Kriticky ohrožené druhy v České republice a ochrana biodiverzity

Biodiverzity na Zemi v současné době rychle ubývá. Nejde však jen o vymírání jednotlivých druhů, snižuje se také celková druhová pestrost v přírodě a dochází ke stírání rozdílů mezi různými místy naší planety.

To jsou tři různé aspekty ubývání biodiverzity, které se dějí na mnoha úrovních - od té globální až po rozměry v řádu čtverečních metrů. Ve všech případech jsou nicméně důsledky stejné: živý svět se postupně stává chudším, monotónnějším a často i zranitelnějším vůči náhlým změnám podmínek. Proces ubývání biodiverzity je dobře pozorovatelný, zejména pak v menším měřítku: například v určitém regionu, v jednom údolí v horách, ve vodách jezera nebo třeba na kousku louky.

Zatím bylo na světě objeveno asi 1,5 milionu druhů živočichů, rostlin nebo hub a je pravděpodobné, že několikrát tolik druhů dosud neznáme. Každý rok se také najdou tisíce nových druhů (většinu z toho tvoří hmyz). Různé druhy též odjakživa vznikají a mizí. Vědci však odhadují, že současné tempo vymírání je o jeden nebo dva řády rychlejší, než kolik činil průměr v minulých 10 milionech let. Mizí především specializovanější nebo náročnější druhy. Krajině více a více dominují přizpůsobiví generalisté, kteří dovedou žít ledaskde.

Na celosvětové úrovni bývá hlavní příčinou ubývání biotopů zabírání půdy ve prospěch polí a plantáží - typickou ukázkou je mizení tropických pralesů kvůli pěstování palmy olejné v Indonésii. Když vědci zkoumali 8688 druhů (převážně obratlovců), které se ocitly na světovém Červeném seznamu IUCN, zjistili, že zemědělství je spojeno s vymíráním u 5407 z nich a těžba dříví u 4049 druhů. Nejrapidněji ze všech biotopů přitom mizí často právě ty, které jsou druhově nejpestřejší. Na souši je úbytek nejrychlejší hlavně u stepí, savan a některých typů lesů v tropech, subtropech či v mírném pásmu.

Většinou si ji spojujeme s pytlačením slonů či nosorožců nebo s pašováním papoušků a korálů. Problém se ale týká především ryb. Toxicitu prostředí zvyšují především různé přípravky používané proti škůdcům a plevelům, jako jsou insekticidy a herbicidy. Ty se v zemědělství používají stále ve velkém množství. Problém se týká například řepky a kukuřice, u nichž zejména při opakovaném pěstování na stejném místě počet škůdců významně narůstá a je regulovatelný jen obtížně. Některé škodlivé látky se v půdě časem rozkládají, jiné v ní však zůstávají navždy.

Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi

Vážným problémem se pro biodiverzitu stává také šíření nepůvodních druhů, které v různých částech světa vytlačují domácí faunu a flóru. Již zmíněný populární pták dronte mauricijský vyhynul nejen proto, že jej ve velkém konzumovali námořníci, ale také kvůli potkanům, prasatům a opicím, které jejich lodě přivezly - vyžírali totiž jeho vejce.

Z globálního hlediska sice změny klimatu zatím hlavní příčinou ubývání biodiverzity nejsou, na lokální úrovni ale může leckdy být jejich dopad na konkrétní biotop významný - uvést lze třeba biotopy pramenišť a rašelinišť, které jsou ohrožené vysycháním a nedostatkem srážek. Důležitou roli bude nepochybně hrát další nárůst koncentrací skleníkových plynů v atmosféře - a jak velkých rozměrů změny klimatu v příštích dekádách dosáhnou.

Kromě toho však bude (lokálně) záležet také na kombinaci tří dalších faktorů: schopnosti konkrétních druhů se na nové klimatické podmínky adaptovat, přesouvat se jinam a také na tom, jestli mají kam (a kudy) se přesunout. Patrně nejvíce ohrožená je fauna a flóra izolovaných biotopů v neobvyklých klimatických podmínkách. Dobrým příkladem jsou tropické hory - relativně chladnomilné druhy zde žijí v izolaci, obklopeny podstatně teplejší krajinou. Migrace jinam pro ně nepřichází v úvahu a při přesunu do vyšších poloh přirozeně dříve či později musí narazit na vrcholky hor (nebo na skálu).

K jak velkým ztrátám biodiverzity vlivem klimatických změn nakonec dojde, dokážeme zatím odhadnout jen přibližně pomocí teoretických modelů. Reakce organismů na tyto změny je totiž složitější: důvodem k migraci často nemusí být přímo nárůst průměrné teploty, nýbrž i další důsledky oteplení, například vlhkost půdy v určitém ročním období.

Ve střední Evropě se přírodní biotopy v zemědělskou půdu či produkční lesy z velké části změnily už před stovkami let. I v člověkem utvářené krajině nicméně po staletí zůstávalo množství míst, které sloužily jako útočiště pro svéráznou faunu a flóru. Oproti jiným částem světa nebudou mít v nejbližších desetiletích na biodiverzitu v Česku zásadní dopad klimatické změny - patrně nejvíce budou oteplováním zasaženy druhy (a biotopy) extrémně studených podmínek, které se nemají kam přesunout: především horská tundra Krkonoš nebo Jeseníků. Jak již bylo uvedeno výše: největší hrozbou pro přírodu u nás jsme my sami - respektive způsob, jak zacházíme s krajinou, kde žijeme.

Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza

Červený seznam a kategorie ohrožení

Český červený seznam cévnatých rostlin hodnotí míru ohrožení původních druhů na území ČR podle mezinárodních kritérií IUCN. Druhy jsou rozděleny do čtyř hlavních kategorií ohrožení:

• C1 - kriticky ohrožené taxony: jejich populace jsou extrémně malé, rychle ubývají nebo jsou bezprostředně ohroženy vyhynutím. Patří sem například druhy vázané na silně ubývající biotopy.
• C2 - silně ohrožené taxony: jsou druhy s omezeným výskytem nebo zřetelně klesající početností, které však zatím nejsou na pokraji vyhynutí.
• C3 - ohrožené taxony: zahrnují druhy, které vykazují známky ubývání nebo jsou citlivé na změny prostředí, ale zatím nejsou vážně ohroženy.
• C4 - vzácné taxony: nejsou přímo ohrožené, ale mají přirozeně omezený areál rozšíření, často jen na několika lokalitách, a mohou být snadno zranitelné při změně podmínek.

Příklady kriticky ohrožených druhů

• Hvozdík písečný český: Je kriticky ohroženým endemitem České republiky, zařazeným v Červeném seznamu do kategorie C1. Roste výhradně na území NPP Kleneč pod Řípem. Jeho přežití je úzce spojeno s existencí otevřených písčin, které jsou však ohroženy sukcesí (zarůstání travinami a dřevinami), eutrofizací a úbytkem narušovaných stanovišť.
• Koniklec otevřený: Se vyskytuje od střední Evropy po Čínu, v České republice je vázán na teplé oblasti severozápadních Čech a vzácně se vyskytuje jižně od Prahy (dohromady je to cca 15 lokalit). Roste na výslunných travnatých stráních a skalních stepí.
• Zvonovec liliolistý: Roste od střední Evropy až po západní Asii. V České republice roste vzácně jen na několika lokalitách v severních a středních Čechách (celkem jich je známo šest). Jeho typickou lokalitou jsou světlé lesy, lesní okraje a pasy. Příčinou ohrožení je změna způsobu lesního hospodaření, kdy se neobjevují paseky a světlejší místa.

Ochrana genofondu a role botanických zahrad

Mezi nejvýznamnější dokumenty v oblasti životního prostředí patří Úmluva o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity, CBD). K plnému vysvětlení je potřeba si říci, co to vlastně ten genofond je? Jeho definice zní: „Genofond je soubor všech alel (genů) všech jedinců dané populace.“ Jeho ochranu je možné provádět in situ (v místě přirozeného výskytu rostlin) nebo ex situ (mimo místa jejich přirozeného výskytu vytvořením náhradní populace, např.

Botanické zahrady mají různá poslání, funkce, ale v dnešní turbulentní době, kdy nenarušená příroda mizí pod rukama člověka, je obzvláště důležité si připomenout její funkci ochrany ohrožených druhů a jejich ex-situ konzervaci (tj. na jiném místě, než daná rostlina roste). Vraťme se pro začátek do historie botanických zahrad. Postupem času se význam botanických zahrad měnil. Od starověkých zahrad pěstujících léčivé a užitkové rostliny, přes dobu objevování světa v 16. až 19.

Botanické zahrady disponují pěstebním zázemím, sbírkami rostlin a odborným personálem zajišťující péči o rostliny nevyčíslitelné hodnoty a zpřístupňují je veřejnosti ke vzdělávání v oblastech botaniky a zahradnictví. Botanické zahrady dnes drží alespoň jednu třetinu známých druhů rostlin včetně více jak 40 % ohrožených druhů. Podle nedávné studie (Westwood a kol., 2020) je více než 20 % rostlinných druhů (přibližně 80 000) ohroženo vyhynutím a planeta Země ztrácí každou chvíli rostlinné druhy, které ještě nebyly popsány. Podle databáze PlantSearch je pouze 41 % ohrožených druhů udržováno v ex situ kolekcích (tzn. mimo lokalitu, např.

Botanická zahrada Teplice je od roku 2021 plně zapojena do fungování genofondového programu koordinovaného Unií botanických zahrad České republiky. Počty pěstovaných druhů české flóry umístěných na Červeném seznamu rostlin každým rokem stoupá, což je pozitivní trend zapojení Botanické zahrady Teplice o ochranu domácí flóry.

Čtěte také: Jak se chránit při práci s křovinořezem

Ochrana živočichů v CHKO Blaník

Chráněná krajinná oblast Blaník je územím s typickou zachovalou středočeskou krajinou, v níž se dosud uchovala řada zajímavých a vzácných druhů živočichů. Zákonná ochrana živočichů se děje prostřednictvím vyhlášky č. 395/1992 Sb., kde je uveden soupis zvláště chráněných druhů, a to ve třech kategoriích: ohrožený, silně ohrožený a kriticky ohrožený druh. Kromě toho existují i další pomocné seznamy, které nemají přímou vazbu na zákonnou ochranu, ale přinášejí aktuální poznatky o ohrožení jednotlivých druhů (například Červené seznamy, Červené knihy a podobně). V následujícím výčtu se zmíníme pouze o druzích, které jsou zařazeny alespoň do některého z uvedených ochranářských dokumentů.

Na území CHKO Blaník bylo zatím registrováno 150 druhů živočichů zařazených alespoň do jednoho z výše uvedených dokumentů. Jen obtížně lze odpovědět na někdy kladenou otázku, který živočich je zde nejvzácnější. Snad by mohlo jít o velevruba nadmutého, který je dnes ohrožený v celé Evropě a na Blanici vytváří unikátní stabilní populaci, společně s ostatními našimi dvěma zbývajícími druhy velevrubů. Zoogeograficky je zajímavý plž zemoun skalní, který se objevuje na Velkém Blaníku jako té nejsevernější hranici svého výskytu v Evropě (jde o druh zařazený do naší Červené knihy).

Příklady chráněných živočichů v CHKO Blaník

• Pavouci: V CHKO Blaník žije přes 200 druhů pavouků, čímž se tato oblast zařadila z hlediska pestrosti pavoučí zvířeny mezi nejbohatší z celé republiky. Ze stejně klasifikovaných druhů se můžeme zmínit o vodouchu stříbřitém, jediném skutečně vodním pavouku světa, který je znám v početných populacích z několika zdejších rybníků. Je známý tím, že si pod vodou mezi rostlinstvem staví pavučinový kokon, který naplní vzduchem a v něm pak přebývá. Nápadný je i žlutočerně zbarvený křižák pruhovaný, kterého můžeme spatřit zejména na vlhčích loukách, kde si staví své nezaměnitelné sítě, vyztužené nápadným bílým stabilimentem.
• Vážky: Vážky jsou zde studovány již dlouhodobě a nejvýznamnějším nálezem je bezesporu populace celoevropsky ohrožené vážky jasnoskvrnné, která je trvale známa v přírodní rezervaci Podlesí u Býkovic. Takových lokalit je v naší republice velice málo. Dále se zde na Blanici objevují další druhy nápadných vážek, vyhledávajících tekoucí vody a zahrnutých do Červené knihy: černožlutě zbarvený páskovec kroužkovaný, patřící mezi naše největší druhy a kovově zbarvená motýlice lesklá.
• Vodní ploštice: Pokud jste v letním parnu vstoupili do Blanice s cílem se osvěžit, možná, že se vám stalo, že vás cosi bodlo do prstů u nohy. Málokdo ví, že se jednalo asi o centimetrovou, nenápadnou vodní ploštici hlubenku skrytou, která je zajímavá tím, že jako jediná naše vodní ploštice se nevynořuje k hladině, ale dýchá rozpuštěný kyslík přímo z vody.
• Obojživelníci, ryby a hadi: Z obratlovců patří mezi kriticky ohrožené druhy pozoruhodná mihule potoční, kterou můžeme nalézt v některých přítocích Blanice. Nepatří mezi ryby, ale je zástupcem starobylé skupiny mihulovců. Její larvy jsou slepé a žijí několik let zahrabány v jemných potočních náplavech. Zákonem chráněná je i vranka obecná, považovaná za citlivý druh, který svým výskytem také dokazuje dlouhodobou dobrou kvalitu vody. Zatím ve zdejších vodách bylo potvrzeno na dvacet druhů ryb. Z ocasatých obojživelníků zde žije čolek horský a obecný, z žab kuňka ohnivá, ropucha obecná, rosnička zelená, "zelení" i "hnědí" skokani, z plazů náš jediný jedovatý had zmije obecná, u vod je běžná užovka obojková, hojný je i slepýš křehký a ještěrky obecná i živorodá.
• Ptáci: Ve zdejší krajině jsou početně zastoupeni ptáci, kterých zde bylo dosud nalezeno sto osmdesát tři druhů, z nichž zde sto jedenáct hnízdí. Z nich patří mezi nejzajímavější např. bekasína otavní, bramborníček hnědý, chřástal kropenatý, koroptev polní, křepelka polní, lejsek malý, pisík obecný, potápka malá, potápka roháč, sluka lesní, ťuhýk obecný, ťuhýk šedý či výr velký. Dlouhodobě a podrobně je zde sledován výskyt a biologie ledňáčka říčního, který zde na několika místech pravidelně hnízdí. Úspěšně se zde vyzkoušely i umělé nory, které zvyšují hnízdní možnosti tohoto druhu. Probíhá zde i ochranářský projekt podporující ve zdejších lesích hnízdní možnosti chráněného holuba doupňáka.
• Savci: Na území CHKO bylo zatím potvrzeno čtyřicet druhů savců. Z netopýrů se zde pravidelně vyskytují netopýři černý, velký a některé další druhy. Přes teplé období roku lze netopýry nalézt na půdách budov či v dutých stromech, zimu však přežívají v jeskyních a někdy i ve sklepeních budov. Podél Blanice lze pravidelně pozorovat pobytové stopy (trus, zbytky potravy, "klouzačky", stopy na břehovém bahně) vydry říční, která zde i vyvádí svá mláďata. Jen vzácně přímo spatříme tuto plachou šelmu, která může za jedinou noc přeběhnout mnoho kilometrů. V lesích se zde objevují obě barevné formy veverky obecné (rezavá i hnědá).

Celkově lze zoologicky hodnotit území CHKO Blaník jako velmi pestré a zajímavé, včetně výskytu řady zajímavých i vzácných druhů. Zejména mezi bezobratlými nacházíme mnoho unikátních nálezů druhů, které jsou třeba známy na území našeho státu jen z několika lokalit (např. blanokřídlí, brouci), ale nejsou zařazeny do vyhlášky o zvláště chráněných druzích ani do Červených seznamů. Dosavadní průzkumy dosud potvrdily v podblanické krajině přes patnáct set druhů živočichů, což je ale ve skutečnosti jen zlomek skutečného stavu. Je nepochybné, že další podrobné průzkumy zejména bezobratlých živočichů přinesou mnoho zajímavých zjištění.

tags: #kriticky #ohroženy #graf

Oblíbené příspěvky:

• Mendelova univerzita a ekologické zemědělství
• Dopady teplých zim v ČR
• Profesionální ocílka EGGINTON
• Hlášení o produkci odpadů
• Adaptace na změnu klimatu: Přírodě blízká řešení