Krajská knihovna Zlín a udržitelná domácnost bez odpadu

Rozhodnutí vlády nepokračovat v přípravě zákona o zálohování PET lahví a nápojových plechovek vyvolalo rozdílné reakce mezi ekologickými organizacemi, zástupci průmyslu a obcí. Zatímco ochránci životního prostředí a část výrobců nápojů považují zálohový systém za nutný krok ke snížení plýtvání surovinami a splnění evropských recyklačních cílů, samosprávy a někteří zástupci průmyslu upozorňují na technické nedostatky návrhu, vysoké náklady a možné negativní dopady na obce, malé obchody i současný systém třídění odpadu.

"Hospodářská komora vítá, že vláda odmítla návrh a tím zohlednila racionální argumenty. Sdružení místních samospráv ČR k návrhu zavést zálohování PET lahví a nápojových plechovek podávalo připomínky.

"Byly dost negativní a týkaly se konkrétních ustanovení toho zákona," řekl předseda Sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Důvod k zavádění zálohování podle něj není teď tak aktuální, protože Česko je v třídění odpadů v Evropské unii na špičce.

Ekologové naopak odmítnutí návrhu považují za chybu. "Zálohování by nám pomohlo snížit plýtvání surovinami, které jinak končí ve spalovnách, na skládkách nebo dokonce v přírodě a řekách jako odpadky," uvedl Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí Duha. Pouze tříděním Česko podle něj nikdy nedosáhne potřebné míry recyklace plastů či hliníku.

"Právě zálohování umožňuje výrobcům převzít plnou odpovědnost za obaly, které uvádějí na trh, a zajistit jejich skutečný návrat zpět do oběhu. Plzeňský Prazdroj vítá debatu o zálohování. Plechovky jsou podle mluvčího Zdeňka Kováře mezi spotřebiteli čím dál oblíbenější. V Česku jich přitom každoročně končí zhruba půl miliardy na skládce a ve spalovně. Vytřídí se 30 procent plechovek a z nich ani jedna neslouží jako materiál pro výrobu nové plechovky, uvedl.

Čtěte také: Krajská Správa v České Republice

Prazdroj poukazuje na již fungující zálohový systém na skleněné pivní lahve. "Podobný zálohový systém bychom uvítali i u plechovek, aby se prázdné vracely a vyráběly se z nich nové. Tím by se zásadně snížila energetická náročnost výroby plechovek, ale i zátěž pro přírodu. Zavedení zálohového systému dlouhodobě podporuje skupina Kofola.

"Zálohy jsou jedinou efektivní cestou jak navýšit míru recyklace našich obalů na úroveň rozvinutých zemí. Například recyklace plechovek u nás není ve srovnání se Slovenskem ani na poloviční úrovni. Odmítnutí také vítají někteří zástupci obcí. Za dobrou zprávu pro města a obce považuje rozhodnutí vlády náměstek prostějovského primátora Jiří Pospíšil (PéVéčko), podle kterého je systém zálohování PET lahví velmi nákladný, organizačně složitý a pro samosprávy nevýhodný.

"Pro obce je nevýhoda (zálohování PET lahví) v tom, že jim ubyde odpadu, za který nyní zpětně dostávají peníze do rozpočtů. Byla by to také obrovská komplikace i pro spotřebitele, protože by museli skladovat a odevzdávat PET lahve v původním tvaru," uvedl Pospíšil.

"Pro nás je to dobře," řekl starosta Přibyslavi na Havlíčkobrodsku Martin Kamarád (ODS) k tomu, že vláda nechce zálohovat PET lahve a nápojové plechovky. Čtyřtisícové město teď mění systém svážení komunálního odpadu. "Je zřejmé, že současná koalice nechce zavádět zálohový systém formou poslanecké iniciativy, která navazuje na koncepci předchozí vlády. Systém zálohování PET lahví a plechovek chce vláda podle programového prohlášení zavést jen v případě, že se prokáže jednoznačný ekologický přínos.

Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně v letošním roce slaví kulaté výročí. Před 10 lety se z okresní knihovny přeměnila na krajskou a stala se centrem služeb pro knihovny ve Zlínském kraji. V současnosti je největší veřejnou knihovnou ve Zlínském kraji, ročně ji navštíví přes 300 tisíc návštěvníků, kteří si vypůjčí bezmála 1,3 mil.

Čtěte také: KHS a kvalita ovzduší

Knihovna své výročí připomene v Týdnu knihoven, který je celostátní akcí a proběhne v týdnu od 1. do 7. října. Čtenářům nadělí amnestii upomínacích poplatků. Program Týdne knihoven vyvrcholí tradičním večerním programem Po setmění VII. ve středu 3. října od 19 hodin.

„Tentokrát je nazván Knihovna, toť chalupa kvelná a je věnována tajemnému světu knihoven“, uvedla Zdeňka Friedlová, ředitelka Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně. Kromě knihovního strašidla na půdě se návštěvníci se mohou těšit na ZE-SWA-HOO-BAND, Knihovnické humoresky v podání amatérského divadla ASPIK, Čtenářův sen a soutěž s kocourem Milošem nebo výstavu Knihovny v knihách. Večer zahájí Kilián Ňúrala alias Martin Pášma.

V listopadu 2018 byl uveřejněn Protokol EU o nakládání se stavebními a demoličními odpady jako doporučený návod na podporu recyklace využitelných materiálů ze stavebních a demoličních odpadů. Správné nakládání se stavebními a demoličními odpady předcházením vzniku odpadu a podpora recyklace využitelných materiálů ze stavebních a demoličních odpadů je zásadní z hlediska udržitelnosti a kvality života. Evropská komise v souladu se Strategií pro udržitelnou konkurenceschopnost odvětví stavebnictví a jeho podniků COM(2012)433, Stavebnictví 2020, navazující na Sdělení o účinném využívání zdrojů ve stavebnictví COM(2014)445, zveřejnila Protokol EU o nakládání se stavebními a demoličními odpady. Protokol se zaměřuje na jednotlivé kroky nakládání se SDO a uvádí příklady dobré praxe z členských států EU. Vhodně zvolené postupy a protokoly řízení kvality by měly dodavatelům zabezpečit kontrolu jednotlivých procesů a zajistit kvalitu výsledných výrobků.

Stavební výrobky a materiály, vyrobené zpracováním stavebních a demoličních odpadů musí být z hlediska splnění technických parametrů a environmentálních vlastností posuzovány shodnými postupy jako primární stavební výrobky a materiály, v souladu s požadavky evropských norem nebo posouzení, popř.

Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně nabízí řadu služeb, mezi které patří i možnost registrovat se do knihovny vzdáleně bez osobní návštěvy. Vzdálenou registraci často využívají ti, kteří potřebují přístup k online zdrojům knihovny, ať již jde o licencované databáze, e-knihy, nebo v poslední době také o přístup k dílům nedostupným na trhu v Národní digitální knihovně a dalších digitálních knihovnách.

Čtěte také: Táborová Škola v Přírodě: Program pro aktivní seniory

Výše zmíněné způsoby ověřování totožnosti umožňují uzavřít s knihovnou vztah distančně, ale vzdálená registrace při jejich využití neprobíhá kompletně v online režimu a pro její dokončení je nutný zásah knihovníka. Vzdáleně registrovaní uživatelé zpravidla nepotřebují (nebo v některých případech nechtějí) knihovnu navštěvovat fyzicky a uvítají, pokud registrace a případná platba registračního poplatku může proběhnout online a podobně jako v různých e-shopech být dokončena automaticky na několik kliknutí.

Prvním momentem, kdy se knihovny propojily s online dosažitelným zdrojem ověřených údajů, bylo MojeID[13]. identita držitele MojeID byla ověřena. Do velké skupiny uživatelů knihoven patří i studenti a pedagogové vysokých škol. V Brně se knihovnám podařilo navázat spolupráci také s městskou službou Brno iD,[19] která primárně slouží k zjednodušení přístupu k městským službám. Obyvatelé Brna ji mohou využít[20] např. pro nákup jízdních dokladů v MHD (jízdenky, šalinkarty), placení odpadů, napojení parkovacího účtu atd. Od září 2019 je možné na základě účtu Brno iD full[21] (tj. s ověřenou totožností) v Knihovně Jiřího Mahena[22] založit nový čtenářský účet, prodloužit registraci nebo online platit knihovně případné dluhy.

Poměrně nedávno se do hledáčku knihoven dostala také elektronická identita, NIA a bankovní identita. V případě NIA knihovny nebyly úspěšné, ale bankovní identitu se podařilo implementovat v Národní knihovně ČR jako první české knihovně. Vzdálenou registraci na základě bankovní identity[24] NK ČR spustila 5. Mezi možné cesty se do budoucnosti může zařadit umělá inteligence. Ta nabízí vzdálené ověření identity, kdy je např. služba idGuard[25] schopna prostřednictvím biometrie[26] porovnat osobu na dokladu s osobou, která doklad předkládá.

Elektronická identita slouží k identifikaci osoby při jednání s orgány veřejné moci i soukromoprávními subjekty v digitálním prostředí (zákon č. Poměrně důležitý je fakt, že identifikační prostředky od státu může občan využít jen pro jednání s orgány veřejné moci[29] (např. s jednotlivými úřady). Pokud občan disponuje identifikačním prostředkem, který mu vydal soukromý subjekt (např. zmíněnou bankovní identitou), může tento identifikační prostředek použít nejen pro jednání s orgány veřejné moci, ale i pro jednání se soukromoprávními subjekty[30] (např. Národní knihovnou ČR, ale i různými komerčními subjekty).

Bankovní identita (zákon č. 49/2021 Sb., o bankovní identitě) je tedy jedním z identifikačních prostředků elektronické identity. Slouží jako identifikační prostředek občana pro přihlášení k online službám. Bankovní identita[31] umožňuje, abychom bez osobní přítomnosti získali např. výpis z rejstříku trestů, nahlíželi do katastru nemovitostí, podali daňové přiznání (tj. využívali služby e-Governmentu a jednali s orgány veřejné moci). Zároveň si však na základě bankovní identity můžeme např. sjednat pojištění, objednat mobilní tarif, tj.

Pokud se pomocí své elektronické identity (např. pomocí eObčanky, mojeID, bankovní identity) přihlašujeme ke službám státu, přístup ke konkrétní službě (např. katastru nemovitostí) probíhá vždy přes prostředníka, kterým je NIA[32] (Národní bod pro identifikaci a autentizaci). Obdobného prostředníka bylo nutné vytvořit i proto, abychom se svou elektronickou identitou mohli přihlašovat ke službám soukromoprávních subjektů. Zmíněný systém NIA totiž nelze využít mimo prostředí eGovernmentu.

Prostředníkem se v těchto případech nakonec stala služba BankID,[33] provozovaná společností Bankovní identita, a. Tato zabezpečená služba nabízí jednoduchý způsob pro ověření identity občana. Využívá možností přihlášení, které již má občan v bankovnictví nastavené; to se liší podle konkrétní banky. Soukromoprávní subjekt (e-shop, pojišťovna, knihovna atd.), který chce BankID pro identifikaci svých klientů využívat, musí uzavřít smlouvu s Bankovní identita, a. s.

Národní bod pro identifikaci a autorizaci (NIA) byl zřízen zákonem č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, jako nástroj pro bezpečné a zaručené ověření totožnosti uživatele online služeb poskytovaných zejména veřejnou správou. V minulosti se o využití NIA pokusila již Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje. Bohužel se ukázalo, že knihovny nejsou považovány za orgán veřejné moci vzhledem k tomu, že podle knihovního zákona nemají povinnost zjišťovat totožnost a nevztahuje se na ně tedy ustanovení § 2 zákona č.

Při současném znění knihovního zákona a zákona o elektronické identifikaci tak není možné, aby knihovny NIA využívaly. Do návrhu novely knihovního zákona se proto dostal bod, který by měl knihovnám pomoci v právu využívat NIA, nicméně vzhledem k délce legislativního procesu je otázkou, kdy bude novela knihovního zákona schválena. Pokud tedy knihovny chtějí ve vztahu ke svým uživatelům více využívat elektronickou identitu, je bankovní identita (např.

tags: #krajska #knihovna #zlin #domacnost #bez #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Praktické tipy pro třídění odpadu
• Recenze obojků proti blechám
• Efektivní nakládání s odpady
• Problémy s EGR ventilem
• Třídění odpadu