Charakteristika neživé přírody Krkonoš

I ve dnech, kdy se nechce vyrazit do hor, se můžete o Krkonoších dozvědět leccos zajímavého. Stačí zabrouzdat na stránky audioarchivu Českého rozhlasu. Najdete v něm rozhovory s mnoha lidmi, kteří jsou s naším krajem blízce spojeni. Při zadání hesla „Krkonoše“ se zobrazí nabídka víc než jednoho a půl tisíce odvysílaných pořadů. Za velkou část těchto nahrávek vděčíme Elišce Pilařové.

O krkonošské přírodě umí nejlíp vyprávět zaměstnanci Správy národního parku. Vždyť taky kdo by o ní měl vědět víc než právě tito lidé, pro které jsou hory jejich kanceláří i laboratoří zároveň. Někteří z nich čas od času vymění pohorky a zelený stejnokroj za oděv do města a stanou se hosty redaktorů ve vysílání Českého rozhlasu.

Etnografové a historici patří mezi nejoblíbenější vypravěče. Dokáží poutavě sdílet příběhy o časech dávno minulých a vtáhnout nás do umění života za dob života našich předků. Nejbarvitěji líčí krkonošskou historii Jan Luštinec, bývalý ředitel jilemnického muzea.

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky; součást Vysokých Sudet - řetěz geologicky starých prvohorních nevápencových středohor. Velmi rozsáhlé, rozmanité území s nadmořskou výškou 450-1602 m n. m., zahrnující jak staré zarovnané povrchy, tak vrcholové partie Krkonoš a hluboce zaříznutá údolí. Četné subarktické a vysokohorské prvky, periglaciální jevy.

Geografická poloha a geologická charakteristika

Přírodní komplex Krkonoše představuje nejvyšší část středoevropských hercynských pohoří. Tvoří horský hraniční val mezi Českou a Polskou republikou, státní hranice probíhá v délce 40 km mezi sídelními útvary Harrachov na západním okraji a Žacléřem na východním okraji. Přesná geografická poloha: Východní Čechy, 50 st. 54‘N, 15 st. 30‘E. Pohoří spadá pod biogeografickou provincii 2.32.12 (evropské středohory).

Čtěte také: Charakteristika neživé přírody a flóry Krkonoš

Geologicky patří Krkonoše společně s Jizerskými horami do jediného celku, zvaného krkonošsko-jizerské krystalinikum, kde převažují krystalické břidlice (svory, fylity, kvarcity) starohorního až prvohorního stáří, do kterých v karbonu pronikl mohutný žulový pluton (biotitická hrubozrnná až porfyrická žula) tvořící převážnou část hraničního hřbetu.

Geomorfologie a reliéf

Geomorfologie: Největší část území náleží do celku Krkonoše, především do podcelků Krkonošské hřbety, Krkonošské rozsochy méně do Vrchlabské vrchoviny; jižní a západní okraj leží v celku Krkonošské podhůří - v Železnobrodské vrchovině a Podkrkonošské pahorkatině.

Reliéf: Krkonoše jsou přibližně 40 km dlouhé a 20 km široké, jejich georeliéf je tvořen jednak starými zarovnanými povrchy, jednak hluboce zaříznutými údolími, které byly formovány pleistocenními ledovci a sněžníky. Nejvyšší vrchol Sněžka svou nadmořskou výškou 1602 m sice nedosahuje vysokohorské elevace, avšak vrcholová oblast Krkonoš (mezi 1300 až 1600 m n. m.) představuje krajinu s četnými subarktickými a vysokohorskými prvky jakými jsou alpínská hranice lesa, subarktická rašeliniště, ledovcové kary, sněhové a zemní laviny, skalní výchozy typu tors a široká mozaika mrazem tříděných forem reliéfu (periglaciální sutě, kryoplanační terasy, polygonální a brázděné půdy).

Pedologie

Pedologie: Především podzoly kambické, v nižších polohách kambizemě dystrické.

Klima Krkonoš

Klima Krkonoš odpovídá mírnému klimatickému pásmu s výrazným vlivem Atlantického oceánu a převládajícími západními větry. Podnebí má výrazný oceánicky charakter, průměrná roční teplota ve vrcholových polohách Krkonoš se pohybuje mezi 0 oC a +1 oC a celoroční množství srážek dosahuje 1200-1600 mm. Výška sněhové pokrývky kolísá mezi 100 až 300 cm a ve vrcholových polohách se udržuje až 180 dní v roce.

Čtěte také: Krkonoše ubytování

Vegetační stupně

Krkonoše jsou jediným českým pohořím, jehož biota kontinuálně pokrývají 4 výškové vegetační stupně od submontánního po alpínský vegetační stupeň. To se významně projevilo v průběhu syngeneze a synchorologie krkonošských biot a podmínilo jejich výjimečně vysokou diverzitu. Na základě výsledků multidisciplinárního vědeckého výzkumu byla hřebenová oblast Krkonoš popsána jako arkto-alpínská tundra a představuje unikátní biogeografický fenomén v kontextu celé střední Evropy.

Čtěte také: Komplexní pohled na Krkonoše

tags: #krkonoše #neživá #příroda #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Více o Gormitech
• Instalace odpadních trubek
• Mandle z vlastní zahrady
• Zásady udržitelného nakupování
• Klimatický balíček EU