Kriticky ohrožené druhy v ČR: Seznam a ochrana

Ubývání biodiverzity je jedním z nejzávažnějších globálních problémů současnosti. Biologickou rozmanitost lze posuzovat jedním ze základních hledisek - podle populací a druhů. Nejčastěji se vyjadřuje jako počet druhů v určité oblasti. Za měřítko stupně ohrožení jednotlivých druhů a za nejspolehlivější ukazatele pravděpodobnosti jejich vyhynutí či vyhubení jsou považovány tzv. Červené seznamy ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN).

Ty jsou nejúplnějším zdrojem informací o stavu ochrany živočišných a rostlinných druhů a hub na světě. Z kritérií výběru druhů pro červené seznamy IUCN vychází celá řada dalších seznamů, které vznikají na úrovni států případně jejich regionů nebo na úrovni větších územních celků (např. evropský červený seznam). Také Česká republika má aktuální červené seznamy živočichů a rostlin. Řada z nich byla publikována v odborném časopise Příroda.

Zmenšování velikosti a fragmentace populací, ubývání přirozených stanovišť a jejich degradace jsou jedny z nejčastějších příčin ohrožení druhů.

Zvláštní ochrana druhů v ČR

Zvláštní ochrana druhů vychází z páté části zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Definuje ji jako ochranu druhů rostlin a živočichů, které jsou v našich podmínkách ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné. Takové druhy jsou vyhlášeny za zvláště chráněné. Výčet takto chráněných druhů je uveden v příloze II. a III. vyhlášky č. 395/1992 Sb.

Od roku 1992 byl tento seznam aktualizován pouze dílčím způsobem v rámci implementace evropských směrnic a v současné době vyžaduje celkovou revizi. V aktuální podobě seznam obsahuje 532 druhů rostlin včetně hub a 309 druhů živočichů.

Čtěte také: Kriticky ohrožené druhy a zákon

Ochranná opatření

Podobně jako u ptačích druhů je u zvláště chráněných druhů chráněný každý jedinec ve všech jeho vývojových stádiích, chráněn je rovněž jejich biotop. Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat či usmrcovat a dále provádět veškeré aktivity související s jejich komerčním využíváním. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimy užívaná sídla.

V případě zvláště chráněných druhů rostlin je zakázán jejich sběr, trhání, vykopávání, poškozování, ničení nebo jiné rušení ve vývoji vč. držení, pěstování, dopravování a komerční využívání těchto rostlin. Z uvedených zákazů lze v konkrétních případech povolit výjimku.

U kategorie ohrožených druhů je rozdíl, zda se jedná o rostliny nebo živočichy. Pro ohrožené druhy rostlin platí, že nájemci a vlastníci mohou prolomit výše uvedené zakázané činnosti v souvislosti s běžným obhospodařováním svých pozemků bez nutnosti dalšího povolení, blíže viz § 49 zákona o ochraně přírody a krajiny. U ohrožených druhů živočichů je situace odlišná (§ 50 zákona). V případě zásahu do přirozeného vývoje těchto živočichů je při činnostech souvisejících s běžným obhospodařováním nemovitostí nebo jiného majetku nezbytné předchozí stanovisko orgánu ochrany přírody.

Zákon o ochraně přírody a krajiny dále upravuje podmínky držení, chovu, pěstování, prodeje, výměny nebo nabízení za účelem prodeje nebo výměny nebo zpracování zvláště chráněných druhů. Každý, kdo tímto způsobem nakládá se zvláště chráněným jedincem, musí být schopen prokázat jeho legální původ. Upravena je také povinnost evidence zvláště chráněných druhů živočichů chovaných v lidské péči.

Aktualizace seznamu zvláště chráněných druhů

Na základě zadání Ministerstva životního prostředí vytvořila Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR návrh seznamu zvláště chráněných druhů pro potřebu novelizace Vyhlášky č. 395/1992 Sb. (dále jen vyhláška). Status „zvláště chráněný druh“ vyplývá ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (ZOPK). Takto mohou být vymezeny druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné.

Čtěte také: Rostliny v ohrožení

ZOPK pro ně stanovuje stupně ohrožení a definuje základní ochranné podmínky rozdílně pro rostliny a živočichy a rozdílně též pro stupně ohrožení. Základní ochranné podmínky jsou definovány souborem zakázaných činností, které bez patřičné výjimky není povoleno provádět. ZOPK tedy u vybraných druhů stanovuje především pasivní formu ochrany. Ukládá, co se nesmí, ale nestanovuje povinnost péče a údržby lokalit s výskytem zvláště chráněných druhů.

Seznam konkrétních druhů je uveden ve vyhlášce a byl tam již zanesen při jejím vzniku v roce 1992. Od té doby byl aktualizován pouze jednou v souvislosti se zařazením druhů přílohy č. Aktualizace seznamu byla připravována již v předchozích letech, ucelený návrh s více než 1 500 položkami byl ale vytvořen až v průběhu roku 2010 a následně odeslán na Ministerstvo životního prostředí. Je zřejmé, že návrh bude dále diskutován v širokém spektru zainteresovaných subjektů a jeho konečná podoba bude ještě spojena s velkým objemem práce. Přes­to doufáme, že po téměř dvaceti letech se věci dají do pohybu a seznam zvláště chráněných druhů bude aktualizován.

Obratlovci

Novela seznamu zvláště chráněných obratlovců byla připravována již v letech 2005-2007, a to včetně její prezentace odborné veřejnosti a zapracování připomínek. V roce 2010 AOPK ČR provedla revizi seznamu formou menších úprav a doplnění kritérií a novou oponenturou vybranými odborníky na jednotlivé skupiny.

Výchozím kritériem bylo zařazení druhů do červených seznamů ČR (dále též ČS), konkrétně byly bodově hodnoceny pouze druhy zařazené do kategorií zranitelný (VU), ohrožený (EN) a kriticky ohrožený (CR). V odůvodněných případech se však na seznam dostaly i druhy, které nejsou v těchto třech kategoriích či nejsou v ČS zařazeny (v ČS nejsou např. posuzovány nehnízdící migrující druhy ptáků na území ČR). Na seznam proto byli zařazeni například orel skalní (Aquila chrysaetos), orlovec říční (Pandion haliaetus) či dřemlík tundrový (Falco columbarius) a také někteří obojživelníci a plazi, kteří jsou v ČS zařazeni do nižších kategorií. Červený seznam obojživelníků a plazů z roku 2003 (Plesník et al. 2003) již v řadě případů neodráží skutečnou míru ohrožení druhů.

Zohledněna byla i míra ohroženosti bio­topu druhů, a také zda jsou druhy přímo fyzicky ohrožovány člověkem a zda jsou předmětem manipulací, např. zda jsou druhy předmětem chovu v zajetí a hrozí jejich odchyt z volné přírody. Doplněno bylo kritérium odrážející vývoj početnosti druhu v ČR. Na základě výsledného bodového zisku byly druhy rozřazeny do jednotlivých kategorií ohrožený (O), silně ohrožený (SO) a kriticky ohrožený (KO). V případě potřeby došlo na základě expertního posouzení k přesunu druhů mezi kategoriemi.

Čtěte také: Ochrana kriticky ohrožených lidoopů

Na seznamy byly dále automaticky zařazeny druhy z přílohy č. IV Směrnice Rady 92/43/EHS a druhy přílohy č. II Bernské úmluvy. Zařazení některých druhů do těchto příloh nemusí odrážet míru jejich ohrožení na území České republiky, ale vyplývá ze závazku ČR Evropským společenstvím.

Z tabulky 1 vyplývá, že ve srovnání s vyhláškou z roku 1992 nedošlo k výrazným změnám v počtu zařazených druhů obratlovců; došlo spíše k dílčím přesunům mezi kategoriemi a bylo vyškrtnuto či naopak nově zařazeno několik málo druhů. Na seznam se tak nově dostal například losos obecný (Salmo salar), orel královský (Aquila heliaca) či čolek dravý (Triturus carnifex). Zařazen byl také skokan hnědý (Rana temporaria), jediná původně nechráněná žába: v jeho případě ukazují výsledky mapování výrazný pokles početnosti, a je tak v současné době ohroženější než některé jiné druhy již chráněných žab.

Některé druhy ze stávající vyhlášky na­opak zařazeny do seznamu nebyly, například proto, že došlo ke stabilizaci populace daného druhu na území ČR, nebo se jedná o druhy, které jsou na našem území dlouhodobě vymizelé, či o druhy naprosto závislé na doplňování jedinců člověkem. Z ryb nebyl nově zařazen například mník jednovousý (Lota lota), ze savců plch velký (Glis glis), veverka obecná (Sciurus vulgaris) či rejsek horský (Sorex alpinus).

Ptáci mají oproti ostatním druhům obratlovců „výsostné“ postavení, neboť díky Směrnici Rady 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků, jsou chráněny na úrovni jedinců všechny druhy ptáků žijící na evropském území členských států Evropských společenství. U ptáků byla proto navržena na vyškrtnutí řada druhů, u kterých je jejich ochrana dostatečně zajištěna prostřednictvím výše zmíněné obecné ochrany. Konkrétně nebyl do nového seznamu zařazen například kormorán velký (Phalacrocorax carbo), neboť se jedná o druh vyskytující se na území ČR v hojném počtu, se stabilizovanými hnízdními populacemi.

Bezobratlí

U bezobratlých byla situace poněkud jiná než u obratlovců a rostlin, což souvisí hlavně s jejich velkou druhovou bohatostí a relativním nedostatkem informací o jednotlivých taxonech. Bezobratlých u nás žije cca 40 000 druhů, tedy skoro stokrát více než obratlovců (cca 535 druhů) a téměř desetkrát více než rostlin (cca 5 000 druhů) a hub (cca 4 000 druhů makroskopických hub).

Naše poznání však takto velké druhové bohatosti neodpovídá a o mnoha taxonech nevíme prakticky nic, zvláště pak ve srovnání s obratlovci nebo cévnatými rostlinami. Z těchto důvodů nebylo možné u bezobratlých postupovat obdobně jako u ostatních skupin, protože informace o velikosti populace, trendech a rozšíření nejsou většinou k dispozici. Seznam proto připravovalo širší plénum expertů, které se vyjadřovalo k jednotlivým druhům.

Základem pro jeho vznik byl Červený seznam ohrožených druhů České republiky (Farkač et al. 2005), přičemž se pracovalo vesměs s druhy kriticky ohroženými či ohroženými, v menší míře pak i se zranitelnými. Důležitými kritérii pro zařazení do seznamu byla hlavně poznatelnost (odlišení daného taxonu od příbuzných) a výběr tzv. deštníkových druhů (druhy, jejichž ochrana pokryje i další často menší, méně nápadné a známé druhy žijící ve stejném prostředí).

Důležité bylo, aby se k determinaci druhu nemusely používat preparační techniky a aby ji zvládl i proškolený pracovník v terénu. Do seznamu byly automaticky zařazeny druhy z přílohy č. IV Směrnice rady 92/43/EHS a druhy přílohy č. II Bernské úmluvy.

Prvotní návrh seznamu, který vznikl v letech 2005-2006 a byl oponován širokým plénem odborníků, se stal základem současného seznamu, jenž byl znovu oponován a upraven tak, aby odrážel aktuální znalosti týkající se ohroženosti jednotlivých taxonů. Několik druhů bylo vyřazeno, jiné naopak přibyly. Aktuální návrh novelizovaného seznamu obsahuje 477 taxonů (133 kriticky ohrožených, 190 silně ohrožených a 154 ohrožených) - většinou druhů, ale také několik vyšších taxonomických jednotek.

S ohledem na výše uvedené je ale jasné, že jednotlivé skupiny bezobratlých v něm nejsou zastoupeny rovnoměrně. Nejvíce druhů patří do skupin, kterým se věnuje největší pozornost a které jsou také populární u veřejnosti, jako jsou brouci (173), motýli (95) nebo třeba měkkýši (59). Naopak minimálně jsou zastoupeni např. dvoukřídlí (jedenáct druhů z 7 200), ploštice a křísi (pět druhů z 1 556) a zcela chybí hlístice, kroužkovci nebo stonožky a mnohonožky.

Pokud jde o jednotlivé druhy, zvažovali jsme například ponechání nebo vyřazení otakárka fenyklového (Papilio machaon), kudlanky nábožné(Mantis religiosa), jasoně červenookého (Parnassius apollo) a štíra kýlnatého (Euscorpius tergestinus). Otakárek byl nakonec vyřazen, protože jeho populace je poměrně stabilní a druh se vyskytuje prakticky na celém území ČR. Také u kudlanky jsou početnost a areál rozšíření stabilní až rostoucí, ale v seznamu jsme ji ponechali (ohrožený druh), protože se jedná o významný deštníkový druh stepních lokalit.

Složitější situace byla v případě jasoně červenookého, který se v ČR prokazatelně vyskytuje pouze u Štramberku, kam byl v 80. letech 20. století reintrodukován ze Slovenska. Nabízelo se tedy jeho vyřazení, ale protože se jedná o druh chráněný evropskou legislativou, podobně jako v případě obratlovců želva bahenní (Emys orbicularis), bylo rozhodnuto o jeho ponechání na seznamu. Shoda ohledně vyřazení naopak panovala u štíra, jehož autochtonní výskyt u nás nebyl potvrzen od začátku 90. let 20. století.

Rostliny

Návrh seznamu zvláště chráněných rostlin vznikl na základě kritérií, která zohledňují vzácnost a ohroženost druhů a specifika jednotlivých skupin. Automaticky byly zařazeny druhy z přílohy č. IV Směrnice rady 92/43/EHS a druhy přílohy č. I Bernské úmluvy.

U cévnatých rostlin byly kromě ohrožení a vzácnosti druhu brány v úvahu také typ a kvalita biotopů, v nichž rostou, či životní strategie. Informace o vazbě jednotlivých druhů na biotopy byla získána z databáze bio­topů CzechFlor (Sádlo et al. 2007). Kategorie ohrožení přirozených a polopřirozených biotopů byly převzaty z Červené knihy biotopů České republiky (Kučera 2005), biotopy silně ovlivněné a vytvořené člověkem nebyly z hlediska ohrožení hodnoceny.

V červeném seznamu cévnatých rostlin (Procházka 2001) je v kategoriích kriticky ohrožený, silně ohrožený a ohrožený druh uvedeno 1 148 taxonů z 2 550 autochtonních druhů a poddruhů na území České republiky, což znamená, že okolo 45 % druhů cévnatých rostlin je u nás ohrožených. Tato skutečnost se odráží i v počtu zvláště chráněných taxonů.

Do seznamu byly zařazeny pouze druhy, které jsou dobře poznatelné. Záměrně jsme vynechali druhy, u kterých dochází k častým záměnám a jejichž praktickou ochranu by provázely velké potíže. Proto v seznamu nejsou zařazeny např. vzácné, ale poměrně těžko rozpoznatelné apomiktické ostružiníky. Z jestřábníků byly na základě expertního výběru zařazeny vzácné a ohrožené druhy, které jsou dobře poznatelné nebo rostou na jasně ohraničených lokalitách a jinde se nevyskytují, takže zde není velká pravděpodobnost záměny.

Specifickou skupinou jsou také druhy vázané na člověkem ovlivněná a pozměněná stanoviště, jako jsou např. plevele, které potřebují disturbance, ale nevyhovují jim plochy hnojené a ošetřované pesticidy. Plevele proto byly zařazeny převážně do kategorie ohrožených, neboť se na ni nevztahuje ochranná podmínka ZOPK „zákaz poškozovat,...

Vybraným vzácným a ohroženým druhům rostlin, živočichů a hub poskytuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zvláštní, přísnější ochranu. Zákon zajišťuje také ochranu tzv. evropsky významných druhů vyplývající ze Směrnice Rady č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a Směrnice Rady č. 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků. Podle míry ohrožení jednotlivých druhů jsou stanoveny tři kategorie ochrany - druhy kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené. Ochrana zvláště chráněných druhů se vztahuje na jednotlivé jedince, jejich vývojová stádia a části i sídla a deklarována je rovněž ochrana jejich biotopu, zakotvena také ochrana mrtvých jedinců, jejich částí nebo výrobků z nich.

Ze zákonných zákazů lze udělit výjimku, a to za podmínek a z důvodů stanovených v zákoně. Podmínkou pro udělení výjimky je doložení jiného veřejného zájmu převažující nad zájmem ochrany přírody (daného druhu), nebo zájem ochrany přírody. U evropsky významných druhů pak další podmínky neexistence jiného uspokojivého řešení, neovlivnění dosahování či udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany a současně musí být dán některý ze zákonem jmenovaných důvodů. Detailnější informace k podmínkám výjimek shrnuje část věnovaná legislativě níže. Každý druhý rok je povinností ČR reportovat vydané výjimky ze zákazů Evropské komisi skrze systém HABIDES+.

Přehled zvláště chráněných druhů, včetně jejich rozdělení do kategorií ochrany je uveden v příloze II (rostliny) a III (živočichové) vyhlášky č. 395/1992 Sb. Detailní infomace ke zvláště chráněným druhům lze nalézt na kartách jednolivých druhů, detailnější informace k ochraně druhů lze nalézt v rubrice Odborné podklady a metodiky.

V roce 2024 byl Parlamentu ČR předložen návrh komplexní novely zvláštní druhové ochrany se záměrem je zajištění účinnější ochrany druhů postavené především na ochraně jejich prostředí, jejich biotopů, a současně změny umožňující větší uplatnění nástrojů aktivní péče o vzácné a ohrožené druhy. Přehledně popisuje připravenou změnu včetně navrženého seznamu zvláště chráněných druhů webová stránka AOPK ČR ochrana druhů.

Za účelem ochrany vybraných zvláště chráněných druhů je přiznána náhrada za jimi způsobenou škodu. Podmínky a vybrané druhy jsou definovány v zákoně č. 115/2000 Sb., o náhradě škod způsobeným zvláště chráněnými druhy, konkrétně vlkem obecným, medvědem hnědým, rysem ostrovidem, vydrou říční, bobrem evropským a losem evropským, a také kormoránem velkým. Detailnější informace k podmínkám náhrady škody shrnuje legislativní shrnutí níže.

Stav zvláště chráněných druhů chráněných na úrovni EU, evropsky významných druhů, z hlediska je ochrany pravidelně hodnocen v šestiletých cyklech. Výsledky jsou dostupné na webových stránkách AOPK ČR. Statistické zpracování udělovaných výjimkách z ochrany evropsky významných druhů je pro všechny státy EU dostupné na stránkách Evropské agentury pro životního prostředí.

Červený seznam bezobratlých České republiky hodnotí riziko vyhynutí pro 4 kmeny bezobratlých: vířníky, kroužkovce, měkkýše a členovce, druhů známých z území České republiky. Z členovců jsou hodnoceny skupiny korýšů, štírků, štírů, sekáčů, pancířníků, stonožek, mnohonožek a většina skupin hmyzu. Hodnocení bylo poprvé provedeno bezvýhradně dle kritérií Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Hodnocenými kritérii jsou populační pokles, areál a rozloha výskytu, populační početnost, případně kvantitativní analýzy. Pro hodnocení byla využita data z Nálezové databáze ochrany přírody, případně další projekty systematických mapování. Na tomto základě kolektiv 110 autorů, specialistů na systematické skupiny rozřadil hodnocené druhy do kategorií červeného seznamu. Z 5483 hodnocených druhů je 463 vyhynulých nebo regionálně vymizelých (EX, EW, RE), 961 bylo klasifikováno jako kriticky ohrožené (CR), 1089 jako ohrožené (EN), 1261 jako zranitelné (VU).

Srovnání červených seznamů a vyhlášek

Následující tabulky shrnují srovnání červených seznamů, vyhlášky 395/1992 a návrhu vyhlášky 2010 pro obratlovce a bezobratlé:

tags: #kriticky #ohrožené #druhy #ČR #seznam

Oblíbené příspěvky:

• Zjistěte více o ekologické stopě
• Klíčové otázky a principy environmentální ekonomie
• Poplatek za odpad v Jirkově
• Recenze farmy Suchdol nad Lužnicí
• Ekologická zpozdilost