Kvalita ovzduší v Kroměříži: Aktuální stav a monitoring

18.04.2026

Posuzování kvality ovzduší je rozděleno podle jednotlivých veličin (PM10, NO2 atd.). Celková kvalita ovzduší je posuzována podle nejméně příznivě hodnocené veličiny. Prohlédněte si údaje o kvalitě ovzduší v lokalitě Kroměříž.

Výhodou indexu a jeho slovního popisu je, že není nutné sledovat a porovnávat konkrétní číselné hodnoty. Hladina s označením Velmi dobrá a Dobrá je považována za standard, kdy znečištění ovzduší nemá žádný vliv na lidský organismus.

Po jedenáct měsíců získával Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě údaje o kvalitě ovzduší a míře hluku v Kroměříži. Výsledky ústav zpracoval do odborné analýzy a zjistil, že při měření kvality ovzduší a intenzity hluku nebyly překročeny zákonné limity. S výsledky měření seznámili zástupci zdravotního ústavu zastupitelstvo na čtvrtečním zasedání.

Samotnému měření předcházela studie, která vytipovala místa s největším zatížením zdrojů znečišťování ovzduší, z nichž bylo vybráno jedno - Základní škola Kroměříž, třída 1. máje. Výsledek zkoumání ukázal, že žádná ze sledovaných škodlivin nepřekročila limity dané zákonem o ochraně ovzduší.

„Na základě těchto výsledků nepředpokládáme zavedení opatření na zlepšení kvality ovzduší ve městě. Z praxe víme, že opatření mají význam pouze tam, kde k překračování zákonného stavu dochází.“

Čtěte také: Životní Prostředí Kroměříž: Stanovisko

Do tří měsíců by se mělo uskutečnit veřejně projednání výsledků analýzy, které byla na jaře kvůli koronaviru zrušeno. Součástí projektu bylo i posouzení hlukové zátěže.

Problematickým zdrojem hluku je podle studie silniční doprava, zvláště u páteřních komunikací a v nočních hodinách, naopak dálnice D1 nepůsobí podle zpracovatelů projektu vážnější problémy.

Ještě měsíc se bude měřit čistota ovzduší na 17 místech ve Zlínském kraji. Měření, jehož cílem je zjistit vliv lokálních topenišť na kvalitu vzduchu, začalo loni v červenci a skončí 30. dubna.

Zlínský kraj monitoruje kvalitu ovzduší prostřednictvím dvou projektů. První z nich „Kontinuální monitoring kvality ovzduší v malých obcích na území Zlínského kraje“ soustavně měří koncentrace znečišťujících látek v obcích do dvou tisíc obyvatel s odlišným charakterem vytápění a provětrávání, ve kterých se předpokládá vyšší míra znečištění. Konkrétně jde o obce Salaš, Kunovice, Vyškovec, Prlov a Růžďka.

Náklady na každý z projektů dosahují 2,9 milionu korun, na oba získal Zlínský kraj dotaci z Norských fondů vždy ve výši 2,1 milionu korun a dalších 375 tisíc korun ze Státního fondu životního prostředí.

Čtěte také: Kroměříž - svoz odpadu

Ve Zlínském kraji byla průměrná teplota vzduchu v únoru 3,7 °C. Kraj byl o 4,6 °C teplejší než teplotní normál 1981-2010 pro měsíc únor (teplotně mimořádně nadnormální měsíc). Na Marušce byla průměrná teplota vzduchu 2,2 °C (o 3,1 °C tepleji než průměr), průměrná měsíční teplota vzduchu ve Valašském Meziříčí byla 4,6 °C (o 5,3 °C tepleji než normál).

Průměrně nejtepleji bylo v Kromeříži (5,2 °C). Druhá nejvyšší hodnota byla naměřena v Bystřici pod Hostýnem (5,1 °C) třetí ve Starém Městě u Uherského Hradiště (5,0 °C). Nejteplejší den byl 23. únor s průměrnou hodnotou denní teploty vzduchu 9,0 °C. Nejvyšší denní průměrná teplota vzduchu byla zaznamenaná v Kroměříži (11,2 °C) dne 1. února Nejchladnějším dnem byl 6. únor s denní průměrnou teplotou vzduchu -0,9 °C.

Nejnižší denní průměrná teplota vzduchu byla zaznamenaná na Beneškách (-5,0 °C) dne 5. února. Nejvyšší maximální teplota vzduchu byla zaznamenána dne 1. února v Kroměříži a ve Starém Měste u Uherského Hradiště (14,6 °C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla naměřena 6. února na Horní Bečvě a ve Valašské Senici (-1,0 °C).

Nejnižší minimální teplota vzduchu byla naměřena dne 8. února ve Velkých Karlovicích (-8,4 °C), nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena 23. února v Kroměříži (8,4 °C) a nejnižší minimální přízemní teplota vzduchu byla změřena ve dnech 6. a 8. února ve Valašské Senici (-12,0 °C).

V celém kraji spadlo v listopadu průměrně 74,2 mm srážek, což bylo 165 % normálu (srážkově nadnormální měsíc). Na Marušce bylo naměřeno 88,9 mm srážek (186 % normálu) a ve Valašském Meziříčí to bylo 56,0 mm (139 % normálu).

Čtěte také: Kam na fotky v přírodě: Kroměřížsko

Nejvíce srážek v kraji za měsíc únor spadlo na stanici Valašská Senice (139,1 mm), ve Velkých Karlovicích (136,0 mm) a v Lidečku (115,4 mm). Nejméně srážek bylo zaznamenáno na stanicích Kroměříž (31,8 mm), Holešov (36,2 mm) a Kvasice (38,0 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 3. února na stanici Bojkovice (27,0 mm).

Nejvíce nového sněhu napadlo v únoru na Kudlačeně (64 cm). Nejvyšší denní úhrn nového sněhu byl v kraji zaznamenán dne 27. února na stanici Kateřinice-Ojičná (19 cm), kde byla dne 28. února zaznamenána i nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky byla v kraji (19 cm).

V kraji svítilo slunce průměrně 72,2 hod., což bylo o 1,8 hod. méně než normál, tj. 98 % normálu. Nejdelší sluneční svit byl zaznamenán ve Starém Městě (96,8 hod.), následovaly stanice Kroměříž (86,8 hod.) a Holešov (82,5 hod.), nejméně svítilo Slunce ve Valašské Senici (47,9 hod.), na Horní Bečvě (51,0 hod.) a ve Štítné nad Vláří (64,2 hod.).

Horní panel zobrazuje předpověď pro Common Air Quality Index (CAQI), který se v Evropě používá od roku 2006. Jde o číslo na stupnici od 1 do 100, kde nízká hodnota (zelené barvy) znamená dobrou kvalitu ovzduší a vysoká hodnota (červené barvy) špatnou kvalitu ovzduší. Barevné kódování CAQI se používá ve všech panelech předpovědi znečištění vzduchu na meteogramu k indikaci úrovně znečištění.

Druhý panel zobrazuje předpověď částic (PM a pouštního prachu) pro Kroměříž. Atmosférické tuhé částice (PM) jsou mikroskopické pevné či kapalné částice rozptýlené ve vzduchu. Zdroje tuhých částic mohou být přírodní i antropogenní. Největší obavy pro veřejné zdraví vyvolávají částice dostatečně malé na to, aby pronikly až do nejhlubších částí plic. Tyto částice mají průměr menší než 10 mikronů (přibližně 1/7 tloušťky lidského vlasu) a jsou definovány jako PM10. Jde o směs látek, které mohou obsahovat kouř, saze, prach, sůl, kyseliny a kovy.

Předpovědi koncentrací plynů znečišťujících ovzduší jsou zobrazeny ve třetím panelu. Ozon (O₃) v nižší troposféře vzniká zejména v městských oblastech. Oxid siřičitý (SO₂) je plyn, který je neviditelný a má nepříjemný, štiplavý zápach. Oxid dusičitý (NO₂) je načervenalý hnědý plyn s charakteristickým ostrým, dráždivým zápachem a významným znečišťovatelem ovzduší. Hlavním zdrojem oxidu dusičitého je spalování fosilních paliv: uhlí, ropy a plynu. Většina oxidu dusičitého ve městech pochází z výfukových plynů motorových vozidel.

Březový pyl patří k nejrozšířenějším vzdušným alergenům během jarního období, případně později v roce ve vyšších zeměpisných šířkách. Pyl trav je hlavním spouštěčem pylových alergií během letních měsíců.