Kopřiva dvoudomá ochrana

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) je rostlina, kterou většina lidí zná hlavně podle toho, že „pálí“. Na loukách, u cest, plotů či na okrajích lesů roste často jako plevel, ale její účinky na lidské zdraví jsou natolik silné a mnohostranné, že si zaslouží titul „zelený poklad přírody“.

Je ceněným zdrojem vitaminu C, bílkovin, minerálních látek, v kuchyni zastoupí špenát a výborně zasytí třeba housata. Někdo na ni nedá dopustit jako na kvalitní hnojivo, jiný ji používá jako prostředek ochrany rostlin. Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) se využívá i v lidovém léčitelství.

Odborník Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář o ní říká: „Jako špenátová zelenina byla ceněná už v antice. Na špenát se sbírají listy, popřípadě nať velmi mladých rostlin - stárnutím kopřiva houževnatí, vlákno se dřív používalo k předení. Zatímco jako špenát ji vyzkouší málokdo, ve velikonoční nádivce si na ní rád pochutná skoro každý.“

Popis rostliny

Kopřiva dvoudomá je vytrvalá rostlina z čeledi kopřivovitých (Urticaceae). Dorůstá výšky až 1,5 metru a vyznačuje se sytě zelenými, pilovitými listy pokrytými žahavými chloupky.

Časně na jaře vyrůstají z oddenků četné přímé, statné, čtyřhranné, jednoduché až chudě větvené listnaté lodyhy, (25 -) 40 - 150 (- 200) cm vysoké. Vstřícné, velké, žahavé listy jsou široce vejčité, vejčité až kopinaté, na vrcholu v obrysu zašpičatělé, na bázi zpravidla srdčité, pilovité až hrubě pilovité a na bázi dlouhého řapíku jsou zřetelně kopinaté, nesrostlé palisty. Hustá úžlabní květenství mají drobné, zpravidla jednopohlavné, zelenavé kvítky.

Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi

Samčí rostliny mají kvítky se 4 okvětními lístky a 4 tyčinkami, kdežto samičí rostliny mají pouze v kvítku 2 okvětní lístky a pestík s přisedlou a chlupatou bliznou. Řidčeji se vyskytují rostliny jednodomé se samčími i samičími kvítky na jednom jedinci. Na samičích rostlinách dozrávají drobné nažky, uzavřené v okvětí.

Kopřiva dvoudomá by podle svého jména měla mít jedince buď s květy pouze samičími, nebo naopak jenom s květy samčími. Není to ale tak docela pravda.

Rozmnožování a výskyt

Na samičích rostlinách dozrávají drobné nažky, uzavřené v okvětí. Rostlina se rozmnožuje generativně i vegetativně. Pohlavní rozmnožování je však méně časté pro obtížný způsob opylení (obvykle větrem) a nažky se proto na samičích rostlinách objevují řidčeji.

Kvetení probíhá od června do podzimu. Na jedné samičí rostlině dozrává až několik desítek tisíc nažek. Převládá zde rozmnožování vegetativní, částmi podzemních výběžků, jež se rozrůstají všemi směry a tvoří hustá souvislá ohniska, jež potlačují téměř všechny ostatní druhy plevelů i rostliny kulturní.

Vyskytuje se i na rumištích. Porost se zakládá špatně. Semena mají skutečně malou klíčivost. Lepší je nakopat si oddenky a přesadit je do zahrady, tam, kde kopřivu chceme mít. Pravidelným seřezáváním pak udržujeme rostliny mladé na špenát.

Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza

Jako polní plevel se vyskytuje ojediněle, především na místech souvisejících s ohnisky zaplevelení kopřivy. Hojněji v sadech. Patří mezi velmi nebezpečné plevele s vysokou konkurenční schopností. Přestože snáší zastínění, v hustě zapojených porostech kulturních plodin se vyskytuje pouze jednotlivě. Rostlina celá pokrytá žahavými chlupy.

„Jednou mi napsal Čech žijící v USA, a ptal se, jak pěstovat kopřivy. Prý si objednal semena, a ta mu neklíčí. A v jaké půdě vlastně kopřivy dobře rostou… Kopřiva je takzvaně nitrofilní, roste tam, kde je v půdě dostatek živin, zejména dusíku. Neboli tam, kde roste kopřiva, je dobrá, živná půda,“ pokračuje Ivan Dvořák.

Je ale potřeba zdůraznit, že kopřiva dvoudomá je velmi náročná na obsah živin, zejména dusíku a fosforu. Na půdách chudších na živiny zkrátka neroste, a dokonce není vůbec lehké kopřivy záměrně pěstovat na zahradě jen průměrně bohaté na živiny. V méně eutrofizovaných územích Evropy proto není běžným druhem a často je velmi obtížné ji vůbec najít.

Na první pohled trochu odlišné diploidní rostliny najdeme, vypravíme-li se do zbytků zachovalých lužních lesů, například ve středním Polabí nebo na nejjižnější Moravě.

Začal bych obecněji: kopřiva je bezesporu velice zajímavý rod. Zahrnuje asi šedesát druhů rozšířených téměř po celém světě na nejrůznějších stanovištích od nížin po horské oblasti. Můžeme je potkat nejen v lužních lesích a na různých lidskou činností ovlivněných, na živiny bohatých stanovištích, ale i v suťových lesích či na sutích v subalpínském stupni, na písečných dunách i ve vysokohorských páramos rovníkových And v nadmořských výškách nad čtyři a půl tisíce metrů. Při okrajích tůní pak přímo z vody vyrůstá kopřiva lužní, která se velmi vzácně vyskytuje i u nás, na jihu Moravy.

Čtěte také: Jak se chránit při práci s křovinořezem

Některé druhy mají rozsáhlé zeměpisné areály, například právě u nás nejznámější kopřiva dvoudomá. Protipólem jsou druhy vyskytující se pouze na velmi malém území.

Zdá se tedy, že kopřivu lze najít téměř všude po světě. Kopřivy nejsou zajímavé jen z evolučního a biogeografického hlediska. Mnoho studií se zaměřuje i na květnou morfologii a biologii a také způsoby rozmnožování.

Léčivé účinky kopřivy

Kopřiva je plná bioaktivních látek a považuje se za jednu z nejvíce „čistících“ bylin.

• Kopřiva má silné detoxikační účinky. Podporuje činnost jater, ledvin a močových cest. Je vhodná při očistných kúrách, na jaře i na podzim.
• Díky vysokému obsahu železa a vitamínu C je ideální při chudokrevnosti (anémii).
• Pomáhá při kloubních bolestech, artritidě nebo revmatismu.
• Zlepšuje trávení, peristaltiku střev a pomáhá při nadýmání.
• Díky obsahu křemíku a dalších minerálů prospívá kvalitě vlasů, nehtů i pleti.

Využití kopřivy

Máte pravdu, kopřiva dvoudomá má opravdu široké využití. Kromě zmíněných oblastí ji lidé po staletí používali jako přadnou rostlinu, od druhé světové války se ale od toho postupně upouštělo. Nicméně v poslední době probleskují zprávy o možném návratu k pěstování kopřivy pro tyto účely.

Kopřiva je ceněná pro její obsahové látky. Obsahuje velké množství vitaminu C, vitaminu K, chlorofylu, anioxidantů (lutein, beta-karoten, lykopen, zeaxanthin), dále třísloviny, slizy, aminy, glukokininy, serotin, histamin, minerální látky (vápník, železo, fosfor, křemík), sacharidy, vitamin B1, A, B2 - riboflavin, acetylcholin, fytoncidy.

Kopřivový sirup

Domácí kopřivový sirup není jen chutný, ale i léčivý - pomáhá detoxikovat tělo, posiluje imunitu, podporuje krvetvorbu a vitalitu.

Vliv na vlasy

Všichni známe kopřivové nálevy na zdravé, lesklé a méně se mastící vlasy. Zde se uplatní její hojivý, protizánětlivý a antibakteriální účinek. Na tento problém můžeme použít i kořeny rostliny.

Kopřiva působí proti vypadávání vlasů, potlačuje tvorbu lupů i svědění vlasové pokožky. Světlé vlasy tónuje do tmavších odstínů.

Kontraindikace

Obecně platí, že v těhotenství a při kojení. Nať kopřivy se nesmí užívat při zadržování moči v těle, když příčinou tohoto symptomu je nedostatečnost srdce a ledvin. Jako nežádoucí účinky se uvádějí u ní podráždění žaludku, alergická reakce nebo zánět dutiny ústní a dásní. Nesmí se kombinovat se železem, protože zhoršuje jeho vstřebávání.

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření.

tags: #kopřiva #dvoudomá #ochrana

Oblíbené příspěvky:

• Vyhláška o odpadech v obcích
• Zákon o ochraně ovzduší: komentář a analýza
• Slovenská příroda: Co stojí za to vidět?
• Tridni projekt ekologie
• Udržitelné záchody