Kontrola Třídění Odpadu a Informace o Nakládání s Odpady v České Republice

Třídění odpadu je v České republice předpokladem pro jeho další efektivní využití a také je to způsob, jak můžeme pomoci snížit naši uhlíkovou stopu. V České republice se ročně vyprodukuje kolem 30 milionů tun odpadu nejrůznějšího původu. Z tohoto množství zaujímá odpad z domácností cca jednu desetinu. Systém třídění odpadu je v České republice propracovaný a dá se říci, že Češi třídí rádi. Celkově je však systém v ČR svými výsledky již řadu let mezi jedněmi z nejlepších v celé EU. Neměli bychom však usínat na vavřínech. Stále je co zlepšovat.

V roce 2023 jsme se dle šetření Evropské komise zařadili mezi 9 nejlepších zemí z EU ve vztahu k plnění cílů recyklace komunálních odpadů. V podmnožině obalových odpadů si jako ČR vedeme také velmi dobře. Z údajů společnosti Ekokom plyne, že v roce 2023 vzniklo v ČR 1 261 452 tun obalových odpadů. 941 285 tun, tj. 75 % všech použitých obalů vyprodukovaných v ČR, bylo následně svozovými firmami předáno k recyklaci. 143 271 tun, tj. 11 % všech použitých obalů vyprodukovaných v ČR, bylo předáno k energetickému využití.

75,6 kg papíru, plastů, skla, nápojových kartonů a kovů vytřídil v průměru za minulý rok každý obyvatel ČR. A celých 75 % obyvatel ČR pravidelně třídí odpad. To jsou skvělá čísla i ve srovnání s ostatními evropskými státy. Je to výsledek více než 20 let systematické práce obcí, měst, svozových firem, autorizované obalové společnosti a hlavně každého jednotlivého člověka, který dobrovolně třídí.

Analýza směsného komunálního odpadu

Zamysleli jste se někdy nad odpadem, který vyhazujete do popelnice? Možná ne a překvapí vás informace, že právě směsný komunální odpad, který skončí v popelnici, je často předmětem dalšího „bádání“. Složení obsahu popelnic může díky speciálním analýzám prozradit spoustu zajímavých informací o domácnostech, ze kterých pochází - třeba nákupní chování, finanční situaci, osobnostní profil a v neposlední řadě také environmentální postoj.

V České republice existuje komplexní systém, díky kterému mohou její obyvatelé třídit odpady - k tomu slouží barevné kontejnery, sběrné dvory, mobilní sběry, místa zpětného odběru atd. Jak ukazují výsledky analýz odpadu, v našich popelnicích stále končí značné množství odpadu, který by bylo možné recyklovat nebo využít energeticky například k výrobě tepla, jímž tak můžeme nahrazovat fosilní zdroje.

Čtěte také: Nakládání s odpady v Česku

Dlouholeté sledování skladby domovního směsného komunálního odpadu (SKO) provádí na našem území každý sudý rok EKO‑KOM na základě pravidelně aktualizované metodiky. Je skvělé, že své odpady třídí 73 % z nás, v tomto směru patříme k nejlepším v Evropě. Každý využitelný odpad, který nevytřídíme a nemůže tak být recyklován, představuje větší zátěž pro životní prostředí - nevyužití potenciálu použitých primárních surovin ve výrobcích znamená nové nároky na těžbu surovin, které potřebujeme pro výrobu nových produktů.

Například při výrobě nových produktů ze skla můžeme ušetřit až 65 % nově vytěžených sklářských písků, kterými je možné nahradit střepy z tříděného skla. Když si představíme, že biologicky rozložitelný odpad tvoří čtvrtinu veškerého odpadu, který vyhodíme do popelnic, jedná se o obrovské množství odpadu, který bychom mohli efektivně využít. Analýzy odpadu mohou být například pro obce a svozové firmy efektivním pomocníkem pro zjištění funkčnosti odpadového hospodaření a třídění odpadů obyvatel v dané lokalitě a jsou nápomocné při zkvalitňování systému nakládání s odpady.

Podle českého zákona musí obce zvednout třídění všech komunálních odpadů na minimálně 70 % k roku 2035. A podle evropské směrnice musíme ke stejnému roku minimálně 65 % komunálního odpadu také recyklovat.

Oběhové hospodářství a legislativa

Oběhové hospodářství je integrální součástí konceptu udržitelného rozvoje a současným evropským i světovým fenoménem, který zvláště po přijetí Akčního plánu Evropské komise v roce 2015 nabývá stále více na důležitosti. Ty se v ČR promítly do nového zákona č. 541/2020 Sb. o odpadech a zákona č. 545/2020 Sb. o obalech. Zvláště pak zákon č. 541/2020 Sb. o odpadech ukládá obcím v rámci obecního systému (§ 59 zákona) jako původcům odpadu pro příštích 2-12 let povinnosti související s tříděním KO (zajištěním procentního podílu odděleně soustřeďované recyklovatelné složky KO), které budou pro obce značně náročné na plnění.

Dle odstavce (4) § 59 zákona „Ke splnění povinností podle odstavců 1 až 3 obec nastaví obecní systém odpadového hospodářství (dále jen „obecní systém“). Obecní systém může obec nastavit obecně závaznou vyhláškou“. Tyto cíle se staly právně závaznými pro české obce, jejichž současná praxe v oblasti oběhového hospodářství je značně limitována, a to jak z hlediska celkového objemu, tak i struktury komunálního odpadu. K tomu je důležité zmínit, že aktuálně většina obcí v ČR zdaleka nedosahuje plánovaných hodnot.

Čtěte také: Znečištění ovzduší v ČR

Přestože existuje celá řada doporučujících dokumentů, jakým způsobem by měla být veřejnost informována jak o stanovených cílech, tak i strategiích, jak uvedené cíle dosáhnout, lze konstatovat, že v systému jsou značné rezervy. Proto byla vytvořena na zadání Ministerstva životního prostředí Metodika vzdělávání obyvatel pro obce v oblasti oběhového hospodářství (dále již „Metodika“), která má za cíl uvedené rezervy pokrýt a sloužit obcím jako inspirace a návod pro přechod na oběhové hospodářství.

Faktory ovlivňující třídění odpadů

Pro hledání možností, jak zvyšovat třídění odpadů v obcích, je potřeba poukázat na faktory ovlivňující třídění odpadů. Van der Werff a kol. poukazují na to, že právě domácnosti jsou klíčovou skupinou odpadového hospodářství, které jsou díky snížení produkce KO a vytřídění jednotlivých složek KO schopny ovlivnit negativní dopady produkce KO.

Toto chování je významně ovlivněno nejen místní kulturou, ale i dalšími významnými faktory:

• Externí faktory, mezi které patří demografické a socioekonomické faktory jako věková a vzdělanostní struktura obyvatel obcí, velikost domácnosti nebo výše příjmů domácnosti.
• Interní faktory, které zahrnují sociálně-psychologické faktory, jako jsou environmentální postoje a morální přesvědčení, stejně jako environmentální znalosti a informace.

U těchto interních faktorů jsou možnosti obce již širší. Informační a vzdělávací kampaně (promotion and education campaigns, dále P&E), které si kladou za cíl povzbudit jedince ke třídění odpadu a recyklaci, můžeme spatřit nejen v ČR, ale téměř po celém světě.

Komunikace a vzdělávání v oblasti třídění odpadu

Zásadní je u cílové skupiny vyvolat pozornost namísto zahlcení informacemi. U skupin obyvatel je však klíčové se vyhnout některým základním chybám. Ghani a kol. upozorňují na složitost vytváření P&E kampaní s ohledem na již zmíněné navržení „na míru“ pro určité skupiny obyvatel a vyzývají i k zahrnutí záporných až kritických postojů k tzv.

Čtěte také: Vliv odpadů na životní prostředí

Vytváření různých P&E kampaní pro odmítače třídění a osoby již v něm zainteresované vyžaduje rozdílné pohledy na informace, které by v kampani měly být. Obyvatelé, kteří již třídí odpad, žádají o nápomocnější informace, jak lépe třídit (jaké další suroviny a kde je dále možné třídit), popřípadě dostupné informace o výsledcích takové činnosti.

K samotnému nastavení systému odpadového a oběhového hospodářství slouží obecní vyhlášky. Ty však samy o sobě mnohdy nepostačují a je vhodné je doplnit dalšími nástroji, které budou komunikovat a informovat o správných, vhodných a žádaných postupech, nebo i přímo k tomu obyvatele edukovat a vychovávat. Samotnou realizaci P&E kampaně lze vnímat jako určitý projekt, pro který je vhodné definovat postup, resp. co všechno a jak by mělo být v rámci kampaně realizováno, za jakým účelem a kým. Tady lze využít doporučení AOS EKO-KOM, a.s., která má bohatou historii realizace takto zaměřených projektů.

V rámci stanovení záměru a cílů se jedná o určení žádaného cílového stavu oproti stavu aktuálnímu (např. navýšení míry třídění, zahájení třídění nové složky odpadu, zavedení významnější změny v nastavení systému OH v obci). Výběr cílových skupin opět závisí na stanoveném záměru a cílech. Pokud se jedná o obecnější cíle, cílovou skupinou bude obvykle široká veřejnost, u specifických cílů můžou být kampaně vedeny pro vybranou věkovou skupinu, obyvatelé vybrané části obce nebo drobné podnikatele.

U těchto skupin jsou typickými nástroji letáky, místní tisk, webové stránky, sociální sítě, nálepky na nádobách na odpady nebo pořádání tematicky zaměřených akcí. U skupiny žáků a studentů škol je pak doporučeno využívat aktivní soutěže a hry, dny otevřených dveří a obecně více interaktivní nástroje, aby to cílovou skupinu víc zaujalo.

Časový plán realizace kampaně by ideálně neměl kolidovat s jinými událostmi, které by ji mohly upozadit a v případě realizace venkovních aktivit s osobním setkáním brát v úvahu např. i obvyklé povětrnostní podmínky. Vhodnými poznávacími znaky kampaně je i využívání jednotného loga, motta nebo hesla, co opět pomáhá lepšímu zapamatování.

Jedním z tradičních komunikačních a motivačních nástrojů jsou brožury, letáky a jiné tiskoviny. Mezi tyto nástroje komunikační kampaně patří také obecní noviny. Ty jsou dle odborné literatury považovány za nejvíce efektivní druh komunikačního nástroje, ačkoliv jsou využitím srovnatelné právě s letáky či osobními dopisy.

Webové stránky obcí představují významný informační zdroj pro své obyvatele, prostřednictvím kterých může občany v oblasti odpadového a oběhového hospodářství informovat, ale především vzdělávat a podporovat jejich motivaci k třídění nebo předcházení vzniku odpadu.

Město Olomouc může sloužit jako dobrý příklad a inspirace pro ostatní obce zejména svým přístupem k informování obyvatel o tom, jak se odpad využívá. Na své webové stránce provozuje interaktivní mapu, která zobrazuje jednak přesnou polohu všech možností pro uložení tříděných složek odpadu v rámci města, ale také poskytuje informace o tom, kde se vytříděný odpad dále zpracovává a k jakému využití slouží.

Město Znojmo vytvořilo portál Rodina Okurkova, který je zaměřen na vzdělávání v oblasti nakládání s odpady a celkově ochrany ŽP. Cílem je jak osvěta, tak zvýšení informovanosti o činnostech městského úřadu v této oblasti a v oblasti péče a údržby zeleně.

Fenoménem 21. století jsou i sociální média, která se řadí mezi komunikační a motivační nástroje, které mohou významně společnost ovlivnit, a to za pomocí sdílení obrázků, která poukazují na různé problémy v oblasti životního prostředí.

Monitoring odpadů pomocí moderních technologií

Pro přechod na lepší způsoby nakládání s odpady je nutné v první řadě analyzovat data o produkci odpadů a nakládání s nimi. Monitoring odpadů poskytne obcím a městům komplexní přehled, transparentnost a díky následné optimalizaci svozových tras zvýšení efektivity a současně snížení provozních nákladů. Podstatný je také faktor snížení enviromentální zátěže.

Data lze získat pomocí moderních technologií. Hodnotí se např. počet a dostupnost sběrných nádob, frekvence svozu, sběr různých komodit odpadů, vybavenost sběrným dvorem nebo sběrným místem, mobilní svozy NO, objemných odpadů apod.

Jak zajistit monitoring?

• Evidence výsypů: Výsypy lze evidovat pomocí QR nebo čárových kódů, které se na dané nádoby „nalepí“ a poté jsou za pomoci ruční čtečky načítány do systému nebo pomocí RFID (Radio Frequency Identification) čipů, kde dochází k identifikaci na rádiové frekvenci.
• Evidence hmotnosti: K evidenci hmotnosti je zapotřebí váhy. Využívá se buď dynamického vážení, které zaznamenává hmotnost každé vysypané nádoby nebo statického vážení, kde se zaznamenává hmotnost odpadu z celého vozu.

Co monitoring odpadů umožňuje?

Monitoring odpadů nám dle vybrané technologie poskytne možnost získat řadu dat. Jedná se například o:

• Monitoring počtu výsypů
• Zaznamenání hmotnosti odpadu v nádobě
• Online sledování naplněnosti kontejnerů
• Detekce nebezpečného odpadu v nádobě
• Zjištění polohy nebo i poškození odpadové nádoby

Analýza těchto dat umožňuje začít pracovat na zlepšení systému nakládání s odpadem. Lze tak najít například řešení pro: optimalizaci tras v závislosti na naplněnosti nádoby, druhu odpadu, četnosti svozu či rozdělení komunální/ živnostenský odpad navigaci včetně instrukcí pro obsluhu - lokalizace místa, kde se nádoba nachází, zjištění zda nádoba není poškozena apod., detekce nebezpečného odpadu, stav provozu apod.

Často stačí jen efektivněji nastavit svozové mapy. Bylo zjištěno, že některá auta využívají svou kapacitu jen na 60 procent. Pomocí softwaru dokáží města organizovat svozové trasy tak, aby byly co nejefektivnější a vozy se vrátily vždy plně naložené.

Příklady dobré praxe

• Stavanger, Norsko: V rámci zkušebního projektu jsou online sledována dvě sběrná místa. Pokud někdo nechá odpad mimo nádobu, aktivuje se kamera a hlas vysvětlí, jak s odpadem správně nakládat. Výsledkem projektu bylo výrazné snížení volně pohozeného odpadu mimo určená místa. V celém regionu je kolem 2 500 podzemních kontejnerů na odpad vybavených čipy napájenými z baterií a solárních panelů. Elektronika hlásí například stupeň naplnění nádoby, druh odpadu, umístění kontejnerů, stav baterie atd. To poskytuje účinný nástroj pro optimalizaci svozových tras.
• Nitra, Slovenská republika: Nitranské komunální služby (NKS) díky monitoringu odpadů ušetřily až 30 % nákladů souvisejících se svozem odpadu.
• Kolín, Česká republika: Smart monitoring odpadů snížil přeplněnost odpadových nádob o 40 %.
• Praha, Česká republika: V rámci pilotního projektu bylo nainstalováno 464 ultrazvukových IoT senzorů do nádob na tříděný odpad se spodním výsypem. Praha se chystá spustit testovací provoz dynamického svozu odpadu, který městu umožní efektivněji plánovat svozy.
• Vestec, Česká republika: Odpadové nádoby jsou opatřeny čipy, což umožňuje přesnou evidenci váhy a druhu odpadu na každou jednotlivou domácnost.

Úskalí monitoringu odpadů

Prostřednictvím chytrých technologií by města měla mít lepší kontrolu nad agendou odpadového hospodářství, pokud jsou veškeré činnosti a odpovědnosti zapojených subjektů přesně a smluvně definovány. Před výběrem konečného smart řešení je proto důležité mít nejprve zpracovanou podrobnou analýzu produkovaných odpadů v daném území a co nejpodrobnější evidenci všech nádob sloužících pro nakládání s odpady. Nutné je rovněž velmi přesně definovat nastavení všech účastníků zapojených do monitoringu odpadů.

Systém EKO-KOM

Systém EKO‑KOM, který dlouhodobě plní podmínky autorizace zajišťuje, aby odpady z použitých obalů byly spotřebitelem vytříděny, odvezeny, následně dotříděny a konečně využity jako druhotná surovina. Do systému EKO‑KOM zajišťujícího sběrnou síť pro recyklaci obalů je dnes zapojeno firem vyrábějících nebo dovážejících balené zboží. Tyto firmy prostřednictvím systému EKO‑KOM spolupracují s obcemi ČR, ve kterých žije obyvatel, tedy (99 % celé populace). Prostřednictvím autorizované obalové společnosti firmy produkující balené zboží zajišťují sběr vytříděných obalových odpadů a jejich úpravu na kvalitní surovinu, pro kterou existuje racionální využití buď v ČR, nebo v zahraničí.

Počet klientů zapojených do systému EKO‑KOM se již dlouhodobě drží na prakticky stejné úrovni. Počet dovozců, výrobců a plničů obalů a balených výrobků, kteří se rozhodli své zákonné povinnosti přenést na systém EKO‑KOM, v průběhu roku kolísá vlivem ukončení činnosti či fúzí některých společností. Množství využitého odpadu každoročně stoupá. Jak je vidět na grafu, v České republice z obalů dosahuje nejvyšší míru využití papír, následuje sklo, plasty, kovy (celkem), dřevo a nápojové kartony. V systému EKO‑KOM se celkem zrecyklovalo nebo energeticky využilo všech obalů.

Na vysoké efektivitě systému se jednoznačně podílejí obce kvalitní organizací třídění, ale také občané, kteří třídí dobrovolně a dobře. Spolu s účastí na třídění postupně narůstá množství vytříděného odpadu na obyvatele. Za rok tak v průměru každý občan ČR vytřídil plastů, skla, papíru, kovů a nápojových kartonů, což nás ve srovnání s Evropou řadí na přední příčky. Do samostatně zapojených výkupen pak odevzdal každý obyvatel v průměru dalších kovů a více než papíru.

Stále narůstající množství vytříděného odpadu mimo jiné ukazuje, že systém třídění je dostatečně dostupný a pro občany srozumitelný a pohodlný. Kromě financování tříděného sběru v obcích realizuje také lokální projekty, které mají dva hlavní cíle. Cílem technické podpory je poskytnout obyvatelům dostatečně hustou sběrnou síť a zajistit tak zlepšení množství a kvality tříděného odpadu. Již od roku 2003 se za účelem stabilního zajištění využití a recyklace odpadů rozvíjí spolupráce s úpravci a zpracovateli vytříděných komodit. Na třídících linkách se odpady vytříděné občany dále roztřídí a upraví na recyklovatelné druhotné suroviny.

Více než 95 % vytříděných odpadů z domácností je před svým zpracováním upraveno a dotříděno na dotřiďovacích linkách v ČR. Společnost EKO‑KOM provádí z důvodu potřeby aktuálních dat o zastoupení obalové složky ve směsném a tříděném komunálním odpadu pravidelné rozbory skladby tříděného i směsného odpadu. Z hlediska výkaznictví je klíčovou úlohou autorizované společnosti zajistit evidenci všech obalových a odpadových toků, včetně její kontroly a pravidelných auditů. To je nutné nejen pro prokázání splnění zákona, ale zejména pro sestavení statistik pro Evropskou komisi.

Zákon také ukládá autorizované společnosti v určeném rozsahu zajistit předepsané oslovení spotřebitelů, realizovat osvětu, výchovu žáků, a další činnosti směřující k tomu, aby lidé aktivně a dobře třídili. Již od roku 2000 autorizovaná obalová společnost EKO‑KOM, a.s., každoročně pořádá odbornou konferenci Odpady a obce, kde mají zástupci obcí a odpadářských firem možnost získávat nové informace o odpadové problematice a setkávat se s odborníky odpadového hospodářství.

Mobilní aplikace Kamtřídit.cz

Jste rádi v obraze a máte rádi propojení každodenních činností s technologickými pomocníky do kapsy? Pak by vám neměla uniknout praktická aplikace, která poradí, jak a kam správně třídit obalový odpad. Kamtřídit.cz je interaktivní online mapa barevných kontejnerů na tříděný odpad a sběrných dvorů na území ČR a také online průvodce správným tříděním odpadu. Sběrná místa lze do mapy přidávat, upravovat jejich přesnou polohu či doplňovat jednotlivé druhy odpadu, které je možné na konkrétním místě třídit. Našli jste ve svém okolí sběrné místo na tříděný odpad, které není na mapě vyznačeno? Přihlaste se. POZOR! Někdy lze do jednoho kontejneru třídit více druhů obalových odpadů.

Kontrola třídění odpadů dle zákona

Kontrola třídění odpadů, které předepisuje zákon 185/2001 Sb. V souladu se zákonem jsou právnické osoby povinné třídit odpady (ve výjimečných případech mohou získat povolení k netříděnému odkládání odpadu typu TKO). Firmy tuto povinnost často z neznalosti nebo liknavosti zanedbávají. Jednou z největších akcí, která přinesla konkrétní výsledky, byla plošná kontrola provozovatelů rekreačních zařízení ve Východočeském kraji v oblasti KRNAP a CHKO Orlické hory. Kontroly byly zaměřeny na třídění odpadu komunálního charakteru a na využívání systému nakládání s odpady příslušné obce. U provozovatelů rekreačních zařízení byly v kontrolovaných oblastech zjištěny značné nedostatky, jejichž důsledkem bylo udělení desítek pokut.

Hospodaření obcí s odpady je většinou řízeno obecně závaznou vyhláškou. Většina měst a obcí je dnes vybavena kontejnery pro třídění odpadu i sběrnými dvory. Veškerý odpad ze separovaného sběru se nutno ještě dotřídit. ČIŽP kontroluje původce odpadů, svozové firmy, firmy, které odpady třídí (pokud je odpad nabízen ke zpracování a dále zpracováván), zpracovatelské firmy, eventuálně skládky či spalovny odpadů. ČIŽP se zatím cíleně nezaměřovala na kontrolování obcí. Kontroly realizované v této oblasti byly většinou provedeny na základě konkrétních stížností.

Bohužel na veřejnosti dosud přetrvává negativní názor, že vytříděné odpady jsou nakonec sesypány do jednoho vozu a odvezeny na skládku. Je smutnou pravdou, že v minulosti byla podobná praxe v některých oblastech dosti běžná. Obce nebo příslušné firmy k tomuto zásadně nesprávnému a pro občany demotivujícímu postupu vedly hlavně důvody ekonomické, vyplývající kromě jiného z nedostatku zpracovatelských kapacit. Podle šetření Inspekce se v současnosti podobná praxe vyskytuje spíše ojediněle. Situace byla značně stabilizována po vstupu společnosti Eko-kom na zpracovatelský trh.

Na základě konkrétní stížnosti byl v poslední době prokázán pouze jeden případ nesprávného nakládání s tříděným odpadem, který zavinili pracovníci svozové firmy. Firma byla potrestána pokutou v řádu desítek tisíc korun. Aby bylo podobným postupům zabráněno, ČIŽP kontroluje také firmy, které svážejí tříděný odpad (včetně tajného sledování vozů). Důvodem, proč v současnosti ještě stále dochází k odvezení vytříděného odpadu na skládku (spalovnu), bývá hlavně velmi špatná kvalita třídění.

Kvalita třídění je největším problémem subjektů, které se zpracováním odpadů zabývají. Proto se odpady pro následné použití ještě musí dotřiďovat. Bohužel, dosud se stále ve vytříděných odpadech vyskytuje 20 až 30 % nežádoucích příměsí, přičemž dosti často se např. v papíru objevují třeba i uhynulá zvířata. Zatímco podnikatelské subjekty a právnické osoby přímo kontroluje ČIŽP, občany mohou kontrolovat pouze obce.

Kvalita třídění a cenové relace zpracování druhotných surovin jsou hlavním důvodem, proč se na řadě míst vytříděný spalitelný odpad zpracovává na alternativní palivo. V Severomoravském kraji takto např. Ostrava zpracovala 1062 tun odpadu z 240 podniků a 46 škol. Toto palivo má vyhovující parametry (nesmí osahovat plasty s obsahem chloru) a je jednou z možností využití energetického potenciálu obsaženého v odpadech. ČIŽP průběžně kontroluje firmy, které provozují linky na třídění dotřiďování odpadů (přibližně 10 zařízení). V jejich provozech byly shledány spíše menší nedostatky, v jednom případě byla při porušení zákona udělena pokuta 100 000 Kč.

ČIŽP věnuje pozornost zejména skládkám odpadů, na které mohou být vytříděné odpady sváženy hlavně z ekonomických důvodů. Zákon jasně udává, které odpady se na skládky nesmí ukládat (využitelné odpady, včetně vytříděného odpadu z TKO, odpady podléhající režimu zpětného odběru, veškerá léčiva, pneumatiky odpady kapalné, silně zapáchající, kompostovatelné nebo výbušné). Při kontrolách skládek inspektoři vždy kontrolují jednak doklady o přijatých odpadech, jednak přímo na místě kontrolují stávající situaci na skládce, zda neobsahuje vytříděný odpad. V jednotlivých krajích je situace značně odlišná, protože provozní řády skládek schvalují krajské úřady.

Zatímco na některých skládkách jsou odpady dotřiďovány (např. v Libereckém kraji je to železný velkoobjemový odpad), jinde (např. Schválení provozních řádů, které jsou z hlediska ČIŽP nesprávné a demotivují veřejnost při třídění odpadů a jejich opětovném využití, vycházelo z možnosti výkladu zákona odpadech (§ 11), a to, že v místě neexistují technologické a ekonomické předpoklady k jinému postupu a zvolený postup je v souladu s plány odpadového hospodářství. Podle názoru inspekce v současnosti podmínka souladu s plánem odpadového hospodářství nemůže být splněna, zejména po přijetí závazných směrnic Rady Evropy a vstupu ČR do EU.

tags: #kontrola #trideni #odpadu #informace

Oblíbené příspěvky:

• Karcinogenita dieselových výfukových plynů
• Podrobněji k tématu zpracování a zneškodňování odpadu
• Včelařství v ČR a zákony
• Bezpečnostní rizika v USA
• Rozvody odpadu v kuchyni