Kritéria pro vyjmutí věci z režimu odpadu v České republice


18.04.2026

Definice a správné pochopení pojmu odpad je klíčové pro každého podnikatele a výrobce, protože při nakládání s odpady je zapotřebí dodržet celou řadu povinností, jejichž dodržení je legislativou vynucováno poměrně tvrdými sankcemi s pokutami ve výši 10 až 50 mil. Kč.

Při výkladu pojmu odpad vycházíme ze zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, („Zákon“), Rámcové směrnice o odpadech 98/2008 ES („Směrnice“). Obecně je podle Zákona a Směrnice za odpad považována věc, které se určitá osoba zbavuje, nebo má úmysl nebo povinnost se ji zbavit. Na první pohled se jedná o jasnou definici, která by v praxi neměla činit zásadní obtíže. Je zde ale významný problém. Tím je pojem „zbavit se“, který je klíčový pro posouzení věci jako odpadu. Tento pojem je soudy vykládán poměrně široce a vždy případ od případu. Nejistota není odstraněna ani tím, že Zákon a Směrnice ve své příloze poskytují výčet jednotlivých kategorií odpadů.

Termín „zbavit se věci“ je laicky obvykle chápán pouze ve smyslu odstranění. Odstraňovány jsou většinou věci, které jsou pro jejich držitele nepotřebné. Z právního hlediska je ale definice pojmu „zbavit se“ mnohem širší, neboť vedle odstranění, zahrnuje i operace jako využití a recyklace (viz níže). Zároveň však pojem „zbavit se“ nelze redukovat výlučně na pouhé odstranění, využití či recyklaci. Může zahrnout i jiné způsoby, kdy evidentně dochází ke zbavování se věci.

Jak je uvedeno výše, nejtypičtějšími způsoby „zbavení se věci“ je její odstranění, využití a recyklace. Ke zbavování se věci dále dochází, pokud určitá osoba pojme úmysl se věci zbavit. V tom okamžiku se věc stává odpadem. Úmysl zbavit se věci je vždy subjektivní kategorií. Pro vnějšího pozorovatele je těžké posoudit, zda osoba s tímto úmyslem jedná či nikoliv. Zákon proto stanovuje domněnky, kdy se určitá osoba věci zbavuje.

  • „Odstranění“ je činnost, která není využitím (viz níže), a to i v případě, kdy má tato činnost jako vedlejší důsledek znovuzískání látek nebo energie. Příkladný výčet způsobů odstranění je uveden v příloze k Zákonu či Směrnici. Typickým odstraněním je např.
  • „Využitím“ je jakákoli činnost, jejímž hlavním výsledkem je, že odpad začne sloužit konkrétnímu užitečnému účelu. Například odpad je využit jako palivo nebo k výrobě energie, ke znovuzískání určitých kovů, je aplikován do půdy způsobem přínosným pro zemědělství. Za využití se považuje i skladování materiálu před aplikací některého způsobu využití či recyklace, s výjimkou dočasného skladování před sběrem oprávněnou osobou. Seznam činností, které jsou obvykle považovány za využití, je obsažen v příloze k Zákonu i Směrnici.
  • „Recyklace“ je jedním ze způsobů využití odpadu. Vyznačuje se tím, že je odpad znovu zpracován na výrobky či materiály pro původní nebo jiné účely dalšího použití.

Podle Zákona má osoba povinnost zbavit se věci v případě, že se nepoužívá k původnímu účelu a zároveň tato věc ohrožuje životní prostředí (např. kontaminované zbytky obalů chemikálií). Tato povinnost vzniká i v případě, kdy je věc vyřazena na základě rozhodnutí úřadů z dalšího užívání (např. závadné hračky).

Čtěte také: Kompletní seznam pro školu v přírodě

Vedlejší produkt je taková věc, jejíž výroba v rámci určitého výrobního procesu není prvotním cílem. Typickým vedlejším produktem je melasa vzniklá při výrobě cukru, popř. drobné kamení či suť získané při těžbě v lomu.

Opětovné použití výrobku je definováno jako postup, kterým je výrobek nebo jeho část, které nejsou odpadem, znovu použity pro ten účel, pro který byly původně určeny. Typicky by opětovným použitím výrobku mohlo být např. další použití prázdné skleněné láhve od nápojů, popř. předání obnošeného šatstva do second-handu k dalšímu prodeji.

Pojem odpad a výše uvedené definiční prvky jsou doplněny výkladem Evropského soudního dvora (ESD) a národních soudů. Je nutné poznamenat, že ESD má tendenci vykládat termín „zbavit se“ extenzivně. Klíčovým interpretačním kriteriem je účel Směrnice. ESD rozhoduje vždy po zvážení všech souvisejících okolností a případ od případu tak, aby co nejlépe ochránil životní prostředí.

ESD stanovil podpůrná kriteria pro posouzení věci jako odpadu. Obecně se jedná o zvážení okolností jako zda věc znečišťuje životní prostředí, zda je zbytkem z výrobního procesu, zda je třeba učinit před jejím dalším využitím opatření k ochraně životního prostředí, zda věc má či nemá ekonomickou hodnotu, zda je běžně považována za odpad. Bohužel, jak ESD zároveň uvádí, ani splnění kteréhokoliv z výše uvedených kriterií popř. všech z nich nemusí být rozhodující pro to, aby se určitá věc stala odpadem. Vždy je třeba zvážit konkrétní okolnosti případu a cíle Směrnice.

Za důležité v tomto ohledu považujeme zejména vyjasnění rozdílů mezi postupy, které se týkají dalšího využití věcí (jako odpadu) a postupy při opětovném použití věcí (kdy za odpad považovány nejsou). Jedná se např. o nakládání s vadnými či použitými výrobky, které je nutné dále zkontrolovat, setřídit, rozdrtit, opravit, rozebrat na součástky, aby mohly být opětovně užívány.

Čtěte také: Kompletní seznam pro školu v přírodě

Možnosti ukončení odpadového režimu (§ 9)

Vždy se jedná o recyklaci nebo jiné využití odpadů v zařízení. Ukončení odpadového režimu není možné mimo zařízení určeného k nakládání s odpady.

1) Odpad vymezený evropským nařízením nebo prováděcím předpisem ("bez povolení k ukončení")

Odpad, který byl předmětem recyklace nebo jiného využití a současně je vymezený přímo použitelným předpisem Evropské unie (např. nařízení EU pro kovy a skleněné střepy) nebo prováděcím právním předpisem (např. vyhl. č. 169/2023 Sb.: paliva z odpadů; 283/2023 Sb. vyhláška o asfaltech; vyhl. 273/2021 Sb.: recykláty z SDO, komposty, digestáty, bioplyn), přestane být odpadem v okamžiku stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo prováděcím právním předpisem, pokud:

  • splňuje kritéria stanovená přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo prováděcím právním předpisem (viz výše) a splnění těchto kritérií je ověřeno vzorkováním a zkoušením nebo jiným způsobem stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo prováděcím právním předpisem,
  • splňuje další technické požadavky pro konkrétní účely, pokud byly stanoveny jinými právními předpisy nebo technickými normami použitelnými na výrobky,
  • splňuje požadavky jiných právních předpisů (například zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky, zákon č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků, zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, zákon č. 254/2001 Sb. o vodách, zákon č. 350/2011 Sb. o chemických látkách a chemických směsích) a jeho využití nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí a
  • byla pro něj zpracována průvodní dokumentace.

2) Odpad nevymezený evropským nařízením nebo prováděcím předpisem (s nutným povolením k ukončení režimu)

Odpad, který byl předmětem některého ze způsobů využití a není vymezen přímo použitelným předpisem Evropské unie (například nařízení EU č. 333/2011, nařízení EU č. 715/2013) nebo prováděcím právním předpisem a současně se nejedná o odpad určený k dalšímu zpracování způsobem, pro který jsou stanoveny zvláštní technické požadavky a kritéria, přestane být odpadem v okamžiku stanoveném v povolení krajského úřadu podle § 10 odst. 1 (recyklace nebo jiné využití odpadu, kterým přestává být daný odpad odpadem), pokud splní požadavky tohoto povolení, splnění těchto požadavků je ověřeno způsobem stanoveným v povolení a byla pro něj zpracována průvodní dokumentace, jejíž náležitosti stanoví vyhláška. Takže např. recyklace odpadních plastů nutně potřebuje povolení KÚ podle § 10!

3) Odpad k opětovnému použití ("bez povolení k ukončení")

Odpad, který byl připraven k opětovnému použití, přestane být odpadem v okamžiku, kdy:

  • příprava k opětovnému použití proběhla v souladu s § 34 odst. 3 (Pokud v zařízení na využití odpadu probíhá příprava k opětovnému použití, je provozovatel zařízení povinen zajistit, aby vystupující výrobky určené k opětovnému použití splňovaly požadavky na uvádění použitého zboží na trh.),
  • splňuje technické požadavky pro konkrétní účely, pokud byly stanoveny jinými právními předpisy nebo technickými normami použitelnými na výrobky,
  • splňuje požadavky jiných právních předpisů (napnapříklad zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky, zákon č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků, zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, zákon č. 254/2001 Sb. o vodách, zákon č. 350/2011 Sb. o chemických látkách a chemických směsích) a jeho využití nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí a
  • pro něj byla zpracována průvodní dokumentace.

4) Odpad zapracovaný do výrobku ("bez povolení k ukončení")

Odpad přestane být odpadem v okamžiku zpracování do výrobku v zařízeních vymezených v bodech 1 až 3 přílohy č. 4 k zákonu (příloha B5: Seznam zařízení k využití odpadu, která smí být provozována bez povolení provozu zařízení). Jedná se pouze o papír, sklo a kovy!

Čtěte také: Postup reklamace znečištění

Podmínky pro stavební a demoliční odpady

Stavby je potřeba rozebírat selektivně a zejména s ohledem na další materiálové využití. S cílem umožnit opakované použití a recyklace je potřeba počítat s rozebráním stále širšího množství materiálů např. materiály z lehkých obvodových plášťů, otvorových výplní stavebních konstrukcí tj. Další materiály, které je možné opětovně použít, nebo recyklovat jsou: beton, sádra, minerální izolace, materiály pro zateplování fasád např. z polystyrenu atd.

Prioritně se doporučuje zvažovat a hledat možnosti využití použitých stavebních výrobků vznikajících při odstraňování stavby nebo jejích částí v rámci změny dokončené stavby nebo údržby stavby přímo v místě jejich vzniku (v rámci stavby). Podmínkou je, že použité stavební výrobky jsou pro další použití v místě stavby bezpečné - např. Stavební výrobky, které byly použity při stavbě, se nestávají odpadem v případě, že jsou ze stavby odnímány a následně v místě stavby nebo na jiné stavbě použity opět jako stavební výrobky k původnímu účelu (např. očištěné cihly, panely, nosníky, štěrk, písek), protože nenaplňují definici odpadu uvedenou v § 4 zákona č. 541/2020 Sb. o odpadech. V takovém případě nejsou podřízeny zákonu o odpadech a jejich užívání je řízeno zvláštními právními předpisy (Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, Zákon č.

Pokud není možné využívat jednotlivé konstrukční celky staveb opětovně k původnímu účelu, doporučuje se odpad mechanicky (fyzikálně) upravit na recyklát (v zařízení k tomu určeném a povoleném příslušným krajským úřadem) a ten dále využít, buď jako stavební výrobek v souladu se zvláštními právními předpisy, nebo materiálově využít jako upravený stavební odpad v místě k tomu určeném jako náhradu primárních surovin, např. k uzavírání a rekultivacím skládek, k zavážení vytěžených povrchových dolů, lomů a pískoven nebo k terénním úpravám, rekultivacím a jiným úpravám povrchu lidskou činností postižených pozemků v souladu s požadavky § 6 vyhlášky č. 273/2021 Sb.

Předcházení vzniku odpadů

Povinnost předcházet vzniku odpadů je dána zákonem o odpadech (§ 3), resp. hierarchií odpadového hospodářství. Předcházení vzniku odpadů představují opatření přijatá předtím, než se látka, materiál nebo výrobek stanou odpadem. Zdaleka největší vliv na množství a složení odpadů ve všech fázích stavby má především fáze plánování (přípravy stavby). S potenciálními stavebními odpady (s opakovaně použitelnými stavebními výrobky např.

Judikatura

Jestliže odpad přestal být po splnění podmínek stanovených v § 3 odst. 6 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, pro určité použití odpadem, neznamená to současně, že přestává být odpadem, jestliže se využije pro jiné účely. Splnění podmínek upravených v uvedeném ustanovení je třeba ověřit pro každé z těchto využití zvlášť. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 10. 2020, čj. 7 As 54/2019-88)

tags: #kritéria #pro #vyjmutí #věci #z #režimu

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]