Která větev odpadu se vyvede na střechu? Podrobný průvodce

Lithiová ekonomika má smysl, pokud je cirkulární ekonomikou a nikoli jen jednosměrnou spotřebou s vytěžením lithia a dalších prvků na začátku a na konci dále nevyužívaného bateriového odpadu s nerentabilním opětovným využitím lithia.

Je nutné znát reálnou ekologickou a ekonomickou stránku těžby českého lithia. Získávání lithia s vysokoteplotním zahříváním velkého množství horniny či s využitím velkého množství vody může mít velkou ekologickou stopu a vyvážit tak energetické úspory provozu elektromobilů proti vozům se spalovacími motory.

Akumulace energie v přečerpávacích vodních elektrárnách (např. v bývalých těžebních oblastech) pro elektrickou síť a tepelná akumulace (např. v domácnostech bojlery pro mytí i myčky a pračky) jsou dosud ekonomicky i ekologicky výhodnější, než lithiová akumulace.

Velký problém je v představách, že ráno mají občané odjíždět elektromobily do práce a večer elektromobily zase nabíjet s neefektivní přeměnou energie z domácích baterií či s přetížením sítě ve večerních hodinách a nedostatkem energie z přímé výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Fotovoltaické zdroje energie pro dobíjení elektromobilů musejí být v místech, kde tyto elektromobily zejména kolem poledne parkují (např. vedle hal zaměstnavatelů a na krytých parkovištích s fotovoltaikou na střechách) a mohou se pozvolna a efektivně dobíjet i z dobře umístěných běžných zásuvek 230 V.

Čtěte také: Největší kniha

Normální auto stráví 90 % své životnosti na parkovišti, tam se má nabíjet. Pro určité procento elaut, které jsou přes den stále v provozu, je třeba hledat jiný systém (střídání noční a denní služby, dobíjení z VE, nebo, při nejhorším, ze sítě).

Aby jste si mohl dobít auto, potřebujete plničku, tedy ona plnička bude muset mít nějaký parametr zabezpečení, či jak se bude nabijet el. auto ve veřejném prostoru jako jsou parkoviště na sídlišti či centrech měst...kdo vytvoří dobijecí infrastrukturu a kdo jí zaplatí?

Vy asi spíte na vavřínech, protože tohle se dávno ve velkém buduje, v normálních zemích už mají tisíce (desetitisíce?) nabíjecích stanic. Normálně na parkovištích, kde se člověk zdržuje delší dobu, před obchodňácích atd.

Malé elauto spotřebuje na 100 km jízdy elektřinu asi z 30m2 panelů a jeden průměrný den. To je parkovací místo s příjezdnou komunikací.

Momentálně u benzinové stanice jedna nádrž o objemu cca 50 m3 váží 15 tun a nakrmí v krátké době 1000 automobilů. Aby jste v tak krátké době nakrmil 1000 elektromobilů tak vám nebude stačit 1500 t mědi. Ten celý systém zdaleka není jen o bateriích a autech. Celá infrastruktura by se musela několika násobně posílit. A bohužel to není na vždy. A při tom stačí netlačit pouze na ten jeden systém - systém akumulátorů, když se nabízejí i jiné cesty.

Čtěte také: Jak ekologie ovlivňuje cenu provozu auta?

Místo toho by se mohutně recyklovalo, což je dražší a namáhavější. Pokud vaše auto tráví na parkovišti 90 % času, pak ho nepotřebujete.

Poukazuje se na fakt, že o ziskovosti nerozhoduje jen smysluplnost podnikání nýbrž i dojení státu. Nebýt podnikání ovlivněno státem a hlavně Bruselem, využívali bychom uhlí ještě dalších 50 - 100 let, měli bychom díky tomu elektřinu a teplo násobně levnější, stejně jako třeba ocel a cement a fotovoltaiky a větrníky by po většinu této doby byly jen doplněk o velikosti maximálně 10 - 20 % celkové energetiky, podle konkrétních podmínek té které země.

Zkusím tedy příklad, snad bude dost absurdní. Dejme tomu, že bylo z moci úřední přikázáno (třeba jako side effect obecnějšího nařízení), že se má recyklovat sklo ze sklolaminátových substrátů desek plošných spojů. Technicky to jde - desky se v reflow peci zbaví obvodů, chemicky se odstraní vrstva mědi a pak se samotné desky tepelně delaminují a skelná výztuž se rozvlákní, vyčistí a přetaví. Sežere to dost energie, bude z toho spousta smradu a kouře, odpadních chemikálií z leptání a oplachu, použitých uhlíkových filtrů, respirátorů, rukavic a dalšího bordelu, ale cíle bude dosaženo.

Cílem recyklace obtížně recyklovatelných výrobků by měl být tlak na omezování jejich výroby, protože házet je někde v koutě na hromadu jaksi není řešení.

Nám nejvíc škodí nadvýroba, reklama, plýtvání, ku...tka ve výrobcích a tak. Dokud se nezmění názor na stálý růst, není šance neco zlepšit. Recyklace může být stejně škodlivá pro prostředí jako skládkování, protože spotřebovává spoustu energie a materiálů, který se musí pro ten účel zase vyrobit.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje energie

O recyklaci je zájem, ale jen o takovou, kde je recyklát levnější než nový produkt. Podle vzorce eko=eko to většinou znamená, že když je recyklace nápadně drahá (to byl ten můj příklad zpracování kvanta materiálu pro získání pár gramů obyčejného skla), signalizuje to, že se na ni spotřebuje mnoho energie (recyklace má málokdy přidanou uměleckou hodnotu, takže tohle primitivní nacenění většinou platí), což je v rozporu s ekologičností.

Jedině bohatí lidé mají přístup ke kvalitnímu vzdělání i k osobnímu využívání moderní techniky a jedině takoví lidé mohou aktivně hledat a objevvoat nové věci a vynalézat a dávat dohromady nová zařízení a technologické postupy. A to jako lidstvo potřebujeme, protože tím získáváme nový životní prostor. Nebo jinak, člověk, který využívá nové poznatky a vynálezy tím zmenšuje svou ekologickou stopu a tím umožňuje , aby na stejné ploše, stejném regionu, stejném místě, mohlo žít v dostatku a blahobytu i víc lidí.

Pokud se růst zastaví, tak velice snadno lidi zchudnou a pokud zchudnou, za prvé se zastaví výzkum a vývoj nových věcí. Za druhé lidi nedosáhnou na nejmodernější vymoženosti a jejich ekologická stopa se tak zvětší. A když se jejich ekologická stopa zvětší, nemusí se do daného regionu "vejít". Buď budou muset migrovat nebo se jejich počet bude násilně zmenšovat.

Množství výrobků se skelnými lamináty se rozhodně neomezuje na plošné spoje (technika vn, lokomotivy).Mnoho tun těchto odřezků leží na skládce u Sulkova u Plzně.Ale skládka již není veřejnosti přístupná takže je ,,ekologicky vyřešena".

Takže plošné spoje se musí rozdrtit na malé kousky, aby bylo se možné dostat k mědi, cínu atd uvnitř laminátu. Asi i s méně význačnými součástkami.

Nabízí se možnost směs nasytit další tekutou pryskyřicí a vylisovat za současného vytvrzení buď hrubší méně náročné užitné předměty nebo všelijaké nosníky. Je ovšem otázka ceny životnosti, užitnosti, nezávadnoti a pevnosti takových druhotných kompozitů.

Těžba lithia na Cínovci se stále potácí na hranici rentability, ložisko je obrovské, ale řídké. V současnosti sci-fi. Lithium z baterií sice recyklovat lze, ale výsledný produkt se již k výrobě akumulátorů nedá použít. Také bohužel sci-fi.

Je nutné budovat FVE v blízkosti dobíjecích stanic. Z čeho ale budeme nabíjet v zimě nebo při špatném počasí, to doopravdy netuším.

Moderní elektromobil má články úplně všude (např.

V pondělí byla v ČR prezentace trucku Volvo na baterie. Má 16 tun a uveze 6 tun. Ano, hádáte správně, hlavně bude potřebovat uvézt sám sebe kvůli nesmyslně obřím baterkám. Ty mu umožňují výkon 130 kW, tedy jako má dobré SUV (má ale dobrý točák) a dojezd deklaruje 200 km. Cena: 4násobek proti dieselové verzi. Plzeňský Prazdroj vlastněný Japonci objednal 4 kusy a o den později oznámil, že zvyšuje ceny piva o 3 %.

Lidi, kdy už konečně pochopíte, že celá elektromobilita je totální nesmysl, šílený výplod chorého mozku a stejně jako perpetuum mobile to nikdy reálně fungovat nebude. Jenom pořád nevím, proč se to šílenství rozpoutalo a co se tím sleduje. Že by někdo chtěl dobře vydělat na lidech rozumu mdlejšího, kteří tomu všemu uvěří natolik, že nebudou váhat do zářných elektromobilních zítřků investovat svoje peníze? A pokud se to aspoň zčásti nakonec podaří, tak na údajný hlavní cíl, snížení emisí CO2, bude mít celá elektromobilita negativní vliv, protože skoro všechna nově vyrobená těžká elektroauta budou jezdit na elektřinu vyrobenou spalováním fosilních paliv (zemního plynu).

Každopádně to pole větrníků má ambice i potenciál vyřešit jarní a podzimní tahy ptactva :-).

Každá generace touží po tom si udělat "svoji" revoluci. Když se to vyvede, jde o revoluci technologickou (průmyslová , počítačová, ...), když není o co se opřít tak se dělá revoluce sociální (velká říjnová, ...). No a tohle je holt revoluce sociální, byť se ohání jakousi technikou.

Žádné šílenství se nekoná, stejně jak s rozvojem páry, dýzlů, počítačů nebo čehokolov jiného. To se u nás vyvolává mediálním tlakem, pan Karel Hvížďala tomu říkal "medialita". Chytat hysťák kvůli tomu, že se za 15!!

Electroauto jezdí z půlky na hnědě uhlí a z druhé půlky na zemní plyn, chceme-li výhled do blízké budoucnosti. Záleží ovšem kde. Ovšem elauto je technologie 21.

Protože má na baráku malou fve a pak jezdí zadara. Normální benzíňák spotřebuje za rok asi TISÍC litrů benzínu jen na popojíždění (12 tis. ročně) navíc dá rodina třeba 20 tis. Malá fve má s akumulátorem má cenu 350-4000000kč. Po odečtení dotace zaplatíte zhruba 160 000 Kč. Předpokládaná životnost fve 25 let, akumulátoru 8-10 let. Cena akumulátoru ( nejčastěji nabízený 7,1 kwh ) 75000 Kč. Dohromady tedy cca 12 500Kč. A to si k tomu připočtěte rozdíl mezi cenou např.

tags: #která #větev #odpadu #se #vyvede #na

Oblíbené příspěvky:

• Informace o svozu velkoobjemového odpadu
• Metodiky vzdělávání o klimatu
• Recenze odpadkových košů
• Udržitelnost recyklace kartonů
• Obnovitelné zdroje v ČR