Která nafta má nižší emise? Srovnání HVO100 a klasické nafty

Problematikám automobilových paliv i emisí se věnujeme dlouhodobě. Na víčkách nádrží nových aut se krom dosavadních B7 objevují i písmena XTL, která značí moderní syntetické nafty dle ČSN EN 15940. Mohou čirou tekutinu bez zápachu tankovat i staré diesely?

Co je HVO100?

HVO100 (Hydrotreated Vegetable Oil) nebo jinak řečeno XTL (X to liquid - značí palivo z nefosilních zdrojů) je palivo, které je ze 100 % vyráběno z rostlinných a živočišných olejů, odpadních produktů z potravinářského průmyslu nebo i z pohostinství. Vyrábí se procesem, který rostlinné oleje (či jiné, výše zmíněné odpady) transformuje v podstatě na naftu, respektive na její udržitelnou alternativu výrazně snižující emise skleníkových plynů a nabízející možnost snížení uhlíkové stopy vozidel.

Právě v roce 2016 vznikla první norma EN 15940 pro takzvané parafinické motorové nafty ze syntézy či hydrogenace (XTL), mezi něž HVO patří. Dnes je tak prodej HVO a jeho použití v provozu zcela legální a zatížený stejnou spotřební daní 9,95 Kč/l jako nafta. Jeho nejčastějšími spotřebiteli jsou velké přepravní firmy, kterým HVO pomáhá splnit takzvaná ESG kritéria, mezi něž patří úspora CO2. HVO ji má 90 procent proti standardní naftě.

Výroba HVO100

Výroba tohoto paliva je technologicky poměrně náročná, ale podle Filipa Sihlovce, specialisty kvality ze společnosti Čepro, se dá její proces zjednodušeně popsat dvěma slovy: hydrogenace a izomerizace. „V prvním kroku se do směsi olejů natlačí obrovské množství vodíku, čímž na úrovni molekul vzniknou krásné rovné uhlovodíky. V takové podobě však látka žel nemá vhodné vlastnosti, protože tuhne již při pokojové teplotě. Proto je nutný krok druhý, v němž se tyto rovné uhlovodíky izomerizací přemění na izomery s jinou strukturou, a tedy i jinými fyzikálně-chemickými vlastnostmi.

Výsledný produkt této dvoustupňové technologie má podobu čiré tekutiny bez zápachu a kromě jiného i velmi vysoké cetanové číslo, které je pro použití v motorech klíčové. Cetanové číslo u motorové nafty, podobně jako oktanové číslo u benzínu, v základu definuje kvalitu paliva, přičemž čím vyšší je, tím snáze se palivo v motoru vznítí a dochází tak k lepšímu spalování. „Zatímco klasická fosilní nafta mívá cetanové číslo mezi hodnotami 50-60, HVO100 s přehledem dosahuje čísla 70 i více, což má pozitivní vliv na celkový chod motoru.

Čtěte také: Největší kniha

Rozdíly mezi HVO100 a klasickou naftou

HVO100 má vyšší cetanové číslo - kolem 70, běžná nafta má číslo 51. Dalším rozdílem je hmotnostní obsah síry, která je limitována u motorové nafty na 10 mg/kg, zatímco u HVO je to jen 5 mg/kg. Kombinace těchto faktorů pak způsobuje, že i přes potřebu chemického zpracování a energetické náročnosti procesu je palivo ekologičtější a například emise CO2 v součtu snižuje až o 90 %,“ pokračuje Filip Sihlovec s tím, že využívání této alternativy lze promítnout do dekarbonizační strategie v rámci ESG reportingu. To, že je palivo HVO100 v oblasti emisí oxidu uhličitého výrazně šetrnější, vychází podle něj ze vstupní suroviny, kterou je zpravidla biomasa, a to i za předpokladu, že na počátku řetězce nejsou různé zbytkové či odpadní oleje, ale oleje vyráběné z rostlin přímo pěstovaných pro výrobu paliv.

• Prakticky neomezená oxidační stabilita.
• Vysoká výhřevnost.
• Jedná se o biopalivo vyrobené z obnovitelných surovin s velmi nízkou uhlíkovou stopou.

HVO100 a ESG reporting

Od 1. 1. 2024 platí nová směrnice CSRD, která zavazuje velké korporace k ESG reportování. ESG (Environmental, Social, Governance) je nefinanční reporting sloužící investorům k hodnocení společenské odpovědnosti a udržitelnosti podnikání. ESG report bude součástí výroční zprávy a první zprávu o udržitelnosti budou firmy připravovat v roce 2026 (s údaji za rok 2025). ESG reporting zvyšuje transparentnost a důvěryhodnost firmy tím, že poskytuje podrobnější pohled na řízení environmentálních, sociálních a správních aspektů.

Testy emisí HVO100 vs. klasická nafta

Redakce Aktuálně.cz a Hospodářské noviny realizovaly test syntetické nafty HVO100 ve zkušební laboratoři a porovnaly výsledky s běžnou naftou. Využily se k tomu dva vozy - dvacetiletá Octavia s 1.9 TDI a moderní ekvivalent s dvoulitrovým dieselem. Redakce porovnala syntetickou a běžnou naftu přesným měřením na emisní válcové zkušebně TÜV SÜD Czech.

Do testu nastoupila nejprve starší Škoda Octavia 1.9 TDI 77 kW, jejíž motor splňuje emisní normu Euro 3. Vůz je bez filtru DPF, systému katalytické redukce a podobných moderních vymožeností, které se snaží zachytit co nejvíce nečistot ve výfukových plynech. Nejlepší léta má už za sebou, za dvacet let ujel přes 330 tisíc kilometrů. Naproti tomu červená Škoda Octavia 2.0 TDI 110 kW je veskrze moderní. Do testu nám ji zapůjčila automobilka Škoda. Každé z aut jsme testovali tak, jako by měla projít reálnou homologací, a následně udělali zkoušku, která se standardně provádí opacimetrem na SME.

Výsledky testů

"Během testů jsme došli k závěru, že HVO100 vykazuje nižší koncentraci škodlivin z uhlovodíkového řetězce, tedy CO, CO2, HC (uhlovodíky). Ukazuje se, že vyšší výhřevnost paliva skutečně vede k tomu, že spotřeba je nižší, a to zhruba o tři deci. "V každém případě ale HVO100 rozhodně nevykazuje zhoršující se trend u sledovaných škodlivin z výfuků vozidel. Teoreticky by tak majitelé starších aut, kteří tankují pravidelně syntetickou naftu, mohli mít větší šanci procházet na SME bez problémů. Neměli by ale čekat velké zázraky, rozdíl ve složení výfukových plynů nebyl dramatický. Naopak u moderní Octavie nebyl rozdíl v naftách skoro vůbec patrný. Příčinou je částečně určitě i to, že moderní motor si díky přípravě směsi hoření a úpravou spalin díky katalyzátorům, filtrům pevných částic, katalytickou redukcí a podobně umí plyny už dostatečně očistit od nečistot. Palivo má tak z pohledu inženýrů ze zkušební laboratoře potenciál. "Ukazuje se, že HVO100 produkuje méně škodlivin, jako jsou CO, CO2 a HC.

Čtěte také: Jak ekologie ovlivňuje cenu provozu auta?

Zkušenost je taková, že právě zmíněná Octavia II s kódem motoru BXE coby jeden z nejčastějších kouřících průšvihářů mívá do 1,3 m-1, když nemá žádnou vážnější závadu. Takovou HVO zachrání. Vraky s netěsnými ventily EGR, zcela zaneseným sáním, ojetou vačkovou hřídelí a dalšími závadami kouří třeba 2,0 a ty už neprojdou ani na HVO. Je na svědomí motoristy, zda si za HVO připlatí při každém tankování, nebo jen jednou za dva roky před povinnou STK.

Připomeňme, že HVO přesahuje všechny jakostní parametry standardní motorové nafty ČSN EN 590, až na zmíněnou hustotu. Proto musí mít vlastní normu.

Praktický test s Mercedes-Benz E300 Turbodiesel

Od hodného čtenáře Michala jsme si zapůjčili Mercedes-Benz E300 Turbodiesel (S210) z roku 1998. Už v roce výroby šlo o slušnou živoucí fosílii - nepřímý vstřik čepovými tryskami, řadové (byť už elektronicky ovládané) čerpadlo a výkon 130 kW nemilosrdně vyhnaný otáčkami - ty přeběhové zde činí až 5400 min-1. A k tomu najeto 700.000 km. Takový stroj by měl kouřit pořádně.

Do místního autoservisu Svejkovský, který je také stanicí měření emisí, míříme se zbytkem standardní nafty v nádrži. Výsledek 0,57 m-1 nás „zklamal“, když je hluboko pod stanoveným limitem 0,9. Přesto míříme k čerpačce a do nádrže pouštíme 60 litrů HVO. Za jeden litr platíme počátkem června 35,90 Kč, zatímco aditivovaná nafta Efecta Diesel je zde za 32,50 Kč. Rozdíl tedy činí 2,40 Kč na litru. Jelikož celkový objem nádrže je 70 l, tak vzniklá směs obsahuje 14 % nafty a 86 % HVO.

Opakované měření ukáže očekávaný výsledek: Součinitel absorpce poklesl z 0,57 na 0,34. Tedy téměř o 40 procent. Rozdíl je tak zhruba stejný jako při měření octavie před devíti lety. Za sníženou kouřivost HVO vděčí nízkému obsahu aromátů a vysokovroucích podílů, zmíněnému cetanovému číslu a paradoxně i té nižší hustotě (je pak vlastně nižší maximální dávka paliva).

Čtěte také: Obnovitelné zdroje energie

Škoda a HVO100

Všechny vznětové vozy Škoda vyrobené od 25. týdne roku 2021 (tj. modelový rok 2022) jsou homologovány na nafty XTL, mezi něž patří právě i HVO. Pokud obsahuje mazivostní přísady (jde o HVO určené pro pohon vozidel), neznamená pro vstřikovací systém ani jinou část motoru vyšší namáhání, a nevyžaduje tak žádné úpravy oproti provozu na naftu. Obě paliva lze nadále libovolně míchat.

Výhody a nevýhody HVO100

Výhody

• Snížení emisí CO2 až o 90 %.
• Vyšší cetanové číslo.
• Dobrá stabilita při skladování.
• Možnost míchání s klasickou naftou.
• Vhodné pro většinu dieselových motorů bez nutnosti úprav.
• Extrémně dlouhá skladovatelnost.

Nevýhody

• O něco vyšší cena.
• Omezená dostupnost.

Alternativní paliva

Kromě HVO100 existují i další alternativní paliva, jako například:

• CNG (stlačený zemní plyn): Bezpečné palivo s nižšími provozními náklady.
• LPG (propan-butan): Dlouhodobě rozšířený pohon, symbol levnějšího provozu.
• Elektřina: Potenciálně nejnižší cena paliva, nulové emise výfukových plynů.

Alternativní doprava už dávno není jen zábavou nadšenců. Sériovou výrobu vozidel na CNG nebo elektřinu již zahájila většina významných automobilek, výrazná je také podpora moderních pohonů ze strany Evropské unie či členských států, které usilují o jejich rozšíření v soukromé i veřejné přepravě.

Parafinické nafty vyráběné syntézou či hydrogenací z různých zdrojů

• BTL (Biomass-to-Liquid): Do této podkategorie patří i HVO, které vzniká hydrogenací (působení vodíku za vysokého tlaku a teploty, který rozerve stávající chemické vazby dlouhých a pro palivo nevhodných uhlovodíkových molekul) odpadních rostlinných olejů či kafilerních tuků.
• GTL (Gas-to-Liquid): Tyto nafty vznikají syntézou (skládáním) z krátkých uhlovodíkových molekul, zejména metanu CH4, který je převažující složkou zemního plynu. Zemní plyn lze nahradit bioplynem - pak i GTL snižuje uhlíkovou stopu.
• PTL (Power-to-Liquid): Tato nejmodernější tzv. e-fuels se vyrábějí z vody (té odeberete vodík) a CO2 zachytávaného ze vzduchu (z něj je uhlík). Proces potřebuje hodně elektrické energie a vyplatí se tam, kde je dlouhý sluneční svit, ale zároveň velká vzdálenost do míst, kde by se elektrická energie spotřebovala. Místo drahé přenosové sítě se u obrovské solární elektrárny postaví továrna na PTL, které se distribuuje produktovody a dále tankery. Leaderem v této oblasti je nyní Saudi Aramco.

tags: #která #nafta #má #nižší #emise #srovnání

Oblíbené příspěvky:

• Dopady klimatické změny
• Přehazování kompostu pro úrodu
• Ekologické středisko Kvilda
• Ekologická olympiáda: přehled
• Složení krmiva pro drůbež v ekologickém zemědělství