Přednáška pojednává ekologii jako obor studující interakce mezi organismy navzájem a jejich interakce s prostředím, ve kterém žijí. Cílem kurzu je vést studenty k porozumění ekologicko-biologickým aspektům v krajině.
Definice druhu: Druh (species) je soubor jedinců, kteří si navzájem vyměňují genetickou informaci a jsou schopni mít plodné potomstvo.
Areál je geograficky vymezené území shrnující všechna místa výskytu určitého taxonu, obvykle konkrétního druhu živočicha nebo rostliny. Nejčastěji bývá vyjádřen jako obrysová, plošná (u hojnějších druhů), nebo bodová mapa (druhy vzácné nebo nedostatečně prozkoumané). Areál je vždy pouze zjednodušeným vyjádřením výskytu daného druhu.
Druh se ale většinou vyskytuje v rámci celého území pouze v určitém prostředí, jeho populační hustota se liší mezi lokalitami, zejména u mozaikovitě rozmístěných metapopulací a je proměnlivá i v čase, zejména při hranicích areálu - říkáme, že areál druhu pulsuje.
Druhy mají různě velké areály. Jako kosmopolitní označujeme celosvětově rozšířené druhy. Nejčastěji jsou to druhy mořské, ze suchozemských je to kupř. celá řada synantropních druhů doprovázejících člověka (Homo sapiens). Naopak druhy s geograficky velmi omezenými areály se nazývají endemity.
Čtěte také: Environmentální studia - témata ke státnicím
Druhy udržující kontakty mezi všemi populacemi mají areál souvislý (kontinuitní), zatímco druhy rozpadlé do několika geograficky izolovaných populací mají areál nesouvislý (disjunktivní). Plošně malé (endemitní) areály mívají reliktní charakter.
Glaciální relikty označujeme druhy původně široce rozšířené v tundrových biotopech poslední doby ledové (glaciálu), jejichž areály jsou dnes často disjunktivní.
Vlastnosti populací, definice základních parametrů populační dynamiky. Vnitro-populačni interakce, vnitrodruhová kompetice, asymetrické působení kompetice, typ kompetice. Teritorialita, samovyřeďování rostlin, zákon konstatní sklizně. Možnosti použití matematických modelů vnitrodruhové kompetice, jejich vstupní předpoklady, biologická interpretace.
Mezidruhová kompetice, princip kompetitivního vyloučení, posun znaků, přehled základních modelů. Predace. Koevoluce predátora a kořisti, specializace. Funkční odpověď predátora na hustotu kořisti. Refugia. Přehled základních modelů.
Životní strategie populací - r a K-stratégové.
Čtěte také: Co je důležité pro kolaudaci?
Společenstvo a jeho struktura, ohraničení. Druhová rozmanitost (diversita), způsoby jejího hodnocení, faktory, které ji ovlivňují.
Ekologická sukcese, kolonizace ostrovů a ohraničených oblastí. Biotop. Producenti. Konzumenti. Dekompozitoři.
Ekologická sukcese je vývoj společenstva. Primární sukcese probíhá na místech, která jsou zcela bez života. Sekundární sukcese nastává, když je původní společenstvo likvidován. Změny diverzity. Vzrůst biomasy. R-stratégu a K-stratégy. Vzrůst stability společenstva.
Biomy jsou klimatické pásy na Zemi. Mezi ně patří biomy deštných lesů, poloopadavých a opadavých lesů, stepí a polopouští, mezotermního klimatu, opadavých listnatých lesů, mírného klimatu a jehličnatých lesů (tajga), tunder a další.
Pohyb látek v biosféře, základ. Tok a oběh nejvýznamnějších prvků v biosféře. Koloběhy určitých prvků. Cyklus vody biosférou. Koloběh uhlíku (C), dusíku (N), fosforu (P) a síry (S).
Čtěte také: Příprava na zkoušku z Obecné Ekologie
Sluneční záření dopadající na Zemi. Oceánický výměník. Skleníkový efekt.
tags: #zkouška #z #obecné #ekologie