Kritická hranice emise pro úspěšné IPO

19.03.2026

Mezitím je všem jasné, že se nacházíme uprostřed šesté vlny M&A. Bohužel ožívají i vzpomínky na rok 2000, kdy byl M&A vlně učiněn náhlý konec. Aktuální šestá akviziční vlna se omezila do konce roku 2004 z velké části na trh Spojených států amerických. Tentokrát měla dlouhé trvání, až se přesunula do Evropy a především do Německa.

Jen ve prospěch samotných USA se podle Deal-Ticker Mergerstate (Mergerstate) do začátku června uskutečnilo téměř 583 z hlediska objemu transakcí, to je téměř o deset procent více než ve srovnatelném období roku 2005. Ještě výraznější je z tohoto pohledu vývoj v Evropě. Zatímco v USA se objem transakcí M&A od ledna do května 2006 pohyboval na úrovni 313 miliard amerických dolarů, v Evropě je to téměř 662 miliard dolarů. To představuje zvýšení o více než 100 procent.

Podle údajů společnosti Dealogic bylo Německo, pokud jde o objem obchodů s podniky, v roce 2005 na čtvrtém místě daleko za Spojenými státy, Velkou Británií a Japonskem. Pokud jde o transakční čísla, pak je Německo na osmém místě žebříčku. To naznačuje, že německá scéna fúzí a akvizic není v mezinárodním srovnání už dlouho tak silná v oblasti středně velkých podniků, jako tomu bylo ještě v devadesátých letech.

Ještě v roce 2004 byly brzdou vnitroněmecké reformní snahy, poptávka na vnitřním trhu se rozvíjela pomalu a trvale slabý dolar neulehčoval život německým podnikům, které jsou odkázány na vývoz. Rok 2005 pak ale přinesl obrat. Vedle finančních investorů, kteří byli více aktivní na německém trhu s podniky už v roce 2004, vstoupili na scénu fúzí a akvizic opět i strategičtí investoři. Po letech restrukturalizace se znovu naplnily pokladny mnoha podniků a kapitálové trhy, zdálo se, byly znovu ochotné odhadnutelné akvizice odpovídajícím způsobem honorovat. Zdá se, že i v Německu došlo k boomu akvizičního apetitu, avšak menšímu pokud jde o počet transakcí a většímu z hlediska objemu transakcí. Zdá se, že tento trend se udrží i v roce 2006.

V prvních pěti měsících tohoto roku byl ohlášen v Německu vyšší počet obřích transakcí dosahujících miliardových částek než kdykoliv předtím. Objem těchto obchodů od ledna do května dosáhl více než 54 miliard eur, což je jen o něco méně než jejich hodnota v předchozím roce. Naproti tomu počet transakcí poněkud klesl. Zatímco v lednu až květnu roku 2005 uskutečnilo M&A transakce 554 společností, v roce 2006 ve stejném období to bylo pouze 526 prodejů. To je pokles o pět procent. Zejména první jmenovaný obchod vyvolal pozornost tisku. Bayer jako bílý rytíř prorazil, aby ochránil poslední podnik zahrnutý do indexu DAX se sídlem v německém hlavním městě před nepřátelským převzetím společností Merk.

Čtěte také: Činnosti Odboru Ochrany Přírody Hranice

Přesto se však i v Evropě rýsuje aktuálně počínající přehřátí akvizičního trhů. Kromě toho jsou evropské akciové trhy v důsledku nových inflačních obav a obav z úroků koncem května 2006 poničené poté, co v USA byl na duben ohlášen vzestup spotřebitelských cen, který mírně předčil očekávání. Aby bylo možné zpřístupnit i malým a středně velkým podniků opět flexibilní a nákladově výhodný vstup na kapitálový trh s malými regulačními požadavky a umístění v rámci otevřeného (open) trhu bylo viditelné, založila německá burza v říjnu 2005 Entry Standard Index, jakožto doplněk k alternativnímu investičnímu trhu (AIM) londýnské burzy a k Alternext pařížské burzy. Tento nový segment trhu, který je omezen na danou branži, nevyžaduje ani určitou velikost podniku, ale je koncipován jako dílčí část otevřeného trhu (open market). Index Entry Standard se osvědčil.

Během velmi krátké doby byly v Entry Standard zastoupeny 24 podniky, z nichž některé už předtím byly zařazeny ve volném obchodování. Měřeno počtem zákazníků si stojí v oborové statistice na předních místech finanční služby. Velký podíl na 133 transakcích uskutečněných v lednu až květnu 2006, u nichž kupujícím byla firma poskytující peněžní služby, mají nadále holdingové společnosti. Mezitím je třetina podílů, jejichž prostřednictvím jsou společnosti zastoupeny v německém akciovém indexu DAX ve vlastnictví fondů. Snížením hranice pro ohlašovací povinnost majetkových účastí nyní chce spolková vláda lépe chránit proti nepřátelským investicím. Od příštího roku musejí akcionáři oznámit koncernu účast od tří procent. Dosud byla tato hranice pětiprocentní. Úprava má zvýšit transparentnost a zabránit "nepozorovanému plížení" směrem k podniku.

Toto rozhodnutí se musí posuzovat v souvislosti s událostmi před rokem na německé burze. Tehdy blokovala skupina hedge fondů plány na převzetí pro londýnskou burzu a vynutila si odchod tehdejšího šéfa burzy Wernera Seiferta. Přesto však stát mezitím udržuje ty nelepší vztahy s finančními investory, kteří byli ještě loňský rok označováni za kobylky. Tehdy se na černé listině objevilo jméno americké skupiny Blackstone. Na druhém místě je obor služeb. I to není nic nového. I nadále žene trh vpřed prodej velkých celků nemovitostí. Například město Drážďany prodalo svůj bytový fond, což bylo 48 tisíc bytových jednotek, za téměř jednu miliardu eur, a to investiční společnosti Fortress. Tímto způsobem se jedním rázem město oddlužilo. Tento prodej znovu v Německu rozpoutal debatu o budoucnosti komunálního bytového hospodářství.

Dále se pak v Německu nově restrukturalizuje trh v oblasti personálních služeb. Adecco přebítá DIS AG, Randstad kupuje Binda - branže práce v časové mzdě se v Německu konsoliduje. Ke koncentraci dochází přitom v příhodný čas. Jen v posledním roce zaznamenala branže tržní růst v objemu 11 procent. Zdá se, že podobný vývoj bude pokračovat i v budoucnu. Německé podniky kupují i nadále pilně v zahraničí. Důvod pro akvizice v zahraničí ze strany německých podniků spočívá v přikoupení specifických potenciálů slibujících tvorbu hodnot. To platí u technologií, jejichž další rozvoj není možný vzhledem k restriktivním intervencím německého zákonodárce v žádoucím měřítku. Tak lze například sledovat již po mnoho let příkupy německých farmaceutických podniků v oblasti biotechnologií, kde se často uskutečňuje akvizice amerických a anglických objektů.

Další příčiny spočívají v omezených a v mnoha oborech vyčerpaných potenciálech růstu domácího trhu nebo v lukrativnosti srovnatelných zahraničních trhů. Mnoho prodávajících je vzhledem ke globalizaci trhů nuceno dosáhnout na důležitých zahraničních trzích jisté kritické velikosti. Vysoké míry růstu v mnoha oborech není možné dosáhnout na domácím německém trhu, a proto se tlačí řada podniků na rozvíjející se trhy (emerging markets). Po otevření východního bloku bylo možné zaznamenávat aktivitu zejména na trzích v Maďarsku, Polsku a v bývalém Československu. Pak byly v centru pozornosti asijské země, zejména pak Čína. Těžiště německého trhu, pokud jde o kontrolu podniků, bude i v budoucnosti spočívat ve středně velkých transakcích, i když hlavní pozornost a větší publicita bude věnována hlavně velkým prodejům. Rozšíření počtu transakcí lze očekávat nejspíše v intenzívně diskutované problematice následnictví malých a středních podniků.

Čtěte také: Příroda, relaxace a aktivity u hranic

Nyní jsou ale čísla dokumentující fúze a akvizice spíše konstantní, zatímco objemy zaznamenávají značný růst. Hlavní úrokové míry velkých centrálních bank sice několik měsíců stoupají - ale startovní laťka byla na historicky velmi nízké úrovni. Koncerny, které měly zájem o nákupy, je mohou nyní financovat ještě velmi levnými půjčkami. Plné pokladny. Na jedné straně využilo mnoho koncernů čas po posledním ekonomickém ochlazení na neodkladnou restrukturalizaci a zbavily se okrajových aktivit. Mnoho koncernů se proto topí v penězích, získaných z těchto prodejů. Vedle private equity (PE) podnikům nyní důvěřují opět i strategičtí investoři M&A. Tito investoři a holdingové společnosti hledají výhodné cíle svých nákupů a často si tak navzájem konkurují, což žene ceny vzhůru.

Například plánovaný výkaz zisku a ztráty SAB Finance k 31. 12. 2025 (v tis. Kč) prognóza (včetně dividend z účastí):