Kvalita ovzduší v ČR a opatření Ministerstva životního prostředí

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zveřejnil zprávu z kontrolní akce zaměřené na peněžní prostředky určené pro podporu zlepšování kvality ovzduší. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zjištění uvedená v nálezu NKÚ použije k dalšímu zlepšení nastavených opatření a zavádění nových. Tu Ministerstvo životního prostředí považuje za svou setrvalou prioritu.

MŽP dále konstatuje, že se NKÚ dopouští několika dezinterpretací a mylných závěrů, které nyní uvádíme na pravou míru. Zároveň Státní fond životního prostředí ČR odmítá tvrzení NKÚ, že nesleduje a nevyhodnocuje přínosy podpořených projektů v Národním programu Životní prostředí ve vztahu ke kvalitě ovzduší.

V tiskové zprávě NKÚ se neobjevuje zásadní informace, že ČR díky již realizovaným opatřením předčasně splnila čtyři z pěti ze svých mezinárodních závazků ve snižování emisí k roku 2020 a u pátého se blížíme ke splnění.

NKÚ dále konstatuje, že se kvalita ovzduší v kontrolovaných letech nezlepšila. Tento závěr, vycházející z meziročního srovnání, je značně zavádějící. Kvalita ovzduší se v ČR postupně zlepšuje. Je však nezbytné dodat, že i přesto se v některých lokalitách imisní limity dosud nepodařilo dosáhnout.

Meziroční výkyvy v kvalitě ovzduší ovlivňují významně rozptylové podmínky, které nelze ovlivnit a které jsou především v zimním období velmi nepříznivé, což způsobuje kumulaci znečišťujících látek a nárůst imisních koncentrací nad stanovenou mez. Ministerstvo životního prostředí vynakládá značné finanční prostředky na snížení emisí z lokálního vytápění domácností, pružně reaguje na potřeby změn legislativy a pomáhá krajům, obcím i podnikatelským subjektům v jejich úsilí při snižování znečištění ovzduší.

Čtěte také: Hodnocení ovzduší v Česku

Opatření MŽP ke zlepšení kvality ovzduší

MŽP aktuálně v rámci probíhající aktualizace Národního programu snižování emisí připravuje dodatečná opatření pro zlepšení kvality ovzduší v ČR, která nahradí efekt těch, která se dosud nepodařilo zrealizovat.

NKÚ mj. poukazuje na pomalou výstavbu páteřních komunikací a obchvatů měst a obcí. Rychlost výstavby dopravní infrastruktury je v ČR neuspokojivá. Proto MŽP iniciovalo změnu zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, která by měla vést ke zrychlení výstavby. Další kroky vč. opatření, která povedou k přesunu části nákladní silniční dopravy na železnici (viz. Koncepce nákladní dopravy pro období 2017-2023 s výhledem do roku 2030), jsou v gesci Ministerstva dopravy.

Pokud jde o zavádění nízkoemisních zón, připravuje MŽP na letošní rok změnu nařízení vlády, která povede k jejich zefektivnění.

NKÚ spekuluje o tom, že k výměně kotlů 1. a 2. třídy dojde „patrně“ až po roce 2022 a uvádí, že prostředky, které MŽP dosud poskytlo na kotlíkové dotace, pokryly pouze 10 % kotlů určených k výměně. MŽP v lednu vyhlásilo 3. výzvu kotlíkových dotací pro kraje, v rámci které dojde k výměně dalších minimálně 30 tis. kotlů. NKÚ při své úvaze nebere v potaz skutečnost, že výměny kotlů probíhají průběžně i mimo kotlíkové dotace. Zákaz kotlů 1. a 2. třídy je zákonem stanoven již od roku 2012 a lidé tak měli dohromady 10 let na výměnu starého kotle. Dotace jsou pouze podpůrným nástrojem, nikdy nepokryjí celorepublikovou potřebu v dané oblasti, a to ani v případě kotlíkových dotací, do nichž jde celkem přes 9 miliard korun. Na letošní tiskové konferenci ke kotlíkovým dotacím MŽP potvrdilo, že zákaz platí a posouvat se nebude.

Podle NKÚ nemá ČHMÚ koncepci rozvoje monitorovací sítě. ČHMÚ v současné době postupuje dle možností podle interního Plánu rozvoje ČHMÚ do roku 2020. V letošním roce pak bude dokončena Koncepce monitorovací sítě, která bude zahrnovat i aktualizované rozvojové plány ve vztahu k monitoringu kvality ovzduší. Počet stanic měření emisí benzo(a)pyrenu není optimální, zejména pokud jde o venkovské oblasti. Nové lokality měření benzo(a)pyrenu jsou však přímo závislé na omezených personálních kapacitách a na kapacitě analytické laboratoře ČHMÚ.

Čtěte také: Ovzduší v Brně

NKÚ se domnívá, že náprava Programů zlepšování kvality ovzduší (PZKO) se projeví až po roce 2020. Aktualizace PZKO musí podle zákona proběhnout do poloviny roku 2020. MŽP usiluje o to, aby se tak stalo dříve.

Mezinárodní spolupráce

Pokud jde o spolupráci s Polskem, kterou NKÚ MŽP doporučuje, je třeba malého vysvětlení. Mezistátní jednání na nejrůznějších úrovních probíhají již řadu let. Vliv znečištění přenášeného z Polska má významný vliv na plnění imisních limitů na území ČR. Naše spolupráce s Polskem se proto orientuje na vzájemnou výměnu informací a zkušeností s omezováním emisí. I přesto společná jednání přináší výsledky. Polsko od roku 2015 umožnuje obcím zakázat na svém území určitý druh paliv a kotlů (tzv. antismogové vyhlášky). Těmi nyní disponují všechny příhraniční vojvodství. Polské ministerstvo energetiky dále v loňském roce vydalo vyhlášku, která zavedla požadavky na kvalitu paliv pro lokální topeniště, dále byly v Polsku stanoveny požadavky na kotle a v inspiraci českými kotlíkovými dotacemi byl spuštěn program Čisté ovzduší, určený na podporu výměn starých kotlů a snižování energetické náročnosti budov. Alokace tohoto programu činí více než 600 mld. Na připravovaném únorovém jednání ministrů životního prostředí Polska a ČR se chystá ministr Brabec zmínit nezbytnost urychlení výměn kotlů v nejpostiženějších regionech Polska, které sousedí s ČR.

Státní fond životního prostředí ČR odmítá tvrzení NKÚ, že nesleduje a nevyhodnocuje přínosy podpořených projektů v Národním programu Životní prostředí ve vztahu ke kvalitě ovzduší. Sledování skutečných přínosů probíhá na úrovni jednotlivých projektů, kdy je každý projekt posuzován prostřednictvím indikátorů (např. snížení emisí znečišťujících látek, množství zneškodněných látek), které jsou vyhodnocovány jak v rámci tzv. závěrečného vyhodnocení projektu, tak monitorovány v provozní fázi projektu po jeho uvedení do trvalého provozu. Co se týká zjištěných nedostatků ve výběrových řízeních příjemců dotace, ve všech zmiňovaných případech byla pochybení kontrolními systémy SFŽP ČR odhalena a příjemcům dotace vyměřena finanční korekce. To jednoznačně prokazuje, že kontrolní mechanismy SFŽP ČR jsou nastaveny správně, s čímž se ztotožňují i kontroloři NKÚ.

Brabec: Nejlepší ovzduší za jedenáct let

Podle hodnocení Českého hydrometeorologického úřadu má Česko za minulý rok i část letošního roku nejlepší ovzduší za posledních 11 let. Brabec věří, že strategie zlepšování kvality ovzduší je velmi kvalitní. Dovedeme zjistit, odkud znečištění jde, a v řadě oblastí se ukázalo, že až polovina znečištění přichází do České republiky ze zahraniční, především z Polska.“

„Takže i kdybychom přestali jezdit autem, spalovat, tak v oblastech přilehlých k hranicím stejně nebudeme plnit limity, protože jen přeshraniční vliv stačí na to, abychom měli špinavé ovzduší přenosem z Polska,“ konstatuje Brabec.

Čtěte také: Zpráva o znečištění ovzduší v regionu

Při příležitosti návštěvy eurokomisaře pro životní prostředí Karmenu Velly v České republice a tzv. Clean Air Dialogu, představil ministr životního prostředí Richard Brabec opatření, které stát realizuje nebo bude realizovat s cílem zlepšit kvalitu ovzduší v České republice. Vedle pokračování kotlíkových dotací a pilotního projektu půjček na předfinancování nákupu a instalace zdrojů v Moravskoslezském kraji, míří hlavní novinky na kontrolu vozidel s vymontovanými DPF filtry a nadstandardní financování rozvoje alternativních pohonů v České republice.

Kvalita ovzduší je v České republice stále neuspokojivá. Ačkoli i v roce 2017 pokračoval klesající trend emisí a meziročně došlo k poklesu vybraných emisí znečišťujících látek (nejvíce poklesly emise tuhých znečišťujících látek o 3,8 %, emise NOx o 2,9 % a emise SO2 o 2,5 %), stále se však nedaří dodržet evropské imisní limity kvality ovzduší. Právě ty definují kvalitu ovzduší. Největší podíl na znečištění ovzduší má nadále lokální vytápění v domácnostech, v některých regionech průmysl a ve větších městech především doprava. Významným faktorem ovlivňujícím kvalitu ovzduší v Česku je i přeshraniční přenos škodlivých látek, který je v některých oblastech hlavním zdrojem znečištění ovzduší (zejména v pohraničních regionech). Podle posledních analýz však přeshraniční přenos znečištění významně přispívá k úrovni znečištění po celé ČR.

Zcela zásadním faktorem s výsledným vlivem na kvalitu ovzduší je pak meteorologická situace, která byla na začátku loňského roku silně ovlivněná rozsáhlou tlakovou výší. Ta ovlivňovala rozptylové podmínky v Česku i v celé střední Evropě téměř nepřetržitě celé dva měsíce. Právě počasí ve velké míře ovlivňuje počet smogových situací a tak i zhoršení kvality ovzduší v podobě vyšších koncentrací škodlivých látek v dýchací zóně člověka a eliminuje efekty dosaženého snižování emisí v ČR. Ministerstvo životního prostředí investuje do zlepšení kvality ovzduší vysoké finanční částky jak z národních zdrojů, tak z evropských fondů, stejně jako průběžně reaguje na aktuální potřeby změnami zákonů.

V posledních několika letech nabývají účinnosti některé legislativní změny, jako například zavedení pravidelných revizí technického stavu a provozu kotlů v domácnostech, uvádět na trh kotle 1. a 2. emisní třídy od roku 2014 a uvádět na trh kotle 3. emisní třídy od roku 2018, změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, jejímž cílem bylo zjednodušit proces a zrychlit tak např. výstavbu obchvatů v obcích, od letoška pak platí přísnější emisní limity pro všechny menší teplárny a elektrárny na tuhá paliva.

Obce mohou od září letošního roku díky novele zákona o ochraně ovzduší zakázat na svém území vytápění tuhými palivy v kotlích 1. a 2. emisní třídy, tedy ještě dříve než dojde k plošnému zákazu provozu těchto kotlů v září roku 2022. Od loňského roku mají také obce možnost kontrolovat přímo v domácnostech, zda jsou při vytápění tuhými palivy dodržovány podmínky zákona o ochraně ovzduší, např. zda uhlí splňuje požadovanou kvalitu, zda byla provedena povinná revize kotle, nebo zda nejsou v domácnostech spalovány zakázané materiály, jejichž spalováním dochází k vysokým únikům znečišťujících látek do ovzduší. V letošní topné sezóně došlo k 330 kontrolám, z nichž zhruba ve čtvrtině případů bylo prokázáno porušení zákona.

Změny probíhají i v oblasti dopravy. Od října letošního roku platí díky spolupráci mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem dopravy přísnější pravidla pro kontrolu aut s dieselovým motorem. Zastaralá hodnota tzv. opacity, která dávno nereflektuje technologický vývoj v oblasti výroby automobilů, byla snížena na úroveň, která odhalí nefunkční filtr pevných částic (z 0,5 na 0,25 m-1). V praxi to znamená, že vozidla s poškozeným, vymontovaným nebo nefunkčním filtrem budou přímo v provozu snadněji odhalena a budou muset být do 30 dnů opravena nebo odstavena z provozu. Policie ČR dostala díky novelizaci příslušných předpisů v gesci Ministerstva dopravy také příslušné kompetence, jak stav filtru pevných částic účinněji kontrolovat přímo na silnicích. V neposlední řadě je pro ochranu ovzduší přínosná i změna zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích z letošního roku. Od dubna příštího roku bude elektromobilům a vozidlům s vodíkovým pohonem přidělena zdarma speciální registrační značka. Díky novému označení vozidel a díky jejich odlišení oproti konvenčním vozům bude možné ve městech zavádět třeba speciální jízdní pruhy nebo parkovací místa pro tyto typy vozů, s cílem posílit rozšíření těchto bezemisních vozidel.

V oblasti legislativy zaznělo od ministra Brabce a zástupců MŽP během dvoudenního jednání na téma kvalita a ochrana ovzduší směrem k Evropské komisi také několik požadavků, které je podle ČR potřeba řešit společně na evropské půdě. V oblasti dopravy je potřeba otevřít otázku zpřísnění evropské legislativy pro pravidelné kontroly ve stanicích měření emisí. Evropská legislativa je totiž velmi přísná při schvalování vozidel pro uvedení na trh, ale naprosto zastaralá a nedostatečná v oblasti pravidelných kontrol.

V oblasti přeshraničního přenosu pak během jednání zaznělo, že bez aktivní podpory Evropské komise při snižování přenosu znečištění bude obtížné, ne-li nemožné v některých pohraničních lokalitách imisních limitů dosáhnout. „Další problém, který jsme díky našim zkušenostem identifikovali, je nedostatečná legislativa a kontrola trhu v oblasti standardizace kotlů. Není možné, aby některé ekodesignové kotle prošly certifikací v jedné zkušebně a v jiné ne. Ohrožuje to úspěch programů výměn kotlů nejenom u nás, ale i v ostatních státech,“ upozornil Komisi ministr Brabec. Komisař Vella v Praze slíbil, že se Evropská komise bude těmto problémům věnovat.

Ruku v ruce s legislativními úpravami a regulací však musí jít podle ministra životního prostředí Richarda Brabce i pozitivní motivace k zodpovědnému chování vůči ovzduší nebo ke snadnějšímu přechodu na čisté technologie jak v dopravě, tak ve vytápění a výrobě energie v domácnostech. V oblasti dopravy a přechodu na alternativní zdroje stát průběžně financuje množství projektů na obměnu vozových parků.

V roce 2016 nakoupily města a obce za necelé 3 miliardy korun 184 nových autobusů a tramvají na alternativní pohon. O dalších prostředcích na přeměnu vozových parků dopravních podniků se usilovně vyjednává v Evropské komisi. Na nákup elektromobilů a dobíjecí stojany dostali podnikatelé od roku 2014 téměř 250 mil. Kč. Za ty nakoupili skoro 700 elektromobilů a postavili 324 dobíjecích bodů. Z prostředků MŽP nakoupily obce a města od roku 2017 téměř 600 vozidel s alternativním pohonem za 200 mil. Kč. Další miliarda korun z programů Ministerstva dopravy míří na výstavbu plnicí a dobíjecí infrastruktury (vč. vodíkové) po celé ČR. V Praze bude v roce 2019 na nákup vozů na alternativní pohony a výstavbu dobíjecích stanic vyhlášena výzva z OP Praha pól růstu s alokací půl miliardy korun.

Do roku 2020 by mělo v České republice stát 1300 dobíjecích bodů, což je cíl, který si ČR vytyčila v Národním akčním plánu Čisté mobility. Rozvoj alternativní dopravy zahrnuje také třeba rozvoj bikesharingu, který ze svých dotačních zdrojů podporuje MŽP. Do konce roku 2019 budou mít své městské systémy na sdílení kol v Liberci, Plzni, Českých Budějovicích i v Praze.

Kotlíkové dotace

Od roku 2015 Ministerstvo životního prostředí masivně investuje do výměn zastaralých kotlů na tuhá paliva prostřednictvím tzv. kotlíkových dotací. MŽP do nich z evropských zdrojů investovalo od roku 2015 už téměř 6,3 miliard korun. V rámci nich dostaly krajské úřady přes 65 tisíc žádostí o výměnu kotle. Dalších nejméně 30 tisíc výměn se očekává v následujících letech. Poslední vlna, opět s alokací 3 mld. Korun, kotlíkových dotací bude pro kraje spuštěna na začátku příštího roku. Dotace na výměnu zdroje může domácnost dnes dosáhnout až 127,5 tisíce korun. Další výměny zdrojů tepla probíhají z programu Nová zelená úsporám, kde lze vyměnit za nový zdroj i stará kamna. Dotace dosahuje až 60 tisíc korun.

V Moravskoslezském kraji spustí MŽP spolu se Státním fondem životního prostředí ČR pilotní program bezúročných půjček na nákup kotlů. „Chceme tak pomoci nízkopříjmovým skupinám obyvatel, které nemají našetřeno. Z prostředků Státního fondu si budou moci půjčit na dorovnání ceny kotle, kterou jim nepokryje kotlíková dotace. Také na obecních úřadech zafinancujeme specialisty, kteří s výměnami a administrativou ohledně půjček i kotlíkových dotací lidem pomohou. Pokud se program osvědčí, můžeme ho rozšířit i do dalších krajů, především do Ústeckého nebo Karlovarského, které jsou na tom ekonomicky hůře než ostatní kraje,“ vysvětluje ministr Brabec.

Během dvou dnů jednání se do debaty vracela otázka zavedení uhlíkové daně. „To je věc, která by se dotkla stovek tisíc domácností a konkrétně právě těch sociálně nejslabších. Aktuálně se čeká na analýzu dopadů zavedení uhlíkové daně, kterou zadalo ministerstvo financí na základě předchozích vládou schválených strategických dokumentů (třeba Státní energetická koncepce), a teprve poté bude možné hodnotit, zda je něco takového vůbec reálné a především efektivní a za jakých podmínek, aby to nedopadlo právě na ty nejslabší sociální skupiny. Logicky klademe důraz na důslednou analýzu dopadů a teprve potom můžeme navrhovat nějaká řešení,“ dodal Richard Brabec.

Hodnocení ekologických organizací

Hnutí DUHA a Zelený kruh komentují výsledky ministra u příležitosti jeho tiskové konference na MŽP. Samostatné, odborné a nezávislé MŽP musí pokračovat z řady důvodů, i proto, že má řešit celou řadu akutních i dlouhodobých problémů a výzev. Za nyní nejdůležitější považují ekologické organizace tyto:

• vyčistit smog: nepovolit výjimky z nových limitů pro znečišťování ovzduší z uhelných elektráren a zpoplatnit škodlivé spalování fosilních paliv, které je hlavní příčinou znečištění ovzduší a změny klimatu
• rozšířit divočinu: v národních parcích bude potřeba zajistit ochranu všech cenných a unikátních míst, ale také v hospodářských lesích potřebujeme oázy pro divokou přírodu, kterou budou moci obdivovat turisté
• zvýšit recyklaci odpadů: bude nutné napravit a aktualizovat Plán odpadového hospodářství o cíle odpovídající evropským a prosadit nový odpadový zákon, který bude obce a občany motivovat k třídění
• vrátit lidem práva: upravit zákony, aby znovu umožnily lidem vyjadřovat se prostřednictvím spolků při povolování staveb v jejich okolí

Vládní novela zákona o ochraně přírody zlepšila podmínky pro ochranu divoké přírody v národních parcích. Přestože novela neuvádí žádný termín, kdy bude divoká příroda na polovině každého z národních parků skutečně chráněna (což je podle novely jejich cílem a je to běžné ve vyspělých zemích), je to hlavní pozitivní výsledek MŽP pod vedením Richarda Brabce. Výsledná podoba zákona je však podstatně lepší než původní ministerský návrh. Je výsledkem práce některých poslanců a poslankyň, vědců, místních spolků z národních parků, ekologických organizací v čele s Hnutím DUHA a desítek tisíc lidí, kteří vyzývali zákonodárce, aby schválili kvalitní verzi novely.

Naopak potřebné zvýšení recyklace odpadů ministr nezvládl. Místo nového zákona o odpadech na evropské úrovni recyklace, který byl ministerským úkolem a vládním závazkem, prosadil ministr dokonce snížení (!) recyklačních cílů v klíčovém Plánu odpadového hospodářství ČR i v zákoně o obalech.

MŽP pod Brabcovým vedením prosazovalo spalování odpadů. Obecně pozitivní je prosazení zákazu skládkování směsných komunálních odpadů od roku 2024, ale současné nastavení pravidel nahrává stavbě drahých, škodlivých a lidmi odmítaných spaloven.

Ministr Brabec selhal při prosazování a obraně ústavního práva občanů na zdravé životní prostředí. Nevystoupil proti (a nakonec dokonce hlasoval pro) novele stavebního zákona, která zasáhla do zákona o ochraně přírody (ten je samozřejmě v gesci MŽP) a zrušila právo lidí účasnit se svými spolky na připomínkování záměrů a staveb.

Ministr dosáhl mírného pokroku ve zpřísnění kontroly pálení odpadků v kamnech a kotlích zavedením možnosti kontrol v domácnostech. Úspěšně také rozděluje kotlíkové dotace na výměnu starých uhelných kotlů. Bohužel však v první vlně dotací podpořil i nové uhelné kotle, což blokuje vybřednutí domácností z fosilní závislosti. Částečná náprava přišla v druhé (aktuální) vlně dotací.

Ministr Brabec dostal za úkol připravit vlajkovou loď české klimatické politiky, legislativu podle úspěšného britského vzoru - antifosilní zákon. Kolem tohoto úkolu dlouho přešlapoval na místě a nakonec to vzdal, byť pro ministerstvo připravená analýza neprokázala negativní dopady na konkurenceschopnost. Naopak označila snižování emisí dle zákona jako příležitost pro energetickou bezpečnost, nárůst pracovních míst i mezd v energetice a potenciálně i růst ekonomiky díky domácím investicím.

K dobru lze ministrovi naopak přičíst, že usiloval o zachování limitů těžby hnědého uhlí na velkolomu Československé armády i co největší omezení prolomení na velkolomu Bílina. Ministr byl aktivní v podpoře Pařížské klimatické úmluvy a následně v prosazení její domácí ratifikace.

MŽP úspěšně rozdělovalo peníze na zateplování rodinných domů a veřejných budov (lépe a s menší byrokracií než například ministerstvo pro místní rozvoj v případě dotací na zateplování bytových domů). Vláda přijala strategii pro přizpůsobení se změně klimatu, ale z konkrétních úkolů původně navržených ministerstvem životního prostředí bylo na základně tlaku zejména ministerstva zemědělství vypuštěno ozdravení českých lesů a i přísnější ochrana půdy před erozí. U revitalizace řek zmizel konkrétní údaj, kolik kilometrů má být revitalizováno.

Po odborné i právní stránce problematické bylo také jmenování exnáměstka z ministerstva průmyslu Erika Geusse ředitelem České inspekce životního prostředí. Nový ředitel záhy po svém nástupu do funkce odvolal čtyři z deseti vedoucích pracovníků oblastních inspektorátů ČIŽP a k odchodu přesvědčil i pátého.

Richard Brabec také zpochybnil návrh Hnutí ANO na sloučení ministerstva životního prostředí s ministerstvem zemědělství, ale záměr zatím zcela neodmítl. Přitom by to vedlo k zásadnímu omezení ochrany přírody a životního prostředí i ústupu od jednoho z hlavních demokratických výdobytků listopadu 1989.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:“Ministr Brabec si zaslouží si uznání zejména za svůj podíl na prosazení lepších pravidel pro národní parky - byť bez tlaku některých koaličních i opozičních poslanců, vědců, ekologických organizací a zejména desítek tisíc lidí by výsledná novela zákona o ochraně přírody nebyla zdaleka tak dobrá. Naopak selhal v prosazování recyklace odpadů a rezignoval na prosazení strategického antifosilního zákona. „ANO však navrhuje jeho ministerstvo zrušit. Ohrozilo by tím navíc zdraví nás všech i zdraví krajiny.

Na MŽP zůstávají do dalších let důležité úkoly. Například prosadit, aby se uhelné elektrárny podřídily novým limitům pro znečištění ovzduší či řádově zvýšit počet domácností, které se zbaví uhelného kotle či kamen. MŽP musí zajistit ochranu unikátní divoké přírody v národních parcích i mimo ně a motivovat obce k vyšší recyklaci odpadů.

Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu, řekl:“Richard Brabec prosadil například kontrolu dodržování zákazu spalování odpadků v domácnostech a podporoval výměnu starých uhelných kotlů, což pomůže ochránit zdraví až tisíců lidí. Na druhou stranu také jeho vinou přišli Češi a Češky poprvé po listopadu 1989 o své občanské právo připomínkovat stavby ve svém okolí. Lidé už nesmí upozornit úřad na chybějící informaci či chybný podklad k jeho rozhodování.

tags: #kvalita #ovzdusi #komise #brabec

Oblíbené příspěvky:

• Pravidla pexesa v české přírodě
• Kontrolka emise Škoda Octavia: Co dělat?
• České biopotraviny a legislativa
• Více o koloběhu vody
• Informace o škole v přírodě Chaloupky