Křeček džungarský: Vše, co potřebujete vědět

Křečík džungarský, vědecky nazývaný Phodopus sungorus, patří mezi malé hlodavce s tělem vejčitého tvaru, dosahující velikosti 7 až 10 cm. Jeho váha se pohybuje mezi 35 a 50 g, dosahuje maximální délky života 2 až 3 roky. Samice mají cyklus říje trvající 4 dny, březost 20 až 22 dní, a rodí 2 až 10 mláďat.

Charakteristika křečka džungarského

Křeček džungarský je charakteristický nejen svým tělem vejčitého tvaru, ale i kulatou hlavičkou, a krásně kulatýma ušima posazenými z boku hlavy. Křeček džungarský je charakteristický svými černými oblouky nad pacičkami a uhelně černým hřbetním proužkem linoucím se od hlavičky až k ocásku. V zimě vykazuje změnu srsti do krásné chundelaté bílé barvy. Existují 3 barvy: přírodní (agouti), safírová (sapphire), perlová (pearl).

Teritorialita a chov

Jeho teritoriální povaha znamená, že se ve volné přírodě setkává s jedinci opačného pohlaví pouze v době páření. Křeček džungarský je velmi teritoriální a samostatně žijící jedinec a ve volné přírodě se s jedincem opačného pohlaví setkává jen v době páření. V zajetí je důležité každého křečka džungarského chovat ve vlastní ubikaci, i když se zdá, že spolu vycházejí perfektně, společné soužití je pro ně stresující a vede k potyčkám s nežádoucími následky.

Křečíci džungarští a Campbellovi byli z nevědomosti chovatelů často kříženi mezi sebou, proto jsou v dnešní době většinově nabízeni tzv. hybridní jedinci. V dnešních zverimexech bohužel nenajdete čisotkrevného křečíka džungarského. Čistokrevní džungaráci a Campbelláci jsou dostupní pouze v chovatelských stanicích. Bohužel toto mezidruhové křížení vzniká za účelem vzniku atraktivních barev, ale nese s sebou mnoho nemoci např. Čistokrevný křečík džungraský je milí, komunikativní a hraví.

Koupě křečka

Před pořízením křečka si odpovězte na těchto pár otázek:

Čtěte také: Více o životě křečků

• Zajištění potravy a bydlení: mám možnost poskytnout křečkovi kvalitní krmivo a odpovídající bydlení?
• Starost v nepřítomnosti: znám někoho spolehlivého, kdo se postará o křečka, pokud budu nemocný nebo na dovolené?
• Veterinární péče: znám v okolí veterinární pohotovost specializující se na malé hlodavce?
• Finance: jsem ochoten investovat finance v případě nemoci křečka při návštěvě veterináře?
• Klidné bydlení: mám doma klidné místo pro křečkovu ubikaci?
• Časová náročnost: budu mít možnost věnovat křečkovi dostatek času?

Pokud si na tyto otázky odpovíte kladně, máte vhodné podmínky pro pořízení křečka. Dále je důležité najít spolehlivého chovatele, od kterého získáte zdravého a vyrovnaného jedince.

Na co se zaměřit při výběru křečka?

Při výběru křečka je důležité věnovat pozornost několika faktorům:

• Zdravá srst: křeček by měl mít lesklou a huňatou srst.
• Zdravotní stav: není žádoucí, aby křeček měl zranění, stroupky nebo pupínky.
• Oblé tělo: křeček by měl mít tělo se zaoblenými tvary.
• Zdravé oči, uši, čumák, tlamička: měly by být čisté a bez výtoku.
• Čisté bříško a ocásek: opak může poukazovat na průjmové onemocnění.

Pro převoz je nutné mít vhodnou přepravku.

Po přínosu domů by měla být ubikace plně vybavená a připravená. Dále je vhodné nechat křečka nějakou dobu přivykat na nové prostředí, než se plně aklimatizuje.

Kde chovat křečka?

Pro chov křečků se nejlépe hodí klec, plastový box nebo akvárium. Při využití nižších boxů a akvárií je nutné vyrobit víko z pletiva, aby křečci nemohli uniknout, neboť jsou velmi vynalézaví.

Čtěte také: Jak se rozmnožují křečci?

Podlahová plocha by u křečíků nikdy neměla být menší než 1800cm2 (v zahraničí se z výzkumů doporučuje minimum 4000cm2 a více). Křečík džungarský by měl mít ubikaci velkou od 50x30x30 cm. Vždy platí pravidlo, čím větší podlahová plocha ubikace, tím lepší. Rozteč mříží klece by měla být co nejmenší (0,5 - 1 cm).

Jak ochočit křečka?

Ochočení křečka vyžaduje čas a trpělivost. Někteří křečci mohou potřebovat více času než jiní, a je důležité respektovat individuální dovednost každého zvířete. Zde jsou kroky, které můžete podniknout k postupnému získání důvěry:

1. Pozorování: zjistěte, kdy je váš křeček aktivní, abyste mohli vybrat vhodný čas pro ochočování.
2. Předávání potravy: pokládejte křečkovi oblíbené pochoutky, přímo na dno klece, postupně přibližujte potravu k vaší ruce. Křeček by si měl začít spojovat vaši ruku s pozitivními věcmi (jídlo).
3. Zvykání na ruku: až si křeček zvykne na přítomnost vaší ruky, zkuste položit potravu do dlaně a nechte ho z ní jíst. Pohybujte rukou pomalu a vyvarujte se prudkým pohybům, abyste ho nevyděsili.
4. Pohladit po zádech: až křeček začne žrát z vaší ruky, zkuste ho pomalu pohladit po zádech. Věnujte pozornost jeho reakcím.
5. Braní do rukou: postupně zvykejte křečka na zvedání v ruce. Dejte mu čas a nedělejte rychlé pohyby.
6. Respektujte individuální tempo: každý křeček je jedinečný, a také proces ochočení může být individuální. Respektujte jeho tempo a nespěchejte.

Smysly křečků

Pro člověka je klíčový smysl pro orientaci v okolí zrak, následovaný sluchem a nakonec čichem. U křečků je toto pořadí obrácené.

• Čich: křeček si ukládá do paměti vzory pachů, což mu umožňuje rozeznat příslušníky stejného druhu, nepřátele a svého chovatele. Křeček je schopen cítit potravu na velké vzdálenosti.
• Sluch: křečci mají velmi dokonalý sluch a jsou schopni vnímat frekvence ultrazvuku. Tato schopnost jim slouží k vnitrodruhovému dorozumívání se. Mláďata mohou pomocí neslyšitelných zvuků přivolat matku.
• Hmat: křečci se ve tmě orientují v prostoru podle hmatových fousků. Tyto speciální chloupky jim pomáhají vnímat překážky a odhadovat šířku otvorů nebo průlezů.
• Zrak: i když se křečci vyznačují noční aktivitou, jejich zrak není příliš vyvinutý. Jejich krátkozrakost jim neumožňuje na vzdálenost větší než 1 metr rozeznat detaily a barvy.

Zdraví a nemoci

I při dobré péči může křeček onemocnět, což se může projevit různými příznaky. Nejčastějším indikátorem nemoci je nechuť ke krmivu. Ztráta zájmu o krmivo u křečka, který obvykle má dobrý apetit, může naznačovat problémy.

Další možné příznaky nemoci mohou zahrnovat špinavou srst kolem ocasu, což může být známkou průjmu, nebo výskyt lysých míst v kožíšku. V případě výskytu jakýchkoliv podezřelých symptomů, by měl chovatel okamžitě kontaktovat veterináře. Veterinář provede důkladné fyzické vyšetření křečka a může případně doporučit další diagnostické testy, jako jsou krevní testy nebo rentgenové snímky. Pokud je diagnostikována nemoc, veterinář vám předepíše léčebný plán.

Čtěte také: Domácí chov křečků

Při převozu křečka k veterináři je důležité zajistit, aby byl křeček v teple.

Je možné, že tvůj křeček měl HaPV. Je to velice nakažlivá nemoc křečků. Jestli plánuješ pořízení dalšího křečka, měla by jsi vše čeho se nemocný křeček dotkl vydezinfikovat přípravkem Virkon S a rok nepoužívat. Tato nemoc se dá přenést dotykem a dokonce i pouze přes věci, kterých se nakažený křeček dotkl. Proto pokud plánuješ pořízení dalšího křečka, dříve než za rok doporučila bych vše, co tvůj křeček používal, vyhodit.

Rozmnožování

Ačkoliv může narození mláďat představovat pro chovatele jedinečný zážitek, není potřeba, aby si proces rozmnožování křeček zažil. Problematika odchovu spočívá ve více bodech.

Jedním je, že je křeček jeden z nejplodnějších savců na planetě a může mít ve vrhu i více než 15 mláďat, které může být náročné udat. Dalším problémem je neznalost genetiky a letálních (smrtelných) genů, které se mezi sebou nesmí křížit. Mohou způsobit nejen postižení mláďat (oslepnutí, řídkou srst, zarůstání řas…), ale mohou představovat i velké riziko pro samici při porodu, popřípadě poporodní problémy (neschopnost kojení). U křečků ze zverimexu a hobby chovů bohužel neznáme předky, nevíme, jaké zdravotní předpoklady si nesou a jestli nejsou příbuzní.

Zejména z těchto důvodů necháváme rozmnožování křečků na chovatelích, kteří k rozmnožování vybírají pouze zdravé a nepříbuzné jedince.

tags: #křeček #džungarský #v #přírodě #výskyt

Oblíbené příspěvky:

• O časopisu Věstník
• Katalog Odpadů a Pryž
• Proč třídit bioodpad?
• Přečtěte si více o účtování pohledávek
• Odpadkový koš push 60 l: Průvodce výběrem