Daniel Křetínský a jeho vliv na znečištění životního prostředí

22.11.2025

Půvabné středočeské město Čáslav znají studenti historie ve spojitosti s Čáslavským sněmem z roku 1421, milovníci kultury jako rodiště filmového režiséra Miloše Formana a fanoušci sportu jako místo, kde trénovala běžkyně a držitelka světového rekordu Jarmila Kratochvílová. Dnes má ale Čáslav jinou dominantu.

Silueta ale klame. Jedná se o skládku komunálního a nebezpečného odpadu, která je dobře viditelná i z historického centra. Vrchol čáslavské skládky sahá zhruba do výšky tři sta metrů nad mořem. „Oficiálně má sahat nejvýše do nadmořské výšky tři sta metrů, ale už nyní jsme vlastním geodetickým měřením zjistili, že tuto výšku nejspíše přesahuje,“ říká Veronika Jandová z místní organizace Českého svazu ochránců přírody.

Skládku, kterou v roce 1994 začalo budovat samo město, dnes vlastní firma AVE CZ odpadové hospodářství. A právě na ní se Čáslav spolu s několika dalšími obcemi snaží vymoct stamiliony, které jim dluží na neodvedených poplatcích za ukládání odpadů. Za většinu odpadu, který je zde uložen, firma neodvedla městu a státu zákonem předepsané poplatky.

Po firmě ovšem nejdou jen poškozené obce, ale také Národní centrála proti organizovanému zločinu, která proti ní zahájila v srpnu 2022 trestní stíhání za zločin krácení daně a poplatku ve výši téměř čtyř miliard korun. Deník Referendum získal k případu nové dokumenty.

Křetínský a AVE CZ: Případ čáslavské skládky

Případem čáslavské skládky se zabýváme nejen proto, že na něm lze popsat, jakým způsobem mohou firmy získat převahu nad komunální politikou a efektivně blokovat demokratické rozhodování na místní úrovni. Dalším důvodem je, že firmu AVE CZ odpadové hospodářství se svými partnery vlastní Daniel Křetínský, druhý nejbohatší Čech, uhlobaron a mediální magnát s rozsáhlým obchodním portfoliem v celé Evropě. Doposud jsme se zaměřovali především na jeho mezinárodní souvislosti.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Než se případ neodváděných poplatků dostal na stůl kriminalistům z Národní centrály proti organizovanému zločinu, potýkalo se s ním už několik let samo město. Od roku 2010 mu kontinuálně klesaly příjmy z poplatků za ukládaný odpad, na něž mají města, v jejichž katastru se skládka nachází, ze zákona nárok.

Toho si všimla Česká inspekce životního prostředí, k jejímž odpovědnostem dohled nad skládkami patří. V roce 2013 inspekce uložila firmě AVE na základě kontroly první milionovou pokutu za nesprávnou evidenci odpadů. To se pak opakovalo i v následujících letech. Inspekce zjistila, že firma odpady eviduje nesprávně, a na základě toho z nich pak neodvádí poplatky.

AVE si de facto vymyslelo, že bude ukládané odpady vykazovat pod kategorií „konstrukční prvek“ - ta ale nemá oporu v zákoně. AVE však dlouhodobě tvrdí, že ve skutečnosti tím myslí využívání odpadu. A využívání odpadu už odpadový zákon zná. Spadá však pod něj například recyklace či energetické zpracování, jinými slovy spalování. Dále zákon zná kategorii „technické zabezpečení skládky“, které od poplatků skutečně osvobozené je.

Jako technické zabezpečení skládky šlo dle tehdejší legislativy ročně vykázat až dvacet procent odpadu na skládce. Podstata této úpravy spočívá v tom, že skládku je nutné zabezpečit, aby se nesesouvala, aby z ní odpad nepoletoval do okolí a podobně. AVE svou smyšlenou kategorií „konstrukčních prvků“, na něž se podle firmy, nikoliv však podle zákona, nevztahovaly poplatky, dvacetiprocentní hranici navíc výrazně překračovalo.

Firmu na to úřady opakovaně upozorňovaly. V případě čáslavské skládky mohla vědět nejpozději od roku 2014, že odpady, které si eviduje jako konstrukční prvky, nemohou být osvobozeny od poplatků. „Jakákoliv depozice odpadů na skládce mimo schválené množství TZS (technické zabezpečení skládky - pozn. red.) je zpoplatněna,“ stojí v jednom z dokumentů, které má Deník Referendum k dispozici.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Podobně byla firma o rozporech ve své evidenci informována ve vztahu ke svým jiným skládkám v předešlých letech. V případě skládky v Nasavrkách dokonce už v roce 2007. Argumentace firmy tak není podložena právně, ale ani věcně.

Ve své prezentaci u kulatého stolu, který k tématu poplatků za skládkování svolala v únoru 2020 předsedkyně sněmovního Výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti), rozporoval logiku společnosti tehdejší čáslavský starosta Vlastislav Málek. Upozorňoval, že kdybychom postup firmy AVE akceptovali, znamenalo by to, že zajištění jednoho metru krychlového uloženého odpadu je potřeba devět metrů krychlových dalšího odpadu. „Zejména toho nebezpečného,“ upřesnil.

Energetický a průmyslový holding (EPH) a jeho aktivity

Dalším významným aspektem podnikání Daniela Křetínského je jeho Energetický a průmyslový holding (EPH). Agentura Bloomberg ve svém článku mapuje podnikání českého miliardáře Daniela Křetínského a jeho Energetického a průmyslového holdingu (EPH) v oblasti fosilních paliv. "Impérium zaměřené na fosilní paliva, jehož hodnota se odhaduje na více než 17 miliard dolarů (zhruba 365 miliard Kč), vybudoval nákupem špinavých aktiv za nízké ceny od energetických firem usilujících o dekarbonizaci," píše Bloomberg.

Agentura Bloomberg v článku připomíná například koupi německých hnědouhelných aktiv od švédské společnosti Vattenfall z roku 2016. "Během deseti let využil Křetínský tento diskrétní styl jednání k vytvoření jednoho z největších portfolií aktivit v oblasti fosilních paliv v Evropě," píše Bloomberg.

Křetínský podle agentury Bloomberg patří mezi mezi nejúspěšnější z podnikatelů, kteří se snaží vydělat na fosilních palivech v době, kdy se od nich Evropa snaží odklonit. Snaha o dosažení zisků na úkor planety podle agentury Bloomberg vynesla společnosti EPH několik nelichotivých přezdívek.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Holding EPH nicméně hledá cesty jak vydělávat peníze i na čistších zdrojích energie a tvrdí, že se do poloviny století chce stát uhlíkově neutrální. Pro investory typu Křetínského je podle agentury Bloomberg klíčovou otázkou, kdy z oblasti fosilních paliv odejít. "V nepříliš vzdálené budoucnosti přijde okamžik, kdy bude neuvěřitelně obtížné prodat tato aktiva někomu dalšímu," uvedl John Morton ze společnosti Pollination, která se zabývá ekologickými investicemi.

Biomasa jako alternativa?

Jedním z příkladů dekarbonizační strategie „fosilního“ průmyslu, která se opírá o přechod na spalování biomasy, je Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského. EPH veřejně deklaruje ambici stát se evropským lídrem dekarbonizace. Ještě v roce 2022 však data zmíněného think-tanku Ember a kampaně Europe Beyond Coal ukázala, že EPH měl v té době vůbec nejhorší dekarbonizační plán ze všech evropských energetických společností.

Plzeňská teplárenská, spoluvlastněná z 35 procent Křetínského společností EP Infrastructure (která je součástí EPH), rozvíjí už od roku 2020 projekt Dekarbonizace. V jeho rámci přechází na „méně emisní paliva“ a pracuje na „postupném odklonu od spalování hnědého uhlí“ do roku 2030.

Podobně se to má s tepelnou elektrárnou Komořany, která je ve vlastnictví United Energy (ta je součástí energetické skupiny EP Energy, jež je dceřinou společností EPH). Jak upřesnil generální ředitel United Energy Milan Boháček: „Naším záměrem je vybudování multipalivového zdroje. V roce 2021 jsme zrekonstruovali fluidní kotel K6 na 100procentní spalování biomasy, loni jsme započali výstavbu zařízení pro energetické využití odpadu EVO Komořany. Poslední jmenovaný počítá s narůstajícím podílem využití jaderné energie, stejně jako průmyslových tepelných čerpadel, ale i dlouhodobým využitím „udržitelné biomasy“.

Nicméně, je nutné poznamenat, že ne vše, co je bio, nutně pozitivně dopadá na klima či ekosystémy. Evropská unie i jednotlivé evropské státy dlouhodobě a ve velkém podporují využití dřevní biomasy v energetice a teplárenství. Skeptické hlasy upozorňují mimo jiné na to, že spalování dřevní biomasy je uhlíkově neefektivní a ve výsledku při něm uniká do atmosféry více uhlíku než při spalování fosilních paliv.

V praxi to znamená, že dřevní biomasa na jednu vyprodukovanou kilowatthodinu přidá do ovzduší přibližně o 18 procent více CO2 než běžné formy uhlí. Z klimatického hlediska lesy slouží jako úložiště uhlíku. Spalování biomasy - tedy dřeva, rostlinného odpadu, dřevěných pelet nebo štěpky - může být teoreticky uhlíkově neutrální. Množství uhlíku, které se při spalování uvolní, odpovídá množství, které předtím rostlina fotosyntézou absorbovala z atmosféry.

Kvůli tomu, aby spalování dřevní biomasy dávalo z klimatického hlediska smysl, se v Evropě stále silněji klade důraz na jeho podobu. Zmíněná evropská směrnice RED III upřesňuje, že těžba dřevní biomasy nesmí probíhat v oblastech s vysokou biodiverzitou (typicky primární a staré lesy nebo mokřady a rašeliniště), a zároveň poukazuje na nezbytnost kaskádovitého využití biomasy. To ale naráží na praktický problém: monitoring původu.

Protesty a kritika

Skupina ekologických aktivistů z hnutí Limity jsme my! protestovala před sídlem vydavatelství Czech News Center (CNC) v pražských Holešovicích proti podnikání miliardáře Daniela Křetínského, který je spoluvlastníkem tohoto mediálního domu. Křetínský podle nich prostřednictvím svých médií prosazuje své obchodní zájmy a ovlivňuje veřejnou debatu.

Hnutí Limity jsme my! dlouhodobě kritizuje to, že EPH vydělává na těžbě a spalování fosilních paliv, a podílí se tím na poškozování životního prostředí. Proto by podle aktivistů měla skupina EPH skončit svou činnost jakoukoliv legální, ekonomickou nebo politickou cestou.

Reakce na obvinění

Mluvčí Křetínského společnosti EPH Daniel Častvaj napsal webu Lidovky.cz, že majitel Sparty firmu AVE CZ neovládá.„Daniel Křetínský je v EP Industries (vlastník AVE - pozn. redakce Lidovky.cz ) už několik let minoritním akcionářem bez kontroly a vlivu na řízení firmy. Nebyl nikdy ani členem statutárního orgánu AVE (na rozdíl od místopředsedy Sparty a jeho brněnského přítele z mládí Dušana Svobody - pozn. efotbalu). Nemá tedy žádný přístup k informacím zevnitř společnosti, logicky tedy není co komentovat,“ napsal Častvaj Lidovkám cz.

Předseda dozorčí rady AVEZ CZ Karel Pražák uvedl: „AVE CZ se žádné trestné činnosti nedopustila. Zahájení trestního řízení je nepodložené a postavené na zcela chybných závěrech policie. Proti zahájení trestního stíhání společnost podala stížnost a proti postupu policejního orgánu se bude bránit.“