Ekologie dřevostavby vs. zděné stavby: Srovnání a fakta

V dnešní době se vyvíjí čím dál větší tlak na ekologický aspekt bydlení. Lidé hledají domov, kde minimalizují provozní náklady a kladou nároky na dlouhou životnost a udržitelnost materiálů stavby. V posledních dvou letech nám inflace zapříčinila vysoký růst cen energií. Není to však jen o penězích. Ekologické stavby by měly splňovat také fakt, že všechny použité materiály nám přispějí ke zdravějšímu životu.

Budete stavět a rozhodujete se, zda to bude zděný dům nebo dřevostavba? Obě tyto stavební technologie jsou od sebe odlišné v mnoha ohledech, budí emoce a zejména dřevostavby najdou v laické i odborné veřejnosti své zastánce i odpůrce.

Dřevo jako ekologický materiál

Dřevo je mnohostranně výjimečný materiál. Můžeme tvrdit, že je obnovitelný, jelikož pochází z lesů, které lze znovu zalesnit. Během svého růstu dřevo absorbuje oxid uhličitý. Jeho výroba vypouští méně skleníkových plynů do atmosféry než například výroba betonu či oceli. V porovnání s jinými stavebními materiály má nízkou uhlíkovou stopu - co to znamená?

Po skončení životnosti může být dřevo recyklováno nebo využito jako biologicky rozložitelný materiál. Dřevo má navíc i skvělé izolační vlastnosti a to i ty zvukové! Dřevostavby vyžadují mnohem méně energie na vytápění i chlazení a tím snižují svou celkovou ekologickou stopu.

Ekologický přístup k dřevostavbám

Existuje řada dalších technologií a designových prvků, které lze integrovat do dřevostaveb s cílem maximalizovat jejich udržitelnost a ekologické přínosy. Jedním z nejčastějších doplňků jsou fotovoltaické panely. Umožňují využívat obnovitelnou energii ze slunečního záření k výrobě elektřiny, která stíhá pokrýt většinu potřeb elektřiny domácnosti v letních měsících.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Dalším ekologickým prvkem může být například čistička vody, která umí recyklovat a znovu použít dešťovou nebo odpadní vodu. Slyšeli jste už o zelených střechách? Tyto střechy pokrývají rostliny, které nejenže poskytují estetický a přírodní vzhled domu, ale mají také řadu ekologických výhod. Snižují tepelné zisky a ztráty a zlepšují izolační vlastnosti domu. Absorbují srážkovou vodu a tím pomáhají proti přetížení místních kanalizací.

Respektujeme přírodu jako celek. Víme, jak základy domu mohou často zemi nenávratně poškodit a proto spoustu našich dřevostaveb instalujeme na zemní vruty, abychom minimalizovali zásahy do půdy a přírodního prostředí při usazování domu.

Výhody zemních vrutů

• Umisťování dřevostaveb na zemní vruty eliminuje potřebu tradičních základových konstrukcí, jako jsou například ty betonové.
• Zemní vruty jsou instalovány pomocí speciální techniky, která nevyžaduje hluboké zákopy ani velké stavební stroje.
• Neznehodnotí pozemek a zachovají strukturu pro rostliny a živočichy v okolí.
• Jejich instalace trvá pouze pár hodin a můžete je ihned zatížit domem.
• Jsou ekonomicky výhodnější než tradiční způsoby založení stavby a umožňují snadnější přemístění nebo přestavbu konstrukce v budoucnosti.

Srovnání dřevostaveb a zděných staveb

Cihla je cihla, aneb zažitá tradice kvality. Zděné stavby mají v Česku tradici a jedná se o zaběhlý stavební systém. Na dnešních stavbách však namísto tradičních pálených cihel uvidíme spíše moderní a mnohem křehčí keramické a pórobetonové tvárnice. Historické tvrzení, že cihla je prostě cihla v dnešní již není úplně platné. Dřevostavby naopak dříve trpěly jasnými nedostatky především proto, že neexistovaly specializované materiály. Tyto časy jsou ale dávno za námi a obě technologie stavění jsou v současnosti kvalitativně srovnatelné.

Životnost a odolnost

O životnosti zděného domu se přít rozhodně nemusíme, pokud však u dřevostavby dodržíme základní konstrukční zásady a ochráníme ji od vlhkosti, bude její životnost zcela srovnatelná. Je ale pravdou, že s dlouhodobým zatékáním např. v koupelně si dřevostavba poradí hůře, než zděná stavba. Statická a konstukční odolnost v rámci samotné stavby a vnějších vlivů (sníh, vítr) je u zděné stavby a dřevostavby na stejné úrovni. V rámci požární odolnosti samotné dřevo sice odolává hůře ohni, je však většinou skryté v konstrukci pod nehořlavým opláštěním. V tomto případě má dřevostavba poměrně dobré výsledky požární odolnosti.

Akustika, energetická náročnost, komfort

Zděné konstrukce jsou akusticky na lepší úrovni, než konstrukce dřevostavby. Přestože majitelé dřevostaveb horší hlukové poměry mezi místnostmi nepozorují, zejména u stropů je potřeba počítat s menší odolností v rámci kročejového hluku. Tepelná obálka současných staveb musí být kvůli úspoře tepla na velmi dobré úrovni. Právě z toho důvodu se rozdíly mezi dřevostavbu a zděnou stavbu zcela stírají. Spotřebovaná energie na vytápění je stejná, rozdíl v tepelné akumulaci se zde nijak neprojeví ani v zimě při kontinuálním vytápění, ani v létě při přehřívání. Veškeré diskuze na toto téma jsou tak zcela zbytečné, v obou stavbách je totiž komfort srovnatelný.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Rychlost a cena výstavby

Realizace dřevostavby je skutečně rychlejší a plynulejší. Není však pravdou, že se celý dům dá postavit za 3 měsíce, nejrychlejší realizace dřevostavby na klíč se pohybují spíše na úrovni 6 měsíců a více. V případě zděného domu se nejrychlejší realizace na klíč pohybuje okolo 12 měsíců, tato lhůta se ale většinou v praxi protáhne. Dřevostavby a zděné domy jsou na tom v rámci jejich ceny srovnatelně. Rozhodně neplatí, že náklady na pořízení dřevostavby jsou levnější a je to ekonomičtější řešení.

Srovnání obou technologií v bodech

Zděná stavba:

• tradiční materiál a dostupná (zažitá, prověřená) technologie
• širší portfolio dodavatelů
• lepší akustické vlastnosti stavby
• omezeně lze použít i pro části stavby pod terénem
• realizace vhodná také svépomocně, u dřevostavby spíše dodavatelsky

Dřevostavba:

• kratší a racionální výstavba bez technologických přestávek
• nižší tloušťka obvodových i vnitřních stěn - úspora plochy
• větší flexibilita konstrukce a dispozice, i v rámci rekonstrukce
• jednodušší a jistější proces nacenění, zasmluvnění a realizace celé stavby
• v budoucnu jednodušší recyklace či likvidace stavby
• ekologie stavby

Dřevostavby a zděné domy v číslech

Podle nejnovějších dat z roku 2024 se dřevostavby podílely 13,6 % na všech novostavbách rodinných domů v České republice. Dlouhodobě jejich popularita roste díky rostoucímu povědomí o ekologických a energetických výhodách. Zděné domy stále dominují trhu s podílem 86,4 %, protože vám zaručují vysokou stabilitu, dlouhou životnost a minimální nároky na údržbu.

Víte, že rozdíl v celkových nákladech na bydlení může být až 30 %? A že dřevostavba se dokáže zahřát už za 30 minut, zatímco zděný dům potřebuje až 3 hodiny?

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

Pohled výrobců zdicích materiálů

Na strategický dokument s názvem „Surovinová politika pro dřevo“ reaguje skupina výrobců zdicích materiálů zastoupená společnostmi HELUZ cihlářský průmysl, a. s., PORFIX CZ, a. s., Wienerberger, s. r. o., a Xella CZ, s. r. o. K žádosti o zvážení revize Surovinové politiky pro dřevo, kterou skupina zaslala Ministerstvu obchodu a průmyslu, Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu zemědělství a Ministerstvu financí, v přílohách přikládá několik studií, které prokazují, že ke zvýhodnění dřevostaveb neexistuje žádný důvod.

Studie jsou založeny na ověřených údajích, standardních výpočtech a metodách. Na jejich základě výrobci zdicích materiálů dokazují, že zděné stavby z cihel či pórobetonu jsou z pohledu dopadů na životní prostředí přinejmenším srovnatelné s dřevostavbami, resp. v delším časovém horizontu (který se u zděných staveb s ohledem na jejich delší životnost předpokládá) dokonce vykazují lepší výsledky.

Studie srovnává rozdílné obálky budov (Uem = 0,27 W/m2K vs. Při 50letém životním cyklu má dřevostavba oproti cihlovému domu větší environmentální dopady. Sledovaného cíle v podobě ochrany životního prostředí, resp.

Výrobci deklarují udržitelnost svých materiálů prostřednictvím environmentálního prohlášení o produktu (EPD), které slouží jako zásadní kritérium při environmentálním hodnocení materiálů pro konstrukci budov. V České republice však výrobci dřevostaveb EPD pro své použité materiály, ze kterých jsou konstruovány, k dispozici nemají, zatímco u cihel transparentní EPD najdeme s deklarovanou životností 150 let.

Pokud by výrobci cihel vyráběli materiály se srovnatelně krátkou životností, jako se odhaduje u dřevostaveb, z krátkodobého obchodního hlediska by to bylo výhodné - znamenalo by to opakovaný odbyt. Výrobci materiálů s nižší životností totiž mohou spoléhat na častější obměnu a vyšší spotřebu, což však jde proti principům udržitelnosti. Pokud se takové materiály musí v horizontu 150 let několikrát nahrazovat, znamená to opakovanou výrobu, renovaci, transport a instalaci, což celkovou uhlíkovou stopu stavby dramaticky zvyšuje.

Odolnost zděných konstrukcí

Zděné konstrukce mají průměrnou životnost až 100 let, přičemž pravidelnou údržbou se tato doba prodlužuje. Zdivo je ve vysoké míře recyklovatelné. Při recyklaci se z něho neuvolňuje CO2, naopak některé materiály dokonce vážou do své struktury značné množství CO2.

Zděné konstrukce v kombinaci se železobetonovými prvky jsou stabilní a odolné vůči zatížení větrem. Zdicí stavební materiály jsou nehořlavé a zabraňují šíření požárů. Můžeme se tak spolehnout na jejich bezpečnost.

tags: #ekologie #drevostavby #vs #zdene #stavby

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro třídění plastů s lisem
• Podrobnosti o úniku dusičnanu amonného
• Rozdíly mezi environmentální geografií a environmentalistikou
• Kolik zaplatit za STK a emise u dieselu
• Zdravotní rizika masek