Záhadné kamenné koule: Přírodní útvary nebo dílo neznámé civilizace?

Fenomén kamenných koulí fascinuje odbornou i laickou veřejnost. Poprvé se objevil ve vědecké literatuře ve 40. letech 20. století.

V důsledku masivního kácení lesů na pobřeží středoamerické Kostariky za účelem rozšíření plantáží se tehdy v ústí jedné z řek podařilo odhalit velké kamenné koule neznámého původu. Jejich složení vůbec neodpovídalo okolnímu podloží, jednalo se o dokonale opracované, zhruba 2,5 metru velké koule.

„Záhy se ukázalo, že jde o produkty lidské činnosti. Na nalezištích byly koule uspořádané do pravidelných útvarů, většinou trojúhelníků nebo kruhů. Už to naznačovalo, že původ koulí měl co do činění s člověkem. Archeologickým výzkumem se přišlo na to, že objekty zřejmě v době 500 až 1500 před n. l. vytvořili předkolumbovští Indiáni,“ uvádí v Meteoru prof. Antonín Přichystal z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Těchto koulí se našlo zhruba 500. Dnes jsou některé z nich uloženy v Národním archeologickém muzeu v hlavním městě Kostariky, v San José, kde si je také prof. Přichystal prohlédl: „Fenomén kostarických koulí vyvolal horečku, mnoho lidí začalo bádat, jestli něco podobného není i jinde.“

A našly se. V mexických horách Sierra de Ameca. V tomto případě nicméně podrobný průzkum vyvrátil, že by koule vytvořili lidé. Pravým autorem byla s největší pravděpodobností příroda.

Čtěte také: Příklady povrchového napětí

Koule dílem sopky

„Ukázalo se, že jde o horniny charakteristické pro sopky ze střední Ameriky, říkáme jim tufolávy nebo také ignimbrity, v tomto konkrétním případě jde o horniny vzniklé z tzv. popelových proudů. Popel nebyl vymrštěn do výšky, ale postupně padal v podobě mraku, který se převalil přes okraj kráteru, tekl po svahu sopky dolů a utuhnul,“ vysvětluje prof. Přichystal.

Zpočátku někteří nadšenci věřili, že koule mohou být třeba dílem mimozemšťanů, vyrojily se i nejrůznější další spekulace. Týkaly se také evropských kamenných koulí…i když to ve většině případů nejsou ideální koule, ale spíše takové „polštáře“.

Bosenské kamenné polštáře vznikly pod vodou a jsou výsledkem výlevu čedičového magmatu. „Známe i případy, kdy lávový proud vznikne na pevnině, ale nateče do jezera nebo do moře, tenká vrstva páry pak způsobuje, že původně homogenní těleso lávy se začne rozpadat do polštářů,“ popisuje prof. Přichystal.

Dalším příkladem jsou téměř dokonalé kamenné koule nedaleko íránského Teheránu, které vznikly v důsledku ochlazování homogenního vulkanického materiálu.

Kulovité materiály známe i ze sedimentů, nejznámější se nachází na Novém Zélandu. Jde o koule o velikosti zhruba 2,7 až 3 metry. Jejich původ je jiný než u předchozích případů. Jedná se o tzv. konkrece v sedimentech, kdy určitá část horniny cementuje.

Čtěte také: Kamenné koule v přírodě

„V tomto případě cementace proběhla kalcitem, hornina se tak stala odolnější vůči okolnímu jílovci,“ dodává prof. Přichystal.

Novozélandské koule vznikly v třetihorách, moře postupně rozrušovalo okolí, cementované části horniny zůstávaly pevné, zatímco okolní jíl se uvolňoval. Výsledkem jsou z moře vystupující nápadné kulovité útvary.

Zjednodušeně řečeno je to podobné, jako kdyby dítě umístilo do bábovičky na písku třešňovou pecku. Písek by časem vyschl, bábovičku rozfoukal vítr, jen tvrdá pecka by zůstala.

Hry na slovenském písečku

Kamenné kulovité tvary zdaleka nejsou záležitostí pouze nám vzdálených krajů. Některé z nich si můžeme snadno prohlédnout. Stačí zajet k našim slovenským sousedům. Konkrétně do obce Megoňka, která se nachází v jablunkovském průsmyku, jen kousíček od českých hranic.

V opuštěném lomu ze stěny vystupují poloviny nádherných skoro dvoumetrových koulí. Místo je oblíbeným turistickým cílem a je atrakcí i pro celé širé okolí. Další podobné naleziště se nachází jen asi 25 km k jihozápadu, v obci Klokočov, kde si dokonce jednu kouli vystavili u rozcestí jako lákadlo pro návštěvníky. Turistická značka je pak odvede přímo ke skalám, z nichž vyčnívají obrovské koule.

Čtěte také: Recenze hry Koule Co Nabaluje Odpadky

Přesný způsob vzniku slovenských koulí je stále ne úplně známý. Hornina je v tomto případě stejná jako její okolí. Nápovědou by mohlo být, že v blízkosti těchto lokalit došlo kdysi dávno k nasunutí západních Karpat na český masiv. Je tedy možné, že kulovitou odlučnost mohlo způsobit právě nasunutí nového příkrovu na podloží staršího příkrovu.

Kamenné koule, neobvyklý geologický úkaz skrytý v srdci Vidče, odhalují příběhy staré miliony let. Ponořte se do fascinujícího světa geologie, historie a kultury.

Valašsko, známé svým pestrým kulturním dědictvím a malebnou přírodou, se může pochlubit i mimořádným geologickým fenoménem - kamennými koulemi. Ve Vidči, malé obci na Vsetínsku, se tyto neobvyklé geologické útvary objevily teprve nedávno, avšak jejich původ sahá až 65 milionů let do minulosti.

Otázky a teorie

Jde o pozoruhodný nález, který odkryli pracovníci místního lomu v 90. letech 20. století. Přestože se na první pohled může zdát, že jde o obyčejné kameny, jejich vznik a existence vzbudily řadu otázek a teorií. Jejich původ, stáří a složení představují tajemství, na které se snaží odpovědět odborníci i laici.

Existuje několik teorií, které se snaží vysvětlit, jak kamenné koule vznikly. Jedna z nich naznačuje, že jsou pozůstatkem původních obyvatel krajiny. Jiná teorie klade za vznik těchto útvarů mohutné příbojové vlny pradávného moře. Někteří lidé dokonce spekulují o tom, že se jedná o zkamenělá vejce prehistorických ještěrů nebo lávové bochníky, které se kutálely po svazích sopky. Nechyběly ani úvahy o působení mimozemšťanů.

Analýza kamených koulí

Aby se získaly konkrétní informace o složení a stáří kamenných koulí, geologové provedli rozbor vzorků. Zjistili, že kamenné útvary mají stejné složení jako okolní hornina. Avšak rozhodujícím objevem byly foraminifery neboli dírkonošci. Jde o jednobuněčné mořské prvoky, kteří vytvářejí vápenité schránky, jež se podílejí na tvorbě hornin.

V lomu ve Vidči byly nalezeny foraminifery, a podle jejich schránek se zjistilo, že kamenné koule vznikly před 55 až 65 miliony lety. To potvrzuje, že se jedná o mimořádný nález s historií sahající až do pradávných dob.

Geologický fenomén jako místní dekorace

Pro ty, kteří by si chtěli tyto tajemné koule prohlédnout, není třeba chodit do prostoru bývalého lomu. Menší ukázku unikátních útvarů mohou vidět přímo ve Vidči u zvonice poblíž kostela sv. Cyrila a Metoděje. Bývalí majitelé lomu je sem dopravili jako dekorativní prvek, který dodává místnímu okolí zvláštní půvab.

Kostel a zvonice jsou samy o sobě kulturními památkami, které stojí za návštěvu. Zvonice - dřevěná roubenka postavená v 18. století, je nejstarší stavbou ve Vidči. Zvon v ní zavěšený pochází z roku 1775 a byl ulitý z železné rudy těžené v okolí.

Tajemné kamenné koule ve Vidči jsou nejen zvláštním geologickým fenoménem, ale také nádherným kulturním pokladem, který stojí za prozkoumání a obdivování.

Na slovenské straně Moravskoslezských Beskyd se nachází kuriozita světového formátu. Místo se jmenuje Megoňky a představuje jedinečný geologický útvar skrývající pískovcovou kulovitou odlučnost. Jedná se o důkaz, že i příroda dokáže vytvářet přesné geometrické tvary.

Kamenolom Megoňky je situován ve stejnojmenné osadě v rámci místní části Milošová na Česko - slovenské hranici asi 3 kilometry jihozápadně od Mostů u Jablunkova. Během těžby pískovce v roce 1988 zde narazili a odkryli až 30 kamenných koulí. Nejmenší měly v průměrů 30 centimetrů a ta největší, která dodnes dominuje ve stěně, má průměr 260 centimetrů a odhadovanou váhu 25 tun. Ihned po nalezení se roznesly fámy o jejich nadpřirozených vlastnostech.

Menší koule si lidé odnesli domů, protože věřili, že navracejí ženám plodnost. Některé z nich byly rozpůlené v domnění, že obsahují zlato.

Megoňky ale nejsou jediným místem výskytu kamenných koulí v Kysucích. Koule nalezneme v pískovcovém pásu 250 - 500 metrů širokém a 15 kilometrů dlouhém - tedy od Klokočova až po Megoňky. V tomto páse je mnoho koulí z pískovce nebo slepence a jsou buď ve stěnách skal nebo v lese.

Vědecké teorie se snaží vysvětlit vznik kamenných koulí působením příbojových vln v oceánských pánvích pradávného moře. Někteří geologové poukazují na podobnost, jako když ze sněhu válíme sněhovou kouli. Díky seismickým otřesům se na mořských svazích na sebe postupně nabaloval písek a jiné materiály.

Geologický průzkum v lokalitě Megoňky podporuje jinou a složitější teorii. Na mořském dně se se utvářely sedimenty, na které po tisíce let působily chemické, biologické a fyzikální procesy. Tyto sedimenty si ve svých strukturách zachovaly vodu miliony let i přes to, že byly překryty mladšími usazeninami.

Usazené horniny se vyznačují výskytem nehomogenních látek jako jsou jiné kamenné struktury nebo schránky živočichů, které mají odlišné složení než okolí. Tyto nehomogenity ve větší koncentraci stahují z okolí látky stejného složení pomocí výše zmíněné vody.

Samozřejmě se vyrojily i jiné teorie. Například, že se jedná o dílo mimozemšťanů nebo předchozí vyspělé civilizace. Spekulovalo se také, že k nám koule přistály z vesmíru. Nikdy však nebyl nalezen kráter po nárazu.

Ať je to jak chce, kamenné koule jsou důkazem, že ne vše na naší planetě dokážeme s jistotou vysvětlit.

Mnoho koulí je určitě ještě schováno hlouběji v hornině. Záhadné kamenné koule jsou roztroušené po celém světě. Nalezneme je v Americe, Novém Zélandu, Kostarice, Kazachstánu, Mexiku, Rusku a nově i v Bosně. Právě bosenská koule rozvířila spekulace v akademických kruzích, zda se jedná o výtvor přírody či dávné zapomenuté vyspělé civilizace disponující obráběcími technologiemi.

Vytvořit přesnou kouli je přece jen diametrálně složitější úkon, než otesat kamenný kvádr. Na Kostarice se nachází největší koncentrace kamenných koulí, které také mají dokonalý kulovitý tvar. Počet nalezených koulí překročil hranici 500 kusů a jsou z vulkanických hornin a některé i z vápence.

Na Kostarice naopak nepochybují o lidském výtvoru. Kamenné koule Moeraki na Novém Zélandu, které jsou vulkanického původu. Největší nalezená kamenná koule v Evropě se nachází v Bosně. Její průměr je 3,3 metru a podle odhadů může vážit 30 - 35 tun. Jedná se zde o výtvor přírody nebo je to dílo dávno zapomenuté vyspělé civilizace?

Tady věří, že se jedná o lidský výtvor a dobu vzniku stanovují na 7. století našeho letopočtu. Jiní odkazují na starou ztracenou globální civilizaci tisíce let nazpět. Kamenné koule z vulkanických hornin v Mexiku v pohoří Jalisco. V okolí bylo nalezeno celkem 72 koulí. Některé jsou schované v sopečném popelu. Místní geologové odhadují dobu vzniku před 10 až 40 miliony lety.

Kamenné koule nalezené na souostroví Františka Josefa za polárním kruhem. Jsou z pískovce a v průměru mají od několika centimetrů až po 2 metry. Lidé je nazývají jako „Božské fotbalové míče“. Jsou jich desítky, ne-li stovky.

Údolí koulí v Kazachstánu. Tady sedí teorie o srážení sedimentů kolem nehomogenního jádra. V tomto případě bývá jádrem fosilní organický materiál, jako je skořápka, list, zub nebo fosílie. Největší koule mají až 4 metry v průměru. Zde odhadují stáří na 120 - 180 milionu let.

Záhadné kamenné koule ve světě

tags: #koule #z #kamene #vznik #prirode

Oblíbené příspěvky:

• Vyjádření přírody v literatuře
• Lednice a globální oteplování
• Ohrožení světlušek: Co můžeme dělat?
• Status sysla obecného
• Zdanění emisí investičních nástrojů