V Rusku se zastavilo trestní stíhání aktivistů z hnutí Greenpeace v rámci prezidentské amnestie. Aktivisté skončili za mřížemi v polovině září kvůli protestu u ruské ropné plošiny Prirazlomnaja v Barentsově moři.
Ruské ozbrojené komando zadrželo třicetičlennou posádku lodi Arctic Sunrise organizace Greenpeace 19. září. Na palubě bylo 26 cizinců. Všichni aktivisté byli do konce listopadu ve vazbě, poté je pustil soud na svobodu, nesměli však opustit Rusko. Vyšetřovatelé je původně obvinili z „pirátství“, než obvinění zmírnili na „výtržnictví“.
Amnestii k 20. výročí ruské ústavy vyhlásila na návrh Vladimira Putina Státní duma, podle vládních kritiků jde ale o účelovou akci prezidenta před olympiádou v Soči.
„Každý účastník v doprovodu právníka přijde k vyšetřovateli, který mu toto rozhodnutí oznámí. Dnes to budou jeden až dva lidé, zítra nebo pozítří zbytek,“ uvedl právník hnutí Sučkov. Agentura AFP již nicméně uvedla, že dnes si rozhodnutí o zastavení trestního stíhání vyslechli tři aktivisté. Jakmile budou mít jeho klienti verdikt vyšetřovatelů k dispozici, začnou řešit odjezd do svých domovů, dodal Sučkov.
Ruský prezident minulý týden ve čtvrtek na tiskové konferenci uvedl, že akce Greenpeace mohla být provedena „na zakázku“ s cílem zabránit Rusku ve využívání arktického šelfu. Naznačil tak, že by v pozadí mohla být některá z konkurenčních zemí, žádnou ale nejmenoval. Již tehdy ale dodal, že na aktivisty se nejspíš bude vztahovat amnestie, kterou o dva dny dříve schválila Státní duma, dolní komora parlamentu.
Čtěte také: Greenpeace a biomasa
Maciel, o jejímž propuštění informovala ruská média i zahraniční agentury, je první z dvaceti zadržených, o jejichž propuštění na kauci petrohradské soudy již rozhodly. Dva petrohradské obvodní soudy, které kauzu Greenpeace projednávají, přijaly zatím kauci dvou milionů rublů (přes 1,2 milionu korun) od devíti zatčených. Devětapadesátiletý Australan Colin Russell se ovšem svobody v dohledné době nedočká, protože mu jako zatím jedinému soud vazbu prodloužil o další tři měsíce.
Jakmile dnes Macielová prošla bránou petrohradského vězení, odvezli ji kolegové z Greenpeace na utajované místo. Její další osud, stejně jako osud ostatních jejích propouštěných kolegů, není totiž jasný. Podle ruských zákonů by jim nic nemělo bránit v odjezdu z Ruska, pokud slíbí návrat k datu soudního líčení.
Všichni účastníci protestu jsou nadále obviněni z výtržnictví, za což jim hrozí trest až sedmi let vězení. Původně však čelili obvinění z pirátství, za což mohli dostat i 15 let.
Zadržení aktivisté vyjadřují úlevu, že budou propuštění, rozčarování ale zůstává. I v případě, že dodatek k zákonu projde dnešním třetím čtením, zůstává stále nejasné, kdy budou moci zahraniční aktivisté opustit Rusko. Podle Greenpeace jim v současnosti chybí potřebná razítka v pasech, protože byli do Ruska přivlečeni poté, co je zajali v mezinárodních vodách.
„Strávila jsem dva měsíce ve vězení za zločin, který jsem nespáchala a čelila jsem trestním oznámením, která byla zcela absurdní,“ říká Ana Paula Macielová z Brazílie, která byla zadržena, když se na loď Greenpeace Arctic Sunrise nalodily ruské ozbrojené jednotky a poté plavidlo odtáhly do přístavu Murmansk. „Právě teď ale prodlévám v myšlenkách u svých ruských kolegů. Pokud amnestii přijmou, budou mít záznam v trestním rejstříku v zemi, kde žijí a navíc za něco, co nespáchali,“ dodává Macielová.
Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku
Přijetím amnestie aktivisté nepřiznají svou vinu, ale soudní řízení skončí. Nejasný zůstává osud lodi Arctic Sunrise, která zůstává zabavena v přístavu Murmansk.
Kromě dalších zhruba 20 tisíc Rusů se amnestie dotkla také někdejšího nejbohatšího Rusa, podnikatele Michaila Chodorkovského. Zbývalo mu osm měsíců trestu za daňové úniky a finanční podvody. Podle opozičních aktivistů ale spíš než jeho činnost Kremlu vadily osobní ambice a ekonomický vliv.
Putin Chodorkovskému odpustil posledních osm měsíců z víc než desetiletého trestu. Ruský oligarcha si odpykával trest za daňové podvody a praní špinavých peněz. Po propuštění novinářům sdělil, že nechce získávat politickou ani ekonomickou moc, ale bojovat za propuštění údajných politických vězňů v Rusku.
Chodorkovskij dnes požádal na švýcarské ambasádě v Berlíně o schengenské vízum. Počátkem nového roku chce do Švýcarska, kde jeho synové chodí dko školy, odcestovat. „Zatím ale nepadlo žádné rozhodnutí k dlouhodobým plánům,“ uvedl jeden z Chodorkovského mluvčích. V Berlíně, kde nyní pobývá, by se měl Chodorkovskij setkat se svou manželkou a třemi dětmi, se kterými stráví svátky a příchod nového roku.
Také členky punkové kapely Pussy Riot, symbolu putinovské represe vůči kritikům, už jsou na svobodě. Do konce dvouletého trestu za kontroverzní píseň v moskevském chrámu zbývalo Naděždě Tolokonnikovové i Mariji Aljochinové čtvrt roku. Propuštění proto označily za propagandu. Ženy vyjádřily odhodlání pokračovat v boji proti politickým poměrům v Rusku. Okamžitě tak vyzvaly k bojkotu zimní olympiády.
Čtěte také: Sociální sítě a ekologický aktivismus
Aljochinová a Tolokonnikovová také potvrdily, že se chtějí sejít a společně založit organizaci na ochranu vězněných. Obě potvrdily, že mají pocit odpovědnosti a povinnosti vůči těm, kdo zůstali za branami vězení. „Vyzývám k bojkotu (olympiády). Vyzývám (Západ), aby neustupoval kvůli dodávkám ropy a plynu z Ruska,“ prohlásila Tolokonnikovová.
Aktivisté Greenpeace, kteří loni vylezli na těžební věž dolu Nováky na Slovensku, nespáchali trestný čin. Rozhodlo tak Krajské ředitelství policejního sboru v Trenčíně. Případ se bude řešit jen v přestupkovém řízení. Dvanáct aktivistů a aktivistek ze Slovenska, České republiky, Finska, Německa a Belgie vyvěsili 28. Prokuratura v Prievidzi je nejprve za tento nenásilný protest obvinila z trestného činu „poškozování a ohrožování provozu všeobecně prospěšného zařízení formou spolupachatelství”, za který jim hrozil trest až pět let vězení. Navíc rozhodla, že aktivisté budou až do soudního procesu stíháni ve vazbě.
tags: #aktivisti #greenpeace #vezeni