Práva rodičů při úmrtí dítěte před narozením v České republice


09.03.2026

Věnce, umělé květiny, ceremoniály, černé oblečení, bolest a slzy. Tohle si většina z nás při slovu „pohřeb“ představí. Ale jde to i jinak. Obor pohřebnictví se neustále rozvíjí. Vedle tradičních způsobů pohřbívání se pomalu dostává do povědomí i způsoby alternativní, například pohřbívání do kořenů stromů, kdy z popela vzroste doslova nový život, a vznikají tzv. přírodní hřbitovy plné nádherné zeleně. V nabídce služeb jednotlivých pohřebních služeb jsou obrovské rozdíly.

Legislativní rámec a práva rodičů

Po novele zákona o pohřebnictví z roku 2017 je možné pohřbívat i plody po potratu. Zákon o zdravotních službách rozlišuje, kdy se hovoří o porodu mrtvého dítěte a kdy se jedná o potrat.

V případě porodu:

Po uplynutí lhůty 96 hodin jsou ostatky dítěte zpopelněny a uloženy do společného hrobu v rámci sociálního pohřbu.

V případě potratu:

Po uplynutí lhůty 96 hodin dochází ke zpopelnění v krematoriu odděleně od anatomicko-patologického odpadu, a to na základě smlouvy uzavřené mezi poskytovatelem a provozovatelem krematoria. Díky tomu je eventuálně možné ostatky dítěte i zpětně dohledat. Pokud se rodiče rozhodnou vypravit pohřeb nebo mají zájem o převzetí ostatků v urně, je nutné kontaktovat pohřební službu, která vše potřebné zajistí v komunikaci s rodiči a zdravotnickým zařízením.

K sjednání pohřbu u pohřební služby je potřeba:

  • doklad totožnosti objednatele pohřbu,
  • rodný list dítěte,
  • List o prohlídce zemřelého, který je zapotřebí k převzetí těla pohřební službou.

Nárok na pohřebné

Pokud rodina stihla učinit rozhodnutí ve lhůtě 96 hodin a pohřbívají své dítě, mají nárok na pohřebné, které činí 5000 Kč. Dávka je nezávislá na výši příjmů rodiny, je vyplacena jednorázově. Žádost o pohřebné se může podat na Úřadu práce až do 1 roku od pohřbu. Nárok na pohřebné vzniká i v případě vybavení pohřbu plodu po potratu nebo po umělém přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů. Žádost podává ten, jehož jméno figuruje na faktuře z pohřební služby (tzv. vypravitel pohřbu), popř.

Čtěte také: Dopad kosmetiky z Mrtvého moře na životní prostředí

Stává se, že rodiče neprojeví ve lhůtě 96 hodin od úmrtí dítěte zájem o vybavení pohřbu či převzetí urny a později toho litují. Dítě v srdci zajišťuje dohledávání místa uložení ostatků.

Novela zákona o pohřebnictví

Ode dneška platí některé významné změny v pohřebnictví. Novela, která dnes nabývá účinnosti, je první zásadní revizí zákona o pohřebnictví za dobu jeho účinnosti. Posiluje práva pozůstalých a nájemců hrobových míst, vnáší do pohřebnictví více kontroly. Změny ovlivnil i nový občanský zákoník, jenž výrazně posílil právo na ochranu osobnosti zahrnující právo každého na slušný pohřeb podle místních zvyklostí. Ombudsmanka se do prací na novele aktivně zapojila a i díky jejímu úsilí mají rodiče mrtvě narozených dětí právo je pohřbít. Až dosud se mrtvě narozené děti spalovaly v nemocničních spalovnách společně s amputáty a ostatním biologickým odpadem.

Nyní budou moci rodiče mrtvě narozeného dítěte bez ohledu na délku trvání těhotenství či váhu plodu požádat zdravotnické zařízení o vydání pozůstatků a své mrtvě narozené dítě důstojně pohřbít. Další změnou, kterou ombudsmanka vítá, je posílení pravomoci krajských úřadů a Ministerstva pro místní rozvoj na úseku pohřebnictví. Ty by se měly stát plnohodnotnými dozorovými orgány s právem ukládat nápravná opatření a sankce.

Postup při žádosti o vydání pozůstatků po potratu

Podle našeho názoru je problém částečně v tom, že ženu, která jde na potrat (zejména na ten spontánní), většinou vůbec nenapadne hledat, co k tomu říká zákon o pohřebnictví (nebo na to nemá čas a energii). Málokdo má všeobecný přehled o veškeré legislativě, aby znal svá práva ještě předtím, než se v tak specifické situaci ocitne. Existuje řada organizací, odborných publikací a internetových stránek, které se podobnými tématy zabývají a umí být velmi nápomocné. Rád poradí také lékařský i nelékařský personál poskytovatele zdravotních služeb.

Právní řád České republiky skutečně nestanoví žádný postup, záměrně nevydal žádný závazný formulář. Základním kritériem zákonnosti je ustanovení občanského zákoníku, který v § 92 odst. 1 stanoví: „Lidské tělo je pod právní ochranou i po smrti člověka.

Čtěte také: Život a smrt v proměnách přírody

Přeprava jiných lidských pozůstatků

V souladu s § 5a písm. b) zákona o pohřebnictví poskytovatel zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení došlo k potratu nebo ukončení těhotenství na žádost ženy nebo ze zdravotních důvodů, vydá jiné lidské pozůstatky (plod) k pohřbení (nikoli k přechodnému uložení v domácnosti). Matka proto nemá právo na vydání plodu, aniž by vám nejprve nezajistila jeho uložení do konečné, tj. dřevěné a pevně uzavřené, dětské rakve nebo jiné obdobné schránky (malé dřevěné truhly, krabičky). Použití různých papírových obalů, proutěných košíků, plastových nádob či dokonce pouhých igelitových tašek je nepřístupné. K uložení do jiné obdobné schránky by mělo dojít například ve „vhodné místnosti“ podle § 4 odst.

Převoz lze uskutečnit soukromým osobním vozidlem nebo v případě provozovatele pohřební služby v souladu s § 9 odst. 1 zákona o pohřebnictví, dle kterého je možná přeprava lidských pozůstatků (nikoli jiných lidských pozůstatků) po pozemních komunikacích jen ve vozidlech zvláštního určení. Do pohřebního vozu se konečná rakev či jiná obdobná schránka přenese ideálně zaměstnanci pohřební služby nebo pod jejich dohledem. Protože ale obřadní přenášení jiných lidských pozůstatků (plodů) zpravidla v rámci konduktu zákon o pohřebnictví nezakazuje, zvláště ne mimo pozemní komunikace (například na hřbitově), doporučuji vám přijmout, např. 4.

Zpopelnění plodů po potratu

Počínaje dnem 1. září 2017 je vámi uvedená metodika Ministerstva životního prostředí neúčinná v kap. 4.1.10.3 Patologickoanatomický odpad, kde cituje již neplatné ustanovení § 91 zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Plod po potratu je právní pojem nezávislý na počáteční délce těhotenství a má být v souladu s novým ustanovením § 91 zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování zpopelněn v krematoriu odděleně od anatomicko-patologického odpadu jako samostatný biologický materiál.

Práva otců a podpora v těžké situaci

Ztráta dítěte je pro oba rodiče extrémně náročná a bolestivá a jinak tomu není ani ve chvíli, kdy o dítě přijdou ještě před jeho narozením. Nárok na placenou dovolenou mají ale v tomto případě jen mámy dětí, a nikoliv jejich tátové. Nově by tak nárok na dvoutýdenní volno na zotavení měli mít i tátové. Liga otevřených mužů to považuje za krok správným směrem. Muž tak může být oporou své partnerce a oba dva se se ztrátou mohou společně lépe vyrovnat.

„Je důležité, aby muž mohl zůstat jako podpora v domácnosti. Muž, který má státem garantované, že může zůstat doma, může pomoci partnerce, která kromě psychicky obtížného období zažívá také fyzicky náročnou situaci,” říká ředitel Ligy Josef Petr. Může se zdát, že se jedná o okrajové téma, ale pro ty, kteří se v této těžké situaci nacházejí, je to nesmírně důležité.

Čtěte také: Alternativní pohřební metody pro zvířata

V praxi v současné době nastávají případy, kdy v téměř totožných situacích jedni rodiče nárok na pohřebné mají a druzí ne. Rozdíl je dán odlišnou váhou plodu po potratu, odlišným týdnem gestace nebo odlišnou délkou tělíčka od hlavy k patě. Pokud je plod zvážen a hmotnost je stanovena na 502 g, pak se jedná o mrtvě narozené dítě, rodiče mohou vypravit pohřeb a mají nárok na pohřebné. Pokud je stanovena hmotnost 499 g, pak se jedná o plod po potratu, případně plod po umělém přerušení těhotenství, rodiče mohou vypravit pohřeb, nárok na pohřebné jim však nenáleží. Domácí hospic Cesta domů pro takové rozlišení nenachází rozumný důvod a považuje je za nespravedlivé.

Závěr

Problematika mrtvorozených dětí a její právní rozbor je mnohem složitějšího charakteru, než nastiňuje tento příspěvek popisující pouze základní problémy týkající se jejich piety a důstojnosti. K mrtvě narozenému dítěti si vytváříme vztah od prvního dne potvrzeného těhotenství. Nepočítáme s tím, že dítě zemře před porodem. Máme právo zacházet s ním bez souhlasu matky pietně a důstojně jako s každým jiným mrtvým lidským tělem?

tags: #mrtvě #narozené #dítě #práva

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]