Krtonožka obecná (Gryllotalpa gryllotalpa): Popis, výskyt a likvidace

Krtonožka obecná (Gryllotalpa gryllotalpa), slovensky medvedík obyčajný, je na životní podmínky poměrně náročná. Je největším zástupcem rodu rovnokřídlých (Orthoptera) u nás a může dosáhnout velikosti až pět centimetrů. Její odborný název vznikl ze slova gryllus, což znamená cvrček a talpa, což je krtek. Jak už název napovídá, má krtonožka něco společného s oběma živočichy. Vzhledem se podobá cvrčkovi a způsobem života krtkovi.

Popis krtonožky obecné

Popis: Samci dorůstají velikosti 35-45 mm, samice 40-50 mm. Tělo má válcovitý tvar a je krátce „semišově“ ochlupené. Zbarvení je hnědé, přičemž hlava a štít jsou tmavší, někdy až černé. Přední hrabavé končetiny připomínají přední nohy krtka (což dalo krtonožce jméno). Další 2 páry končetin jsou normální, kráčivé. Krytky dosahují přibližně do poloviny zadečku, zadní blanitá křídla jsou výrazně delší a zpod krytek vyčnívají. Velký zavalitý zadeček je zakončen dvěma dlouhými štěty. Samice nemají externí kladélko, rozpoznání pohlaví je ale možné podle žilnatiny krytek.

Krtonožka je velmi neobvyklý hmyz. Je pokryta hustými chlupy a má velké přední nohy podobné krtčím kvůli kterým dostala své jméno. Potřebuje je k tomu, aby mohla rýt v zemi, kde tráví většinu času. Hrabe si chodbičky a loví různý hmyz. Krtonožka, jak už jsem zmínil, vyhrabává chodbičky, které jsou asi patnáct centimetrů pod povrchem země. Zimu přečkává až v hloubce okolo dvou metrů.

Výskyt a biologie

Nejčastěji se vyskytuje v kyprých a humusem bohatých náplavo-vých půdách s vyšší hladinou podzemní vody. To však neznamená, že by se v některých případech nespokojila s podmínkami méně příznivými. Písčité, mělké, kamenité a vysýchavé půdy jí nevyhovují. Svým skrytým způsobem života často uniká pozornosti. Ve dne je ukryta v chodbičkách při povrchu půdy, v noci se pohybuje po povrchu.

Rozšíření: Evropa od Iberského poloostrova a Britských ostrovů dále na východ až do západní Asie. Nejseverněji v Dánsku a jižním Švédsku. V nejjižnějších částech Evropy, např. v Řecku a jižní Itálii, chybí a je nahrazena jinými druhy krtonožek.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Biologie a ekologie: Vlhkomilný druh, který si buduje podzemní chodby jak v písčitých, tak v jílovitých půdách. Nejčastěji se vyskytuje při březích stojatých i tekoucích vod, v částečně zatopených pískovnách a hliništích, ale i v zahradách nebo lesních školkách. Hlavní výskyt dospělců je od začátku května do konce července, samice někdy přežívají až do září. Samci si upravují ústí svých nor do podoby ozvučných komůrek, které zesilují jejich stridulaci, sloužící k vábení samic. Stridulace má podobu charakteristického dlouhého cvrčení a ozývá se hlavně za soumraku a v noci. Je hlasitá, je ale obtížné určit směr, odkud přichází. Vrchol stridulační aktivity samců je koncem května. Oplodněné samice si pro kladení vajíček budují podzemní hnízdo s okružní chodbou. Svou snůšku, čítající až 350 vajíček, samice stráží před predátory (hlavně jinými krtonožkami). Vývoj je dvouletý, nymfy se před dosažením dospělosti desetkrát svlékají.

I pro svá mláďata hloubí složitý systém chodbiček, ve kterých připravuje samice hnízdo pro nakladení vajíček. Vajíček může být až tři sta. Po několika týdnech se z vajíček vylíhnou nymfy, o které se samička pečlivě stará. Přestože nymfy sežerou na co přijdou, rostou velmi pomalu. Celou zimu stráví v podzemí a dospějí až na jaře příštího roku. Jakmile mláďata dospějí, tak si začínají hledat partnera. Sameček si v zemi vytvoří komůrku, do které začne hlasitým cvrkotem lákat samičku. Zvuk vzniká (jako u příbuzných cvrčků) třením křídel o sebe. Krtonožka však nemá křídla jen na hraní „svatební písničky“, ale dokáže i létat a plavat. Nejčastěji se však zdržuje v zemi nebo na jejím povrchu (hlavně v noci).

Krtonožka přezimuje jako ne zcela dospělá larva asi třicet až padesát centimetrů pod povrchem půdy. Dospívá až koncem jara. Do té doby dokáže způsobit značné škody ať již požíráním klíčících semen, kořínků sadby nebo i vzrostlých rostlin. Nejvíc škodí v pařeništích, fóliových krytech a sklenících. Dokáže však poplenit zeleninové záhony i části polí. Samička během května až června vyhrabává předním párem nohou chodbičky. Často jsou znatelné mírně zvednutou zeminou. V místě, kde bude hnízdo, překouše kořínky všech rostlin, aby nestínily a půda nad hnízdem byla více prohřívána. Vlastní hnízdo je uloženo v hloubce deseti až dvaceti centimetrů. Samička naklade zpravidla začátkem června do hnízda čtyřicet až tři sta vajíček.

Škody způsobené krtonožkou

Krtonožky jsou všežravé - pod zemí požírají larvy hmyzu, žížaly, kořínky, hlízy, cibule apod. Někdy mohou škodit v zahradách a lesních školkách.

Nejvíce škody způsobuje na zelenině - mrkev, zelí, okurky, dýně, rajčata a luštěniny. Pochutnávají si i na kořenech drobném ovoci, trávníku a okrasných rostlinách. Zvlášť ohroženy jsou pak mladé rostliny, které krtonožky preferují během páření a kladení vajíček. Poškození kořenů larválními stádii může být zaměněno s jinými druhy kořeny žeroucích bezobratlých.

Čtěte také: Proč studovat latinu?

Škodí při hloubení chodeb a na jaře před stavbou hnízd. Rozrývají půdu blízko pod povrchem, nad budovaným hnízdem překusují podzemní části rostlin.

Larvy mohou svým žírem na kořenech vážně poškodit dřeviny do stáří 2 let (např. ve školkách, lesních kulturách, zahradních realizacích atp.). Samice zase poškozují kořeny tím, že hloubí podzemní hnízda, která snižují mechanickou stabilitu dřevin, resp. stromů a sazenic.

V zemi vyhrabává svými silnými předními nohami chodbičky široké asi jako prst. Nejčastěji se s ní můžeme setkat na záhonu, kde nám dělá velké škody tím, že okusuje kořínky rostlin. Může se tedy zdát, že je škodlivá, ale tak tomu úplně není. Krtonožka se živí larvami hmyzu, a tak nám zničené rostlinky nahradí tím, že na zahradě larvy hmyzu zlikviduje. Krtonožek by mělo být na zahradě „tak akorát“, přemnožením končí jejich užitečnost a dvě krtonožky na zahradě nám od larev škůdců nepomohou.

Krtonožka poměrně často - zejména v noci - vylézá na povrch. Dokonce i létá a může se dostat i do domu, kam jí přiláká světlo.

Možnosti likvidace

Z těchto informací vycházíme při jejím hubení. Od května chytáme dospělé jedince i larvy do pastí, které si k tomuto účelu zhotovíme. Na více místech zapustíme do země až po okraj zavařovací sklenice, květináče nebo i rozměrnější nádoby. Ke každé z nich položíme paprskovitě několik latí, aspoň dva centimetry vysokých. Jeden konec musí vždy dosahovat nad hrdlo nádoby. Krtonožky, které v noci opouštějí chodbičky, pobíhají po záhonech, laťku ne-přelezou a ta je zavede do pasti.

Čtěte také: Více o současné ekologii

Na menších plochách je možné likvidovat v červnu a červenci hnízda (poznají se podle nakypřené půdy a zničených rostlin nad hnízdem). Dospělce je možno chytat do připravených pastí. K tomu účelu se hodí hlubší hrnce, květináče, plechové konzervy aj., zapuštěné do půdy. Do nádob se dává trochu vody nebo kvasící tekutiny. Mezi nastražené nádoby se položí na záhony latě, které krtonožky nemohou přelézt. Ty usměrňují pohyb krtonožek po povrchu půdy.

Dalším způsobem je vyrývání hnízd, která poznáme podle kruhu uschlých rostlin. Na záhonech však tato místa nemusí být dostatečně patrná. Vyrýpnuté hnízdo vypadá jako hrouda o průměru asi sedm centimetrů s jedním otvorem.

Na podzim na několika místech pozemku vyhloubíme půl metru hluboké jámy. Do nich nasypeme hnůj nebo dobrý kompost a povrch překryjeme půdou. Někteří zahrádkáři doporučují umístit několik centimetrů pod vysetá semena vrstvu dřevěného popela.

Využití přirozených nepřátel jako jsou kočky, krtci, ježci, rejsci a ptáci (špačci, kosi).

Přirozeným nepřítelem krtonožek je ježek, který jich za noc pochytá nemálo.

Klasická voda se saponátem/jedlým olejem se osvědčila mnohým zahrádkářům. Další možností je mokrá deka.

Jestliže jsme již vyzkoušeli vše a krtonožky stále řádí, povoláme na pomoc chemii. Granulovaný přípravek BASUDIN 10 G je určen, kromě květilky zelné a cibulové, pochmumatky mrkvové a drátovců i k hubení krtonožek.

Proti krtonožkám mohou dobře působit parazitické hlístice rodu Steinernema nebo Heterorhabditis.

Krtonožku člověk zařadil mezi škůdce, ale i škůdci mají v přírodě své poslání, například slouží jako potrava pro jiné živočichy. Kromě hlavního nepřítele - člověka, se krtonožka musí obávat ropuch a ptáků, kteří si na ní rádi pochutnají.

Krtonožka je samotář, jiné jedince kromě páření nesnáší, slabší jedince zabije.

tags: #krtonozka #obecna #popis

Oblíbené příspěvky:

• Působení Vladimíra Kavky
• Význam Eulerova čísla
• Svoz komunálního odpadu Břestek - rozpis
• Stanoviště pro hortenzii řapíkatou
• Postup pro ekologickou likvidaci auta