Krtek a jeho život v přírodě: Fascinující podzemní inženýr

Možná se právě teď na vaší zahradě vyskytuje krtek. Tito zdánlivě neškodní a milí tvorové dokážou na našich zahradách nadělat pořádnou paseku. V tomto článku se podíváme na to, proč krtci dělají krtince, co je přitahuje a jaké možnosti ochrany zahrady před nimi máte. Boj s krtkem není o válce, ale o moudrosti.

Krtek obecný: Podzemní specialista

Krtek obecný (Talpa europaea) je drobným savcem (Mammalia) z řádu hmyzožravců (Eulipotyphla). Krtci mají podlouhlé tělo válcovitého tvaru dlouhé cca 8 - 12 cm. Samičky jsou většinou trochu menší. Jelikož krtek žije pod zemí a zrak příliš nevyužije, má pouze malé oči skryté za chlupy. Naopak dobře vyvinutý mají krtci sluch a čich. Výrazný je rypákovitý čenich růžové barvy. Životu pod zemí je přizpůsoben i kožíšek s krátkými tmavě hnědými či černými chlupy. Krtek obecný měří kolem 12-16 cm a váží zhruba 70-130 gramů. Jeho tělo má válcovitý tvar s širokou hlavou bez patrného krku.

Typická je hebká sametová srst černé či šedočerné barvy, která není směrově orientovaná - to krtkovi umožňuje pohybovat se tunely vpřed i vzad, aniž by mu chlupy překážely. Oči má skutečně drobné (pouze asi 1 mm v průměru) a často schované v srsti, takže rozlišuje jen světlo a tmu. Vnější ušní boltce úplně chybí, zvukovod kryje jen kožní záhyb - sluch má však poměrně dobrý. Nedostatek zraku krtek bohatě vynahrazuje jinými smysly. Jeho růžový rypák je posetý tisíci mikroskopických hmatových receptorů a okolí čenichu, ocas i tlapky pokrývají citlivé chloupky, díky nimž zaznamená i nejmenší otřesy půdy. K tomu má výtečný čich - dokonce “stereo čich”, který mu umožňuje přesně určit směr pachové stopy.

Adaptace na podzemní život

Za miliony let evoluce se krtek dokonale přizpůsobil podzemnímu způsobu života. Přední končetiny má mimořádně silné, s širokými dlaněmi obrácenými do stran a ostrými drápy - jako živé lopaty jimi hrne zeminu. Lebka a kostra jsou robustní, aby vydržely tlak okolní půdy. Jeho krev obsahuje dvojnásobné množství hemoglobinu oproti jiným savcům, takže dokáže lépe využívat kyslík a vydrží dýchat vzduch chudý na kyslík v uzavřených norách. Plíce má zvětšené a vyplňují téměř celý hrudník.

Struktura krtčího obydlí

Zahrádkáři většinou znají pouze nadzemní část krtčího obydlí - krtinu. Ve skutečnosti je krtčí "palác" mnohem větší. Skládá se z rozsáhlého labyrintu chodeb. Hlavní chodba vede od pelíšku do "spižírny", kde jsou ukryty zásoby potravy. Hlavní chodba nebývá označena krtinci. Na hlavní chodbu se napojuje síť menších, postranních chodeb. Nechybí ani tajná chodba vedoucí do větší hloubky. Krtek se ve svém labyrintu chodeb pohybuje velmi obratně a pečlivě dbá o jejich průchodnost.

Čtěte také: Krtek v kanalizaci: Co dělat?

Krtek si pod povrchem buduje složitý labyrint chodeb. Obytné a lovecké tunely se obvykle vinou 10-50 cm pod zemí a mohou měřit dohromady desítky metrů. Svými předními tlapami dovede hrabat neuvěřitelnou rychlostí - za hodinu zvládne vyhloubit asi 5 metrů chodby a za den až 20-50 metrů! Vykopanou zeminu hrne ven malými vertikálními šachtami, čímž na povrchu vznikají typické krtiny. Tyto hromádky hlíny slouží k ventilaci tunelů a zároveň jsou vedlejším produktem krtkova neúnavného “stavitelství”.

Společenský život a aktivita krtka

Krtek je samotářský tvor - každý jedinec si obhajuje teritorium o rozloze několika hektarů a s jiným krtkem se setkává jen v době páření. Své chodby si žárlivě střeží a cizince nesnese, vyjma krátkého jarního období rozmnožování. Většinu času tráví patrolováním svého podzemního revíru: pravidelně, zhruba každé 4 hodiny, obchází tunely a hledá potravu nebo vetřelce. Není výhradně noční - aktivní je ve dne i v noci, střídá cykly spánku a bdění v přibližně čtyřhodinových intervalech.

Mýtus, že „krtek ryje jen v noci“, vznikl patrně proto, že ve dne omezuje činnost, když cítí otřesy a ruch (například kroky člověka), zatímco v nočním klidu se odváží hrabat více. Zajímavé je, že nehibernuje - ani v zimě nespí zimním spánkem. Nemá totiž prakticky žádné tukové zásoby, a tak místo toho v mrazech sestoupí hlouběji pod zem za nezmrzlou půdou a stále aktivním hmyzem.

Strava a metabolismus

Tunely neslouží krtkovi jen jako domov, ale i jako důmyslné pasti na kořist. Mnohé chodbičky jsou těsně pod povrchem a fungují jako lapací „galerie“ - různí červi, larvy či hmyz do nich propadnou ze země nad nimi a krtek to ihned zjistí díky citlivým chloupkům zaznamenávajícím vibrace. Jakmile ucítí, že se něco v tunelu hýbe, bleskově přiběhne na místo a vetřelce uloví. Proti jídelníčku krtka by žádný zahradník nic nenamítal - tento savec není žádný „požírač kořínků“, živí se téměř výhradně masitou stravou. Loví především žížaly, dále hmyz a jeho larvy, larvy brouků (ponravy), stonožky, slimáky a další drobné bezobratlé.

Nejpozoruhodnější na krtkovi je jeho neuvěřitelně rychlý metabolismus. Tak malé zvíře má obrovský energetický výdej - tělesná teplota krtka je kolem 38 °C a aby ji udržel, musí neustále jíst. Denně spořádá množství potravy odpovídající 70-100 % vlastní tělesné hmotnosti! To znamená desítky žížal a hmyzích larev za 24 hodin. Bez jídla vydrží jen velmi krátce - už po 8 hodinách hladovění by uhynul hlady. Krtek si ale umí poradit i s výpadky potravy: když narazí na nadbytek kořisti, začne si dělat zásoby. Ulovené žížaly či hmyzí larvy kousne do nervového centra, čímž je paralyzuje, ale neusmrtí. Poté je nashromáždí v postranní komůrce - uchová je tak živé a „čerstvé“ na později, i když se nemohou plazit pryč.

Čtěte také: Jak na ucpaný odpad ve staré budově

Rozmnožování a životní cyklus

Krtičí romance probíhá v jarních měsících. Po zbytek roku se samci a samice drží odděleně na svých územích, ale od března do května nastává krátká doba námluv. Samci v tomto období významně rozšiřují své tunely a podnikají daleké cesty podzemím, aby vyhledali samičky. Když se setkají, dochází k páření buď pod zemí v hnízdní komůrce, nebo výjimečně i na povrchu. Březost trvá zhruba 4-6 týdnů (uvádí se průměrně kolem 30-40 dní). Jednou do roka na jaře pak samice vrhne 2-7 mláďat, obvykle okolo čtyř. Narodí se holá a slepá, velká jen jako fazole.

Během dvou týdnů jim začne růst srst a kolem třetího týdne života poprvé otevírají oči. Matka je asi měsíc kojí, ale už od tří až čtyř týdnů věku se mláďata učí sama lovit drobnou kořist. Zhruba po pěti až šesti týdnech opouštějí rodné hnízdo a rozlézají se hledat vlastní teritorium. Mnohá mláďata brzy zahynou (často je uloví predátoři dříve, než si vybudují své chodby), ale ta šťastnější pohlavně dospějí už následující jaro. Délka života krtka je poměrně krátká - ve volné přírodě se dožívá zpravidla kolem 2-3 let, výjimečně až 5 let.

Predátoři a ochrana

V přírodě má krtek několik nepřátel, i když není častou kořistí - jeho pižmový pach a živočišná strava způsobují, že moc nechutná. Například lišky, tchoři nebo kočky domácí krtky sice občas uloví, ale často pak mrtvolku nechají ležet. Draví ptáci (poštolky, sovy či volavky) krtka někdy sežerou, často od ocásku, ale také to není pravidlem. Krtek obecný je v České republice běžný a rozšířený druh - najdeme ho od nížin po podhorské oblasti, na polích, loukách, v lesích i zahradách po celém území státu.

Krtek obecný tak zůstává jedním z nejpozoruhodnějších malých savců naší přírody. Svým nenápadným životem pod zemí uniká pozornosti, ale práce, kterou zastane, je významná - denně prohrabe metry půdy, čímž ji obdělává a čistí od hmyzích škůdců. Ač ho lidé nevidí, hraje svou roli drobného zahradníka a predátora v jednom. Krtek je fascinující tvor, který má v přírodě nezastupitelnou roli - provzdušňuje půdu a pomáhá regulovat populaci hmyzu.

Krtek na zahradě: Škůdce nebo pomocník?

Právě chodby jsou tím, co zahrádkářům nejvíce vadí. Krtek podryje rostliny, poškodí kořeny a často tím zapříčiní uhynutí rostliny. Nehezky působí i trávník posetý mnoha krtinami. Krtek však může být i užitečný - tím, že loví hmyz, larvy, myši a další škůdce pomáhá v čištění zahrádky. V konečném důsledku tak mohou být škody způsobené krtkem daleko menší než škody, které by způsobili škůdci, které krtek snědl.

Čtěte také: Bezpečnostní upozornění pro Krtek čistič odpadů

Málokterý tvor vzbuzuje tak rozporuplné reakce zahrádkářů. Na jedné straně dokáže na udržovaném trávníku či záhonu nadělat pěknou paseku - svými krtinami a chodbičkami podryje zem, poškodí drobné kořínky rostlin a vzhled „anglického“ trávníku vezme zasvé. Pokud krtinců přibude, mohou dokonce znesnadnit sečení nebo způsobit zakopnutí. Není divu, že mnozí lidé považují krtka za škůdce. Na druhou stranu ale krtek zahradě i prospívá: neužírá kořeny ani plodiny, naopak hubí množství hmyzích škůdců (ponrav, drátovců, slimáků, housenek), kteří by jinak vaše rostliny okusovali. Svým rytím také půdu provzdušňuje a kypří, promíchává horní vrstvy půdy a zlepšuje závlahu.

Zemina vyhrnutá na povrch je kvalitní hlína vhodná k přesazování rostlin - mnozí zahrádkáři ji sbírají a využívají jako substrát do květináčů namísto kupované zeminy. Zajímavostí také je, že krtek obecný požívá u nás zákonnou ochranu. Není sice přímo ohrožený, ale podle vyhlášky spadá pod obecnou ochranu všech volně žijících živočichů - nesmí se tedy bezdůvodně usmrcovat. Likvidovat krtka jen kvůli pár hromádkám hlíny na trávníku je nelegální a hrozila by za to vysoká pokuta. Správně bychom proto neměli mluvit o hubení krtků, ale o jejich humánním vypuzování.

Jak se zbavit krtka na zahradě? Humánní metody a prevence

Pokud pochopíte, proč k vám přišel, a vytvoříte mu podmínky, které mu nevyhovují, odejde sám. Zahrada může být opět místem klidu, odpočinku - a bez krtků.

Odpověď na tuto otázku je docela jednoduchá, na krtka 100% neplatí nic. Co je účinné na jednoho krtka, nemusí účinkovat na druhého. Krtci se dokáží adaptovat téměř na všechno. Krtek si nevybírá zahrady náhodně. Pokud vaše zahrada splňuje tyto podmínky, je pravděpodobné, že se zde krtci usadí.

K šetrnému vyhnání krtka ze zahrady se používají plašiče založené na vibracích, které krtkovi vadí a přimějí ho odplazit se o dům dál. Toto řešení je vysoce účinné, avšak je nezbytné použít plašič, který skutečně vytváří vibrace, nikoli pouze hluk, protože akustické signály se v půdě šíří jen na velmi krátkou vzdálenost. Jako poměrně účinné k odpuzení krtků se jeví také pachové prostředky. Obecně se pak doporučuje kombinovat metody, tedy např. zmíněné vibrační plašiče krtků s pachovými odpuzovači.

Nejlepší strategií proti krtkům je kombinace prevence a humánních metod vypuzení. Nejlepší je využít mechanické pasti, přírodní odpuzovače a fyzické bariéry.

Možnosti ochrany zahrady před krtky:

• Instalace sítě proti krtkům: Síť se instaluje v hloubce přibližně 10 cm pod povrchem země. Tím se vytvoří fyzická bariéra, kterou krtek nemůže proniknout na povrch, a tím se zabrání jeho výskytu. Klíčem k úspěchu je správná instalace.
• Plašiče: K šetrnému vyhnání krtka ze zahrady se používají plašiče založené na vibracích, které krtkovi vadí a přimějí ho odplazit se o dům dál.
• Babské rady: Několik skleněných lahví zapustíte šikmo do půdy. Díky větru vznikají v láhvi zvuky, které jsou krtkovi nepříjemné.
• Odchyt do pasti: Jedním z nejšetrnějších způsobů je použití speciálních pastí, které krtka chytí živého.
• Vibrace a hlukové odpuzovače: Krtci nesnášejí hluk a vibrace. Na trhu existují solární odpuzovače, které vysílají zvukové vlny.
• Fyzické bariéry: Pokud zakládáte nový trávník, můžete pod něj umístit hustou síť proti krtkům, která mu zabrání v přístupu na povrch.
• Vonné odpuzovače: Krtci mají citlivý čich.
• Predátoři: Přirozenými nepřáteli krtků jsou sovy, lasičky a kočky.

Prevence:

• Zdravý trávník: Zdravý, hustý a dobře udržovaný trávník není pro krtka tak atraktivní. Pokud je půda hustá, přepracovaná a pravidelně provzdušňovaná, je pro krtka těžší se v ní zahrabat.
• Vertikutace: Provzdušňování trávníku pomocí speciálního stroje.
• Rozumné zalévání: Přemokřená půda přitahuje žížaly a housenky, které lákají krtky.
• Pískování trávníku: Pravidelně pískujte trávník - Krtek vyhledává sice měkkou půdu, ale křemičitý písek pro něj není vhodné prostředí.
• Omezení hmyzu: Krtci se živí larvami hmyzu, takže použití biologických prostředků k regulaci škůdců může pomoci.

Je důležité si uvědomit, že boj s krtky je především o trpělivosti. Je proto důležité kombinovat několik metod a především myslet dopředu. Nejlepší obranou je prevence - pokud zakládáte nový trávník, určitě zvažte instalaci ochranné sítě. A pokud se krtek již objevil, nevzdávejte to po první neúspěšné metodě.

Hryzec vs. Krtek

Hryzec je býložravec, který požírá jakýkoliv rostlinný materiál. Jestliže se z vašich záhonů ztrácejí rostliny, pak věřte, že máte co do činění s hryzcem. Hryzec za den zkonzumuje 85-100g potravy. Tím se řadí mezi nejobávanější zahradní škůdce. Ten ukousne nejprve kořeny rostlin, pak vtáhne pod zem celou nadzemní část.

Pozor! Chraňte krtka - Hryzec vytváří hromádky podobné krtčím. Tito hlodavci však narozdíl od krtka způsobují velké škody na zahradních rostlinách. Ožírají celé podzemní části rostlin, cibule, hlízy a kořeny.

tags: #krtek #život #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Charakteristika znečištění vod
• Valašsko: branky do krajiny
• Recenze koše Hailo Öko duo Plus 22
• Škoda Octavia 1 a Euro emise
• Sedlčany autobusové stanoviště