Tento článek přináší celou řadu odpovědí na praktické dotazy ohledně kontroly II. kategorie autorizovaného měření emisí.
Předpisem určujícím povinnost objednávat si toto měření je zákon č. 86/2002 Sb. ze dne 14. 2. 2002 o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 472/2005 Sb. Zákon stanovuje povinnost měření malých zdrojů od vymezených výkonů jednotlivých spotřebičů a to ve vazbě na spalovaný typ paliva. Tato výjimka se nevztahuje na případy pokud příslušný rodinný dům, byt či i stavba určená k rekreaci by byly provozovány výhradně pro podnikatelskou činnost.
Celý proces měření emisí je právně definován několika dokumenty:
Nařízení vlády č. 146/2007 Sb. pak stanovuje přesné hodnoty účinnosti spalování a přípustné koncentrace oxidu uhelnatého ve spalinách a to s přihlédnutím na typ spalovaného paliva a rok výroby příslušného spotřebiče. Stanovuje i výjimky z měření, kdy u určitých typů spotřebičů jsou kontrolované veličiny omezeny, jako například u infrazářičů, kdy se vyhláškou stanovuje pouze sledování množství oxidu uhelnatého CO.
Měření může provádět pouze autorizovaná osoba pro tuto činnost. Podmínka kominictví je zdůvodněna tím, že nedílnou součástí měření je i protokol o stavu vzduchospalinových cest, kde autorizovaná osoba stvrzuje, že daná cesta je schopna po dobu do další kontroly, ve lhůtách stanovaných podle vyhlášky č.
Čtěte také: Nakládání s odpady v Česku
Požadavky na měřící přístroje jsou definovány vyhláškou č. 356/2002 Sb., a to v příloze č. 15. Pro měřené hodnoty jsou např. uvedeny požadavky, že obsah kyslíku O2 se měří elektrochemickým článkem s přesností 0,2 %, v rozsahu od 0 do 21 % objemových s rozlišením 0,1 %. Obdobným způsobem jsou definovány podmínky pro všechny další měřené veličiny.
Pro měřené hodnoty jsou stanoveny požadavky na:
Pro vypočtené údaje je vyhláškou stanovena jednotka výsledku a správnost výsledku (+/-).
Vlastní měření jednotlivých spotřebičů paliv samozřejmě odlišnosti mají a to zejména z pohledu technického provádění. Do značné míry jsou to pak i zkušenosti samotného odborníka provádějícího měření. Zastavme se nyní u některých specifických typů měření.
Problémem, který je nutno řešit, je velké množství kondenzátu ve spalinách. Konstrukcí měřícího přístroje musí být zabezpečeno, aby se kondenzát nedostal do elektochemických článků.
Čtěte také: Znečištění ovzduší v ČR
Je zde velké riziko zničení čidla CO ve vlastním přístroji. Tento problém se u posledních typů měřících přístrojů podařilo eliminovat novou funkcí, která umožňuje vypnutí čidla CO z provozu. Tato varianta dává odborníkovi možnost prvotně změřit teplotu spalin a zejména obsah O2 ve spalinách. Na základě těchto informací je schopen ze zkušenosti usoudit na ustálenost spalovacího procesu a s velkou mírou pravděpodobnosti odhadnout, zda kompletní autorizační měření proběhne úspěšně, tedy zejména bez nebezpečí zničení čidla CO, kde u starších a méně kvalitních analyzátorů při koncentracích nad 15 000 ppm k nevratnému zničení opravdu dochází.
Závěrem k měření ve zcela obecné rovině, uvedu, že z pohledu odborníka provádějícího měření je nutné se vždy zaměřit na způsob nasávání spalovacího vzduchu do spotřebiče. V návaznosti na tento způsob poté správně zvolit typ měření teploty spalovacího vzduchu. Např. při měření spotřebičů typů turbo, při kterém jsou koncentricky vedeny spaliny a spalovací vzduch, je nutné osadit sondu měření teploty vzduchu před vlastní spotřebič do prostoru sání vzduchu.
Má-li být měření emisí a účinnosti úspěšné a vypovídající, je zapotřebí, aby jak zdroj tak i návazně celá tepelná soustava byla teplotně ustálena. Tento proces v návaznosti na typ zdroje a soustavy trvá různě dlouho. U moderních plynových kotlů je možnost tzv. "nuceného" měření, kdy se spotřebič přepne do stavu měření, kde je blokován výkon a je tak dána možnost ustálení spalovacího procesu. Tlačítko bývá označeno různě dle zvyklostí výrobce, nejčastěji symbolem kominíčka, nebo žebříku a cylindru a to zejména v německy mluvících zemích, nebo jinou písmennou zkratkou, která je popsána v manuálu přístroje.
U starších spalovacích zařízení a často u zařízení na pevná paliva, kde není tato možnost blokace, je nutné aby se technik k tomuto provoznímu stavu pokusil přiblížit. Toto je technicky proveditelné postupem, kdy po dohodě s provozovatelem je celá soustava před měřením výkonově ztlumena v rozsahu 10 až 20 % výkonové potřeby. Při zahájení měření je pak dán požadavek na dosažení provozních parametrů.
Obdobný případ je i u měření např. varných kotlů, kde se již z požadavku nařízení vlády měří pouze množství CO. Abychom se ale dobrali alespoň v nějaké úrovni vypovídajících výsledků, je nutné, aby provozovatel den před měřením nechal zařízení odstavené a spustil jej až před vlastním měřením.
Čtěte také: Vliv odpadů na životní prostředí
Odborník provede vlastní měření a to způsobem, který je v souladu s vydaným oprávněním a s přílohou č. Jak již bylo zmíněno nedílnou součástí měření je i kontrola spalinových cest, která se se provede podle ČSN 73 4201 z r. 2008 a přílohy č. V souvisejících předpisech se kupodivu nepožaduje kontrola cesty přívodu spalovacího vzduchu. Přitom je jasné, že bez řádného přívodu vzduchu nemůže spotřebič pracovat účinně a bezpečně.
Výsledky měření se porovnávají s hodnotami určenými aktuálně Nařízením vlády č. 146/2007 Sb. V obecné rovině lze konstatovat, že se porovnávají s aktuálně platným nařízením vlády, které definuje limity pro účinnosti a koncentrace oxidu uhelnatého ve spalinách. Máme-li se jen v krátkosti zastavit nad obsahem nařízení vlády, je zde rozčlenění požadovaných účinností dle jednotlivých typů spotřebičů a to dle druhu spalovaných paliv. Dále jsou účinnosti kotlů rozděleny dle jejich roku výroby. Objemová koncentrace CO je dána fixně hodnotou 500 ppm.
Základním prvkem dobrého průběhu měření a tím i dosažení úspěšných výsledků je dodržení již citovaných kroků správné přípravy zdroje, soustavy i vyčištění spalinových cest a to zejména u kotlů na pevná paliva. V případě, že ani tato opatření nevedou k úspěšným výsledkům, je zapotřebí vyzvat zákazníka k provedení hlubšího posouzení vhodnosti provozování daného zdroje v příslušné tepelné soustavě.
U spotřebičů na pevná paliva se zaměřujeme zejména na odpovídající výkonovou posloupnost; zdroj, soustava, druh používaného paliva, výhřevnost.
U případů ostatních zařízení ať již plynových či na kapalná paliva je zapotřebí přizvat příslušného technika. Technik musí disponovat oprávněním na manipulaci s plynovými spotřebiči, mít elektro kvalifikaci v příslušném rozsahu a zaškolení k příslušnému typu kotle. Technik provede vyčištění spalovací komory zdroje a seřízení hořáku na správné parametry, případně provede i výměnu některých součástí, čímž se opět pokusí dostat parametry spotřebiče na požadovanou úroveň.
Rozdělování zpracovaných protokolů o měření a kontrole spalinových cest je zcela jednoznačně definováno č. orgánům obce pod jejichž působnost subjekt spadá, např. Závěrem k této problematice je nutné uvést, že vyhláška také velice přesně definuje způsob nakládání s osobními daty jednotlivých subjektů a osob jako objednatelů. Tyto musí být chráněny před zneužitím a nesmí být poskytnuty třetí osobě.
Ceny měření jsou ovlivňovány více faktory, množstvím spotřebičů u daného objednatele, typem těchto spotřebičů, vzdáleností, kterou musí autorizovaná osoba k zákazníkovi urazit a dalšími vlivy.
tags: #kontrola #II #kategorie #autorizované #měření #emisí