Připravovaná směrnice o obnovitelných zdrojích energie 2030: Shrnutí

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU byla několikrát podstatně změněna. Komise ve svém sdělení ze dne 17. září 2020 navrhla zvýšit ambice Unie v oblasti klimatu zvýšením cíle v oblasti emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň na 55 % oproti úrovním z roku 1990. Evropská rada ve svých závěrech ze dne 10. a 11. prosince 2020 potvrdila závazný cíl Unie spočívající v dosažení čistého snížení domácích emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % oproti roku 1990.

Za účelem uskutečnění uvedených cílů oznámila Komise legislativní balíček, jehož cílem je snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů alespoň o 55 % a dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální Evropské unie. Z odhadů vyplývá, že pokud budou stávající politiky plně provedeny, emise skleníkových plynů by se do roku 2030 snížily přibližně o 45 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990, pokud se vyloučí emise a absorpce spojené s využíváním půdy, a přibližně o 47 %, pokud se zahrnou výše uvedené faktory.

Komise uvedla, že energetická účinnost je klíčovou oblastí činnosti, bez níž nelze dosáhnout úplné dekarbonizace hospodářství Unie. Potřeba využít příležitosti k nákladově efektivním úsporám energie vedla k současné politice Unie v oblasti energetické účinnosti. Zvýšení cíle Unie v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030 může snížit ceny energie a být zásadní pro snižování emisí skleníkových plynů, doprovázené zvýšením a zaváděním elektrifikace, vodíku, e-paliv a dalších relevantních technologií nezbytných pro ekologickou transformaci, a to i v odvětví dopravy.

Energetická účinnost a její význam

I při rychlém růstu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů může energetická účinnost snížit potřebu nové kapacity pro výrobu energie a náklady související se skladováním, přenosem či přepravou a distribucí. Vyšší energetická účinnost je rovněž důležitá zejména pro zabezpečení dodávek energie do Unie tím, že se sníží její závislost na dovozu paliv ze třetích zemí. Součet vnitrostátních příspěvků sdělených členskými státy v jejich vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu nedosahuje cíle Unie ve výši 32,5 %.

Ačkoli potenciál úspor energie je stále velký ve všech odvětvích, zvláštní výzvu představuje doprava, jelikož je odpovědná za více než 30 % konečné spotřeby energie, a budovy, jelikož 75 % fondu budov v Unii vykazuje vysokou energetickou náročnost. Dalším stále důležitějším odvětvím je odvětví informačních a komunikačních technologií, které je odpovědné za 5-9 % celosvětové spotřeby elektrické energie a více než 2 % celosvětových emisí.

Čtěte také: Směrnice RED III: Co přinese?

Ambicióznější cíl vyžaduje větší podporu nákladově efektivních opatření ke zvýšení energetické účinnosti ve všech oblastech energetického systému a ve všech příslušných odvětvích, kde činnost ovlivňuje poptávku po energii, jako je doprava, vodohospodářství a zemědělství. Zvýšení energetické účinnosti v celém energetickém řetězci, včetně výroby, přenosu a distribuce energie a konečného využití, prospěje životnímu prostředí, zlepší kvalitu ovzduší a veřejné zdraví, sníží emise skleníkových plynů, zvýší energetickou bezpečnost tím, že sníží potřebu dovozu energie zejména u fosilních paliv, sníží náklady na energie pro domácnosti a podniky, pomůže zmírnit energetickou chudobu a povede ke zvýšení konkurenceschopnosti, vyšší zaměstnanosti a zintenzivnění hospodářské aktivity v celé ekonomice.

Zásada „energetická účinnost v první řadě“ je zastřešující zásada, která by měla být zohledněna ve všech odvětvích, která přesahují rámec energetického systému, na všech úrovních, včetně finančního sektoru. Komise by měla zajistit, aby energetická účinnost a odezva na straně poptávky mohly soutěžit za rovných podmínek s výrobní kapacitou. Opatření ke zvýšení energetické účinnosti musí být realizována pokaždé, když jsou nákladově efektivnější než rovnocenná řešení na straně nabídky.

Lex OZE III: Novinky a změny

Lex je latinsky zákon a OZE znamená obnovitelné zdroje energie. V roce 2025 je aktuální uvedení v platnost Lex OZE III. Nejnovější změny se zabývají sdílením energie a zlepšením jejího ukládání. Důvodem změn je mj. také lepší ochrana běžných lidí (spotřebitelů). Soubor zákonů a novel LEX OZE 3 je třetí úpravou energetických zákonů, které se zaměřují na větší decentralizaci a podporu obnovitelných zdrojů energie.

• Ochrana spotřebitelů tak, aby obchodníci s elektřinou nemohli omezovat výrobce ani zákazníky v právu sdílet elektřinu.
• Dodavatelé energií budou mít povinnost nakoupit určité množství elektřiny a plynu pro své zákazníky na několik let dopředu.

Novela LEX OZE 3 byla po dlouhých diskuzích na poli Poslanecké sněmovny i Senátu schválena v březnu 2025. Konkrétní podmínky se liší podle typu zdroje, velikosti instalace a způsobu využití vyrobené energie.

• Akumulace znamená ukládání elektřiny pro pozdější využití. Novela Lex OZE III konečně umožňuje legálně provozovat i tzv. samostatně stojící baterie (stand-alone), které nejsou přímo propojeny se zdrojem výroby, ale mohou pomáhat stabilizovat síť tím, že se na povel nabíjejí nebo vybíjejí.
• Flexibilita v energetice umožňuje lépe reagovat na aktuální poptávku a nabídku elektřiny v síti. Spotřebitelé i výrobci tak mohou upravovat svou spotřebu nebo výrobu podle potřeby, čímž se předejde přetížení sítě a sníží se riziko cenových špiček.
• Agregace spočívá ve spojení více menších zdrojů a spotřebitelů do jednoho celku, který pak jako jeden subjekt reaguje na potřeby energetické sítě. Tento model umožňuje lépe plánovat spotřebu, efektivněji využívat obnovitelné zdroje a ulevit přenosové soustavě.

Podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu ČR z roku 2023 se obnovitelné zdroje energie podílely na výrobě elektřiny v ČR ze 14,49 %. Hlavním zdrojem byla fotovoltaika, která tvořila 25,94 % z celkové produkce OZE.

Čtěte také: Jídla z ohně: recepty

• Zjednodušení administrativy: Novela výrazně zjednodušuje administrativní procesy spojené s provozem obnovitelných zdrojů energie. Spotřebitelé mohou nyní efektivněji řídit svou spotřebu elektřiny, což vede ke snížení výdajů. Nová legislativa také usnadňuje změnu dodavatele energie.
• Nová pravidla pro získání povolení: Proces povolování nových zdrojů energie prochází výraznou modernizací.

Dodavatelé energií budou nově povinni předem nakoupit většinu elektřiny nebo plynu pro zákazníky, kteří si sjednají smlouvu s pevnou cenou na určité období. Takzvaný „index zajištění obchodníka“ jim ukládá, aby už při podpisu smlouvy měli zajištěno alespoň 70 % potřebného objemu energií na následující 3 roky. Tento závazek budou muset prokazovat dvakrát ročně.

Novela zákona nově upravuje výši smluvních pokut při předčasném ukončení smlouvy s fixovanou cenou energií. Dodavatelé si totiž pro zákazníky zajišťují energie na celé období smlouvy, a pokud klient odejde dříve, vznikají jim finanční ztráty. Schválený návrh zákona posiluje ochranu zákazníků, kteří chtějí sdílet vyrobenou elektřinu, například ze solárních panelů. Dosud totiž někteří dodavatelé sdílení záměrně komplikovali - buď zákazníkům sdílení výslovně zakazovali ve smlouvách o výkupu přetoků, nebo je za něj cenově penalizovali.

Připravovaná novela zákona o obnovitelných zdrojích energie přináší novinku v podobě legislativního ukotvení možnosti ukládání přebytečné elektřiny do velkokapacitních baterií. Novela obsahuje dodatek, který znamená snížení podpory pro FVE vybudované během solárního boomu v letech 2009-2010. Lex OZE III vytváří ideální podmínky pro rozvoj bateriových úložišť, a to prostřednictvím cílených dotačních programů. Dotační programy zahrnují také podporu pro flexibilitu a modernizaci energetického trhu. Novela energetického zákona také zavádí evropské směrnice zaměřené na dotační podporu agregace.

Měření a vyúčtování individuální spotřeby energie

Články 9, 10 a 11 a příloha VII směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti se týkají měření a vyúčtování individuální spotřeby energie. Pokud jde o plyn, zahrnul normotvůrce ustanovení o změnách s cílem zajistit, že nejpozději do 31. Souhrnně řečeno, revidovaná směrnice o energetické účinnosti podstatně mění ustanovení o měření a vyúčtování, pokud jde o požadavky vztahující se na tepelnou energii. Pokud jde o elektrickou energii, zůstávají tato ustanovení beze změny, dokud nebudou od 1. Cílem tohoto doporučení je usnadnit účinné a jednotné uplatňování ustanovení směrnice o energetické účinnosti týkajících se měření a vyúčtování tepelné energie.

Pokyny Komise z roku 2013 týkající se článků 9-11 zůstávají platné pro elektřinu a plyn, jelikož původní ustanovení směrnice o energetické účinnosti ohledně elektřiny a plynu zůstávají prozatím v platnosti. V případě tepelné energie se však mnohé změnilo nebo vyjasnilo, a pokyny z roku 2013 budou proto po uplynutí lhůty pro provedení revidovaných ustanovení (25. Komise rovněž zveřejnila specifické pokyny pro dílčí měření tepelné energie v budovách s více bytovými jednotkami. Mezi hlavní změny patří:

Čtěte také: Kvalita ovzduší v ČR a EU

• zavedení pojmu „koneční uživatelé“ vedle stávajícího pojmu „konečný zákazník“.
• výslovný požadavek, aby členské státy zveřejňovaly kritéria, metodiky a postupy používané pro udělování výjimek z obecného požadavku na dílčí měření v budovách s více bytovými jednotkami a víceúčelových budovách.
• vysvětlený bezpodmínečný požadavek na dílčí měření teplé vody v obytných částech nových budov s více bytovými jednotkami a víceúčelových budov.
• nový povinný požadavek, aby členské státy zavedly transparentní a veřejně dostupná pravidla pro rozdělování nákladů.
• posílené požadavky na časté informace o vyúčtování a spotřebě v případech, kdy jsou k dispozici dálkově odečitatelné přístroje (dvakrát až čtyřikrát ročně od 25. října 2020 a jednou měsíčně od 1.

Povinnost dílčího měření

Obecně se za určitých podmínek vyžaduje dílčí měření podle článku 9b. Požadavek stanovený v novém článku 9b je v podstatě totožný s požadavkem v původní směrnici o energetické účinnosti. Zaprvé, znění prvního pododstavce nyní jasněji vyjadřuje povahu podmínek, za kterých je dílčí měření povinné, tj.: „…pokud je to technicky proveditelné a nákladově efektivní z hlediska přiměřenosti ve vztahu k potenciálním úsporám energie.“

Za druhé, ustanovení nyní uvádí povinnost členských států jasně stanovit a zveřejnit „obecná kritéria, metodiky a/nebo postupy“, které se používají ke stanovení technické neproveditelnosti a nákladové neefektivity.

Zvláštní povinnost provádět dílčí měření teplé vody v obytných částech nových budov

Obecně je dílčí měření spotřeby teplé vody požadováno za podmínek technické proveditelností a nákladové efektivity podle čl. 9b odst. 1. Podle čl. 9b odst. Odůvodněním pro tento přísnější požadavek je, že v takových situacích lze obecně předpokládat, že dílčí měření teplé vody je technicky proveditelné a nákladově efektivní. V nových budovách s více bytovými jednotkami a v obytných částech nových víceúčelových budov lze předpokládat, že dodatečné náklady na měření spotřeby teplé vody jednotlivých bytů budou omezené, neboť vhodná opatření mohou být přijata již ve fázi výstavby.

Pravidla pro rozdělování nákladů na vytápění

Je-li zaveden systém dílčích měření, použijí se pro rozdělení celkových nákladů na jednotlivé prostory, na které se systém vztahuje, naměřené hodnoty nebo koeficienty získané odečtem jednotlivých přístrojů (měřičů nebo indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění). Jak je potvrzeno v 32. bodě odůvodnění pozměňující směrnice, transparentnost započítávání individuální spotřeby tepelné energie může proto usnadnit provádění dílčího měření. Přesněji řečeno se v čl. 9b odst. 3 uvádí, že „[č]lenské státy v zájmu zajištění transparentnosti a přesnosti započítávání individuální spotřeby zajistí zavedení transparentních a veřejně dostupných vnitrostátních pravidel pro rozdělování nákladů na vytápění, chlazení a spotřebu teplé vody v budovách s více bytovými jednotkami nebo ve víceúčelových budovách, které jsou zásobovány ze soustavy dálkového vytápění nebo chlazení, nebo v nichž převažují systémy vlastního společného vytápění nebo chlazení.“

Je třeba zdůraznit, že vnitrostátní pravidla pro rozdělování nákladů nemusí nutně definovat všechny podrobnosti o tom, jak jsou náklady rozdělovány. Bez ohledu na úroveň podrobnosti by však tato pravidla měla být navržena způsobem, který zaručí, že nebude ohroženo dosažení určitých cílů souvisejících se směrnicí o energetické účinnosti.

tags: #pripravovana #smernice #obnovitelne #zdroje #energie #2030

Oblíbené příspěvky:

• Dioxiny a zdraví
• Očkování proti příušnicím
• Termíny pro hlášení ovzduší
• Důsledky referenda v Čáslavi
• Rizika pro životní prostředí v elektroprůmyslu