Evropský parlament a reciproční emise: Cesta k uhlíkové neutralitě

Za účelem řešení změny klimatu přijal Evropský parlament evropský zákon o klimatu, který zvyšuje cíl EU snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % (z aktuálních 40 %) a stanovuje klimatickou neutralitu do roku 2050 jako právně závaznou.

V listopadu 2025 Parlament hlasoval o změně evropského zákona o klimatu, aby se do něj doplnil cíl snížení emisí o 90 % do roku 2040 ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Parlament je připraven jednat s členskými státy EU o změně zákona.

Zákon o klimatu je součástí Zelené dohody pro Evropu, plánu EU na dosažení klimatické neutrality. K dosažení svého klimatického cíle Evropská unie přišla s ambiciózním balíčkem právních předpisů známým jako Fit for 55 v roce 2030.

Systém obchodování s emisemi (ETS)

Systém obchodování s emisemi EU (ETS) má za cíl snížit emise uhlíku v průmyslu tím, že ukládá společnostem povinnost vlastnit povolení pro každou tunu CO2, kterou vypustí. Společnosti je musí nakupovat prostřednictvím aukcí. Existují určité pobídky k podpoře inovací v tomto odvětví.

Evropský systém obchodování s emisemi je prvním velkým trhem s uhlíkem na světě a zůstává i nadále největším. Reguluje přibližně 40 % celkových emisí skleníkových plynů v EU a zahrnuje přibližně 10 000 elektráren a výrobních závodů v EU.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Aby byl systém v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu v oblasti snižování emisí, schválil Parlament v dubnu 2023 jeho aktualizaci. Reformy zahrnují snížení emisí v odvětvích zahrnutých do systému obchodování s emisemi o 62 % do roku 2030 oproti úrovni z roku 2005.

Parlament podporuje návrh odložit zavedení systému EU ETS2 o jeden rok z roku 2027 na rok 2028. To by také umožnilo zemím EU větší flexibilitu při dosahování cílů.

Doprava a emise

Civilní letecká doprava se podílí 13,4 % na celkových emisích CO2 z dopravy v EU. V dubnu 2023 Parlament podpořil revizi systému obchodování s emisemi pro leteckou dopravu, který se bude vztahovat na všechny lety odlétající z Evropského hospodářského prostoru, který tvoří EU plus Island, Lichtenštejnsko a Norsko. EU také chce do roku 2026 postupně zrušit bezplatné přidělování povolenek pro leteckou dopravu a podporovat používání udržitelných leteckých paliv.

Parlament a Rada se shodly, že použitý kuchyňský olej, syntetické palivo nebo dokonce vodík by se měly postupně stát normou pro letecká paliva. Chtějí, aby dodavatelé začali dodávat udržitelné palivo od roku 2025 a do roku 2050 dosáhli 70 % veškerého leteckého paliva na letištích v EU.

Námořní doprava bude rovněž zahrnuta do systému obchodování s emisemi. Poslanci chtějí, aby námořní sektor snížil emise skleníkových plynů z lodí o 2 % od roku 2025, o 14,5 % od roku 2035 a o 80 % od roku 2050 ve srovnání s úrovněmi z roku 2020.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Automobily a dodávky produkují 15 % emisí CO2 v EU. Abychom těchto cílů dosáhli, měly by všechny nové automobily, které se od roku 2035 dostanou na trh EU, mít nulové emise CO2. V rámci jednání s Radou zajistili poslanci Evropského parlamentu, že do roku 2026 budou podél hlavních silnic EU k dispozici dobíjecí stanice pro elektromobily alespoň jednou za 60 kilometrů a do roku 2028 pro nákladní automobily a autobusy alespoň jednou za 120 kilometrů.

Úspory energie a obnovitelné zdroje

Spalování paliv je zodpovědné za více než tři čtvrtiny emisí skleníkových plynů v EU. V červenci 2023 schválil Parlament nová pravidla na podporu úspor energie. Země EU by měly společně zajistit snížení spotřeby energie na úrovni EU o nejméně 11,7 % do roku 2030 (v porovnání s prognózami spotřeby energie v roce 2030 z roku 2020). Do konce roku 2030 by země měly dosáhnout také ročních úspor energie v průměru o 1,5 %.

V současné době představuje vytápění a chlazení budov 40 % veškeré energie spotřebované v EU. Parlament pracuje na pravidlech pro energetickou náročnost budov s cílem dosáhnout do roku 2050 nulových emisí budov.

Rozvoj čistých zdrojů energie jako alternativy k fosilním palivům také pomůže EU snížit emise. V současné době pochází více než 20 % energie spotřebované v EU z obnovitelných zdrojů.

V prosinci 2022 poslanci Evropského parlamentu požadovali, aby se povolení pro elektrárny využívající obnovitelné zdroje energie vydávala rychleji, a to včetně solárních panelů a větrných elektráren.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Poslanci se zabývají podporou obnovitelného vodíku a obnovitelných zdrojů energie na moři kromě větrné energie, jako je například energie vln. Financování projektů infrastruktury pro zemní plyn ze strany EU je postupně ukončováno a prostředky jsou přesměrovány na infrastrukturu pro vodík a obnovitelné zdroje energie na moři.

V září 2023 Parlament podpořil dohodu o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie v souladu se Zelenou dohodou a snahou o snížení závislosti na ruské energii.

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM)

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích by podpořil společnosti v EU i mimo ni v dekarbonizaci tím, že by stanovil cenu uhlíku u dovozu určitých druhů zboží, pokud pochází ze zemí s méně ambiciózní legislativou v oblasti klimatu. Cílem je zabránit úniku uhlíku, k němuž dochází, když průmyslové odvětví přesouvají výrobu do zemí s méně přísnými pravidly pro emise skleníkových plynů.

V rámci balíčku „Fit for 55“ vytvoří EU mechanismus uhlíkového vyrovnání, který bude ukládat poplatek za uhlík na dovoz určitých výrobků ze zemí mimo EU. Bude se vztahovat na výrobky z energeticky náročných odvětví, jako je železo, ocel, cement, hliník, hnojiva a vodík.

Dovozci budou muset zaplatit rozdíl mezi cenou uhlíku zaplacenou v zemi výroby a cenou emisních povolenek v rámci systému EU pro obchodování s emisemi.

Uhlíkové vyrovnání na hranicích bude zaváděno postupně od roku 2026 do roku 2034, současně s postupným rušením bezplatných povolenek v systému EU pro obchodování s emisemi.

Snížení emisí v dalších odvětvích

Odvětví, na která se nevztahuje současný systém obchodování s emisemi - jako je doprava, zemědělství, stavebnictví a nakládání s odpady - stále představují asi 60 % celkových emisí EU. Komise navrhla, aby emise z těchto odvětví byly do roku 2030 sníženy o 40 % ve srovnání s rokem 2005. Toho bude dosaženo prostřednictvím dohodnutých národních emisních cílů v nařízení o sdílení úsilí. Národní emisní cíle se vypočítávají na základě hrubého domácího produktu na obyvatele jednotlivých zemí.

Lesy a odlesňování

Lesy jsou přirozené uhlíkové zásobníky, což znamená, že zachycují více uhlíku z atmosféry, než kolik ho uvolňují. Lesy v EU každoročně absorbují ekvivalent téměř 7 % celkových emisí skleníkových plynů v EU. Odlesňování a degradace lesů mají dopad na environmentální cíle EU, jako je boj proti změně klimatu a ztrátě biologické rozmanitosti, ale také na lidská práva, mír a bezpečnost. Proto se EU snaží bojovat proti globálnímu úbytku lesů.

V dubnu 2023 schválil Parlament nová pravidla, která ukládají podnikům povinnost ověřit, že produkty prodávané na evropském trhu nepřispívají k odlesňování nebo degradaci lesů kdekoli na světě. V listopadu 2025 Parlament hlasoval pro to, aby se podnikům a zemím EU i mimo EU usnadnilo provádění těchto pravidel, a poskytl jim na jejich splnění jeden rok navíc.

Regulace dalších skleníkových plynů

V zájmu zmírnění globálního oteplování se EU rovněž snaží regulovat další skleníkové plyny, které přispívají k oteplování naší planety, jako je metan, fluorované plyny a látky poškozující ozonovou vrstvu.

Klimatické cíle a podpora europoslanců

Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Parlament odsouhlasil také snížení byrokracie a zmírnění zátěže pro firmy v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti.

Postoj Evropského parlamentu se velmi podobá pozici Rady EU, kterou schválili unijní ministři životního prostředí minulý týden.

Z českých europoslanců nový klimatický cíl podpořilo všech pět zástupců frakce Evropské lidové strany (EPP), tedy Danuše Nerudová (STAN), Jan Farský (STAN), Luděk Niedermayer (TOP 09), Ondřej Kolář (TOP 09) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), a rovněž i pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Proti hlasovalo čtrnáct českých europoslanců, devět z frakce Patriotů pro Evropu, tři z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) a dva nezařazení europoslanci zvolení za Stačilo! Europoslanec Ivan David (SPD) se hlasování neúčastnil.

Evropská komise (EK) navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července. Návrh vůbec poprvé počítal s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.

Mezinárodní uhlíkové kredity umožňují státům, firmám nebo organizacím kompenzovat část svých emisí tím, že finančně podpoří projekty snižující nebo zachycující emise jinde ve světě. Jde například o výsadbu lesa, ochranu deštných pralesů či investice do obnovitelných zdrojů.

Zpravodajem pro návrh se v europarlamentu stal český europoslanec Ondřej Knotek (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu, který prosazoval, aby byl plán Komise zamítnut.

Kompromisní návrh přitom zmiňuje podobnou pružnost, k jaké vyzvaly minulý týden členské státy. „Od roku 2036 by až pět procentních bodů čistých emisí mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí, ale europarlament chce záruky, že to bude podléhat robustním ochranným opatřením. Komise navrhla strop až tři procentní body,“ stojí v prohlášení EP.

tags: #reciproční #emise #evropský #parlament #pobřeží #istrie

Oblíbené příspěvky:

• Novela zákona o ochraně přírody
• Svoz odpadu Terezín
• Směsný komunální odpad na stavbách
• Znečištění pláží
• Podmínky hospodaření EHP