Co se vám vybaví, když někdo řekne odpadové hospodářství? Hluk, zápach, přeplněné kontejnery a popelářský vůz, který jednou týdně znepříjemní vaše ráno? Možná ano.
Z různých studií, jako třeba 2018 Revision of World Urbanization Prospects od OSN, vyplývá, že do roku 2050 budou ve městech žít dvě třetiny až 75 procent obyvatelstva Země. To nám do té doby dává jasný úkol: musíme život v nich maximálně zdokonalit.
Způsob, jakým město zachází s odpadem, se odráží na kvalitě života obyvatel, jelikož ovlivňuje i jejich zdraví. Použití informačních a komunikačních technologií se většinou zaměřuje na účinný odvoz odpadu. Přitom nejde jen o množství toho, co se musí sesbírat, ale také například o to, kolik vozů je využito a kolik spotřebují paliva, jestli způsobí zácpu v ulicích, či o recyklaci.
Tím se dostáváme k samotnému jádru chytrého odpadového hospodářství, kterým je tzv. Internet of Things, neboli internet věcí. Ten je využíván v mnoha oblastech inovací. Profesor Felix Wortmann, ředitel laboratoře Bosch IoT na univerzitě ve švýcarském Saint Gallen, tento pojem vysvětluje v časopise Nature. Jednoduše řečeno jde tedy o objekty, které mají čipy a senzory i další zabudované technologie, především však stabilní připojení a software, který jim umožní komunikovat s jinými věcmi. Díky tomu jsou schopné přijímat a vysílat signály.
Jak může být tato teorie aplikována v praxi? Na to poukazuje kupříkladu společnost SocapGlobal. Velmi inovativní přístup zvolili v Helsinkách, kde je tříděný odpad sbírán automaticky. Jejich velmi vyspělý podzemní systém pneumatických trubek odvádí odpad přímo do recyklačních center a sběrných míst. Potrubí je napojeno na síť podzemních kontejnerů. Pokaždé, když se kontejner naplní, proběhne komunikace pomocí IoT a odpad se odešle. Jde tedy o systém pracující autonomně, bez hluku, popelářů i popelářských vozů.
Čtěte také: Nevýhody podzemních kontejnerů na tříděný odpad
V americkém East Brunswicku a celém New Jersey chytré kontejnery ještě podpořili: zavedli mobilní aplikaci Recycle Coach pro zlepšení komunikace ohledně recyklace. Poradí lidem, který odpadek patří do kterého kontejneru, najdou tam termíny svozu odpadu, zahrnuje edukační podklady ohledně recyklace i minimalizace odpadu obecně a lidé mohou pomocí jí upozornit na nějaký problém v celém systému.
V San Franciscu, které si dalo za cíl být do roku 2020 místem pro život bez odpadu (zero waste), platí zákon přikazující kompostování zbytků potravin. Používají chytré stroje, které pomocí senzorů třídí odpad na kompostovatelný, recyklovatelný a směsný.
Na stránkách Smart Prague se dočteme o tom, jaké činnosti českého hlavního města se vydávají směrem k ideálům Smart city. Již roku 2019 začal projekt Chytrý svoz odpadu, který je dnes již rutinní praxí. Primárně jsou zahrnuty velké podzemní kontejnery, které mají senzory monitorující jejich plnost, aby mohly popelářské vozy jezdit vyprazdňovat jen ty plné, k čemuž opět slouží IoT. Snižují se tak náklady, zatížení životního prostředí i provoz na silnicích. Podle tiskové zprávy Rady hlavního města Prahy z listopadu 2021 se pro úspěch tohoto projektu v současné době pracuje na rozšíření monitorované sítě sběrných nádob. Internet of Things přispíspívá ke zlepšení systému i v ulici Na Příkopě a na Náměstí Republiky, kde od roku 2017 stojí tzv. kompresní koše.
V oblasti odpadového hospodářství se tedy nabízí široká paleta možností chytrých řešení sahající od levných a jednoduchých po velmi náročné zásahy do celého systému fungování odpadového hospodářství. To by mělo znamenat, že si každé město vybere inovaci, která mu bude nejlépe sloužit.
Dva granty, jejichž cílem je výrazná úspora nákladů na energie a modernizace veřejné infrastruktury, získalo město Karolinka. Zařízení bude umístěno na střeše budovy Městského úřadu Karolinka. Potřebná projektová dokumentace je před dokončením, následovat bude výběrové řízení na dodavatele prací. Vyrobená elektrická energie pokryje podle něj spotřebu MěÚ Karolinka. Nesoulad v čase pak vykryje bateriové úložiště. Následné přetoky budou směřovány do veřejného osvětlení. Celkové náklady na projekt jsou odhadovány na 4 miliony korun včetně DPH. Dotace pokryje částku 3 miliony korun.
Čtěte také: Recyklace elektroniky v Karlových Varech
Dalším připraveným projektem je výměna veřejného osvětlení. Město plánuje investici ve výši 6,6 milionu Kč včetně DPH. Podle radního Vlastimila Rapanta bude v nejbližších dnech vyhlášeno výběrové řízení na dodavatele. „Pokud počasí dovolí, realizace by mohla začít ještě letos." Podle radnice jsou oba projekty klíčové pro snížení energetických nákladů města.
Každý občan třítisícového města Karolinka v loňském roce vyprodukoval v průměru 138 kilogramů komunálního odpadu. Plán odpadového hospodářství úzce navazuje na dokončení výstavby nového logistického centra ve Vsetíně. Protože do nového centra ve Vsetíně má být pořízena i nová technika na odvoz odpadů, čekají v Karolince na informace o nových svozových vozech a teprve pak se rozhodnou pro nákup kontejnerů na komunální i tříděný odpad pro své město.
"V areálu našeho podniku chystáme výstavbu sběrného dvora v celkové hodnotě šesti milionů korun. Ostatně tento záměr odpovídá koncepci Zlínského kraje, podle které by každá obec nad dva tisíce obyvatel měla mít svůj sběrný dvůr," říká ředitel Městského bytového podniku Karolinka Otakar Šigut. Sběrný dvůr má být vybudován v příštím roce a podle Oldřicha Fišera ze zlínského Enviprojektu, který Karolince vypracoval odborný projekt, bude se jednat o standardní sběrný dvůr s devíti kontejnery, skladem nebezpečných odpadů a třemi nádobami pro třídění starých ledniček, televizí apod. Z devadesáti procent má být tato investice hrazena z operačního programu Evropské unie.
V okolních obcích se také plánují nebo realizují různé projekty:
ZLÍNSKÝ KRAJ - Město Karolinka na Valašsku stojí před klíčovým rozhodnutím o možném odkupu areálu bývalých skláren, které jsou neodmyslitelnou součástí jeho historie. „Jedná se o areál se samotnou hutní halou a dalšími budovami o celkové rozloze 36 789 m², prostor bývalé kartonážky o rozloze 6 412 m² a budovu čerpačky užitkové vody o rozloze 282 m²,“ upřesnil Holiš a dodal: „Je to prakticky polovina centra města.“
Čtěte také: Umístění kontejnerů na tříděný odpad
Areál bývalé sklárny je historicky propojen s městem Karolinka, které je na tradici sklářství hrdé. K odkupu se můžou vyjádřit samotní obyvatelé ve veřejné diskuzi, která proběhne 18. prosince. Na programu budou dva klíčové body týkající se sklárenského areálu. Jejich schválení otevře cestu k detailním jednáním se současným majitelem. Místostarosta Oldřich Škorňák doplnil, že město nechává zpracovat prostorovou a zjišťovací studii, která detailněji odhalí možnosti i rizika spojená s areálem.
tags: #kontejnery #na #tříděný #odpad #Karolinka