Ekologické Pěstování Mrkve a Její Výnos

Mrkev je oblíbená a velmi rozšířená zelenina. Dnešní kulturní odrůdy pocházejí z plané formy, která se běžně vyskytuje i u nás hojně jako plevel. Botanicky je mrkev dvouletá rostlina, v prvním roce vytváří kořen a přízemní růžici listů, ve druhém roce květní lodyhu, která je zakončená okolíkem. Pro zahradnické účely ji pěstujeme jako jednoletou, pro semenářské jako dvouletou rostlinu.

Mrkev je cenná zejména pro vysoký obsah provitamínu A, vitamínů B1, B2, PP. Rovněž obsahuje široké spektrum minerálních látek a cukry. Uplatnění má jako čerstvá zelenina při přípravě různých pokrmů, ale rovněž ji lze zpracovávat mražením, dušením, sušením a nakládáním.

Půdní Podmínky a Hnojení

Mrkev nemá zvláštní nároky na polohu, půdy však potřebuje, pro optimální vývin kořenů, lehčí, propustné, záhřevné a bez kamenů. Nejlépe hlinitopísčité, písčitohlinité, jílovitohlinité s obsahem humusu. Na stejné místo ji vyséváme s odstupem 4-6 let, ostatně jako všechny zeleniny. Mrkev nesnáší hnojení chlévským hnojem, na který reaguje praskáním a rozvětvováním. Proto ji zařazujeme do II. Nebo lépe III. Tratě.

Číslování tratí odpovídá ročním odstupům od hnojení pozemku hnojem. Pozemek by se měl hnojit chlévským hnojem jednou za 4 roky, v prvním roce je to tedy I. tratě.

Odrůdy Mrkve

Odrůdy mrkve se odlišují délkou vegetační doby, tvarem a v poslední době i barvou kořenů. Karotky mají kořen kratší, tupě zakončené, jsou křehčí. Délka vegetační doby je odvislá od použité odrůdy a účelu sklizně.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Příklady odrůd:

• Amsterdam: Kratší kořen s tupým zakončením, náchylnější k zelenání hlavy. Vegetační doba 90 dní.
• Chantenay: Středně dlouhý kořen, vegetační doba kolem 120 dní.
• Nantes: Středně dlouhý kořen, vegetační doba 90-130 dnů.
• Berlikum: Dlouhé válcovité kořeny, vegetační doba 130-145 dnů. Dobře odolává prasknutí a lámání kořenů.
• Flakee: Velmi dlouhé kořeny se širokou hlavou. Vysoké výnosy.
• TÁBORSKÁ ŽLUTÁ: mohutný žlutý kořen a extrémně vysoký výnos (70 - 100 t/ha) jsou hlavní přednosti této pozdní mrkve typu Flakee. Středně dlouhý, válcovitě kuželovitý kořen (12 - 26 cm) je intenzivně žluté barvy, se středním obsahem sušiny a cukru a s nižším obsahem karotenu (1 - 3 mg/100 g sušiny).

Organizace Pěstební Plochy

Mrkev pěstujeme na záhony, jejichž šířka je obvykle 120 - 150cm, nebo na hrůbky, které jsou od sebe vzdáleny 50 - 70cm, horní část hrůbků je široká 15 cm. Způsob organizace pěstební plochy závisí na půdním druhu, který máme na pozemku, vláhových poměrech a účelu, pro který mrkev pěstujeme. Na lehkých půdách používáme záhonový způsob, naopak na těžkých půdách volíme hrůbky.

Pro zahrádkáře jsou vhodné výsevní pásky, kde jsou semena již rozmístěná do určité vzdálenosti. Odpovídá požadované konečné velikosti kořenů a klíčivosti osiva. Hustotu jedinců ovlivňujme hustotou výsevu a případným pracným jednocením. Při tom se společně s výsevem mrkve vysévá do stejných řádků ředkvička, která klíčí brzy a značkuje nám řádky, což je praktické při okopávce.

Výsev Mrkve

Tato zelenina se vysévá přímo na venkovní záhon v průběhu března až do poloviny července. Hloubka výsevu je 1-2 cm. Doporučený spon je 30 x 15 cm. Semínka mrkve totiž přežijí vše a vyklíčí, jakmile jsou k tomu alespoň trošičku příznivé podmínky. Mladé rostlinky mrkve nezmrznou, takže se nemusíte bát opravdu časného setí třeba již během února. Ideální je zasít semena mrkve zhruba 1 cm do hloubky, do řádků vzdálených od sebe zhruba 35 cm, nebo do dvojřádků, vzdálených od sebe 45 cm.

S výsevem mrkve proto neotálejte a pusťte se do něj hned, vůbec nevadí, když bude venku mrznout. Jediným vaším limitem je připravený záhon a to, zda je půda zmrzlá. Čím později na jaře ji budete vysévat, tím je větší pravděpodobnost, že nebude dostatek přirozených srážek a vy budete muset semínka každý den zalévat.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Mrkev sejeme nejlépe každých pár týdnů, abychom měli vždy ke sklizni mladé kousky. Takže když vysejete první semena v únoru nebo březnu, další vysejte v květnu, další v červenci. Semena mrkve můžete sít i v srpnu s tím, že mrkev necháte v záhonu i přes zimu a budete si ji brát během zimních měsíců.

Péče o Mrkev

Mrkev má speciální požadavky na závlahu. Jednak ji musíme sít do vlhké zeminy a hned po vysetí ji důkladně zalévat. Ale se vší opatrností, aby jste si nevyplavili mělce zasetá semínka. U mrkve je velmi důležité dělat zálivku důkladnou, avšak méně častou. Kořínky mrkve mají speciální požadavky na vodu. Jestliže je voda v hloubce, tedy je půda dostatečně prolitá, mrkev si pro vodu sahá dolů, proto i kořen roste rovnoměrně dolů a nevětví se. Pokud je voda jen na povrchu, po malém zalévání, tak je mrkev nucená si pro ni sahat v horní části. To ve výsledku znamená, že mrkev bude větvit kořeny a že v horní polovině kořenů bude i mnoho vlasových kořenů.

Po 3-4 týdnech po vzejití začínáme se závlahou. Zpočátku zavlažujeme dávkou 10-20 mm, po zapojení porostu až 30 mm, aby došlo k provlhčení až do hloubky 0,2-0,4 m.

Mrkev má, stejně jako ostatní kořenové a listové zeleniny, schopnost kumulovat nitráty. To je potřeba mít na paměti a mrkev nehnojit během vegetace, a už vůbec ne v době tloustnutí kořenů. Provitamín A, coby prekurzor vit. A, stejně jako vitamín A je rozpustný pouze v tucích. To je potřeba mít na paměti, a do mrkvového salátu kápnout trochu např.

Ochrana Před Chorobami a Škůdci

Mrkev bývá napadána chorobami, ke kterým patří různé hniloby a plísně, někdy i skvrnitost. Většinu z těchto chorob nelze v jejich průběhu ovlivnit bez použití chemického prostředku, ale dá se jim účinně bránit preventivně: správnou zálivkou - nepřemokřovat, nechávat záhon vyschnout, dostatečnou vzdušností - včas jednotit, u hustších porostů pravidelně obírat staré a zasychající listy.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Mrkev má naštěstí takové škůdce, které můžete dokonale ošálit. Ošálený škůdce mrkev nenajde a tak ji ani nenapadne. Nejčastěji se na mrkvi objevují mšice. Dalším škůdcem je pochmurnatka, která v kořenech vyvrtává nechtěné chodbičky. Aby ale pochmurnatka mohla na mrkev zaútočit a naklást sem svá vajíčka, musí mrkev nejdříve najít. K tomu dobře poslouží již jednou zmiňovaná netkaná bílá textilie. Když pochmurnatka mrkev nenajde, nemůže ji poškodit. Významným škůdcem mrkve je i slimák nebo plzák.

Sklizeň Mrkve

Mrkev sklízíme celou, vytáhněte ji ze země, v těžších půdách si můžete pomoci rýčem nebo rycími vidlemi. Středovou mladou nať můžete využít do salátu, pomazánky nebo do polévky, kořen dle potřeby. Mrkev můžete sklízet tempem, jakým chcete, není nutné sklidit celý záhon najednou. To udělejte až při pozdní podzimní sklizni, kdy mrkev buď přemístíte do sklepa nebo do skleníku či pařeniště, kde ji pak najdete po celou zimu čerstvou a křupavou.

Vliv Listového Hnojení na Výnos Mrkve

V sezóně 2021 byl na farmě ve středním Polsku proveden listový postřik hnojivy AktiFer na plantáži jedné z předních odrůd mrkve F1. Cílem ošetření bylo zhodnotit účinnost aplikace vybraných listových hnojiv při pěstování mrkve vyjádřenou jejím výnosem ve srovnání s kontrolou - mrkví pěstovanou bez listového hnojení. Průměrná hmotnost kořenů v odebraném vzorku se pohybovala v rozmezí 130-140 g a jejich průměrná délka byla 20-22 cm.

tags: #ekologicka #mrkev #pestovani #vynos

Oblíbené příspěvky:

• Jak na tuky a oleje v domácnosti
• Údržba sprchového koutu
• Síla přírodních látek proti nemocem
• Koupě ekologické známky
• Konflikt nebo soulad v zemědělství?