Kvalita ovzduší a její vliv na zdraví dětí

Špatná kvalita ovzduší způsobuje množství zdravotních problémů, jakými jsou onemocnění srdce, cév, dýchacích cest, rakovina plic či astma. Dlouhodobé působení znečištěného ovzduší dle statistik průměrně zkracuje lidský život až o deset měsíců. Je třeba si uvědomit, že okolní vzduch ovlivňuje zdraví našich rodin, přátel, kolegů i domácích mazlíčků, přičemž podílet se na změně může každý z nás.

Cestu z domu do školy a zpět podnikají žáci a žačky každý všední den deset měsíců v roce. Přemýšlí u toho někdy, jaký vzduch při tom dýchají, a vědí, že kvalita ovzduší má zásadní vliv na jejich zdraví?

V posledních měsících se v tisku objevilo mnoho znepokojivých zpráv o kvalitě ovzduší v našich školách. Mezi rodiči, kteří mají pocit, že to takhle dál nejde, roste hněv. Je však situace skutečně tak vážná, jak někteří tvrdí? A jak můžete i nadále posílat své dítě do školy, aniž byste ho vystavili toxickým plynům?

Dopady znečištěného ovzduší na zdraví dětí

Co nejvíce ohrožuje naše zdraví? Jaké jsou nejnovější poznatky o vlivu znečištěného ovzduší na populaci v exponovaných oblastech České republiky?

Dr. Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR přednášel o nových poznatcích o vlivu ovzduší na zdraví. Radim Šrám dále upozornil na negativní důsledky spalování biomasy.

Čtěte také: Hodnocení ovzduší v Česku

Studie z polského Krakova prokazuje vliv expozice PAU v průběhu těhotenství na snížení verbálního IQ ve věku 7-9 let. U dospělé populace byl popsán vliv znečištěného ovzduší na zvýšení výskytu depresivních onemocnění, demence a Parkinsonovy choroby.

Důsledkem znečištění ovzduší v pánevních okresech Ústeckého kraje v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století je trvale snížená střední délka života mužů i žen, trvale zvýšená úmrtnost na srdečně-cévní onemocnění. U dětí narozených v tomto období je nutné v dospělosti očekávat zvýšený výskyt hypertenze, ischemické choroby srdeční, diabetu 2.

Kateřina Hoňková ze stejného pracoviště informovala o studii o vlivu znečištěného ovzduší na expresi genů u novorozenců. Zjistila významné ovlivnění biochemických drah ve vztahu k imunitě, drah, které ovlivňují metabolismus škodlivých látek v játrech a ovlivnění neurotrofinové dráhy, která působí na vývoj nervových buněk v mozku. Novým poznatkem je snížení exprese BDNF (brain-derived neurotrophin factor), který kóduje proteiny ovlivňující diferenciaci a růst neuronů. Podle současné literatury se snížená exprese BDNF spojuje s výskytem neurodegenerativních onemocnění.

Dr. Miroslav Dostál (ÚEM) hodnotil nemocnost dětí do dvou let v okresech Karviná (121 dětí) a České Budějovice (179 dětí). U dětí žijících v Karviné byl zjištěn vyšší výskyt onemocnění urogenitálního systému, dermatitid, virových onemocnění, onemocnění gastrointestinálního systému a zejména onemocnění horních dýchacích cest.

Doc. Jana Pulkrabová (VŠCHT) přednášela o výsledcích stanovení biomarkerů expozice PAU u dětské populace a využití pro hodnocení rizik. V moči novorozenců byly analyzovány monohydroxylované metabolity PAU. Vyšší koncentrace metabolitů PAU byly v obou lokalitách pozorovány v zimním období. Dále bylo zjišťováno, zda převažuje příjem PAU inhalací kontaminovaného ovzduší nebo zda je zdrojů strava. U novorozenců přispívá mateřské mléko 20-50 % celkovému příjmu PAU. Při analýze PAU ve stravě se podílí příjem PAU z diety v letních měsících na 60-90 %, v zimních je zejména v Karviné nejvýznamnější příjem PAU z ovzduší.

Čtěte také: Ovzduší v Brně

Prachové mikročástice se podle své velikosti zachytávají v různých místech dýchací soustavy. Na nosní sliznici se uchytí větší částice, menší poškozují dolní cesty dýchací a mohou se dostat až do plic, přes které ultrajemné částice cestují dál do krve a ta je rozvádí do celého těla. V plicích, ale i jinde v dýchací soustavě, může vlivem karcinogenity prachových částic z ovzduší dojít k rozvoji závažných onemocnění. Z benzo(a)pyrenu a karcinogenních kovů mohou vznikat nádory. Jiný vliv částic může vést k nárůstu onemocnění srdce a cév, dýchacího ústrojí, u těhotných maminek k poškození plodu, souvislosti byly nalezeny s neurologickými onemocněními, cukrovkou aj.

Státní zdravotní ústav shromažďuje data o škodlivých látkách v ovzduší a hodnotí jejich dopad na lidské zdraví. Loni i předloni v České republice na potíže ze špatného vzduchu zemřelo podle přepočtů kolem 5,5 tisíce lidí.

Vědci z americké univerzity v Berkeley vypočítali, že ekvivalentem jedné cigarety je úroveň 22 μg/m3 částic PM2,5. Denně v klidu žijící člověk nadýchá 20 m3 vzduchu. Podle výsledků univerzity je průměrné znečištění vzduchu ve Spojených státech na úrovni 0,4 cigarety denně, v Evropě 1,6 a v Číně 2,4. Ve špatný den v Pekingu však úroveň stoupá až na 25 cigaret. Takto „kouří“ i malé děti.

Situace ve školách a okolí

V březnu letošního roku hnutí Greenpeace zveřejnilo studii, kterou provedlo ve 222 belgických školách ve spolupráci se svými partnery, včetně Ligy rodin. Od poloviny listopadu do poloviny prosince 2017 měřila organizace pomocí pasivních vzorkovačů koncentraci oxidu dusičitého (NO2). Tento plyn, vypouštěný zejména z naftových vozidel, je velmi nebezpečný pro zdraví. Příliš mnoho oxidu dusičitého v ovzduší zvyšuje riziko astmatu, alergií a cukrovky, zejména u dětí. Kromě toho má tento plyn škodlivý vliv na kognitivní vývoj.

V důsledku toho se až dvě ze tří škol potýkají s průměrnou až špatnou kvalitou ovzduší, přičemž prahová hodnota pro vzduch přijatelné kvality činí 20 μg/m3. Pět škol mělo dokonce koncentrace vyšší než evropská mezní hodnota 40 μg/m3.

Čtěte také: Zpráva o znečištění ovzduší v regionu

Podle nizozemské agentury BuroBlauw, která provedla šetření na žádost hnutí Greenpeace, je hlavním viníkem znečištění ovzduší ve školách automobilová doprava. Celková kvalita ovzduší v městských školách je proto horší než ve venkovských školách. Některé venkovské školy, které se nacházejí v úzkých ulicích lemovaných vysokými budovami („uliční kaňony“), ale zaznamenávají vyšší hodnoty než městské školy, které ovšem nejsou situovány v uličním kaňonu.

Školy nejsou jediným místem, kde se děti musí potýkat se znečištěným ovzduším. Na základě oficiálních údajů vlámských úřadů o kvalitě ovzduší provedla antverpská akční skupina StRaten-Generaal inventuru situace ve školách, ale také v mateřských školách, letních táborech a na sportovištích. Z této studie - která rovněž vychází z mezní hodnoty 20 μg/m3 - vyplývá, že přibližně třetina těchto míst je vystavena špatné kvalitě ovzduší.

Koncentrace oxidu dusičitého je vysoká nejen ve velkých městských oblastech, ale také v místech, kde by se dala očekávat lepší kvalita ovzduší.

V Bruselu a ve Vlámsku již několikrát vyšli rodiče a děti do ulic, aby demonstrovali za lepší kvalitu ovzduší ve školách. Unaveni „dlouhými, smradlavými dopravními zácpami“ v blízkosti škol vyzývali politiky, aby převzali odpovědnost.

Možnosti zlepšení kvality ovzduší

Evropská unie již v minulosti přijala řadu opatření ke zlepšení situace. Směrnice o kvalitě ovzduší z roku 2008 stanovila limity pro míru znečištění ovzduší. Česká republika limity dlouhodobě překračuje, za což je kritizována Evropskou unií. S ohledem na připomínky Světové zdravotnické organizace i odborné veřejnosti byla v roce 2016 přijata nová směrnice, která limity pro znečištění ovzduší ještě zpřísňuje. Směrnice je součástí programu „Čisté ovzduší pro Evropu“. Díky ní by měly hodnoty znečištění ovzduší do roku 2030 výrazně poklesnout.

Město může například zavést pravidelné hlášení o stavu aktuálního znečištění ovzduší pro lepší informovanost obyvatel, sázet více zeleně či pracovat na zatraktivnění městské hromadné dopravy.

Aktuální stav ovzduší je skutečně alarmující a prozatím přijatá opatření nejsou zdaleka dostatečná. Můžeme jen doufat, že se postoj kompetentních orgánů změní a budeme moci brzy znovu volně a bez obav dýchat.

Stačí ráno (namísto cesty do práce autem) vytáhnout kolo nebo si udělat procházku na autobusovou zastávku. Pokud by každý pravidelný řidič alespoň občas nechal auto doma, rozdíl by byl znatelný a vzduch rázem sladší.

Vlámská ministryně životního prostředí Joke Schauvliegeová uznává, že je třeba jednat. Pro deník De Morgen uvedla, že „oddieslování“ a nízkoemisní zóny jsou nejlepšími krátkodobými řešeními. Akční skupiny to však považují za nedostatečné. Zdůrazňují potřebu integrovaného přístupu a jsou toho názoru, že je třeba zastavit situování citlivých budov, jako jsou školy, do blízkosti dopravních tepen s vysokou intenzitou silničního provozu. Antverpy jsou odhodlány tyto požadavky zohlednit a jsou prvním vlámským městem, které před vydáním povolení pro nové školy a školky nejprve prověří kvalitu ovzduší.

Je samozřejmé, že vzduch, který dýchají vaše děti, závisí na umístění vámi vybrané školy. Především se vyvarujte zhoršování problému, například tím, že se pokusíte své děti do školy nevozit. Měření ukazují, že ve dnech, kdy se nevyučuje (a kdy rodiče nechávají auto v garáži), obsahuje ovzduší NO2. Část odpovědnosti však nesou i školy.

tags: #kvalita #ovzdusi #vliv #na #zdravi #deti

Oblíbené příspěvky:

• Stylové odpadkové koše
• Informace o odpadu
• Zákon č. 114/1992 Sb. a přestupky
• Význam ochrany přírody
• Zdroje taurinu