Naše srdce, životně důležitý orgán, funguje jako pumpa. Pravidelnými rytmickými kontrakcemi nasává okysličenou krev z plic a pumpuje ji dále, do cév a všech orgánů, až do poslední buňky. Cévy zase fungují jako pružné trubky, které se stahují a roztahují podle toho, jak je potřeba. Tlak, kterým krev působí na cévy, je krevní tlak. Při zvýšení tlaku se cévy roztahují a při nízkém naopak stahují, čím dokáží krevní tlak v těle regulovat.
Krevní tlak (TK) je tlak, kterým proudící krev působí na stěny tepen. Zjišťují se dvě hodnoty: systolický tlak (první, vyšší číslo) je tlak v tepnách při srdečním stahu, kdy srdce vypuzuje krev do oběhu, a diastolický tlak (druhé číslo) je tlak při ochabnutí srdce, kdy mezi údery srdce krev do srdce přitéká . Například hodnota 120/80 mmHg znamená systolický tlak 120 a diastolický 80 mm rtuťového sloupce (mmHg). Normální krevní tlak u zdravého dospělého člověka v klidu je okolo 120/80 mmHg . Tato hodnota zajišťuje optimální průtok krve a kyslíku orgány těla. Příliš nízký tlak může vést k nedostatečnému prokrvení mozku a dalších orgánů, zatímco příliš vysoký tlak nadměrně zatěžuje srdce a cévy. Dlouhodobě zvýšený tlak poškozuje cévní stěny a je jedním z hlavních rizikových faktorů srdečně-cévních chorob .
Vysoký krevní tlak (hypertenze) se přezdívá „tichý zabiják“, protože většina lidí nepociťuje žádné potíže - jediný způsob, jak hypertenzi odhalit, je pravidelně tlak měřit . Neléčená hypertenze však postupně způsobuje vážná poškození orgánů: zvyšuje riziko srdečního infarktu, mozkové mrtvice, srdečního selhání, selhání ledvin, poškození sítnice oka a dalších komplikací .
Vysoký krevní tlak nebo - li odborným označením také arteriální hypertenze je život ohrožující stav (mnohem více ohrožující, než - li např. nízký krevní tlak). Je znám také pod názvem tichý zabiják, protože jej často nedoprovází žádné příznaky, takže o jeho existenci nemusíte mít ani tušení. Na rozdíl od nízkého tlaku předepisují kardiologové na vysoký krevní tlak ve většině případů konkrétní medikaci.
O vysokém krevním tlaku hovoříme, přesahují - li hodnoty krevního tlaku číslo 140/90 mm Hg. Za jeho příčinou může stát dědičnost, ale mezi nejčastější faktory, které ho způsobují, řadíme obezitu, nedostatek pohybu, konzumaci potravin s vysokým obsahem soli, kouření, absenci ovoce a zeleniny a celkově vedení nezdravého životního stylu.
Čtěte také: Krevní odpad z drénu: Hodnoty urátu a kreatininu
Hypertenze se často neprojevuje žádnými výraznými příznaky. I velmi vysoké hodnoty mohou dlouho být bez subjektivních obtíží - odtud označení tichý zabiják . U některých lidí se může objevit ranní bolest hlavy (zejména v týlu), pískání či hučení v uších, motání hlavy, únava, bušení srdce nebo zadýchávání při námaze . Tyto potíže však nejsou specifické a mnoho hypertoniků se cítí zcela v pořádku.
Dlouhodobě neléčený vysoký tlak postupně poškozuje cévy a orgány. Následky hypertenze zahrnují zejména: aterosklerózu cév (ukládání tuku a vápenatění tepen), zvýšené riziko infarktu myokardu a cévní mozkové příhody (mrtvice), srdeční selhání (z přetížení srdce vysokým tlakem), poškození ledvin vedoucí až k jejich selhání, poškození sítnice oka a zhoršení zraku, vznik výdutí aorty (aneurysmat) či poruchy erekce u mužů . Vysoký tlak také urychluje vznik demence vlivem poškození drobných cév v mozku .
Nízký krevní tlak není pro cévy a srdce tak nebezpečný jako vysoký. Pociťujete ho při prudkém vstávání, dlouhém stání či při pobytu v místnosti s vydýchaným vzduchem. Hodnoty optimálního krevního tlaku jsou 120/80 mmHg. Pokud si doma naměříte nižší hodnoty, dá se říct, že vás trápí nízký krevní tlak. Hodnoty nízkého tlaku jsou méně jak 100/70 mmHg.
O hypotenzi, neboli nízkém krevním tlaku, mluvíme v případě pravidelného klesání tlaku pod 100/60 mmHg. Nízký krevní tlak se obvykle objevuje u dospívajících, hubených dívek, ale většinou se tlak postupem času zvýší a ustálí. Může být dán i geneticky, důvodem může být i nedostatečný pitný režim, podvýživa nebo užívání některých léků.
O nízkém tlaku mluvíme obvykle při hodnotách pod 90/60 mmHg , ale hranice není tak jednoznačná - co je pro jednoho člověka příliš nízké, může být pro jiného ještě v normě . Mnoho lidí, zvláště mladé ženy, má přirozeně nižší tlak a pokud nepociťují žádné potíže, není třeba to řešit léčbou . Primární hypotenze (bez zjevné příčiny) se často vyskytuje u mladých štíhlých žen a bývá spíše nepříjemností než nebezpečím.
Čtěte také: Tipy pro zdravý krevní tlak
Mezi časté příčiny nízkého TK patří životní styl a situace: tlak klesá při nedostatečném pitném režimu, v horku (roztažení cév), při dlouhém stání (hromadění krve v nohách), někdy také po větším jídle (trávení odvádí krev do břicha) . Mnozí hypotoničtí lidé mívají potíže zejména při rychlém vstávání - jedná se o tzv. ortostatickou hypotenzi, kdy při přechodu z ledu či sedu do stoje náhle poklesne tlak a nedokrví se mozek. Projeví se to mžitkami před očima, závratí až krátkodobým omdlením .
Příznaky nízkého tlaku zahrnují celkovou slabost a únavu, motání hlavy, nejistotu či závratě, mdloby, někdy rozmazané vidění, studené končetiny, pocení a bledost . Typické je zhoršení příznaků při změně polohy (vstávání) . Tyto stavy mohou být nepříjemné, ale samotná hypotenze není považována za významného zabijáka orgánů jako hypertenze. Nebezpečí spočívá spíše v možných úrazech při pádu v důsledku mdloby.
Pokud míváte nízký tlak, tyto situace jste už určitě zažili. Při dlouhém stání vám alespoň částečně pomůže, když si budete střídavě přešlapovat a křížit si nohy. Poklesu krevního tlaku zabráníte i tak, že snížíte polohu hlavy zvednutím rukou nahoru nebo skloněním se. Motá se vám hlava při prudkém vstávání? Zvykněte si vstávat pomalu a postupně. Z lehu se nejdříve posaďte, a počkejte pár vteřin, než do mozku doteče dostatek krve. Byli jste svědkem toho, že někdo omdlel? Podložte mu nohy tak, aby byly zvednuté nad úroveň hlavy a krev tak mohla proudit z končetin do mozku.
Léky se na nízký tlak předepisují jen výjimečně, nejlepší léčbou je totiž dodržování zdravého životního stylu. Důležité je dodržování pitného režimu, jíst stravu bohatou na vitamíny a udržovat se v kondici.
Tabulka: Hodnoty krevního tlaku dle věku
Čtěte také: Vysoký krevní tlak a srdeční infarkt
| Věková kategorie | Systolický tlak (mmHg) | Diastolický tlak (mmHg) |
|---|---|---|
| Kojenci | ~80 | ~45 |
| Starší děti (okolo 10 let) | ~110 | ~70 |
| Teenageři (12-17 let) | ~115 | ~70 |
| Dospělí (18-45 let) | ~120 | ~80 |
| Senioři (nad 65 let) | 140-150 | - |
tags: #krevní #tlak #ohrožení #na #životě #příčiny