Co dělat, když je Korea v ohrožení?

Žádný stát na světě není tak tajemný a tak děsivý jako Severní Korea. Na tom se bez problémů shodnou lidé nejrůznějších názorů. Až donedávna přitom tamní vyšinutý režim trápil jen vlastní obyvatelstvo, nyní začíná být nemalou hrozbou pro své sousedy a přeneseně i pro západní svět.

Základní informace o KLDR (Severní Koreji)

• Oficiální název: Korejská lidově demokratická republika (KLDR) / Choson-minjujuui-inmin-konghwaguk
• Neoficiální zkrácený název: Severní Korea
• Rozloha: 120 540 km2
• Obyvatelstvo: 24,7 mil. obyvatel (údaj z roku 2016)
• Národnostní složení: Mimořádně homogenní. Kromě Korejců jsou přítomny pouze zanedbatelné komunity Číňanů a etnických Japonců.
• Hlavní město: Pchjongjang (3,2 mil.)
• Státní zřízení: Totalitní diktatura
• Územní členění: 4 zvláštní městské oblasti: Pchjongjang, Kesong, Nampo, Rason; 9 provincií
• Jazyk: Korejština
• Měna: 1 won, 100 čonů (KPW)

Svět tuší, že její vládcové disponují atomovými zbraněmi, o životě konkrétních lidí ale mnoho informací neexistuje. Pokud režim pustí do Severní Koreje cizí novináře, má je pevně pod dohledem a nedovolí jim spatřit víc než pečlivě narežírovanou Potěmkinovu vesnici. Za veškeré znalosti o severokorejském životě proto vděčíme lidem, kterým se odtamtud podařilo uprchnout.

Bezpečnostní situace

Severní Korea jako země se silným státním dohledem je velmi bezpečnou zemí. Riziko kapesní krádeže je v podstatě téměř nulové, přesto se doporučuje dodržovat základní bezpečnostní pravidla.

V Severní Koreji je však také nádherná, nedotčená příroda... Západní turisté obvykle jezdí především do hlavního města Pchjongjangu - projít se po širokých, ale téměř prázdných bulvárech, podívat se na monumentální památníky obklopené betonovými paneláky či navštívit nejstřeženější hranici světa - prostě poznat atmosféru totalitního režimu.

Vízum do Severní Koreje

Pro vstup do KLDR potřebujete pas platný ještě 6 měsíců po plánovaném návratu, 2 fotografie pasového formátu (aktuální, barevné) a potvrzení o zaměstnání. V pase musíte mít alespoň 2 volné strany. Na území KLDR vstupujeme přes Peking v Číně, je proto nutné zajistit také dvouvstupové čínské vízum.

Čtěte také: Cestování a příroda Jižní Koreje

V KLDR neexistuje individuální turistika, program musí být schválen a vydáno povolení /zvací dopis od Korejské mezinárodní cestovní společnosti v Pchjongjangu. Jakmile je dopis vydán a poslán na ambasádu v Praze, je nutné si domluvit schůzku přímo s konzulem na předání žádostí o vízum.

Důležité aspekty cestování do KLDR:

• Nutné si ověřit podmínky pro vstup do Severní Koreje.
• Pohyb cizinců po zemi je omezen a kontrolován.
• Turisté se nesmí vzdalovat svévolně od skupiny a pohybovat se individuálně nebo vycházet po setmění.

Čínský vliv a obavy

Peking se obává ztráty svého vlivu na sousední Severní Koreu ve prospěch Ruska, které s Pchjongjangem uzavřelo dohodu o strategickém partnerství. Přestože Čína vnímá ukrajinsko-ruskou válku, do níž jsou Rusové i Severokorejci zapojeni, jako souboj s „přebujelou“ americkou mocí, násilný konflikt nechce přenášet z Evropy do Asie.

Čína je pro Severní Koreu zdaleka nejdůležitějším spojencem. Silně sankcionované a zbídačené severokorejské hospodářství závisí na obchodu s Říší středu, jenž dosahuje více než 90 % celkového dovozu a vývozu KLDR.

Čínská politika vůči Pchjongjangu zůstává stabilní. Čang Ťün, stálý zástupce Říše středu při OSN, minulý rok potvrdil zájem Pekingu „usilovat o denuklearizaci [Korejského] poloostrova, mír a stabilitu na poloostrově a o politické urovnání vztahů mezi Korejskou republikou a KLDR“.

Ruský vliv a jeho důsledky

Rusko se na druhé straně snaží využít neshod mezi Čínou a Severní Koreou, jejíž zbraně a vojáky využívá ve své agresi proti Ukrajině. Říše středu je zjevným příklonem Severní Koreje k Rusku téměř jistě rozladěna.

Čtěte také: Nebezpečí severokorejské přírody

Obranná dohoda Severní Koreje s Ruskem rovněž zvyšuje důvěryhodnost a účinnost hrozeb a nátlaku Pchjongjangu vůči Soulu. Stále agresivnější rétoriku vůdce KLDR Kim Čong-una dokládá úmysl přepsat ústavu, prohlásit Jižní Koreu za „úhlavního nepřítele“ státu a vzdát se dlouhodobého cíle mírového sjednocení obou Korejí.

Jižní Korea a jaderné zbraně

Jižní Korea proto k nelibosti Číny opakovaně a veřejně diskutuje o potřebě získat jaderné zbraně. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol naznačil i možnost posílení bezpečnostní spolupráce s Ukrajinou a NATO. Soul vybavený atomovou bombou nebo vznik „východoasijského NATO“ jdou přímo proti zájmům Pekingu, jenž chce v regionu zvyšovat svůj vliv na úkor západních států a jejich spojenců.

Strategie Jižní Koreje

Bezpečnostní dynamika na Korejském poloostrově se posunula do nové fáze. KLDR rozšířila své schopnosti jak v počtu, tak v kvalitě jaderných a balistických prostředků. Roste také nedůvěra v americkou odhodlanost riskovat vlastní bezpečnost kvůli obraně spojence.

Tříosý systém Jižní Koreje:

• Kill Chain: Systém včasné detekce a možnosti preventivního úderu na severokorejské odpalovací zařízení.
• KAMD (Korea Air and Missile Defense): Protiraketová obrana, která kombinuje systémy krátkého a středního dosahu s americkým THAAD.
• KMPR (Korea Massive Punishment and Retaliation): Plán odplaty a „dekapitace“ vedení KLDR v případě agrese.

Technologicky je Jižní Korea na jaderné úrovni už dnes. Disponuje špičkovým jaderným průmyslem a nosiči, které by byly schopny nést jadernou hlavici.

Alternativy a výzvy

Podpora domácí jaderné kapacity v jihokorejské společnosti postupně roste. Motivem není jen hrozba ze strany KLDR, ale i rostoucí nedůvěra vůči Číně. Uvnitř politických elit se vede debata nikoli o tom, zda spolupráce s USA má pokračovat, ale jak má vypadat.

Čtěte také: Problém znečištění ovzduší v Koreji

Možné problémy spojené se získáním jaderných zbraní:

• Aliance: Vlastní jaderný program by zásadně narušil vztahy se Spojenými státy.
• Ekonomika: Jižní Korea je exportní velmoc hluboce napojená na globální trhy.
• Regionální řetězová reakce: Korejské jaderné zbraně by mohly rozpoutat nové zbrojení v Japonsku či Tchaj-wanu.

Závěr

Současné geopolitické prostředí je složité a křehké. Představa, že Jižní Korea v dohledné době skutečně získá vlastní jaderný arzenál, není realistická. Takový krok by nutně vyžadoval zásadní přehodnocení vztahu se Spojenými státy, které zůstávají klíčovým garantem korejské obrany i ekonomickým partnerem. Nelze podcenit ani reakci Číny, která by pravděpodobně reagovala tvrdými sankcemi a diplomatickým tlakem.

tags: #Korea #co #dělat #když #je #v

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelné kelímky na degustaci
• Přečtěte si o stížnosti proti přírodě
• Dětská kniha Oceán – 3D Příroda
• Co je to škola v přírodě a jaké má výhody?
• Jak probíhá branné cvičení?