Koupání v zimě v přírodě: Benefity a rizika otužování

Otužování zažívá v posledních letech nebývalý boom, a to z dobrého důvodu. Tato prastarná metoda studené terapie, kterou naši předkové praktikovali z nutnosti, se dnes vrací jako vědomá volba pro zlepšení zdraví, posílení imunity a budování mentální síly. Otužování je postupná adaptace organismu na chlad prostřednictvím pravidelného vystavování nízkým teplotám, nejčastěji pomocí studené vody nebo ledových koupelí.

Co je otužování a proč je populární?

Otužování je technika, při níž se člověk dobrovolně vystavuje teplotám nižším, než je jeho komfortní úroveň. Komfortem, jaký moderní způsob života nabízí, se nejeden člověk stává méně odolným vůči chladu a nepříznivým povětrnostním podmínkám. Otužování umožňuje znovuobjevit sílu našeho těla a podpořit jeho přirozenou rezistenci proti nepříznivým vlivům prostředí.

Historie otužování

Otužování představuje v současné době velký trend a novinku mezi alternativními léčebnými metodami. Přitom tady s námi bylo odjakživa. Již naši předkové se za každého počasí koupali ve studené vodě a uvnitř jejich obydlí rozhodně nebylo takové teplo, na které jsme zvyklí dnes. Benefitů otužování si byli moc dobře vědomi i různí dávní léčitelé, filozofové a vědci. První zmínka o otužování sahá až do roku 422 př. n. l., kdy samotný Sokrates chodil celoročně bos. Také Sebastian Kneipp, propagátor léčení přírodními prostředky, a Vincenz Priessnitz považovali vodoléčbu a působení studené vody na tělo za přínosné.

Jak otužování funguje?

Studená voda a chladný vzduch patří k vnějším stresorům, na které se tělo dovede systematickým působením adaptovat. Při působení chladu se v těle spouští řada adaptačních a termoregulačních mechanismů, které mají za cíl chránit tělo před velkými teplotními ztrátami. V první řade dochází k vazokonstrikci neboli zúžení cév a zmenšení průtoku v kožních cévách. Tím dochází ke zpomalení tepelných ztrát. Poté nastává svalový třes, který je samovolný a nekoordinovaný. Doprovázet ho může „husí kůže“. Účelem těchto reakcí je udržet tělesnou teplotu.

Benefity otužování

Podle výzkumů pravidelné otužování vede k vybudování odolnějšího imunitního systému, zlepšení psychického stavu a urychlení metabolismu. Otužilci se cítí vyrovnaní, pozitivní a plní energie. Překonáváním nekomfortních podmínek se zároveň posiluje vnitřní vůle, vytrvalost a schopnost zdolávat stresové situace, což se v dnešní době obzvlášť hodí. Otužování také podle některých studií pomáhá hubnout, zlepšuje alergické reakce a stav pokožky nebo snižuje riziko vzniku vysokého krevního tlaku. Odbornice a odborníci mají jasno i v tom, že otužování bezesporu patří mezi nejefektivnější a zároveň přirozené metody posílení imunitního systému. Bylo sledováno, že při otužování se v těle zvyšuje hladina bílých krvinek a cytokinů (proteinů důležitých při imunitní odpovědi) v krvi. To příznivě ovlivňuje přirozené fungování obranyschopnosti organismu. Má se za to, že otužování ovlivňuje správné fungování kardiovaskulárního systému, srdeční činnosti, látkové výměny a zrychlení metabolismu, díky čemuž naše pokožka dokáže často působit prozářenější, pružnější a celkově pevnější.

Čtěte také: Tip na koupání v ČR

• Pravidelné otužování prokazatelně zvyšuje počet bílých krvinek. Studie ukázala, že pravidelní otužilci mají až o 30% méně respiračních onemocnění.
• Studená voda stimuluje produkci glutathionu, jednoho z nejmocnějších antioxidantů v těle.
• Střídání tepla a chladu představuje vynikající kardiovaskulární trénink. Ledová koupel snižuje krevní tlak, zlepšuje elasticitu cév a optimalizuje srdeční frekvenci.
• Vystavení chladu aktivuje hnědou tukovou tkáň, která spaluje kalorie. Tento proces při otužování v ledové vodě může významně přispět ke kontrole tělesné hmotnosti.
• Otužování a psychická odolnost jdou ruku v ruce. Pravidelné vystavování kontrolovanému stresu ze studené vody učí tělo i mysl lépe zvládat stresové situace.
• Večerní studená koupel reguluje cirkadiánní rytmy a podporuje produkci melatoninu.
• Sportovci využívají ledové lázně pro rychlejší regeneraci. Studená voda po tréninku redukuje zánětlivé markery a urychluje odstranění metabolických zplodin.
• Zlepšuje náladu - otužilí lidé jsou veselejší a optimističtější.

Jak začít s otužováním?

Začít s otužováním je snadné a nevyžaduje žádné speciální vybavení. Stačí “jen” ochota vystavit se chladu a zažívat nekomfort. Je důležité jít na to postupně a nepřepálit start. Ideální je začít s jednoduššími metodami, aby si tělo postupně zvyklo. Až získáte trochu praxe a jistoty, můžete zkoušet intenzivnější metody - třeba ledovou káď. Otužování je totiž postupné snižování tepelného komfortu, na který jsou naše těla zvyklé. Je to tak, teprve tehdy, když to nevzdáme to na půlcestě a postupně si vytvoříme z otužování návyk, můžeme být úspěšní a těšit se z benefitů otužování. Začněte nejprve s mírným vystavením chladu, například sprchováním vlažnou vodou, kterou postupně ochlazujte. Také prodlužujte dobu, po kterou ve studené sprše zůstanete. V létě se doporučuje sprchovat v chladné vodě 3-5 minut, v zimě pak 1-3 minuty. Při sprchování je ideální se pohybovat a začínat od chodidel. V létě se otužování dá snadno praktikovat v přírodě. Využijte možností koupání v jezerech, řekách či v moři. Pro správné otužování je podstatné dodržovat několik základních pravidel: Důležitá je především pravidelnost, postupné otužování částí těl a až potom celého těla, a také postupné zvyšování intenzity chladu. Zároveň ale nezapomeňte, že se to s dobou ve studené vodě nemá přehánět a zbytečně tak tělo vysilovat. Do ledové vody se rozhodně není dobré vydávat ve chvíli, kdy na sobě pociťujete únavu a vyčerpání. Ideální je provádět otužování ráno a večer. Doporučovaná pravidla pro otužování můžeme shrnout do těchto slov - pozvolně, pravidelně a pořád.

Kroky, jak začít s otužováním

1. Začněte tím, že si v zimě doma po probuzení otevřete okno dokořán.
2. Začněte chodit každé ráno na několik minut ven v méně vrstvách oblečení, než vám je komfortní.
3. Nastává čas na otužování sprchou, resp. (ne)oblíbenou ranní studenou sprchu.
4. Až vám bude studená sprcha málo, můžete přejít k otužování v přírodním zdroji.

Metody otužování

Níže jsou seřazeny způsoby otužování podle intenzity, i když ta je často dost subjektivní.

• Otužování okolním prostředím: Třeba tím, že doma trochu uberete na topení. Tělo si tak postupně zvyká na nižší teplotu a po čase zjistíte, že k příjemnému pocitu nepotřebujete mít doma 24 °C. Jako bonus ušetříte i na účtech za energie.
• Studeným vzduchem: Stačí vyjít ven. Úplně stačí otevřít ráno okno, vyvětrat a pořádně se nadechnout čerstvého vzduchu. Později můžete přidat i drobné „výzvy“ - třeba vynést koš jen v tričku nebo si obléct na výlet o něco lehčí bundu, než jste zvyklí.
• Otužování chůzí naboso ve sněhu: I krátká procházka bosýma nohama po sněhu je skvělý způsob, jak začít s otužováním.
• Střídáním chladu a tepla - kontrastní metoda otužování: Jedna z nejpříjemnějších a zároveň účinných cest, jak začít s otužováním, je střídání teplé a studené vody.
• Otužování studenou vodou:
  • Ve sprše: Začněte klidně vlažnou vodou a postupně snižujte teplotu. Pomůže vám i „technika od končetin“ - nejdřív opláchnout nohy a ruce, pak teprve břicho, hrudník a nakonec hlavu.
  • Ve vaně: Vana je intenzivnější, protože chlad působí na celé tělo najednou.
  • V sudu nebo kádi: Stačí napustit vodu a nechat ji venku postupně ochlazovat.
  • V jezeře, rybníku či řece: Zimní koupání v přírodě je nezapomenutelný zážitek, ale chce to zkušenosti.
• Otužování v kryokomoře: Tady už nejde o pár stupňů pod nulou, ale rovnou o arktické podmínky - teplota se pohybuje mezi -110 až -140 °C.
• Wim Hofova metoda: Kombinuje dechová cvičení, otužování a práci s myslí - a celé to funguje jako přírodní energetický nápoj pro tělo i duši.
• Saunování: K saunování nepatří jen pouhé prohřívání těla, ale je spojené také s prudkým ochlazením, které se několikrát opakuje. Právě změna teplot má na organismus velice pozitivní vliv.

Srovnání metod otužování ve studené vodě

* Doporučený čas je vždy orientační, záleží na vašich zkušenostech, pocitech i na aktuálním počasí.

Rizika otužování a bezpečnostní opatření

Otužování venku může být riskantní, pokud nedodržíte základní bezpečnostní opatření. Rizika zahrnují podchlazení, šok z chladu a utonutí. Všechny nevýhody však plynou z nesprávně provedeného otužování. Otužování je tedy bezesporu zdravé, pokud ho provádíme správně a v souladu s našimi individuálními potřebami. Proto je životně důležité konzultovat se svým lékařem rozhodnutí, že chcete začít s otužováním. Je důležité jít na to postupně a nepřepálit start. Jednou z nejčastějších chyb je, že se lidé chtějí otužovat „naplno“ hned od začátku. Skočit v zimě do ledového rybníku bez přípravy je nejen nepříjemné, ale i nebezpečné. Tělo potřebuje čas na adaptaci. Otužování je proces, ne jednorázová záležitost. Otužování má být zdraví prospěšné, ne stresující. Pokud cítíte silné mrazení, třes nebo závratě, je čas vylézt z vody ven. Mnozí začátečníci si myslí, že čím déle vydrží, tím lépe a zkrátka musí zatnout zuby. Pravdou ale je, že přehnané vystavování chladu může vést k podchlazení a v některých případech dokonce k omdlení ve vodě, což je velmi nebezpečné. Po otužování je důležité tělo opět zahřát - přirozeně a pomalu, ideálně pohybem nebo teplým oblečením. Rychlé zahřátí, např. Navzdory tomu, že rok 2024 byl opravdu nejteplejší v historii meteorologických měření - u nás za 272 let, vždyť pravidelná meteorologická měření byla na klementinské hvězdárně zahájena již roku 1752 - aktuální roční období nazvané zima v našich končinách zdaleka nekončí.

Kdy se otužování vyhnout?

Přestože otužování bezesporu vede k blahodárným účinkům, někdy jeho provádění nemusí být právě nejvhodnější. Nedoporučuje se například při infekčních nemocech, ve spěchu, při stresu nebo bezprostředně po jídle či sportovním výkonu. Otužování není vhodné pro každého a existují situace, kdy byste měli s otužováním přestat. Pokud máte zdravotní problémy, je důležité se před začátkem otužování poradit se svým lékařem. Otužování při nachlazení nebo nemoci je riskantní. Přeci jen, vystavení chladu je zátěž na organismus. Těhotné ženy by měly být při otužování opatrné. Otužování by se měli vyhýbat především lidé, které trápí onemocnění kardiovaskulárního systému. Vlivem prudkého ochlazení může totiž dojít k srdečnímu selhání. Vystavování chladu se také obvykle nedoporučuje pacientům s onemocněním močových cest a ledvin, chladovou alergií nebo pacientům s neurologickým onemocněním, jako je např. epilepsie, dále těhotným ženám nebo lidem, kteří prodělali mozkovou příhodu. Zvláště malé děti jsou v důsledku méně vyvinutého imunitního systému náchylné k nejrůznějším nemocem z nachlazení, jako jsou rýmy, záněty nosohltanu nebo průdušek apod.

Čtěte také: Doporučení pro těhotné: Koupání v přírodě

Bezpečnostní tipy

• Příliš rychlý začátek: Skočit v zimě do ledového rybníku bez přípravy je nejen nepříjemné, ale i nebezpečné.
• Ignorování signálů těla: Pokud cítíte silné mrazení, třes nebo závratě, je čas vylézt z vody ven. Přehnané vystavování chladu může vést k podchlazení a v některých případech dokonce k omdlení ve vodě, což je velmi nebezpečné.
• Chybějící zahřátí a regenerace: Po otužování je důležité tělo opět zahřát - přirozeně a pomalu, ideálně pohybem nebo teplým oblečením.

Čtěte také: Tipy na koupání v Jižních Čechách

tags: #koupání #v #zimě #v #přírodě #benefity

Oblíbené příspěvky:

• Harmonické bytí: Inspirace z přírody
• Třídění nebezpečného odpadu v ČR
• Likvidace autovraků zdarma v ČR
• Podrobný postup montáže pisoáru Geberit
• Tipy pro čištění ucpaného odpadu vany