Emisní normy pro krbová kamna v České republice a Evropě

Při spalování tuhých paliv v lokálních topeništích, jako jsou krbová kamna, krby, sporáky a kachlová kamna, dochází k emitování znečišťujících látek. Proto jsou postupně v jednotlivých zemích EU přijímány různé zpřísňující požadavky na emise a účinnost. Požadavky jsou cíleny hlavně na výrobce či dovozce spalovacího zařízení, kteří musí prokázat jejich splnění při uvedení na trh (certifikaci).

Cílem tohoto článku je přinést přehled platných a plánovaných požadavků a také provést jejich srovnání.

Krbová kamna a legislativa

Krbová kamna, krby, sporáky a kachlová kamna nepochybně patří k tepelným zařízením, které dokážou přinést do domácností tepelnou pohodu za rozumnou cenu a současně potěšit pohledem na plápolající oheň. Proto je zájem o tato zařízení poměrně značný.

Spalování tuhých paliv je vždy doprovázeno produkcí znečišťujících látek a obecným cílem by mělo být snížit jejich množství na přijatelnou úroveň. Jedním z nástrojů ke snížení množství vypouštěných znečišťujících látek jsou legislativní požadavky na spalovací zařízení a palivo, které jsou uplatňovány při certifikaci spalovacích zařízení, příp. při jejich provozu.

Článek se zabývá platnými požadavky na emise znečišťujících látek a účinnost spalovacího zařízení, které jsou legislativně vyžadovány jak v celé EU, tak přísnějšími limity, které platí v Německu a Rakousku, které představují evropské leadery v této oblasti. Protože jsou jednotlivé limity vyjadřovány v různých jednotkách a při různých podmínkách (referenční obsah O2) jsou v tomto příspěvku limity přepočteny tak, aby bylo možné provést jejich porovnání a zodpovědět otázku, jak se liší a kde jsou požadavky nejpřísnější.

Čtěte také: Kompost a zahrada

Obecné požadavky a normy

Obecně můžeme říci, že se budeme věnovat spalovacím zařízením, sloužícím hlavně k vytápění místnosti (případně k vaření), ve které jsou umístěny. Zpřísnění obecných limitů pak přinášejí v jednotlivých státech různé vyhlášky a nařízení, případně dobrovolné ekologické známky.

Při uvedení výše uvedených spotřebičů na trh se obecně v Evropě provádí zkoušení dle norem EN 13229, EN 13240, EN 12815, EN 14785 a EN 15250, u níž se nyní připravuje revize. Co se týká postupů zkoušení i emisních limitů, jsou si normy velice podobné. Emisní limity musí dle norem plnit spotřebiče jen při jmenovitém výkonu (kromě spotřebičů na dřevní pelety, které mají odlišné limity při sníženém výkonu).

Emisní limity v České republice

Česká republika přebírá limity z výše uvedených norem. U lokálních topenišť s vodním výměníkem pro připojení do systému ústředního topení navíc zákon č. 201/2012 Sb. stanovuje emisní limity pro CO a prach (TZL) dle přílohy č. 10 zákona č. 201/2012 Sb. - o ochraně ovzduší.

Základní požadavky na emise a účinnost stanovují normy ČSN EN 13229, ČSN EN 13240, ČSN EN 15250, ČSN EN 12815 a ČSN EN 14785.

Pro lokální topeniště určené pro připojení na teplovodní soustavu ústředního vytápění (např. krbové vložky nebo kamna s vodním výměníkem), platí emisní limity pro CO a prach (TZL) dle přílohy č. 10 zákona č. 201/2012 Sb. - o ochraně ovzduší.

Čtěte také: Jak na ekologické čištění kamene?

Od ledna 2018 dojde k dalšímu zpřísnění a bude možné prodávat pouze lokální topeniště (vztahuje se pro zdroje určené pro teplovodní soustavu ústředního vytápění), které splní požadavky uvedené v tab. č. 3 (včetně těch které mají příkon menší než 10 kW).

Norma ČSN EN 303-5:2012 kategorizuje zdroj dle jeho výkonu, zatímco zákon č. 201/2012 Sb. - o ochraně ovzduší kategorizuje zdroj dle jeho příkonu (jedná se o celkový příkon zařízení) a rozděluje limity pro kotle a lokální topeniště dle rozdílného referenčního kyslíku. Pro kotle je hodnota referenčního kyslíku 10 % a pro lokální topeniště 13 %.

Povinnosti provozovatelů

Zákon č. 201/2012 Sb. - o ochraně ovzduší nově zavádí povinnosti pro provozovatele spalovacích zařízení. Zákon zakazuje ve všech spalovacích zařízeních do příkonu 300 kW spalování lignitu, hnědého energetického uhlí a kalů (dle § 17 odst. 5). Dále se na všechny spalovací zařízení vztahuje ustanovení o přípustné tmavosti kouře (dle § 17 odst. 1). které je ale obtížně aplikovatelné z důvodu střídání dne a noci a také s ohledem na výjimku v době zátopu.

Pro stacionární spalovací zdroje na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, je provozovatel povinen dle § 17 odst. h) provádět jednou za dva kalendářní roky kontrolu technického stavu a provozu spalovacího zařízení prostřednictvím osoby, proškolené výrobcem zařízení a oprávněné k jeho instalaci (odborně způsobilá osoba).

Od září 2022 (dle § 41, odst. 16) bude možné provozovat pouze taková zařízení (nejen kotle, ale i lokální topeniště pro připojení na teplovodní soustavu ústředního vytápění o celkovém příkonu od 10 do 300 kW), která splňují požadavek dle přílohy č. 11 (hodnoty jsou shodné s tab. č. 2). Staré, dnes používané zařízení v této dimenzi by neměly být po tomto termínu používány. V opačném případě lze uložit pokutu 50 000 Kč dle § 23, odst. 2 b).

Čtěte také: Postup likvidace kamen

Na již instalovaná lokální topeniště (např. krbová kamna, sporáky) nebo zdroje s vodním výměníkem, které mají celkový příkon zařízení do 10 kW, se tyto změny nevztahují.

Pro zařízení uvedená do provozu od 25. 11. 2009 do 1. 1. 2015 platí emisní limity a minimální účinnosti uvedené v tab. č. 4., tzv. Stufe 1. Po 1. 1. 2015 dojde ke zpřísnění limitů - viz tab. č. 4., tzv. Stufe 2.

Emisní limity v Rakousku

V Rakousku jsou emisní limity upraveny dohodou 15a B-VG, požadované hodnoty jsou uvedeny v tab. č. 5. Tyto hodnoty musí splnit každé spalovací zařízení (všechny velikosti) při zkouškách při jmenovitém výkonu.

U spalovacích zařízení s jmenovitým výkonem nad 8 kW musí být splněny limity nejen při jmenovitém výkonu, ale pro CO, OGC a účinnost také při sníženém výkonu (50 % Pjm u ručně obsluhovaných, 30 % Pjm u automaticky obsluhovaných).

Minimální účinnosti zařízení jsou uvedeny v tab. 6.

Srovnání limitů

Pro možnost porovnávání emisních limitů platných v různých zemích je důležité mít tyto hodnoty vyjádřeny ve stejných jednotkách (koncentrace mg/m3N nebo emisní faktor mg/MJ) a také vztaženy na stejné srovnávací podmínky - referenční obsah kyslíku, suché spaliny při normálních podmínkách.

V Rakousku jsou limity uváděny jako emisní faktor vztažený na energii obsaženou v palivu, na rozdíl od ČR a Německa, kde jsou limity uváděny jako koncentrace vztažené na objem suchých spalin. Srovnání limitů je tedy nutno provádět přepočtem přes výhřevnost paliva a množství spalin, vzniklých spálením 1 kg paliva.

Srovnání požadavků na spalovací zařízení platné v jednotlivých zemích je uvedeno jako tab. č. 7.

Srovnání limitů ukazuje, že nejkomplexněji sleduje emise znečišťujících látek Rakousko.

Tabulky

Tab. č. 2: Minimální emisní požadavky na lokální topeniště s vodním výměníkem na tuhá paliva o jmenovitém příkonu do 300 kW dle příl. 10, zák. č. 201/2012 Sb.

Tab. č. 3: Minimální emisní požadavky na lokální topeniště na tuhá paliva o jmenovitém příkonu do 300 kW, které slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu, dle příl. 10, zák. č. 201/2012 Sb.

Tab. interiérové topidlo bez násypné šachty (krátkodobý spal.)

Tab. interiérové topidlo s násypnou šachtou (dlouhodobý spal.)

Tab.

Tab.

Tab.

Tab.

tags: #krbová #kamna #emise #normy

Oblíbené příspěvky:

• Jan Amos Komenský a vzdělání
• Jak žít udržitelněji
• Animismus a příroda
• Recenze Dotek Přírody Liberec
• Zastoupení a podmínky ekologických ploch