Krajská hygienická stanice a informace o ovzduší

Ovzduší, jako významnou složku životního prostředí, bez které by nebyl možný život, většina lidí vnímá prostřednictvím jeho čistoty či znečištění. Krajská hygienická stanice se zaměřuje na sledování faktorů, které ovlivňují kvalitu ovzduší a zdraví obyvatel.

Znečištění ovzduší a jeho dopady

K označení tuhých (prachových) částic v ovzduší je používána řada pojmů: Tuhé znečisťující látky (TZL), pevný aerosol, tuhý aerosol, polétavý prach. V zahraniční literatuře pak suspendované částice (SPM), celkové suspendované částice (TSP), černý kouř.

Prašné částice, které v ovzduší působí jako kondenzační jádra, jsou odpovědné za výskyt smogu. Kondenzace vodních par v městském prostředí je díky značné prašnosti i exhalacím o to snazší, zvláště s ohledem na fakt, že brzy po ránu, kdy jsou všeobecně podmínky pro vznik mlh nejpříznivější, sílí dopravní špička a je zvýšená produkce kouře z lokálních topenišť.

Rozlišujeme smog Londýnského typu, kdy produkty reakčních mechanismů bývají zpravidla kyseliny sírová, dusičná a chlorovodíková, a fotochemický smog (Los Angeles-Smog), který však s mlhou nesouvisí, neboť je tvořen výhradně jen škodlivými emisemi, které produkuje doprava.

Výsledné produkty a jejich účinky na živé organismy a na majetek se nazývají imise a místo jejich působení je značně závislé na momentální povětrnostní situaci. Za normálního počasí teplý vzduch stoupá z ohnisek znečištění vzhůru a většina škodlivin je unášena vzdušnými proudy do té doby, než jako součást deště nebo samovolně zvolna klesne a uloží se na zemský povrch (zpravidla na horských hřebenech).

Čtěte také: Krajská Správa v České Republice

V případě inverzního počasí jsou spodní vrstvy vzduchu chladnější než vrstvy vyšší, a proto nedochází k žádnému promíchávání. V současné době se hlavní význam klade na zohlednění velikosti částic, která je rozhodující pro průnik a depozici v dýchacím traktu.

Velikost částic a jejich vliv na zdraví

Účinek prachových částic na organismus je závislý na složení, tvaru a velikosti částic, které ho tvoří. Čím menší je částice, tím je nebezpečnější. Větší částice (nad 100 µm) sedimentují velmi rychle a do dýchacích cest se prakticky nedostanou.

• Částice, jejichž velikost je mezi 100 - 10 µm, jsou většinou zachyceny v horních cestách dýchacích.
• Částice menší než 10 µm (PM10) pronikají do dolních partií dýchacích cest, a bývají proto také nazývány thorakálními částicemi.
• V kategorii nejjemnějších částic PM2,5 mají částice průměr menší než 2,5 µm. Vědci považují částice PM2,5 za příčinu největšího poškozování lidského zdraví. Usazují se hluboko v plicích, blokují reprodukci buněk a působí respirační nemoci.

Frakce PM2,5 zvyšuje škodlivé účinky SO2 a tím stoupá i náchylnost k chronickým onemocněním respiračního traktu. Poměr suspendovaných částic PM2,5/PM10 je velmi proměnlivý a závisí na typu smogu.

V ovzduší se jemné částice zdržují dny až týdny a vytvářejí více či méně stabilní aerosol, který může být transportován na velké vzdálenosti. Tím dochází k jejich rozptýlení na velkém území a stírání rozdílů mezi jednotlivými oblastmi.

Vliv znečištění ovzduší na lidské zdraví

Pokud uvažujeme o vztahu člověk - ovzduší za podmínek běžně se v prostředí vyskytujících, pak se uplatňuje téměř výhradně jako vstupní cesta do organismu dýchací ústrojí. Podle toho, v jaké časové návaznosti na expozici dojde ke vzniku subjektivních obtíží a objektivních známek onemocnění, jsou rozlišovány účinky akutní, subchronické až chronické a pozdní. Látky obsažené ve vdechovaném vzduchu se mohou uplatnit ve všech etážích dýchacího ústrojí.

Čtěte také: Tipy pro bezodpadovou domácnost od Krajské knihovny Zlín

Účinek prachu je závislý na složení částic, na rozpustnosti v tělních tekutinách a na biologické aktivitě. Známé účinky suspendovaných částic ve znečištěném ovzduší zahrnují především dráždění sliznice dýchacích cest, ovlivnění funkce řasinkového epitelu horních dýchacích cest, vyvolání hypersekrece bronchiálního hlenu a tím snížení samočisticí funkce a obranyschopnosti dýchacího traktu.

Tím vznikají vhodné podmínky pro rozvoj virových a bakteriálních respiračních infekcí a postupně možný přechod akutních zánětlivých změn do chronické fáze za vzniku chronické bronchitidy, chronické obstrukční nemoci plic. Tento proces je ovšem současně podmíněn a ovlivněn mnoha dalšími faktory počínaje stavem imunitního systému jedince, alergickou dispozicí, profesními vlivy, kouřením apod.

Poznatky o zdravotních účincích prašných částic dnes vycházejí především z výsledků epidemiologických studií z posledních 10 let, které ukazují na ovlivnění nemocnosti a úmrtnosti již při velmi nízké úrovni expozice, přičemž není možné jasně určit prahovou koncentraci, která by byla bez účinku. Je také zřejmé, že vhodnějším ukazatelem prašných částic ve vztahu ke zdraví jsou jemnější frakce.

Vliv znečištění ovzduší na zdraví bývá obecně zveličován. V současné době se odhaduje, že podíl životního, pracovního prostředí a vnitřního prostředí budov na zdraví činí asi 15 %, zdravotnické služby (lékařská péče) asi 10 %, genetický základ jednotlivce asi 20 % a největší podíl 55 % činí způsob života a socioekonomické faktory.

Měření znečištění ovzduší

Měření znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji provádí Český hydrometeorologický ústav Ostrava a Zdravotní ústav Ostrava.

Čtěte také: Táborová Škola v Přírodě: Program pro aktivní seniory

V ostravsko-karvinské aglomeraci jsou každoročně překračovány imisní limity PM10 pro ochranu zdraví dle vyhlášky č. 597/2006 Sb.o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší.

Návrh Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje

Na základě provedeného odhadu zdravotních rizik ze zvýšených koncentrací prašného aerosolu PM10 navrhla Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje zvláštní hodnotu denní koncentrace PM10 100 µg.m-3. Navržená hodnota prošla oponenturou Poradního sboru pro hodnocení a řízení zdravotních rizik hlavního hygienika ČR a Státního zdravotního ústavu v Praze - Národního referenčního centra pro ovzduší.

Ovzduší a zdravív Moravskoslezském kraji (Konference „Buď zdráv“, Hucisko - Polská republika, 6. Zveřejněno: 16. 1. Situace v znečištění ovzduší prachem, která trvá od počátku ledna t.r. potvrdila nepříznivý vývoj v znečištění ovzduší v MS kraji patrný od roku 2002.

Kvalita ovzduší ve školách

Krajští hygienici se zaměřují na sledování kvality ovzduší ve třídách, kde měří koncentraci kysličníku uhličitého, teplotu vzduchu a relativní vlhkost. Zjišťují četnost a intenzitu větrání ve třídách.

„Ovzduší ve vnitřním prostředí škol ovlivňuje zdraví dětí i dospělých, kteří ve škole tráví velkou část dne. Proto se této problematice věnujeme i v rámci krajského prioritního úkolu. Sledujeme stavebně-technický stav budov, vybavení, četnost prováděného úklidu, používání čistících a dezinfekčních prostředků. Ve třídách měříme teplotu vzduchu, vlhkost a koncentraci CO2. Školským pracovníkům vysvětlujeme nutnost pravidelného a intenzivního větrání tříd. Doposud jsme za letošek zkontrolovali 45 mateřských a základních škol,“ uvádí Ing. Kamila Hodačová, ředitelka Odboru hygieny dětí a mladistvých Krajské hygienické stanice kraje Vysočina.

„Zjistili jsme, že ve třídách mateřských škol se častěji větrá než v základních školách. S příchodem chladných dní začíná topná sezóna. V letošním roce byla z ekonomických důvodů školská zařízení nucena přistoupit k úsporám, zejména ve výdajích za teplo. V této souvislosti došlo ke změně právních předpisů ohledně minimálních vnitřních teplot. Významným snížením teploty vzduchu v místnosti, zateplením budov a zejména nedostatečným větráním může docházet ke zvýšené kondenzaci vzdušné vlhkosti a tím i ke vzniku plísní na stěnách uvnitř škol. Plísně nemusí být dobře viditelné na stěnách, ale bývají i skryté uvnitř souvrství stěn.

„Ze zdravotního hlediska je důležité udržovat v místnosti takovou teplotu, aby ani na nejchladnějších površích nedocházelo k časté nebo trvalé kondenzaci vlhkosti. V prostorách, kde se koncentruje větší množství lidí, jako jsou právě školy a školská zařízení, je důležité dbát na pravidelné větrání. Při dlouhodobém pobytu v učebnách s neodpovídajícím přívodem čerstvého vzduchu jsou děti i učitelé vystaveni zvyšující se koncentraci CO2, prachu a škodlivých chemických látek. U žáků nastupuje vlivem vysoké koncentrace CO2 malátnost, nesoustředěnost, únava. Výkon ovlivňuje úroveň nad 1000 ppm CO2. Větrání má velký význam i z hlediska prevence šíření respiračních onemocnění.

Legionella a legionelóza

Legionely způsobují 2 formy onemocnění, Pontiackou horečku vyznačující se lehkým až bezpříznakovým průběhem a Legionelovou pneumonii, kterou charakterizuje těžší průběh nemoci s postižením plic.

• Pontiacká horečka je mírnější formou nákazy legionelózou. Jedná se o krátce trvající horečnaté onemocnění, které obvykle do 3-5 dnů spontánně odezní. Příznaky jsou obdobné jako u chřipky, tj. horečka, třesavka, únava, bolesti hlavy, svalů, zimnice, malátnost a nechutenství. Nedochází k postižení dolních cest dýchacích (není zápal plic).
• Legionelová pneumonie označovaná také jako legionářská nemoc, je závažnější formou onemocnění, při kterém dochází k postižení dolních cest dýchacích. Nemoc se z počátku projevuje horečkou, bolestí hlavy, svalů, průjmem a kašlem, během 1-2 dnů dochází k rozvoji pneumonie, kterému dominují střevní obtíže. Onemocnění trvá obvykle týdny a může postihnout i jiné orgány např. srdce, mozek, ledviny. U zvlášť vnímavých nebo imunitně oslabených lidí může dojít k rozvinutí systémových onemocnění, při nichž jsou příznaky závažnější.

Úspěšnost léčby spočívá v časném rozpoznání infekce, potvrzené rentgenovým nálezem. Onemocnění se vyskytuje celosvětově sporadicky i v epidemiích. V České republice bylo hlášeno do roku 2023 ročně okolo 200-300 potvrzených případů.

Ve sledovaném období 2021-2025 bylo zaznamenáno:

• V roce 2021 celkem 38 případů onemocnění legionelózou, v 6 případech onemocnění skončilo úmrtím.
• V roce 2022 se jednalo o 54 hlášených případů nemoci, 9 osob zemřelo.
• V roce 2023 bylo hlášeno celkem 48 případů onemocnění, v 8 případech došlo k úmrtí.
• Nárůst onemocnění je zaznamenán v roce 2024, kdy bylo ve Středočeském kraji hlášeno celkem 83 případů onemocnění, v 10 případech onemocnění skončilo úmrtím.
• Ve Středočeském kraji v roce 2025 došlo opět k výraznému navýšení počtu případů onemocnění oproti rokům předcházejícím, počet nemocných v ČR zaznamenal nárůst minimální.

Zpracovala: Mgr.

Hodnocení a řízení zdravotních rizik

Hodnocení a řízení zdravotních rizik se v různé podobě promítá do většiny činností pracovníků KHS. Obecně se jedná o proces, kterým se v konkrétních situacích hodnotí podstata a pravděpodobnost nepříznivých účinků působení různých škodlivých faktorů fyzikální, chemické či biologické povahy na zdraví lidí a přijímají opatření k eliminaci tohoto rizika.

tags: #krajska #hygienicka #stanice #a #ovzdusi #informace

Oblíbené příspěvky:

• Odvoz odpadu v ČR
• Pravidla individuálních soutěží v přírodě
• Efektivní kompostování s AGRO Urychlovačem
• Povinnosti pořadatele akce
• Ekologická hnojiva v ČR