici asi 30 minut. Mezitím si očistíme a nakrájíme 500 gramů rebarbory na menší kousky. Rebarboru smícháme se 100 gramy cukru a 2 lžícemi vanilkového pudinkového prášku. Těsto rozválíme a vložíme do vymazané koláčové formy. Na těsto rozložíme připravenou rebarborovou směs. Koláč pečeme v předehřáté troubě na 180 °C asi 40 minut, dokud není povrch krásně zlatavý. Hotový koláč necháme vychladnout a podáváme posypaný moučkovým cukrem.

Zde je základní recept, jak upéct rebarborový koláč:

• Suroviny:
  • 350 g stonků rebarbory
  • 200 g hladké mouky
  • 150 g cukru
  • 100 g másla (na pokojové teplotě)
  • 2 vejce
  • 120 ml mléka
  • 1 čajová lžička prášku do pečiva
  • špetka soli
  • vanilkový extrakt (dle chuti)
• Postup:
  • Troubu předehřejte na 180 °C a připravte si dortovou formu. Vymažte ji máslem nebo vyložte pečicím papírem.
  • Rebarboru důkladně omyjte a oloupejte vnější vrstvu. Pak ji nakrájejte na menší kousky (asi 1 cm až 2 cm dlouhé).
  • Ve velké míse smíchejte máslo a cukr, dokud nedosáhnete krémové konzistence. Přidejte vejce a vanilkový extrakt a dobře promíchejte.
  • V další misce smíchejte mouku, prášek do pečiva a špetku soli.
  • Postupně přidejte suché ingredience do směsi s máslem a cukrem, střídavě s mlékem.

Kdy je rebarbora jedovatá

Konzumují se pouze mladé listové řapíky. Listy obsahují nebezpečnou koncentraci kyseliny šťavelové a dalších toxických látek, které mohou být při konzumaci smrtelně jedovaté. Právě proto je rebarbora méně vhodná pro osoby trpící ledvinovým onemocněním. Abyste množství kyseliny šťavelové snížili, vždy řapíky oloupejte a následně tepelně zpracujte (alespoň 10 minut je povařte).

Jednotlivé řapíky sklízejte postupně tak, jak narůstají, a to od dubna do poloviny až konce června. Později už to není vhodné kvůli zvyšujícímu se množství kyseliny šťavelové. Z rostliny lze sklidit asi třetinu listů, aby se příliš nevysílila.

Jak správně pěstovat rebarboru?

Reveň patří k nejranějším zeleninám. Jakmile rozmrzne půda, okamžitě vyžene - z tohoto důvodu je třeba zajistit, aby nezamrzla moc hluboko. Postup je jednoduchý: Vytvoříte jí ochranu ze silné vrstvy rašeliny nebo listí, přidáte smrkové chvojí - a mráz pak nepronikne až do země.

Co se půdy týče, upřednostňuje reveň hlubokou humózní zeminu neutrální či zásadité reakce, ale v podstatě jí stačí, když má dostatek živin.

Lehká půda, jež se na jaře rychle zahřívá, zajistí dřívější úrodu než půda těžká a mokrá.

Jak rozmnožit rebarboru ze sazenic?

Chcete si rozmnožit rebarboru nebo ji někomu darovat, aby ji mohl také pěstovat? Jednoduše část reveně vyryjte ze země. Toto vegetativní množení spočívající v dělení trsů je výhodnější než výsev semen, protože hotové sazenice získají stejné vlastnosti jako mateřská rostlina.

Pakliže se budete chtít do takového množení (případně přesazování) pustit, počkejte si na podzim (je to možné ještě v březnu), když jí zežloutnou listy. Každý oddělek musí mít alespoň jeden silný vegetační vrchol.

Ten by měl být po výsadbě asi 5 centimetrů pod povrchem půdy, ale tak, aby oddělky nebyly v půdě hlouběji než v původním trsu. Vyryté kořeny nesmějí zůstat dlouho vystaveny vzduchu. Reveň neoberte o listy, jinak se sazenice oslabí!

Nové listy může tvořit jen pomocí těch, které má. Vezmete-li jí jich při sázení moc, nebo dokonce všechny, budou se nové tvořit na úkor kořenů. Po vysazení sazenici pevně přimáčkněte a řádně zalijte. První sklizeň bude už rok po výsadbě.

Jak rozmnožit rebarboru ze semen?

Generativní množení spočívá ve výsevu semen, a to hned po jejich dozrání - v srpnu nebo v březnu až dubnu - na venkovní záhony. Po vzejití rostlinky přepíchejte do sponu 20 x 20 centimetrů.

Na podzim nebo na jaře druhého roku je budete moct vysadit vždy metr od sebe na trvalé stanoviště. Na dno vykopané jámy přisypte dávku rozloženého chlévského hnoje. Rostliny se mají vysazovat na hluboce zrytou půdu, přinejmenším nakypřenou do hloubky na dva rýče. S první sklizní lze počítat 3 roky po výsevu.

Hnojivo na rebarboru? Ideální je kvalitní kompost

Zatímco před výsadbou se do půdy zapravuje chlévský hnůj, v dalších letech je to dobře rozložený kompost. Vzhledem k tomu, že rostliny mají během roku velkou spotřebu dusíku, měli byste jim hned zjara dopřát asi 20 kilogramů kompostu na metr čtvereční a ještě před vyrašením na každý metr čtvereční 15 až 20 gramů plného kombinovaného hnojiva a stejné množství dusíkatého hnojiva.

Hnojivou směs v suchém stavu rozhoďte na povrch půdy a poté zapravte motyčkou do půdy. Důkladně rostlinu zalijte, aby se živiny dostaly rychleji ke kořenům. Hnojení by se mělo opakovat v květnu (1x až 2x čistým dusíkatým hnojivem). Spojte je se zálivkou, a to vždy tak, že čistou vodou vůbec nebudete zalévat.

Jak je to s přesazováním?

Při pěstování rebarbory možná také řešíte, zda ji po čase nepřesadit. V odborné literatuře se uvádí, že rostliny mohou zůstat na jednom místě i 10 let, přičemž nejvyšší výnos bývá v pátém až sedmém roce po výsadbě (1-2 kg z každé rostliny), nicméně osobně neznám ve svém okolí nikoho, kdo by rebarboru vůbec kdy přesazoval.

Kompostování nemocných rostlin a plevelů

Jak je to s kompostováním nemocných rostlin nebo nemocných částí rostlin? A je třeba při kompostování plevelných rostlin zvláštní postup? Někdy se například uvádí, že se nesmí kompostovat listy hrušní napadené rzivostí, listy nebo plody a větvičky ze stromů napadených šarkou (neštovicemi) peckovin. Do kompostu by neměly přijít ani nadzemní části rostlin postižené bakteriálními chorobami.

Pokud se jedná o běžné choroby listů a nadzemních částí houbového původu, do kompostu přijít mohou, ale za předpokladu, že nezůstanou na jeho povrchu, ale jsou včas překryty dostatečnou vrstvou jiného materiálu, např. zeminou nebo posečenou trávou. Zcela bezpečné je kompostování listů hrušní napadených rzivostí. Původcem rzivosti hrušní je dvoubytná rez, jejímž druhým hostitelem jsou některé druhy a kultivary jalovců.

V případě virových neštovic (šarky) peckovin je třeba vědět, že tato viróza se šíří jen některými mšicemi nebo vegetativně v podnožích, odkopcích, roubech a očkách. Jestliže do kompostu dáme napadené listy, plody nebo větvičky, vegetativní šíření nepřichází v úvahu a ani mšice nejsou schopny přenést infekci z mrtvých listů.

Další možný způsob snížení nebezpečí infekčnosti kompostu je aplikace dusíkatého vápna. Jestliže ale již hotový mírně vlhký kompost prosypeme dusíkatým vápnem (cca 1 kg/1 m³), překryjeme na dobu minimálně 1 až 2 týdnů nějakým neprodyšným materiálem a následně opět přehodíme, zaručeně jsme výskyt patogenních organismů a škodlivého hmyzu v kompostu omezili na minimum.

Dalším problémem je kompostování plevelných rostlin. U některých plevelů, jako např. ptačince prostředního, se semena vytvářejí po celou dobu vegetace a prakticky je nemožné je likvidovat v době kdy netvoří semena.

Plevele, ale např. i nemocný rostlinný materiál, u něhož se bojíme, že by nebylo vhodné jej přímo kompostovat, vložíme do co nejvíce průhledných plastových pytlů a po uzavření uložíme tak, aby co největší jejich plocha byla vystavena celodennímu oslunění.

U plevelů, které se množí kořeny, kořenovými oddenky a výběžky a cibulemi (např. pýr, čistec bahenní, máta rolní, zvonek řepovitý, bršlice kozí noha, podběl, přesličky, svlačec rolní), které by v běžném kompostu většinou přežily, je vhodné nejprve usušit jejich podzemní části. Rozprostřeme je po nějaké ploše, kde nemůže dojít k jejich zakořenění (na plastovou fólii, netkanou textilii, betonovou plochu apod.).

tags: #rebarborové #listy #kompostování

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace odpadu ze spaloven
• Techniky environmentální analýzy
• Ekologické bydlení a finance
• Důležitost STK a emisí
• Ohrožení života Hanáka: Analýza