S rostoucí oblibou chovu psů ve městech se stále více majitelů snaží dopřát svým mazlíčkům volný pohyb v přírodě. Nicméně, volné pobíhání psů v přírodě s sebou nese řadu rizik, která je důležité si uvědomit.
„Volně pobíhající psi jsou jednou z častých příčin úhynů mláďat včetně mnoha zničených hnízd,“ upozorňují například ti z Mysliveckého sdružení Brázdim. I když je pes „dobrák“, který zvířata neloví, může jim škodit jinak. Teď na jaře a v létě jsou lesy, louky i pole plné mláďat, která nejen že stresuje, ale může je rozehnat a odloučit tak od rodičů. Psi, kteří nedostali možnost se socializovat, neboť vyrůstali bez kontaktu s jinými psy a lidmi, neznají psí hry a řeč těla a výsledkem jsou útoky jednoho psa na druhého, psi hysteričtí a nezvládnutí.
Proto na zákaz volného pobíhání psů (ale i dalších domácích zvířat včetně zájmových a farmových chovů) myslí zákon o myslivosti - § 10 odst. 1 zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. Mimo vliv majitele nebo vedoucího nesmí být na celém území takzvané honitby. Tedy na každém kousku půdy, kde je oficiálně povolena myslivecká činnost. Patří sem nejen lesy, louky nebo pole, ale i lesní nebo polní cesty.
Mimo vliv přitom znamená jediné - bez vodítka. A to i v případě, že majitel zvíře cvičí. Pokud se dopustíte přestupku proti zákonu o myslivosti, může to skončit nejen domluvou, ale také pokutou až 30 tisíc korun. A v krajním případě ještě hůř. Jestliže myslivecká stráž (ne řadový myslivec) nachytá vašeho psa při pronásledování zvěře, může ho i zastřelit. To v případě, že se pes nachází mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti (případně jejího oplocení) sloužící k bydlení.
Volné pobíhání psů může být sankcionováno i podle zákona o pozemních komunikacích, podle kterého je vlastník nebo držitel domácího zvířete povinen zabránit jejich pobíhání po pozemní komunikaci. Za porušení zákazu volného pobíhání psů v honitbě navíc hrozí pokuta až do výše 30 000 korun.
Čtěte také: Stanování na divoko: co je legální?
Dávejte si pozor, protože myslivecká stráž je oprávněna usmrtit v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého majitele pronásledují zvěř ve vzdálenosti větší než 200 metrů od nejbližší obydlené nemovitosti nebo jejího plotu.
Některé vytipované psy navíc potrestá náhubkem za to, že vypadají výhružně a někdo se jich bojí.
Proto města, která zakázala plošně volný pohyb psů, zároveň zavedla tzv. psí parky. Mapa znázorňuje první návrh lokalit, který bude doplněn, pro možné vybudování „psích parků“ ve městě. Jde o vymezený prostor určený pro psy k venčení, hraní bez vodítka a okrajově k výcviku. Typické psí hřiště se vyznačuje nízkým či vyšším plotem, dvojitým vchodem a východem, lavičkami pro majitele psů, pítkem pro psy, stojany, nářadím na psí exkrementy, „čůracími“ kameny a různými prolézačkami doplněné stromky. Zvláště menší hřiště jsou často vítaným místem majitelů psů k setkávání. S udržováním čistoty na hřišti nemá většina pejskařů problém.
V Česku hledáme nové metody, jak předejít nudě u našich psů, budovat jejich odolnost a zlepšovat vzájemnou spolupráci. Skupinové vycházky představují ideální způsob, jak psům pomoci vybít přebytečnou energii, učit se z řeči těla jiných psů a zvyšovat sebekontrolu. V následujících odstavcích vás provedeme základy skupinových procházek. Podíváme se na to, jak zajistit bezpečnost, vybrat správnou skupinu a najít ty nejlepší trasy po ČR. Budeme diskutovat o řešení různých chovatelských výzev, důležitosti správné výživy, vhodných odměnách, nezbytném vybavení a jak efektivně plánovat trénink.
Pro skupinové vycházky upřednostňujeme klidnější části měst a parky. Zde se zaměřujeme na jednoduché okružní trasy s jasnými výhledy. Městské procházky se psy organizujeme mimo rušné hodiny, abychom se vyhnuli konfliktům a měli prostor pro trénink. V lese vyhledáváme široké cesty s dobrým rozhledem a minimem návštěvníků, nejlépe ráno nebo večer. V obdobích, kdy nejsou v polích zemědělské práce, jsou polní cesty příjemnou volbou.
Čtěte také: Tipy pro kempování v Evropě
Při společných vycházkách potřebujeme zajistit vhodnou stravu pro naše psy. Krmení před dynamickou procházkou organizujeme 2-3 hodiny předem. Pomůže to zajistit bezproblémové trávení a zároveň omezí riziko torze žaludku. Tento krok je obzvláště důležitý u středních a velkých plemen. Motivaci na cestě podporujeme pomocí tréninkových pamlsků. Volíme je malé, avšak nutričně bohaté, abychom předešli zatěžování žaludku. Hydrataci psa považujeme za nezbytnou ve všech podmínkách. Na vycházky si bereme čerstvou vodu a děláme pravidelné přestávky na pití.
Před setkáním s dalšími psy se ujistíme, že máme správný postroj pro nášho psa, pevné vodítko mezi 2-3 metry a identifikační známku. Ve městě se osvědčí kratší vodítko. Naopak, když jsme daleko od městského ruchu, dlouhé vodítko se hodí pro cvičení přivolání. Na trénink s sebou bereme pamlskovník a kapsy pro odměny. Sáčky na pamlsky od MeatLover jsou praktické, protože si udržují tvar a snadno se zavírají. Pro krátké tréninkové úseky je ideální vodítko mezi 2-3 metry. Důležité je vybavit se podle počasí. V zimě potřebují krátkosrstá plemena teplý obleček, zatímco v létě je nezbytný chladicí šátek, dostatek stínu a vody.
Začínáme tím, že si společně nastavujeme SMART cíle pro psa. Každý cíl musí být specifický, měřitelný, dosažitelný, relevantní a časově omezený. Používáme praktické příklady pro směrování: dosáhnout 80% úspěšnosti v přivolání psa ve skupině na vzdálenost 10 metrů během 4 týdnů. Nebo aby pes prošel kolem tří neznámých psů bez táhnutí do 2 týdnů.
Teplé měsíce vyžadují pozornost, aby se pes nepřehřál. Trasy plánujeme tak, aby vedly stínem a zahrnovaly přestávky pro chlazení a pití. Naše procházky preferujeme v ranních nebo večerních hodinách. Po návratu domů v jarním a letním období si dáváme záležet na kontrolu srsti a uší. Klíšťata hledáme pomocí hřebenu a prstů, aplikujeme spolehlivý repelent. V oblastech, kde je to potřeba, se po konzultaci s veterinářem rozhodneme pro očkování proti leptospiróze.
Skupinové procházky s našimi čtyřnohými přáteli nás naplňují radostí a pohybem. Přinášejí nám i lepší porozumění s našimi psy. Bezpečnost, trénink, jasné pravidla a zdvořilost jsou pro to základem. Vybrat správnou skupinu a organizátora zajišťuje plynulý a harmonický průběh zážitku. Příprava je klíčem k úspěchu: používáme pevný postroj, krátké vodítko, nosíme viditelné prvky a máme po ruce sáčky. Přidáním krátkých pauz, prostoru pro prozkoumání okolí a promyšlených odměn udržujeme psa pozorného a v pohodě. Rutina a jednoduché signály podporují bezpečnost a účinný trénink. Stabilní energie se udržuje správnou stravou. Pro citlivé a vybíravé psy jsou ideální hypoalergenní receptury bez pšenice a kuřete.
Čtěte také: Tipy pro kempování v přírodě
tags: #pobihani #psu #ve #volne #prirode #rizika