Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Českou informační agenturou životního prostředí CENIA zveřejnilo nový datový nástroj, který ukazuje, jak jsou na tom jednotlivé obce s produkcí komunálního a objemného odpadu či s tříděním papíru, skla nebo kovů. Indikátorová data o produkci odpadu obcí najdou všichni zájemci na webu Informačního systému odpadového hospodářství Ministerstva životního prostředí.
Uživatelé mají nyní možnost prohlížet si údaje o separaci a třídění komunálních odpadů, obecní indikátory, produkci odpadů a mnoho dalších informací na úrovni jednotlivých obcí a měst. Díky VISOH 2 je tak možné sledovat, nakolik daná obec či město dosahuje zákonem stanovené cíle třídění. Zveřejněním těchto dat ministerstvo pokračuje v naplňování závazků na podporu transparentnosti a efektivního řízení odpadového hospodářství v České republice.
Ty stanovuje zákon o odpadech (viz § 59 odst. 3 zákona č. 541/2020 Sb.) a ukládá obcím povinnost třídit recyklovatelné složky komunálního odpadu v roce 2025 a v následujících letech ve výši 60 %. Pokud vás zajímají data ohledně konkrétní obce, je zapotřebí překliknout na záložky uvedené na spodní liště. Následně vyplňte jméno obce v poli „search“. Hledanou obec naleznete ve zobrazeném výpisu.
Oběhové hospodářství je integrální součástí konceptu udržitelného rozvoje a současným evropským i světovým fenoménem, který zvláště po přijetí Akčního plánu Evropské komise v roce 2015 nabývá stále více na důležitosti. Balíčky Evropské unie (EU) v oblasti oběhového hospodářství zasáhly hlavní směrnice v odpadovém a obalovém sektoru, konkrétně směrnici o odpadech, směrnici o skládkách odpadů a směrnici o obalech.
Zvláště pak zákon č. 541/2020 Sb. o odpadech ukládá obcím v rámci obecního systému (§ 59 zákona) jako původcům odpadu pro příštích 2-12 let povinnosti související s tříděním KO (zajištěním procentního podílu odděleně soustřeďované recyklovatelné složky KO), které budou pro obce značně náročné na plnění. Tyto cíle se staly právně závaznými pro české obce, jejichž současná praxe v oblasti oběhového hospodářství je značně limitována, a to jak z hlediska celkového objemu, tak i struktury komunálního odpadu. K tomu je důležité zmínit, že aktuálně většina obcí v ČR zdaleka nedosahuje plánovaných hodnot.
Čtěte také: Největší kniha
Proto byla vytvořena na zadání Ministerstva životního prostředí Metodika vzdělávání obyvatel pro obce v oblasti oběhového hospodářství (dále již „Metodika“), která má za cíl uvedené rezervy pokrýt a sloužit obcím jako inspirace a návod pro přechod na oběhové hospodářství. Metodika je proto z velké části zaměřená na komunikační strategii obcí ve vztahu k obyvatelům.
Pro hledání možností, jak zvyšovat třídění odpadů v obcích, je potřeba poukázat na faktory ovlivňující třídění odpadů. Van der Werff a kol. poukazují na to, že právě domácnosti jsou klíčovou skupinou odpadového hospodářství, které jsou díky snížení produkce KO a vytřídění jednotlivých složek KO schopny ovlivnit negativní dopady produkce KO.
Informační a vzdělávací kampaně (promotion and education campaigns, dále P&E), které si kladou za cíl povzbudit jedince ke třídění odpadu a recyklaci, můžeme spatřit nejen v ČR, ale téměř po celém světě. U skupin obyvatel je však klíčové se vyhnout některým základním chybám. Vytváření různých P&E kampaní pro odmítače třídění a osoby již v něm zainteresované vyžaduje rozdílné pohledy na informace, které by v kampani měly být.
Obyvatelé, kteří již třídí odpad, žádají o nápomocnější informace, jak lépe třídit (jaké další suroviny a kde je dále možné třídit), popřípadě dostupné informace o výsledcích takové činnosti. Oproti tomu jedinci, pro něž je třídění odpadu dosud neznámé či k němu zaujímají negativní postoj, poptávají spíš obecnější informace, proč vůbec participovat na třídění a jak správně na to - zejména výhody pro ně plynoucí či prostý popis fungování celého odpadového systému.
Zásadním předpokladem funkčního systému nakládání s odpady je dodržování zásad obecního systému obyvateli. K samotnému nastavení systému odpadového a oběhového hospodářství slouží obecní vyhlášky. Ty však samy o sobě mnohdy nepostačují a je vhodné je doplnit dalšími nástroji, které budou komunikovat a informovat o správných, vhodných a žádaných postupech, nebo i přímo k tomu obyvatele edukovat a vychovávat.
Čtěte také: Jak ekologie ovlivňuje cenu provozu auta?
Informace, které je žádoucí obyvatelům poskytovat, lze rozdělit na praktické a obecné. Obecné informace prezentují problematiku odpadů v širších souvislostech, poukazují na důležitost správného nakládání s odpady v rámci širší ochrany životního prostředí, informují o konceptu oběhového hospodářství, zpracovávání odpadu a možnostech využívat odpady jako druhotné suroviny. K tomu je dále možné přidat i vazby na příslušnou legislativu týkající se odpadů jak v ČR, tak i v EU kontextu, včetně cílů a plánu v budoucnu.
Druhá skupina praktických informací je pak spíš místního charakteru a je zaměřená na to, jak konkrétně zacházet s odpady v dané obci. Typicky zahrnuje informace o tom, které složky KO třídit, do kterých nádob (včetně příkladů nesprávného třídění), lokace nádob na tříděný odpad, harmonogram svozu, případně vysvětlení specifik místního nastavení systému OH (např.
V rámci stanovení záměru a cílů se jedná o určení žádaného cílového stavu oproti stavu aktuálnímu (např. navýšení míry třídění, zahájení třídění nové složky odpadu, zavedení významnější změny v nastavení systému OH v obci). Výběr cílových skupin opět závisí na stanoveném záměru a cílech. Pokud se jedná o obecnější cíle, cílovou skupinou bude obvykle široká veřejnost, u specifických cílů můžou být kampaně vedeny pro vybranou věkovou skupinu, obyvatelé vybrané části obce nebo drobné podnikatele.
U těchto skupin jsou typickými nástroji letáky, místní tisk, webové stránky, sociální sítě, nálepky na nádobách na odpady nebo pořádání tematicky zaměřených akcí. U skupiny žáků a studentů škol je pak doporučeno využívat aktivní soutěže a hry, dny otevřených dveří a obecně více interaktivní nástroje, aby to cílovou skupinu víc zaujalo.
Součástí načasování je v případě informačních nástrojů i jejich opakované využívání (např. rozesílání letáků nebo uveřejňování příspěvků na internetu), čímž se zvyšuje podíl dosažených obyvatel v cílové skupině a zároveň se posiluje předpoklad zapamatování komunikované informace. Vhodnými poznávacími znaky kampaně je i využívání jednotného loga, motta nebo hesla, co opět pomáhá lepšímu zapamatování.
Čtěte také: Obnovitelné zdroje energie
Jedním z tradičních komunikačních a motivačních nástrojů jsou brožury, letáky a jiné tiskoviny. Ty jsou dle odborné literatury považovány za nejvíce efektivní druh komunikačního nástroje, ačkoliv jsou využitím srovnatelné právě s letáky či osobními dopisy.
Role veřejné správy pak spočívá v tom, jaké informace a v jaké podobě jsou lidem poskytovány, resp. U obou variant je však klíčový vlivný slogan, který občany spojí třeba právě s myšlenkou třídění odpadu. „Třídění odpadů se vyplatí! Takové slogany mají potenciál u občanů vzbudit hrdost a sounáležitost nebo pocit jakéhosi druhu společenské odpovědnosti.
Patří mezi ně letáky Autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a. s., která má na svých webových stránkách také jednoduchou příručku pro obce, jak informovat veřejnost a také celou stránku obsahující komunikační nástroje pro obce, kde je možné nalézt celou paletu letáků, samolepek a online nástrojů jako bannery nebo gify. Alternativou je vytvořit vlastní leták nebo brožuru.
Webové stránky obcí představují významný informační zdroj pro své obyvatele, prostřednictvím kterých může občany v oblasti odpadového a oběhového hospodářství informovat, ale především vzdělávat a podporovat jejich motivaci k třídění nebo předcházení vzniku odpadu.
Město Olomouc může sloužit jako dobrý příklad a inspirace pro ostatní obce zejména svým přístupem k informování obyvatel o tom, jak se odpad využívá. Na své webové stránce provozuje interaktivní mapu, která zobrazuje jednak přesnou polohu všech možností pro uložení tříděných složek odpadu v rámci města, ale také poskytuje informace o tom, kde se vytříděný odpad dále zpracovává a k jakému využití slouží.
Fenoménem 21. století jsou i sociální média, která se řadí mezi komunikační a motivační nástroje, které mohou významně společnost ovlivnit, a to za pomocí sdílení obrázků, která poukazují na různé problémy v oblasti životního prostředí.
Třídění odpadu umožňuje, aby materiál neskončil spolu s ostatními odpady na skládce, ale mohl být znovu využit, tedy zrecyklován - vytříděné odpady tak mohou sloužit jako vstupní surovina pro vznik nových výrobků, které můžeme další dlouhé roky používat. Cílem je co nejvíce odpadů tímto způsobem opětovně využít. Tento model nazýváme cirkulární ekonomika.
Přechod na cirkulární ekonomiku a co největší opětovné využívání odpadů je vyžadováno nejen spotřebiteli, ale také Evropskou unií. Ta vydala nové recyklační cíle, které se budou každým rokem navyšovat a směřují ke konci skládkování v roce 2030. Třídění odpadu není obtížné, jen je potřeba systém správně nastavit. Všichni musí pochopit, proč a jak mají správně třídit.
V současnosti ve většině obcí funguje sběr odpadu do sběrných hnízd, která jsou rozmístěná po obci. Vhodným řešením tak může být systém sběru tříděného odpadu dům od domu. Občanům se tak třídění výrazně zjednodušuje, protože pohodlně třídí ve svých domovech a v den svozu odpadu jednoduše přistaví tříděný odpad před dům.
Třídění využitelných složek odpadu v domácnostech se dá řešit různými způsoby. V případě, že obec či město provozuje sběr odpadu „dům od domu“, tedy odvoz odpadu přímo z domácnosti, existuje například pytlový sběr, kdy domácnost třídí využitelné složky do pytlů podle druhu. Další variantou je nádobový sběr tříděného odpadu, kdy mají občané nádoby umístěné na vlastním pozemku a v den svozu je opět jen přistaví před dům k vyvezení odpadu.
Pokud je ve městě či obci zavedena evidence odpadů, je možné také nastavit výši poplatků pro jednotlivé domácnosti dle množství vyprodukovaného odpadu. Samostatnou kapitolou je třídění bioodpadů, které lze řešit například pravidelně vyváženou hnědou popelnicí nebo sezónním sběrem do velkoobjemových kontejnerů. Výrazně efektivnější varianta je zavést domácí kompostování.
Při tomto způsobu třídění jsou sváženy odpady (tříděné i směsné) adresně přímo z jednotlivých domácností. Občané v den svozu jednoduše umístí pytle či klasické nádoby na odpad před dům a popeláři odpad vysypou/svezou. Adresný svoz odpadu má výhodu pro občany, kterým umožňuje snadné třídění v pohodlí domova, ale i pro samosprávy. Těm poskytuje možnost snadno evidovat vyprodukované odpady každé domácnosti, a získat tak kompletní a adresná data o odpadech v obci.
Nádobový sběr (podobně jako pytlový sběr) umožňuje občanům třídit využitelné složky odpadu v pohodlí domova. Je vhodný pro vilové čtvrti se zahradou. Sběrné dvory jsou nedílnou součástí každého fungujícího odpadového hospodářství. Občané zde mají možnost odevzdávat odpad, který nespadá do běžného SKO nebo tříditelných složek odpadu.
V rámci sběrných dvorů čím dál častěji fungují tzv. Re-use centra, která představují efektivní řešení v předcházení vzniku odpadu. Jedná se o místo, kam mohou občané nosit stále funkční a využitelné věci jako např. nábytek, potřeby do domácnosti, nádobí, hračky, funkční elektrospotřebiče atd. Ty jsou pak poskytnuty zdarma či za poplatek zájemcům, kteří pro ně ještě najdou využití.
Ve skutečnosti nikdo nemá zájem míchat vytříděný odpad dohromady. Vysoká vytříděnost je pro město či obec finančně velmi výhodná. Vytříděný odpad je zdrojem finančních odměn od společnosti EKO-KOM a může se také dále obchodovat, zatímco velké množství vyprodukovaného směsného odpadu přinese samosprávě jen vysoké náklady v podobě poplatků za skládkování, které se každý rok zvyšují.
Je důležité udělat si nejprve dobrý přehled o současném stavu odpadového hospodářství. Samospráva by si poté měla stanovit jasné cíle, nastavit potřebné kroky, zavést vhodná řešení a především komunikovat s občany.
Systém třídění, recyklace a využití obalových odpadů v ČR funguje už téměř 30 let. Ke konci roku 2023 bylo do systému zapojeno 21 301 firem a 6185 obcí a měst. Celkové náklady v odpadovém hospodářství jsou vždy součtem všech nákladových položek.
Celkové náklady v odpadovém hospodářství jsou vždy součtem všech nákladových položek. V grafu zobrazujícím strukturu celkových nákladů je vidět, že největší podíl, 48 %, nesou náklady na sběr a svoz směsného komunálního odpadu (v roce 2022 to bylo 49 %). Následují náklady na sběr a svoz tříděných odpadů, které tvoří 23 %.
Zatímco v roce 2006 platily obce České republiky v oblasti odpadového hospodářství v průměru 698 Kč za jednoho občana, v roce 2023 tato částka činila už 1454 Kč. Nejvyšší náklady na jednoho obyvatele byly ve Středočeském kraji a v Praze.
Strmý nárůst v posledních několika letech je způsobený výrazným růstem výtěžnosti tříděného sběru v obcích. Především pak prostřednictvím relativně drahých způsobů sběru, jako jsou veřejné nádoby nebo nádoby určené pro jednotlivé domácnosti (tzv.
Kromě nákladů mají obce v oblasti odpadového hospodářství také příjmy. Celkem obce získaly v roce 2023 v průměru 965 Kč na obyvatele, z toho příjmy z poplatků od obyvatel činily 691 Kč/ob. Celková výše příjmů je ve většině případů nižší než výše nákladů. Obce tedy doplácejí na odpadové hospodářství ze svých rozpočtů.
Češi jsou podle statistik mistři v třídění odpadu, třídíme jak o život a jsme na špici Evropy. Přesto v některých obcích platíme za odpady více než v jiných. Existují obce, které po výběrovém řízení uzavřou smlouvu se svozovou firmou, a pak už se jen podepisují faktury, aniž by měla obec přehled o detailech.
Díky tomu se v takových místech daří zvýšit podíl tříděného odpadu a logicky snížit množství toho směsného, netříděného komunálního odpadu. Za odstraňování směsného odpadu se zde platí méně a méně odpadů končí na skládce - resp. ve spalovně, pokud je v dosahu.
Klíčové otázky pro efektivní odpadové hospodářství:
V dnešní době drtivá většina starostů občanům říká, že z poplatků v žádném případě není možné uhradit celé náklady na odpadové hospodářství obce, že obec doplácí z rozpočtu. Mnoho obcí a měst přistupuje k zavádění intenzivního třídění odpadů přímo od domácností tzv. „Door to door“ systému.
Proč obce a města zavádí „Door to door“ a proč bych měl víc třídit? Dle nového zákona mají obce v roce 2025 mít povinnost třídění komunálních odpadů na obci 60 % a v roce 2030 již 65 %. Bohužel takto vysokých hod- not vytříděnosti s pár sběrnými místy na obcích lze jen těžko dosáhnout. Nezbývá tedy než zodpovědně třídit odpady.
Mnohem lepší způsob, jak motivovat občany ke třídění opadů je udělat jim tuto činnost co nejjed- nodušší a nejpohodlnější, a to lze právě za pomocí barevných nádob u každého domu. Díky zvýšenému třídění plastů, papíru i skla, pak obec dostává i lepší odměny za třídění od autorizo- vané obalové společnosti EKO-KOM a.s., která sice hradí jen obalovou složku (tedy ne úplně všechny vytříděné materiály), ale i to je významná finanční pomoc obcím.
Pokud nebude obec reagovat na novou legislativu a lidé budou lpět jen na svozu směsného komunálního odpadu, kdy do popelnice nahází vše a nemusí nad tím příliš přemýšlet, tak mohou počítat v budoucnu s nejvyššími poplatky, které určuje zákon (dnes je to 1200,-Kč/občan/rok). Likvidace odpadů bude v budoucnu drahou záležitostí a je potřeba, aby všichni přiložili ruku k dílu všude tam, kde to jen jde.
Některé z obcí již systém inten- zivního třídění od domu zavedený mají, a i v místech s řadovou zástavbou, kde nejsou jen předzahrádky a každý domeček má do ulice jen dveře a jedno okno se podařilo občanům najít vhodné umístění pro další popelnice.
Většinou obec určí výdejní dny, kdy si občané ve sta- noveném čase přijdou nádoby vyzvednout, nebo je obecní zaměstnanci budou rozvážet přímo k domům. Vzhledem k tomu, že ve většině obcí se jedná o doto- vaný projekt, musí každý zástupce domácnosti při výdeji podepsat smlouvu o výpůjčce nádob.
Občané obdrží kalendáře svozu, kde budou barevně vyznačené konkrétní dny svozů papíru (modrá barva), plastů (žlutá), směsného odpadu (fialová) a bioodpadu (hnědá).
Jednoduše řečeno, doba si to žádá zcela jasně a jde o nejjednodušší způsob, jak snížit objem směsného komunálního odpadu o polovinu a zásadně zvýšit množství tříděné složky. V obcích, kde systém „Door to door“ již funguje, vět- šinou lidé před zaváděním tvrdili, že dostatečně třídí už nyní, ale čísla svezeného směsného komunálního odpadu říkala něco jiného.
Nejlepších výsledků dosahují obce, které pořídily všechny nádoby o objemu 240 l do všech domácností a snížily frekvenci svozů směsného odpadu na svoz jednou za čtyři týdny. Tyto obce se nemusí bát sankcí za nedodržení procent třídění odpadů, které by se následně promítly občanům do poplatků.
Každá domácnost, která si přeje mít svoji nádobu vyprázdněnou, by se měla řídit určitými pravidly. Nejlépe by měla stát co nejblíže ke komunikaci a postavená tak, aby bylo jasné, že ji pracovníci mají vyprázdnit (neměla by tedy být za brankou, v ohrádce, ve výklenku apod.) Svozový den začíná od 6 hodin ráno a může trvat např. do 22 hodin večer, proto je nejlepší připravit popelnici ke svozu již večer před svozovým dnem a uklízet ji opět až k večeru.
Pokud bude v jeden den vyznačeno více barev, tak osádka vždy nejdříve vyveze například. papír z celé obce, jede na koncové zařízení a pak se vrátí například pro plast. Je potřeba tedy nechat nesvezené nádoby stát před domem do doby, než je svozová auta vyvezou.
Dobře k tomu poslouží přehled ekonomických ukazatelů v odpadovém hospodářství obcí za rok 2023. Ten připravuje pravidelně Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM na základě dat z dotazníkového šetření od obcí a měst ČR.
tags: #jak #obec #třídí #odpad #tabulka