Krytí emisí a obezita: Důsledky pro zdraví a životní styl v České republice

Na 2. června připadl Mezinárodní den čistého ovzduší. V Praze ovšem zatím nemáme moc důvodů k oslavám.

Dopady znečištěného ovzduší

Říká se, že když zemře jeden člověk, jde o tragédii, ale pokud se oběti počítají na tisíce nebo miliony, jde o statistiku. Vlivem znečištěného ovzduší zemře v ČR 10x více lidí než při dopravních nehodách, tedy více jak 7000 lidí ročně. Na Prahu pak připadá 561 zemřelých. Celkový počet obětí za celou Zemi se pak pohybuje téměř kolem 9 milionů. V evropských městech díky emisím z aut přicházíme o rok života.

Lidé mají tendenci takové statistiky zpochybňovat, protože jsou to pro ně jen imaginární čísla. Oběti emisí umírají za zdmi nemocnic, bez zájmu kamer televizního zpravodajství. O oběti tragických nehod je zájem větší. Podle výsledků studie European Heart Journal, zveřejněné v březnu 2019, mohou za předčasná úmrtí prachové částice. Jedná se především o prachové částice typu PM2,5, tedy ty s průměrem menším než 2,5 mikrometru.

A nejde jen o zdraví a životy ostatních. Jak ukázalo naše nedávné měření, časté vysedávání v autě znamená vyšší emisní zátěž pro cestující v uvnitř vozidla oproti lidem v metru či na ulici. Praha má dlouhodobě problém s vysokou koncentrací škodlivých látek v ovzduší, které zhruba ze 70 % pochází z nadměrného využívání individuální automobilové dopravy (IAD). Na území hl. m. Prahy jsou jejím vlivem porušovány platné limity pro prachové částice (PM10, PM2,5), oxid dusičitý (NO2) a benzo-a-pyren (BaP), které jsou v České republice právně závazné a mají závažný dopad na lidské zdraví.

Na závažnost tohoto problému upozornila také Národní střednědobá strategie zlepšení kvality ovzduší v ČR, která uvádí Prahu jako oblast zatíženou především vysokými koncentracemi BaP, které v centru dosahují hodnot až 1 - 1,7 ng/m3.

Čtěte také: Jak krýt odpad před betonáží

Co tedy můžeme začít pro lepší ovzduší a tedy naše zdraví dělat?

Stačí přemýšlet nad dopravou. Nebrat auto jako dopravní prostředek první volby. Získáním řidičáku jsme se neupsali k doživotnímu vysedávání v kolonách a dýchání rakovinotvorných látek z výfuku stojícího auta před námi. Lze využít jednu z nejlepších MHD na světě, na delší vzdálenosti vlak, či autobus. Na kratší se vydat pěšky.

A čím přispívá k lepšímu ovzduší Magistrát hlavního města Prahy? Podporují se lokální aktivity ke zlepšení kvality ovzduší (např. Projekt Čistou Stopou Prahou je v roce 2018-2019 spolufinancován z projektu „Čistá mobilita pro Prahu". Ten je financován Státním fondem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí České republiky neodpovídají za věcný a formální obsah informací, které příjemce podpory zveřejní v rámci realizace podporovaného projektu.

Epidemie obezity v České republice

Obezita rozhodně není jen estetický problém, je to nemoc, která má závažné důsledky pro zdraví, závažné důsledky pro ekonomiku naší země a důsledky společenské. Každé třetí dítě je s nadváhou nebo obezitou a stejně tak téměř 60 procent dospělých. Strašidelná čísla.

Důvodů, proč se obezitou zabývat, je mnoho. A právě důvody, příčinami, dopady, statistikami a hlavně možnými řešeními se zabývala konference na téma „Epidemie obezity“, kterou pořádala Česká lékařská komora v Domě lékařů v úterý 4. března.

Kromě toho, že nadváha i především obezita je viditelná, je to jeden z nejrozšířenějších rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, zvláště ve spojitosti s kouřením a komplikacemi hypertenzí, diabetem a sníženým množstvím pohybu. „Více než 50 % lidí umírá na kardiovaskulární onemocnění a 75 % z nich na ně zemře dříve, než je možné podat první pomoc, tedy aniž by měli možnost záchrany jiným způsobem,“ varoval na konferenci dětský kardiolog a senátor MUDr. Bohuslav Procházka, který se dětské obezitě věnuje od 90. let minulého století.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Důsledky obezity u dětí

Z pozorování a dat vyplývá, že z obézního dítěte bude s pravděpodobností 75 až 80 % obézní dospělý. Obezita navíc ohrožuje společenský komfort dítěte, často ho vyčleňuje z kolektivu, vede k psychickým problémům a k sebevražedným tendencím, k ortopedickým problémům, ke kožním změnám, únavovému syndromu a zadýchávání.

Důležité je podle obezitologa a primáře dětského oddělení v Nemocnici AGEL Ostrava-Vítkovice MUDr. Jana Boženského porozumět také příčinám obezity a nadváhy, protože jen tak lze pomoci dětem vést zdravější život. Odhaduje se, že 50 až 90 % případů obezity má genetický základ. „Je to dáno tím, že za posledních 1000 let vývoje lidstva jsme měli minimálně 150 velkých hladomorů, které selektivně určily naši genetickou výbavu. To znamená, že lépe budeme tolerovat nedostatek potravy. Naopak v prostředí, které dnes máme, kdy je energie běžně dostupná, s tím problém máme,“ uvedl na konferenci primář Boženský. Omezujeme ale také fyzickou aktivitu.

Další příčinou jsou prenatální faktory rozvoje obezity, kdy obezita těhotné, porucha metabolismu glukózy, kouření matky (okolo 17 % těhotných matek kouří) a nízký gestační věk dítěte jsou asociovány s vyšším rizikem rozvoje nadváhy a obezity jak v dětství, tak i v dospělosti. Za obezitou mohou stát, i když v ojedinělých případech, formy endokrinopatie.

Spíše se podle Boženského dostáváme do problému, že velká část dětí je léčena antidepresivy, a některá z nich mohou přispívat i k nárůstu tělesné hmotnosti. V neposlední řadě nelze vynechat poruchy spánku, kdy spánkový deficit zvyšuje hladinu ghrelinu, snižuje hladinu leptinu a mění periferní regulaci pocitu hladu.

„Dělali jsme u nás v nemocnici velkou studii, kdy jsme zkoumali naše obézní dětské pacienty, a k našemu velkému negativnímu překvapení téměř 100 % z nich má spánkovou poruchu, středně těžkou až těžkou apnoe,“ popsal stav Boženský s tím, že to znamená, že tyto děti nejen málo spí, ale ještě v tom krátkém období spí špatně, zvyšuje se hladina stresu a jsou pak méně výkonné a mají horší výsledky ve škole.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Tuk přitom neobaluje jen samotné tělo, ale také všechny vnitřní orgány, což znázorňuje obrázek magnetické rezonance níže, kdy nalevo je dívka s těžkou obezitou a napravo chlapec s normální váhou.

Současný stav obezity mezi dětmi

Poslední větší studie zkoumající výskyt obezity a nadváhy u českých dětí proběhla v období dubna až června roku 2021. Účastnilo se jí 4386 dětí ve věku pět až 17 let napříč celou Českou republikou přicházejících na preventivní vyšetření k pediatrům (do studie se jich zapojilo 68). A nedopadla vůbec dobře.

„Od roku 1991 procento dětí s nadváhou a obezitou neustále narůstalo až do roku 2011, kdy jich bylo zhruba třikrát víc. Pak se nám zdálo, že počty zůstávají v dalších pěti letech stejné, což nám dalo jistou naději, nicméně pak došlo k výraznému nárůstu obezity po období covidu-19 na 16,4 %, což bylo šokující. Velký byl i rozdíl mezi pohlavími, kdy u dívek podíl obézních činil 14,1 % a u chlapců 18,6 %. V minulosti takový rozdíl mezi pohlavími nikdy nebyl,“ upozornil kardiolog Procházka. Největší nárůst obezity přitom nastává ve věku 11 až 13 let.

Alarmující jsou také čísla u pětiletých dětí, protože ještě do roku 2016 se u nich míra obezity držela ve zhruba stejné výši, ale v roce 2021 vzrostla na 10,6 % z 2,8 % v roce 2016. „Vzhledem k nízkému věku souvisí nárůst obezity nejen s menším množstvím pohybu, ale došlo také k zásadní změně stravování. O stravování ve školkách si můžeme myslet, co chceme, ale je to stravování pravidelné, a pak je důležité, co jedí děti doma. Právě změna ve stravování je jednou z těch, které k tomuto stavu přispěly,“ myslí si doktor Procházka. Dokazuje to třeba i fakt, že dvě třetiny dětí mají vysokou saturaci jódu v moči, což značí mimo jiné to, že se ve stravování daleko více používá sůl.

Když poměr obezity a nadváhy u dětí ve věkové kategorii 11 až 13 let sečteme, tak polovina této populace je obézní nebo má nadváhu a tato generace už dorůstá. „A je to generace, u které už vidíme rozvinutý metabolický syndrom, a je otázka, jestli za 10 let tady nebude napsáno, že se jedná o epidemii diabetu 2. stupně. Inzulinovou rezistenci dnes vídáme už u dětí, které jsou mladší šesti let,“ varoval primář Boženský. Podobné velké měření by mělo proběhnout v letošním roce a už teď je jasné, že čísla lepší nebudou, spíše naopak.

Ekonomické dopady

Jakékoliv zlepšení zdravotního stavu obyvatel je přitom podle profesora Duška jakousi vstupenkou k tomu, že finančně přežijeme následujících 20 let naší populace. Během těchto 20 let totiž dramaticky zestárneme. Náklady na sociální a zdravotní péči narostou odhadem dvakrát.

„Pokud budeme muset obrovské množství peněz věnovat tomu, že budeme léčit časný diabetes, kardiovaskulární a onkologická onemocnění u velmi mladých lidí, kteří se tím de facto vyřadí z práceschopnosti, dojdou nám peníze i na to, abychom v solidárním systému opečovávali stárnoucí populaci,“ varoval profesor Dušek. Podle predikcí počet pacientů s těmito onemocněními vzroste v příštích deseti letech o zhruba 20 %.

Přes 30 % lidí ve věku 65+ má dvě tři vážná chronická onemocnění a ve věkové kategorii 70+ jich je více než polovina. V Česku máme 15 000 předčasných úmrtí ročně, tedy pod 70. rokem života. To znamená nejen lidské utrpení, ale také vysoké náklady. Statisticky přitom mají žít ještě 10 až 15 let. Jak ale ukazuje třeba švédská studie z roku 2017, už adolescenti s těžkou obezitou mají v dospělosti až devítinásobné riziko hospitalizace pro srdeční selhání.

Možnosti řešení

Základem je podpora zdravého životního stylu. Dále určitá forma medikace, která je u některých dětí s obezitou nezbytná, a nakonec bariatrie pro nejtěžší formy obezity.

„Multidisciplinární intervenční programy změny životního stylu jsou nejčastější metodou léčby obezity v dětském věku, ale také se ukazuje, že pro redukci tělesné hmotnosti zvláště u dospívajících nemají výrazný efekt. I proto se snažíme zahájit tuto intervenci už u relativně nejmladších dětí, protože zde vidíme, že je efekt největší,“ řekl MUDr. Boženský. Co tedy znamená tato intervence v oblasti životního stylu? Především vyváženou stravu, zejména omezení slazených a energeticky bohatých potravin a nápojů, nevynechávání snídaně a frekvence pěti porcí denně. Další účinnou možností při redukci tělesné hmotnosti je koncept všímavého jedení.

Nově má také minimálně 1000 dětem s nadváhou pomoci pilotní Národní program prevence obezity dětí Buď fit 24. „Víme, že jednotlivé pokusy ať ze strany škol, zdravotníků, či pojišťoven nejsou schopné stav dětské populace v tomto směru zásadně změnit. Z toho vyšly původní úvahy, že celá strategie musí zahrnout mnoho oblastí celé společnosti tak, abychom byli efektivní. Nejde jen o jednotlivé složky, ale také o pozitivní motivaci rodiny a dítěte,“ zdůraznil MUDr. Petr Jehlička, Ph.D., z Dětské kardiologie Plzeň, který také stojí za programem Fit24 jako jeho garant.

Zapojit se mohou děti ve věku šest až 11 let s nadváhou, kterých je v Česku odhadem 80 000. Díky věku jsou ještě dobře ovlivnitelné. Děti vybírá do programu zhruba 130 pediatrů a roční program bude probíhat letos a v příštím roce.

Obezita a psychika

Obezita zasahuje také psychiku, obézní lidé často okolí odsuzuje a diskriminuje, nemohou se účastnit mnoha sportovních nebo společenských událostí. Důsledkem je pak pocit úzkosti a mohou následovat i deprese. Bohužel řešením pro mnohé bývá často další jídlo, a tak se tito lidé dostávají do začarovaného kruhu. V takovém případě je vhodné vyhledat pomoc odborníků.

Jak obezitu řešit?

Jak tedy obezitu řešit, jak pomoci svým pacientů, jak osvobodit toho hubeného člověka z jeho tukového vězení? Bohužel neexistuje nějaké jednoznačně správné řešení, jak už to u psychosomatických onemocnění bývá. Nejlépe se osvědčuje kombinace změn v životním stylu - ať už se týkají stravy a sportu - s respektující psychoterapeutickou podporou. Stěžejní je aktivita samotného obézního.

Prevence obezity

Máte pocit, že vás ohrožuje nadváha? Vsaďte na prevenci, nečekejte, až budete muset řešit následky nadváhy a podstupovat náročná omezení. Co vám pomůže? Pravidelný pohyb, kvalitní strava, nepřejídání se, kontrola váhy a důslednost.

Metabolicky zdravá obezita

Světová zdravotnická organizace obezitu definuje jako nadměrné nebo abnormální uložení tukové tkáně, které může představovat riziko pro zdraví. To indikuje body mass index (BMI), snadno a rychle použitelný ukazatel, který však má i řadu omezení, jelikož nezohledňuje tělesné složení.

Pokud mají vysoké množství zejména viscerálního tuku, mají rizika onemocnění srovnatelná s obézními lidmi. Protože viscerální tuk se nám ukládá okolo orgánů, je metabolicky aktivní a způsobuje chronický zánět.

Obezity máme dva základní typy, podle toho, zda je tuk centralizovaný, anebo zda jde o typ tzv. gynoidní obezity, což je u žen takový ten typ postavy hruška. U mužů většinou bývá tuk centralizovaný, vytvářející androidní postavu. Gynoidní figura je častější u žen a vysvětluje se tím, že jde o zásobu energie na mateřství. Může jít však i o genetickou dispozici. A i když centralizovaný tuk bývá rizikovější, u androidní obezity se hmotnost redukuje snáz než u obezity gynoidní. Takže byť ženy bývají z hruškovité postavy nešťastné, z hlediska onemocnění je méně riziková.

Ve své práci shrnující dosavadní výzkum na téma metabolicky zdravé obezity jste došla k závěru, že i když je dnes fat and fit určitý fenomén, pocit toho, že jsem fit, je přinejmenším dočasný, protože fat mi jednoduše neprospívá a zadělává na budoucí problémy.

Avšak ve srovnání s někým, kdo má tělesné parametry v pořádku, má metabolicky zdravý obézní člověk vyšší riziko chronických neinfekčních onemocnění, ať už jde o diabetes druhého typu, kardiovaskulární onemocnění nebo dokonce o rakovinu. A polovina takových lidí, i když dnes nepociťují žádné problémy, přejde do deseti let do nezdravého stavu. Deset let přitom není nijak dlouhá doba.

U obézních lidí taky často dochází k tukovým převisům, které ústí v kožní problémy, nejrůznější mykózy nebo ekzémy. Nadměrná tuková tkáň může způsobovat třeba i obstrukci dýchacích cest a zvyšovat tak riziko spánkové apnoe, přičemž kvalita spánku významně ovlivňuje naše zdraví přes hormonální regulaci organismu. Může vést ke zvýšení vylučování ghrelinu neboli hormonu hladu, který může negativně ovlivnit stravování.

Obezita zdravý stav není a můžeme to říkat bez toho, aniž by to měl někdo vnímat jako nějaký body shaming. Je to prosté konstatování faktu na základě validních informací. Proto bychom obézním lidem měli především poskytnout správné informace a podat pomocnou ruku.

Z dat epidemiologických studií vyplývá, že polovina z metabolicky zdravých obézních přejde do stavu metabolicky nezdravého do deseti let.

Nepouštět se do nesmyslných diet. Těmi si může člověk jedině uškodit. Nesmyslné restriktivní diety jsou to nejhorší, co můžete udělat. S těmi to bývá jako byste se pokoušel fleku na tričku zbavit Savem. Flek sice zmizí, ale zůstane nám tričko s dírou. Takže co lze, tak zlepšovat parametry životního stylu. To znamená dobře se stravovat s důrazem na potřebné složky jako jsou bílkoviny, vláknina a tak dále. Prostě jíst pestrou stravu!

U metabolicky zdravých obézních je potřeba dát velký pozor na to, aby jejich pohybová aktivita byla vhodná.

Jestliže jsem silový sportovec a budu mít BMI 30, tak asi nemá cenu něco řešit. Pokud ale člověk není sportovec, tak BMI 30 by se měl zabývat v každém případě už třeba při preventivní prohlídce u lékaře.

Za mě žádná zdravá obezita neexistuje. Jakákoliv obezita, tedy i ta štíhlá, není dobře.

Výskyt obezity a nadváhy u českých dětí v roce 2021

Studie SPLDD (B. Procházka, A. Gabera, J. Vignerová, A. Vážná, P. Sedlák, M. Brabec et al.) z roku 2021 přinesla alarmující zjištění o výskytu obezity a nadváhy u českých dětí.

tags: #krytí #emisí #a #obezita

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelné potisky na trička
• Propuštění aktivistů Greenpeace
• Boj o zdroje a adaptace
• Svoz komunálního odpadu Veselí nad Moravou
• Ocenění Vimperku v soutěži Křišťálová popelnice