Nápojové kartony jsou vícevrstvé obaly, které se používají například pro trvanlivé mléko, džusy, kefíry nebo levné víno. Často se jim říká „tetrapak“, ale správně je Tetra Pak obchodní značkou produktu jednoho z mnoha výrobců nápojových kartonů. Společnost AB Tetra Pak založil v roce 1951 ve Švédsku podnikatel Ruben Rausing.
Výroba nápojových kartonů prošla od té doby velkým vývojem. Tyto obaly se řadí mezi tzv. kombinované obaly, tedy skládají se z více druhů materiálů. Kartony jsou kompozitní materiály složené z několika vrstev papíru, polyethylenu a hliníku. Vnitřní vrstvy ochraňují samotný produkt, vnější vrstvy zabraňují navlhnutí a udávají též tvar kartonu.
Rozlišujeme kartony aseptické (trvanlivé výrobky) a neaseptické (pasterizované výrobky). Dělí se na dva druhy - aseptické a neaseptické nápojové kartony. Společné mají to, že jsou složeny z velkého podílu celulózových vláken a také plastu.
Aseptické (UHT) se používají pro dlouhodobě trvanlivé mléko, džusy nebo rostlinné nápoje. Aseptický nápojový karton má značku C/PAP/ALU 84. Kartony aseptické obvykle obsahují 6 vrstev (jedna vrstva papíru, jedna vrstva hliníku a čtyři vrstvy poleethylenu). Hliník chrání obsah obalu před světlem a vzduchem. Neaseptické slouží pro čerstvé, chlazené výrobky s kratší trvanlivostí. Neaseptický nápojový karton má značku C/PAP 81. Mají 4 vrstvy (pouze 1 papír a 3 polyetylen). Papír dodává obalu pevnost a drží tvar. Polyetylen (druh plastu) nepropouští vodu a mikroorganismy.
Hlavní výhodou nápojových kartonů je perfektní ochrana obsahu. Právě díky tomu znamenaly doslova revoluci v distribuci mléka a později i džusů. I když první patent na obal podobného typu byl v USA přidělen už v roce 1915. Tyhle praktické obaly se začaly masově prosazovat především po 2. světové válce, kdy rostla poptávka po levném, lehkém a především hygienickém jednorázovém obalu.
Čtěte také: Správné třídění mléčných kartonů
Právě tehdy se koncept, se kterým přišla společnost Tetra Pak, ukázal jako ideální řešení pro distribuci mléka a později i džusů. K nám se nápojové kartony začaly výrazněji dostávat až v 90. letech, tedy po otevření trhu. Tehdy to byla spíše kuriozita, dnes však patří mezi běžné obaly každodenní spotřeby.
Nápojový karton patří do oranžového odpadkového koše. Ke sběru kartonů slouží oranžové kontejnery. Sběr kartonů není ještě tak rozšířen, jako třeba sběr papíru, plastů a skla. Kartony je proto také možné odevzdávat ve sběrných surovinách, popřípadě v určitých lokalitách lze tyto obaly ukládat do kontejnerů na papír a plasty.
Do oranžových kontejnerů patří zejména krabice od mléka, džusů, vín a dalších tekutin. Tyto krabice bychom měli před samotným vhozením do oranžového kontejneru sešlápnout, není nutné je nijak vyplachovat či čistit. Na kartony od nápojů dnes již běžně fungují speciální oranžové kontejnery, do kterých patří všechny krabice od mléka, džusů, vína nebo jogurtů.
Patří sem veškeré nápojové obaly označené jako C/PAP, 81 nebo 84. V případě, že si tak nebudete náhodou jisti, jestli konkrétní obal do oranžového kontejneru opravdu lze vyhodit, můžete se podívat na označení na obalu.
Přestože oranžové popelnice na nápojové kartony jsou vidět čím dál více, stále nejsou všude. V takovém případě hledejte oranžovou nálepku na ostatních barevných kontejnerech. Někde se nápojové kartony třídí do žlutého kontejneru s plasty a někde do modrého kontejneru s papírem. Přesné informace, co do barevného kontejneru patří, najdete přímo na polepu dané nádoby.
Čtěte také: Správné třídění nápojových kartonů
Pozor, nenechte se zmást, pokud místo na oranžovou popelnici narazíte na černou popelnici s oranžovým víkem. I v tu chvíli ale patří Tetrapak obaly do tříděného odpadu, i když způsob recyklace není v této oblasti zcela jednotný. Na některých místech se obaly od mléka a jiných nápojů vyhazují do modrých kontejnerů, které jsou primárně určeny na papír. Jinde se zase vhazují do žlutých popelnic na plast.
Nápojové kartony třídíme vyprázdněné a ideálně sešlápnuté. Není nutné je vymývat - stačí je zbavit zbytků tekutiny nebo potravin. Upozornění: Není potřeba odstraňovat plastové uzávěry, je potřeba obal sešlápnout, aby nezabíral v kontejneru zbytečně moc prostoru.
Do nádob na nápojové kartony nepatří „měkké“ sáčky, například od kávy a různých potravin v prášku.
Protože nápojový karton je kompozitní neboli kombinovaný materiál, je následná recyklace docela náročný proces vyžadující speciální technologii. Nápojový karton je z většiny tvořen papírem, a tudíž jeho zpracování obvykle probíhá v papírnách. Ty musí být ale vybaveny specializovaným zařízením, které umí separovat plastové a hliníkové folie.
Vytříděné nápojové kartony jsou svezeny na dotřiďovací linky a následně prochází ještě ručním tříděním, při kterém se odstraňují nečistoty a obaly se sortují. Následně v balících směřují na specializovaná recyklační pracoviště. Tam jsou nápojové kartony zpracovány tzv. mokrou metodou. Kartonové obaly jsou nadávkovány do vířivých rozvlákňovačů, kde dojde cca do 30 min. k dokonalému rozvláknění (oddělení) jednotlivých vláken a vznikne vodná suspenze.
Čtěte také: Průvodce recyklací
Jde o proces recyklace nápojových kartonů, při kterém se jednotlivé vrstvy obalu oddělují pomocí vířivého rozvláknění. Kartony se rozmělní a uvolní kvalitní papírová vlákna. Základem úspěšného rozvláknění je materiálová čistota, u vytříděných nápojových kartonů by nemělo být znečištění větší než 10 %. Rozvlákňovač umožňuje odstranit zbytky hliníkových fólií, tiskařských barev, bláta, písku, kovového odpadu a jiných cizorodých látek.
Jsou namlety a rozvlákněny na takzvanou papírovinu, což je řídká suspenze pro výrobu papíru obsahující především rostlinná vlákna a vodu. Dále je upravená mlecími stroji na potřebnou velikost a doplněna o plniva a klížidla. Jednotlivé vrstvy Tetra Paku jsou oddělovány vířivým rozvlákněním, podobně jako např. při recyklaci sběrového papíru. Celý proces je také založen na čistotě kartonů, která nemůže být vždy dosažena. Ve vířivém odlučovači proto probíhá řada procesů na odstranění např.
Při mokré metodě nám však vznikají kromě papírových vláken také zbytky polyethylenu a hliníkových fólií. Ty mohou být spalovány v cementárnách popř. v papírnách při výrobě páry nebo elektrické energie. Zbytky vrstev nápojových kartonů, jako jsou hliníková fólie a polyetylen, jsou běžně spalovány v papírnách při výrobě páry.
Další recyklační technologie se nazývá suchá metoda a v tomto případě se zpracovávají nápojové kartony jako komplet. Tato technologie je poměrně jednoduchá, ale je omezena výrobní kapacitou. Postup je následující: nápojový karton se rozdrtí, vypere, vysuší a při teplotě kolem 200°C se lisuje do desek.
Slisované vrstvené obaly se drtí na malé fragmenty na drtícím zařízení, následuje jejich rovnoměrné rozsypání do formy a lisování pomocí teploty a tlaku. Při působení tlaku a teploty dochází k prolisování materiálu a díky roztavenému PE ke spojení vláken s folií. Desky jsou svým vzhledem podobné saádrokartonu.
Z této papíroviny se vyrábí dále například kartonové krabice, toaletní papíry a ubrusy, papírové tašky, obaly na vejce atd. Z nápojových kartonů získává především kvalitní papírové vlákno s dlouhou strukturou (proto se třídily do papíru). Jde především o papírová vlákna. Ta se používají k výrobě běžných papírenských výrobků - obalů, kartonových krabic, obálek, plat na vejce, papírových dutinek (například pro toaletní papír), kuchyňských utěrek a dalších produktů.
Představte si ale, že krabice od nápojů vám mohou také třeba zateplit dům. Dají se totiž zpracovat ještě takzvanou suchou metodou, kdy se nic nerozvlákňuje, ale jen normálně rozdrtí a následně slisuje do desek, které stavaři používají jako tepelnou izolaci. Pokud chceme z desek vytvořit izolační panel, přidává se mezi ně i příslušná vrstva pěnového polystyrenu - vzniká tak sendvičový panel.
Nápojové kartony obsahují až 75 % kvalitního papíru s dlouhými vlákny, které mohou projít recyklací ještě 7x. Recyklací 1 tuny papíru potom můžeme uspořit až 2 tuny dřeva a 31 000 litrů vody. Každá správně vytříděná krabice od džusu nebo karton od mléka má šanci na nový život.
V České republice se každoročně vytřídí okolo 3000 tun kartonů, je to však stále málo v porovnání např. se západoevropskými zeměmi, kde se vytřídí až 75% těchto obalů. V roce 2024 jsme v ČR vytřídili přes 4 500 tun nápojových kartonů, což představuje průměrně 0,4 kg na osobu. V ČR se nápojové kartony organizovaně třídí od roku 2003, kdy se začaly objevovat oranžové kontejnery.
| Rok | Vytříděné množství nápojových kartonů v ČR | Průměr na osobu |
|---|---|---|
| 2024 | 4 500 tun | 0,4 kg |
Správné třídění umožňuje další zpracování obalů. Každý správně vytříděný kousek tak představuje krok k úspoře dřeva, vody i energie a pomáhá snižovat množství emisí.
tags: #krabice #od #mléka #recyklace