Morče v přírodě: Výskyt a potrava

Morče domácí (Cavia porcellus) je oblíbený drobný savec z čeledi morčatovitých (Caviidae) s kompaktním tělem, krátkýma nohama a bezocasým zakončením. Dospělci dosahují hmotnosti 700 gramů až 1,2 kilogramů a délky těla 20 až 30 centimetrů. Tělo je pokryté hustou srstí, která může být krátká, polodlouhá nebo dlouhá, zbarvení je velmi variabilní - bílé, hnědé, černé, strakaté nebo kombinované.

Morče domácí patří do řádu hlodavců (Rodentia) a čeledi morčatovitých (Caviidae). Charakteristickými znaky jsou krátké končetiny, bezocasé tělo, specializované zuby přizpůsobené okusování rostlin a silně vyvinutý smysl pro čich a sluch.

Příbuznost a výskyt

Morče domácí pochází z jihoamerických divokých morčat, domestikace probíhala v oblasti And před více než 3 000 lety. Dnes je rozšířeno po celém světě, chová se jako domácí mazlíček, vzdělávací zvíře nebo laboratorní model.

Morče domácí je příbuzné osmákům degu a činčilám. Nejbližšími příbuznými morčat jsou nutrie, dikobrazi a kapybary. Přestože je čeleď morčatovití (Caviidae) nevelká skupina čítající 12-14 druhů hlodavců, patří k nejvýznamnějším zástupcům jihoamerické fauny. Tato čeleď se rozděluje na dvě podčeledi - morčata (Caviinae) a mary (Dolichotinae). Známá je mara slaništní (Dolichotis salinicola) a v zoologických zahradách hojně chovaná mara stepní (Dolichotis patagonum).

Morče divoké (Cavia aperea) se vyskytuje v Brazílii, Paraguay, Bolívii, severní Argentině a v Peru po obou stranách And. Délka jeho těla se pohybuje okolo 20 - 30 cm. Je to společenský živočich, tvoří malé skupinky okolo 10 jedinců. Geograficky je morče rozšířeno do poměrně veliké nadmořské výšky, v Peru se vyskytuje v horách až do 4000 m n. m. Žije na křovinatých a travnatých plochách.

Čtěte také: Zdravý chov morčete

Historie chovu

Již před 5000 lety chovali staří Inkové morčata jako domácí zvířata, avšak hlavním důvodem jejich chovu bylo maso. Ve Španělsku a Jižní Americe se morčata pro tyto účely chovají dodnes. Již po objevení Ameriky roku 1492 se první morčata dostala do Španělska a Portugalska, odtud poté do Anglie a Holandska.

Morče je využíváno především pro laboratorní účely, aby se tak pomohlo pokroku a výzkumu v medicíně. Jako pokusné zvíře se používá mimo jiné při vývoji léků proti tuberkulóze, záškrtu a léků proti alergiím, protože na alergeny reaguje podobně jako člověk. Využití morčete a dalších zvířat se stále rozšiřuje. Morče nyní nachází své uplatnění v zooterapeutických programech pro děti a seniory. Je tomu předurčeno především malým vzrůstem, povahou a denní aktivitou.

Plemena a zbarvení

Bylo vyšlechtěno velmi mnoho zajímavých mutací morčat. Barevně jsou morčata velmi rozmanitá, mohou být jedno až tříbarevná. Divoké zbarvení morčat se nazývá „aguti“. Tato barva se dá srovnat se zbarvením divokého králíka nebo zajíce. U šlechtěných morčat najdeme zbarvení aguti zlatý, šedý, stříbrný, skořicový nebo lososový.

Za zmínku stojí i akromelanisticky zbarvená morčata. Jsou to zvířata s tmavými koncovými částmi těla. Rodí se bílá a později jim začne srst kolem čenichu, uší a končetin černat nebo hnědnout. Oko je u této formy nepigmentované, působí tedy jako červené.

Plemena morčat rozdělujeme podle srsti na krátkosrstá, dlouhosrstá a bezsrstá. Bezsrstá plemena jsou stále raritou, existují dvě - morče skinny a baldwin. Morče skinny má zbytky srsti na čumáku a tlapkách, kdežto baldwin je holý úplně.

Čtěte také: Morčata: význam a péče

Chov morčat

Morčata jsou společenská zvířata, proto je třeba je chovat minimálně ve dvou. Samice se mezi sebou obvykle snáší dobře, ještě lépe pokud jsou kastrované. Roztržky mezi nekastrovanými samicemi se mohou objevovat v období ovulace, což je každých 15 dní. Pokud by se samice hodně hašteřily, kousaly, praly, nepouštěly se ke krmení a zabíraly si navzájem domeček (domečků by ale mělo být tolik, kolik je morčat), pak k nim můžete pořídit kastrovaného samečka.

Taková skupinka odpovídá té, kterou morčata tvoří v přírodě. Chovat samce ve dvou je možné pouze v případě, že jsou kastrovaní, ale ani tak není jistota, že se snesou. Znám spoustu kastrovaných samečků, kteří se od sebe museli oddělit kvůli neustálým nepokojům. Pokud samce jednou oddělíte, již je k sobě nedávejte, jen byste jejich boje umocnili. Morčata by se neměla chovat samotná. Pokud vám v páru jeden jedinec uhyne a ten zbylý je již starý, pak mu pořiďte morče hned po odstavu. Chov morčat je obecně jednoduchý, morčata doporučuji i dětem, aby se naučily vztahu ke zvířatům a zodpovědnosti za ně. Samozřejmě je třeba na děti dohlížet, vést je k respektu ke zvířatům a péči o morčata je naučit.

Morčata jsou velmi klidná, ráda se mazlí, občas na člověku i usnou. Morčata nemají vyvinutý reflex obrany kousáním, proto se nemusíte bát, že by vám nebo dítěti ublížila. Jestli si pořídíte samice nebo samce, je na vás. Samci bývají větší (záleží na plemeni), dosahují váhy přes 1 kg. Samice jsou menší, mívají okolo 850 g a jsou celkově jemnější, mají i jemnější srst.

Smysly a komunikace

Celkem má morče 20 zubů. Morčata mají i mléčné zuby, ty ale odpadají už v děloze a mění se na trvalý chrup. Zuby morčat mají neukončený růst.

Čich morčat je velmi dobře vyvinutý, pomáhá jim nejen při rozpoznání příslušníků vlastní skupiny, ale i při hledání nebo vybírání si potravy. Morče má dichromatické vidění, to znamená, že má fuknční dva druhy čípků, morče tak rozlišuje odstíny modré a žluté barvy.

Čtěte také: Morčata: život a chov

Morčata ve skupině mezi sebou komunikují čichem, hmatem a zrakem, ale ani jejich hlasová komunikace se nedá opomenout. Ze smyslů vyniká u morčete sluch, je to živočich audiosenzitivní. Nejcitlivěji morčata vnímají zvuky o rozpětí 500 až 8 000 Hz. Jsou však schopná slyšet i vysoké frekvence. Při některých vysokofrekvenčních zvucích morčat dosahuje frekvence až ultrazvukových vln, komunikace v ultrazvuku však pro morčata nemá žádný význam.

Zvuky morčat

Morčata vydávají celkem 11 zvuků. Zvuky morčat se dělí na zvuky přivolávající ostatní členy skupiny, zvuky udržující kontakt s ostatními jedinci, zvuky, kterými se jednotliví členové skupiny vítají, stresové zvuky a zvuky výstražné. Nejčastějšími zvuky morčat jsou Chut, Chutter, Low Whistle, Whistle, Whine, Squeal, Purr a Drrr.

• Zvuky Chut a Chutter dělají jak mladí, tak dospělí jedinci. Jedná se o takový čutavý zvuk, který morčata vydávají, když pobíhají po kleci nebo objevují něco, co neznají. Tímto zvukem dávají morčata najevo ostatním svou přítomnost, ostatní na jejich povídání odpovídají stejným zvukem.
• Zvuk Low Whistle je opět velice častý jak u mláďat, tak u dospělých morčat. Je to takový nedokončený Whistle, tedy vysokofrekvenční hvizd. Mláďata nebo i adolescentní morčata tak volají matku nebo či ostatní sourozence.
• Whistle však můžete slyšet i v případě, že jsou vaše morčata zvyklá, že když zašustí sáček nebo bouchnou dveře lednice, dostanou jídlo. Zvířata tímto zvukem morčata také reagují na predátory a varují tak před nimi ostatní členy skupiny na kratší vzdálenost. Pokud se jedná o Whistle s výstražnou funkcí, reagují na něj morčata úprkem do úkrytu. To samé udělá i vokalizující morče. Tím, že ostatní členy skupiny varuje, upozorňuje tak predátora na sebe, a tak musí utíkat rychle, což morčatům obecně nedělá problém. Morčata u tohoto zvuku hodně otevírají tlamičku.
• Scream je zvuk, který zvíře dává najevo silnou bolest a obrovský strach. Zní jako Whistle, jen je silnější a mnohdy o něco delší.
• Zvuky Whine a Squeal jsou zvuky nelibosti, nejčastěji je uslyšíte, když morče pohladíte po zadečku v protisměru růstu jeho srsti. Morče u toho většinou nadskakuje, nelíbí se mu to. Tento zvuk může vydávat morče i u stříhání drápků.
• Zvuky Purr a Drrr jsou velmi podobné. Purr možné je slyšet, když si samec namlouvá samici nebo při páření. Drrr je varovný signál na krátkou vzdálenost a morčata ho vydávají např. když zacinkáte klíči.
• Chirrup je zvuk leknutí a zároveň varovný signál, kterým morčata varují ostatní jedince na delší vzdálenost. Varovaná morčata na něj většinou reagují strnutím, protože nebezpečí je daleko, je tedy výhodnější se nehýbat a mlčky pozorovat, co se kolem děje.
• Tweet, který vydávají mláďata při sání mléka a je naším uchem těžko zachytitelný.
• Song. Zpravidla se vyskytuje u odpočívajících, někdy ležících zvířat, a zní jako zpěv ptáků. Není ještě prozkoumáno, co takovým zvukem morče říká.

U morčat můžete slyšet taky cvakání zuby. Takové jemné poskřipování zuby například při hlazení nebo usínání je zvuk libosti, oproti tomu hlasité cvakání či vrzání zubů u morčete může značit bolest.

Jak vybrat morče

Morče nikdy nekupujte ve zverimexu, na burze či na inzerát, ale pouze od registrovaného chovatele pod chovatelskou stanicí. Morčata velmi rychle pohlavně dospívají, obvykle se tedy stává, že si domů ze zverimexu přinesete již nakrytou samičku, která do pár dní porodí. Morčata se navíc rodí vyvinutá, a tak je množitelé brzy oddělují od matky a prodávají je mnohem dříve, než by správně měli. V případě pořízení morčete z chovatelské stanice, máte navíc větší jistotu zdraví morčete. Do budoucna tedy můžete ušetřit nemalé peníze za veterinární zákroky.

Pokud si pořídíte morče ve zverimexu nebo od někoho, komu se zrovna doma narodila mladá morčata, s největší pravděpodobností vám brzy začne nepříjemné kolečko běhání po veterinách - nejčastější jsou kožní parazité a jiné kožní problémy, jako třeba plíseň, kterou od morčete může chytit i dítě nebo citlivější lidský jedinec. V pozdějším věku se přidávají další zdravotní problémy, jako jsou přerostlé zuby, cysty, nádory, problémy s očima či artróza kloubů. Účet u veterináře se pak může za život morčete vyšplhat na desetitisíce.

Správný chovatel chovatelské stanice by se měl předem zajímat o to, jak a kde bude morče bydlet, jaké máte zkušenosti s morčaty a obvykle přibalí i vzorek krmení, na které je morčátko zvyklé. Předá vám nebo pošle průkaz původu (PP) morčete. Cena za morče bývá od 1000 do 2000 Kč v závislosti na pohlaví, typu a zbarvení morčete.

Bydlení pro morče

Morče hladké či rozetové je možné chovat v kleci, ale pro bezsrsté skinny morče je lepší využít plastový box. Minimální rozměry klece/boxu pro dvě morčata jsou 120 × 60 × 50. Čím více morčat, tím delší a širší by klec/box měli být.

Každá klec pro morče by měla být vybavena minimálně seníkem, miskou na krmení, napáječkou na vodu a domečkem. Morčata se ráda schovávají, tak jim tu možnost dopřejte ať už zmíněným domečkem nebo třeba dřevěným mostem. Nabídněte morčatům produkty z přírodních materiálů, tedy ze dřeva, proutí, sisálu, lufy, ratanu, mořské trávy nebo vodního hyacintu. Na rozdíl od králíčků se morčata nenaučí chodit na záchod, obvykle si pro tuto potřebu vyberou domeček, hamaku nebo všechny rohy klece, takže záchůdek není třeba pořizovat. Klec pro morče by měla být vybavena jednoduše, neměla by být přeplácaná. Morčata navíc změny v kleci moc nevítají, jsou velmi konzervativní. Největší radost jim uděláte společností druhého jedince.

Zároveň by se morčata v kleci neměla nudit. V případě, že se morče nudí, začne kousat mříže, a tím si může způsobit zlomení řezáků. Morče by mělo bydlet v místnosti, kde je stálá teplota vzduchu mezi 18 a 24°C a jeho relativní vlhkost 50-60 %. Jak poznáte, že je morčeti zima nebo horko? Obvykle se takové morče méně pohybuje a méně žere. Klec nebo box s morčaty byste měli umístit někam, kde je klid, ne na zem kvůli otřesům při chůzi a rozhodně ne do průvanu, k topení nebo na přímé slunce. Taky se nedoporučuje morče chovat v kuchyni kvůli zvýšené vzdušné vlhkosti při vaření. Za sebe nedoporučuji ani chovat morčata v ložnici, protože bývají hlučná i v noci.

Jako podestýlka pod morčata se mi nejvíce osvědčil Asan, ale počítejte s tím, že je dražší. Případně můžete zkusit dřevěné pelety a na ně dát vrstvu hrubých bezprašných hoblin. Osobně morčata čistím denně tím způsobem, že vyhazuji znečištěná místa v kleci a podestýlku případně dosypu. Jednou za týden až 10 dní pak celou podestýlku vyměním a klec/box umyju a vydesinfikuju. Jedině tak se dá předejít zápachu od morčat. Pokud budete morčata čistit jednorázově jednou týdně, tak počítejte s tím, že budou dosr cítít, o to výrazněji v letních měsících. Navíc některá morčata mohou být citlivá na amoniak z moči a mohou kýchat.

Výživa morčat

Morčata jsou i v krmení poměrně konzervativní. Pokud se jako malá něco nenaučí jíst, už nikdy to s největší pravděpodobností jíst nebudou. Základem krmené dávky morčete je seno, tráva a bylinky. Jako doplněk se podává zelenina a ještě méně granule.

Ve výživě morčat je velmi důležité zmínit potřebu doplňování vitamínu C (kyseliny L-askorbové). Morčatům totiž chybí enzym L-gulonolaktonoxidáza, a proto si ho stejně jako my a další primáti nejsou schopna sama vyrábět a je třeba jim ho do stravy přidávat. V minimálním množství bývá vitamín C obsažen již v granulích pro morčata. I seno, pampelišky, ovoce a zelenina morčatům tento vitamín poskytnou. Morčata však nemohou získat dostatek vitamínu C ze stravy, je třeba jim ho doplňovat vitamínovými kapkami, které se jim dávají injekční stříkačkou přímo do tlamy nebo se jim kapou na zeleninu. Vitamín C totiž z vody rychle vyprchá a navíc mizí i při styku s kovovými částmi pítka. Nejlepší a nejstabilnější kapky s vitamínem C pro morčata jsou Oropharma C-VIT. Osobně tyto vitamínové kapky morčatům kapu na zeleninu a nemají s tím problém.

Morčata musí mít neustálý přístup k čerstvé vodě, některá raději pijí z misky, jiná z napáječky. Dále je třeba zmínit potřebu vitamínu D3. Pokud morče chováte doma a nevystavujete ho slunci, tedy UV záření, je třeba, abyste mu vitamín D3 doplňovali do krmné dávky, a to 400 U.I. jednou měsíčně do tlamičky, případně můžete morčeti svítit i UV lampou, kterou znáte z chovu plazů.

Seznam zeleniny vhodné pro morčata

Traviny vhodné pro morčata

• Lipnice luční: Podáváme v malém množství, nejlépe jen lístečky. Cukr: 0,17mg, Vápník: 13mg, Hořčík: 5mg, Fosfor: 10mg, Sodík: 9mg, Zinek: 0,10mg, Vitamín C: 5,4mg, Vitamín A: 337µg.
• Řebříček obecný: Zmírňuje nadýmání, působí dezinfekčně. Cukr: 0,39mg, Vápník: 103mg, Hořčík: 20mg, Fosfor: 36mg, Sodík: 42mg, Zinek: 0,23mg, Vitamín C: 19,2mg, Vitamín A: 279µg.
• Smetánka lékařská (Pampeliška): Podáváme v menším množství - protože obbsahuje velké množství vápníku, zbarvuje moč. Cukr: 0,30mg, Vápník: 117mg, Hořčík: 64mg, Fosfor: 56mg, Sodík: 4mg, Zinek: 0,81mg, Vitamín C: 18mg, Vitamín A: 264µg. Sušená 100g obsahuje: Cukr: 4,09mg, Vápník: 1597mg, Hořčík: 270mg, Fosfor: 148mg, Sodík: 25mg, Zinek: 2,69mg, Vitamín C: 2,3 mg, Vitamín A: 85µg.
• Třapatka nachová: Obsahuje: echinakosid, nenasycené alifatické složky (alkylamidy, echinocein, izobutylamidy) a polysacharidy. Při zánětech močového měchýře, působí proti průjmu. Cukr: 0,25g, Vápník: 482mg, Hořčík: 57mg, Fosfor: 71mg, Sodík: 4mg, Zinek: 0,34mg, Vitamín A: 101µg.
• Sedmikráska chudobka: Morčata mohou celou rostlinu. Cukr: 0,20mg, Vápník: 120mg, Hořčík: 21mg, Fosfor: 60mg, Sodík: 41mg, Zinek: 0,11mg, Vitamín C: 43mg, Vitamín A: 160µg.
• Měsíček lékařský: Podáváme hlavně květy, sušené i čerstvé. Nepodáváme březím samicím, jedná se o děložní stimulant.
• Lichořeřišnice větší: Podáváme předevním květy.
• Kopřiva dvoudomá: Podáváme nať v malém množství. Semínka jsou pro morčata skvělý zdravý pamlsek, zdroj živin, minerálů a vitamínů. Zadržují vodu, podporují fůnkci ledvin, jater, žlučníku i plic. Dále obsahuje 28mg draslíku, 0,19mg hořčíku.

tags: #morče #v #přírodě #výskyt #potrava

Oblíbené příspěvky:

• Sprej na vlasy s ohledem na přírodu
• Dopad technoparty na místní komunity
• Pyrolýza plastů: udržitelná budoucnost
• Hodnocení nebezpečných odpadů
• Databáze knih