I ve dnech, kdy se nechce vyrazit do hor, se můžete o Krkonoších dozvědět leccos zajímavého. Stačí zabrouzdat na stránky audioarchivu Českého rozhlasu. Najdete v něm rozhovory s mnoha lidmi, kteří jsou s naším krajem blízce spojeni. Při zadání hesla „Krkonoše“ se zobrazí nabídka víc než jednoho a půl tisíce odvysílaných pořadů. Za velkou část těchto nahrávek vděčíme Elišce Pilařové.
O krkonošské přírodě umí nejlíp vyprávět zaměstnanci Správy národního parku. Vždyť taky kdo by o ní měl vědět víc než právě tito lidé, pro které jsou hory jejich kanceláří i laboratoří zároveň. Někteří z nich čas od času vymění pohorky a zelený stejnokroj za oděv do města a stanou se hosty redaktorů ve vysílání Českého rozhlasu. Doporučuji nevynechat vyprávění o krkonošských botanicích z dob dávno minulých a diskuzi Jakuba Kašpara s dětmi.
Etnografové a historici patří mezi nejoblíbenější vypravěče. Dokáží poutavě sdílet příběhy o časech dávno minulých a vtáhnout nás do umění života za dob života našich předků. Nejbarvitěji líčí krkonošskou historii Jan Luštinec, bývalý ředitel jilemnického muzea. Se životem horáků nás ve svých vzpomínkách seznamuje pohádkářka Marie Kubátová. Obě tyto osobnosti byly oblíbenými hosty mnoha pořadů v rozhlasovém vysílání. Z jejich vystoupení jsem vybrala ty nejzajímavější záznamy. Určitě si poslechněte i lidovou vypravěčku Slávku Hubačíkovou.
Jaké informace o Krkonoších zajímají děti? Krakonoš, zvířata a příroda. Vzpomínky Josefa Fanty, jednoho ze zakladatelů národního parku. Celý život věnoval lesům a jejich ochraně. O smrkových monokulturách, o hospodaření v krkonošských lesích, o imisní kalamitě v 70. letech.
O ochraně černého rytíře v Jizerských horách vypráví Čestmír Klos, Jitka Feřtová, Markéta Kafková a Tomáš Korytář. Vrátili se do polských Krkonoš medvědi? Borovice kleč má nejsevernější místo svého rozšíření v Krkonoších.
Čtěte také: Krkonoše ubytování
Příběhy bylin z hor krkonošských, s botaničkou Irenou Špatenkovou, o historii objevování krkonošských rostlin dávnými botaniky. Výše v horách mají rostliny větší sílu. Petr Ondřej Matthioli ze Sieny a jeho herbář ze 16. století. Jak rostou houby v Krkonoších s Rostislavem Fellnerem. Invazní rostliny působí škody.
Nářečí se podobá reliéfu krajiny. Kde se začínají zvedat hory po okrajích Čech, tam nářečí zůstává. Krkonošská mluva pohledem Elišky Pilařové, o jejím sborníku Krkonošské nářečí. Reportáž o Krakonošovi, za tradiční výrobou Krakonošů z toho, co les dal, se vydáme s Eliškou Pilařovou. Trautenberk? Ryzí fikce, říká etnolog a sběratel krkonošských příběhů Libor Dušek, Host Lucie Výborné. Baron ze Štěpanic Trautbenberk je součástí moderní mytologie Krkonoš, kterého vytvořila Marie Kubátová. Jak vznikala kniha vzpomínek Krkonošští rodáci vzpomínají.
Vlaši, dávní hledači rud a zlata, dobyvatelé pokladů Krkonoš, se dotýkali jak magie, tak alchymie, Otto Štemberka, předseda spolku Trutnov Město draka - legendy, mýty a mysteria Krkonoš. Proč má Trutnov draka a co má společného s Brněnským drakem? Krkonošskou kuchyni si bez zvláštní odrůdy červeného „vysockého“ zelí ani nelze představit, rozhovor Elišky Pilařové o podkrkonošské hlavatce s jejími pěstiteli. Marie Kubátová.
Smrt Hanče a Vrbaty při běžkařském závodu na 50 km, 1.díl o historii lyžování 2. díl o vlastním závodu, Toulky českou minulostí. Tisícovky, seriál o vrcholech s nadmořskou výškou nad tisíc metrů. Prádlo ze skla? Expedice: Fenomén Krkonoše. Jak se žije v našich nejvyšších horách? O unikátní poloze našich hor, jejich historii, sklářství, útulcích před nepříznivým počasím, dřevovýrobě a unikátních Muttichových značkách. Jsem průvodkyně přírodou Krkonoš. Pořádám exkurze a zážitkové aktivity v národním parku a na Stezce korunami stromů. Ukážu vám to nejzajímavější z našich hor.
Flóra Hrubého Jeseníku je charakterizována především jesenickými horskými endemity a glaciálními relikty, jako jsou např. vrba bylinná, vrba laponská, řeřišnice rýtolistá, lepnice alpská, psineček alpský, lipnice alpská a další. Alpínské trávníky charakterizují druhy jako jestřábník alpský, prasetník jednoúborný, ostřice Bigelowova či sasanka narcisokvětá. Typické jsou pro Jeseníky i druhy se subalpínským a supramontánním těžištěm výskytu, např. Na území CHKO Jeseníky je udáván výskyt celkem 144 zvláště chráněných druhů a poddruhů cévnatých rostlin.
Čtěte také: Komplexní pohled na Krkonoše
Z uvedeného počtu 112 recentně se vyskytujících zvláště chráněných druhů je v kategorii kriticky ohrožených zařazeno 41 druhů, v kategorii silně ohrožených je zařazeno 37 druhů a v kategorii ohrožených je 34 druhů. Ve smyslu Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Grulich et Chobot 2017) se zde mimo to vyskytuje či vyskytovalo dalších 11 kriticky ohrožených druhů (CR), 26 ohrožených (EN) a 28 zranitelných (VU), které nejsou chráněny zákonem, často jde ale o druhy mimořádně vzácné, včetně endemické pupavy sudetské nebo druhů, které se v ČR vyskytují pouze v Jeseníkách.
V CHKO Jeseníky se vedle 5 endemických druhů vyskytuje také celá řada druhů, které v ČR mimo Jeseníky jinde nerostou. Vedle toho se zde vyskytuje i řada druhů, které u nás kromě Jeseníků rostou ještě v Krkonoších - např. huseník sudetský, lepnice alpská, prorostlík dlouholistý fialový, zvonek okrouhlolistý sudetský, řeřišnice rýtolistá, ostřice nejtmavší, ostřice tmavá, ostřice skalní, ostřice pochvatá, hvozdík pyšný alpínský, jestřábník alpský, kopyšník tmavý, rozchodnice růžová, vrba bylinná, vrba laponská, hlaváč lesklý pravý - nebo na Králickém Sněžníku (např. zvonek vousatý, rožec prameništní, ovsíř dvouřízný, jestřábník zlatoblizný), případně jen v Jeseníkách a v obou výše uvedených pohořích - např.
V systému sudetských pohoří má Králický Sněžník bližší vztahy k Hrubému Jeseníku než ke Krkonoším. Ukazuje to zastoupení takových prvků jako je koprníček bezobalný (Ligusticum mutellina), ovsíř dvouřízný (Avenula planiculmis), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum) a zvonek vousatý (Campanula barbata), které rostou v Jeseníkách, ale v Krkonoších chybí. Podobně jako v Jeseníkách zde přirozeně chybí kleč.
Proti Orlickým horám je Králický Sněžník charakterizován skupinou druhů, vyskytujících se obvykle až nad horní hranicí lesa např. sítina trojklaná (Juncus trifidus), havez česnáčková (Adenostyles alliariae), jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum), j. alpský (H. alpinum), ostřice Bigelowova (Carex bigelowii), prasetník jednoúborný (Hypochaeris uniflora). Mezi význačné fytogeografické prvky Králického Sněžníku patří řeřišnice hořká Opizova - Cardamine amara subsp.
Po stránce geologické patří území Králického Sněžníku do západosudetské oblasti Českého masívu. Je tvořeno metamorfity orlicko-sněžnického krystalinika.
Čtěte také: Článek o ekologii Krkonoš
Zajímavá místa východních Krkonoš (mapa českých i polských Krkonoš, živá a neživá příroda, muzea a informační střediska, naučné stezky apod. Zajímavá místa západních Krkonoš (mapa českých i polských Krkonoš, živá a neživá příroda, muzea a informační střediska, naučné stezky apod.
Cílovými skupinami jsou žáci základních a středních škol, místní obyvatelstvo navštěvující komunální úřady a široká návštěvnická veřejnost využívající ubytovací a restaurační služby na území Krkonošského národního parku, jeho ochranného pásma a nejbližšího okolí.
Sada osmi propagačně-naučných ilustrovaných posterů formátu A1 s motivem Flora a Fauna Krkonoš, Zajímavá místa západních a východních Krkonoš, Tvary Krkonoš, Neživá příroda, Historie a Vegetační stupně a lesy Krkonoš bude zdobit interiéry úřadů, škol i ubytovacích subjektů v Krkonoších. Témata jsou navržena tak, aby obsáhla ty nejdůležitější charakteristiky česko-polských Krkonoš a prezentovala přírodní hodnoty Krkonošského národního parku a Karkonoskiego Parku Narodowego. Těžiště předkládaných informací spočívá v ručně malovaných obrázcích doplněných krátkými heslovitými texty v českém a polském jazyce.
Postery se budou distribuovat na krkonošské městské a obecní úřady, školy všech stupňů a hotely, penziony a horské boudy. Tento počin je součástí přeshraničního projektu Krkonoše - náš národní park.
tags: #krkonose #neziva #priroda #flora #charakteristika